Stíny
O edici
Edice Stíny přináší reflexi „stinných“ stránek historie. Vzhledem k moderní historii lidstva je většina titulů věnována svědectví o dvou největších totalitních systémech, komunismu a nacismu.
Úvahy o holocaustu
Lze vůbec hrůzy systematické genocidy většiny evropských Židů za druhé světové války popsat „objektivně“? Pražský rodák Jehuda Bauer, profesor Hebrejské univerzity a vědecký poradce jeruzalémského památníku Jad Vašem si jako světově uznávaný historik v knize Úvahy o holokaustu klade i jiné otázky: Jak lze vysvětlit, že k něčemu takovému vůbec došlo? Lze holokaust srovnávat s jinými genocidami? Jak se stalo, že v některých evropských zemích se podařilo většinu židovských spoluobčanů zachránit? Měl holokaust nějaký vliv na vznik státu Izrael? Autor o tématech přemýšlí v jiné, celistvější perspektivě, než bývá zvykem – jednotlivé kapitoly se místy blíží filozofickým esejům, podloženým ovšem mimořádnou znalostí historických faktů. Čtenář tak má možnost sledovat na jedné straně vývoj teologických názorů na holokaust, včetně stanovisek ultraortodoxních sekt, a na druhé straně se zamyslet nad fascinujícími příběhy hrdinů židovského odboje, ať už byl ozbrojený či neozbrojený, skupinový nebo individuální. V závěru autor vyjadřuje přesvědčení, že chceme-li zabránit jakékoli příští genocidě, musíme všichni přemýšlet o tom, co se tehdy stalo.
O čem Stalin věděl
Kniha bývalého amerického zpravodajského důstojníka se zabývá činností sovětských zpravodajských služeb na přelomu třicátých a čtyřicátých let 20. století. Na základě nedávno odtajněných fondů ruských archivů a s využitím soudobé ruské i americké odborné literatury autor krok za krokem odkrývá tajemství sovětské civilní i vojenské rozvědky, jejich organizaci, způsob získávání informací a nedostatky v analýze. Přesvědčivě dokazuje, že sovětské politické a vojenské vedení mělo od jara 1941 dostatek relevantních informací ohledně připravovaného německého útoku, že je však kvůli ideologickým zásadám a modelům nebylo ani schopno, ani ochotno využít. Zvláštní pozornost autor věnuje osobnosti generálporučíka Ivana I. Proskurova, náčelníka vojenské rozvědky, který svoji snahu o realistické vyhodnocení zpravodajských informací zaplatil vojenskou kariérou a nakonec i vlastním životem. Knihu doplňují odborné přílohy, stručný nástin organizace sovětských zpravodajských služeb a dva osobní dopisy Adolfa Hitlera Josifu Stalinovi z prosince 1940 a května 1941.
Pohár slz
Abraