Pokyny pro autory
Vážení autoři, milí přátelé!
V naší nakladatelské praxi jsme se setkali s mnoha různými přístupy k přípravě rukopisu – od jednoduché úpravy až po složité, graficky zpracované verze. Bohužel většina autorů netušila, že jejich práce v tomto směru je často zcela zbytečná, protože styly a automatické úpravy je nutné před převodem do sázecích programů odstranit. Některým jsme z těchto důvodů dokonce museli rukopisy vracet k přepracování. Také při převodech obrázků z některých nekompatibilních programů docházelo k technickým problémům a autoři museli vytvářet nebo shánět obrázky nové.
Abychom podobným situacím předešli a usnadnili Vám přípravu rukopisu, připravili jsme pro Vás následující Zásady pro předávání rukopisů. Doufáme, že Vám usnadní orientaci v technických požadavcích a průběhu prací na rukopisu knihy. Samozřejmě rádi zodpovíme Vaše případné doplňující dotazy.
Nevyžádané rukopisy nevracíme, děkujeme za pochopení.
Těšíme se na spolupráci
Vaši redaktoři nakladatelství Academia.
Zásady pro předávání rukopisů
Rukopis
Rukopis dodejte v elektronické formě (WORD) na disketě nebo CD + 1 výjezd z tiskárny (tisk jednostranně, s dostatečným krajem na opravy). Rukopis musí být úplný, včetně titulního listu (název + event. podtitul, jméno autora, překladatele, editora, u více autorů v pořadí, v jakém budou uvedeni na obálce), obsahu, předmluvy (není povinná), seznamu literatury, popisků k obrázkům a hesláře (rejstřík bez čísel stran), případně též resumé v příslušném jazyce či seznamu vyobrazení a dalších speciálních částí, které mají být použity. V případě více autorů přiložte rozpis autorství jednotlivých kapitol. Pro propagační účely také požadujeme krátkou anotaci ke knize. Rovněž žádáme o navržení dvou vhodných recenzentů knihy.
Definitivní převzetí rukopisu se uskuteční až po zapracování připomínek recenzenta a při dodržení následujících zásad:
- Popisky k obrázkům, obrázky a poznámky pod čarou vykopírujte do zvláštního souboru (nepoužívejte automatické generování). Odkazy na poznámky v textu pište horním indexem a umisťujte je až po interpunkci.
- Text zarovnejte vlevo, nepoužívejte automatické úpravy textu (dělení slov, generování obsahu, poznámek nebo rejstříku, živá záhlaví, styly, vkládání obrázků...).
- Řádkování textu 1,5.
- Mezi slovy a za interpunkcí (i v datech, jménech a zkratkách) dělejte jednoúhozové mezery, ENTER používejte pouze na konci odstavce, na začátku odstavce nepoužívejte mezery, ale tabelátor.
- Pro zvýraznění textu můžete použít kurzivu, půltučné písmo, indexy, výjimečně kapitálky, podtržení, prostrkání. Neprostrkávejte písmo pomocí mezerníku, ale nastavením rozšířených mezer v písmu pomocí rolety Formát – Písmo – Proložení znaků. Slova vysazená velkými písmeny napište normálně, a teprve pak změňte pomocí Formát – Písmo – Všechna velká.
- Zvýraznění by mělo být střídmé. Nepoužívejte barevné písmo. Dbejte na jednotnost systému zvýraznění v celém textu.
- Speciální znaky v rukopise (vkládané ze seznamu symbolů, např. ß, ẫ, ♂) výrazně označte a přiložte jejich seznam. Můžete je nahradit, např. místo ă napište !a! atp – ve studiu je zamění.
- Nadpisy pište normálním písmem a jejich hierarchii označte tužkou na okraji papíru (1 – nadpis prvního řádu...). U odborných textů nepoužívejte desetinné třídění do více než 4. úrovně (1.1.1.1).
- Ohledně pravopisu se řídíme základními příručkami (Pravidla českého pravopisu, Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost, Geografický místopisný slovník, Nový akademický slovník cizích slov, Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení). Základní příručkou pro ověřování věcných údajů je šestidílná Malá česko-slovenská encyklopedie (tzv. „zelená“) a osmidílná encyklopedie Diderot. Antická jména v odborné literatuře – Encyklopedie antiky.
Obrázky
Nejprve ze všeho kontaktujte technickou redakci a domluvte se na individuálních pokynech (v závislosti na studiu, které bude knihu sázet).
Obrázky dodávejte výhradně ve formátech TIF (univerzální), EPS (v případě dosazování textů). U formátu JPG dochází ke ztrátové kompresi dat, proto je lepší TIF. Všechny tyto formáty jsou exportovány z programů Photoshop i Illustrator. Je nezbytné, aby dodané obrázky měly ve skutečné, tj. tiskové velikosti rozlišení alespoň 600 DPI pro perokresby a 300 DPI pro autotypie (fotografie). U odrazových předloh (ke skenování) se u perokreseb doporučuje velikost 1,5x větší než tisková velikost z důvodu čistější kresby. Obrazové předlohy musejí mít odpovídající barevné a gradační podání.
Dodržujte následující pravidla:
- Čáry nedělejte tenčí než 1 bod (v krajním případě 0,75 bodu). Tečkované a jemně čárkované čáry mohou být po převodu nezřetelné nebo mohou zmizet.
- Velikost obrázku: pro formát B5 (zrcadlo sazby 126 x 190 mm) – na výšku (úzké) se zmenšují na šířku 6,5 cm (aby se vedle vešel titulek), na šířku volte rozmezí 8–12 cm. Zvolte takovou velikost písma v obrázcích, aby po zmenšení byly číslice a verzálky velké asi 2 mm.
1. autorská korektura
Korektury se provádějí propisovací tužkou nebo mikrofixem, vždy jednou barvou autor a jinou redaktor. Opravy tužkou nejsou brány v úvahu, slouží pouze jako poznámky, které nemají být vysazeny. Používají se korekturní znaménka dle platné normy ČSN 88 0410. První korektura slouží k opravám zásadních chyb, opravám práce sazeče (špatně umístěné obrázky, duplikace textu aj.). Není možné při ní přepracovávat strukturu díla ani výrazným způsobem měnit jeho rozsah.
2. autorská korektura
Druhá korektura slouží ke kontrole zanesení oprav z první korektury, opravení posledních překlepů a vytvoření rejstříku. Zásadní změny v textu (nové věty, nebo dokonce odstavce, škrtání) nejsou přípustné – možné jsou opravy „písmeno za písmeno, slovo za slovo“. Redaktor kontroluje dělení slov.
Náhledy
Náhledy slouží ke kontrole zanesených oprav a kontrole rejstříku. Pokud autor trvá na rozsáhlých opravách textu (nové věty, změny textů), může nakladatelství provést další korektury výhradně na jeho náklady!
Bibliografické údaje
Dle ČSN ISO 690
Společenskovědní literatura:
Polišenský, J. – Kollmann, J.: Valdštejn. Ani císař, ani král. 1. vyd., Academia, Praha 1995.
Woldman, N. E.: Engineering alloys. 4. vyd., Reinhold Publishing Corp., New York 1962.
Classen, C. J.: Die Rhetorik im öffentlichen Leben unserer Zeit. In: Classen, C. J.– Müllenbrock, H. J. (ed.): Die Macht des Wortes. Marburg 1992, s. 247–267.
Heidenreich, J.: Teorie řečnictví u J. A. Komenského. Pedagogické rozhledy 36, 1926, s. 113–120 a 193–200.
(Po dohodě s redaktorem je možné v přírodovědných citacích nepsat čárky za příjmeními, zvláště u citací z časopisů může být při více jménech situace nepřehledná.)
Časté chyby
- zaměňování O a 0, l a 1 (el a jedna)
- mezery před interpunkcí
- ukončování řádek klásevou ENTER
- chybné psaní uvozovek (nepoužívejte anglický způsob, ale „96“)
- nepřechylování ženských příjmení cizího původu
- záměna spojovníku („-“) a pomlčky ve větě („–“ napíšete pomocí Alt+0150, nebo ctrl+minus z pravé části klávesnice ). Je také možné psát místo – dva spojovníky --.
- nejednotné psaní letopočtů (století pište číslicí, desetiletí vypisujte slovy)
Poznámky k matematické sazbě
Obecné poznámky
- Častou chybou je použití desetinné tečky 0.5 (jako v anglosaské literatuře), zásadně používejte desetinnou čárku, tedy 0,5.
- K vyznačení násobení mezi čísly používejte tečku na účaří 8 . 5, nepoužívejte křížek – 8 × 5 ani tečku na střed řádku – 8 · 5 (opět patří do anglosaské literatury).
- Obyčejné násobení mezi matematickými symboly se nevyznačuje, tedy a b, k cos x apod. Taktéž se nedává tečka ani mezi dvě zlomkové čáry.
- K vyznačení vektorů, tenzorů a matic používejte půltučné bezpatkové písmo – obvyklým fontem je arial, pokud nemáte instalované nějaké další typy grotesků (gillů), jež mají některé specializované sazárny. Nepoužívejte písmena se šipkou, jsou pro převod do tisku špatně čitelná.
- Mezi vektory se vkládá buď tečka na účaří „ . “ pro skalární násobení, nebo křížek „ × “ pro násobení vektorové.
- Pokud se v sazbě vyskytují další specializované symboly, např. množiny (skript), prostory (obyčejné bezpatkové písmo) aj., je nutné se s redakcí domluvit na stylu proznačování.
- Dávejte pozor na vyznačovací funkce: exp, ln, tg, cotg aj. (též i infinitesimální veličina, např. dx), píší se stojatě (nepoužívejte anglosaské tan a cotan).
Způsob psaní rovnic
- Rovnice pište na střed řádku a její číslo na pravý okraj. K číslování používejte desetinné třídění. Nejpřehlednější je psát (kapitola.číslo rovnice), tedy např. (2.18), chybné je číslování průběžné, je nepřehledné, stejně jako zápis čísla v podrobnějším členění.
- Pro psaní matematických symbolů do textu nepoužívejte, pokud to jde, rovnicového editoru.
- Velmi důležité je mít nastavené oba editory na stejnou velikost. Rovnice musí být ze stejného písma jako text.
- Indexy pište pomocí funkcí horní nebo dolní index a nikdy je nezmenšujte a neposouvejte, pak se často stává, že vycházejí v různé velikosti.
- Při psaní delšího matematického výrazu zařazeného do textu ho raději zařaďte na samostatný řádek (i když nebude číslovaný), vyhnete se potížím při zalamování řádků, a také si uvědomte, že komplikovanější výraz neúměrně natahuje proklad řádku, souvislý text pak vypadá jakoby s chybami.
- Dbejte na hierarchii závorek a vždy mějte na paměti, že u funkcí f(x) musí být oblé a stojaté (ne kurzivní).
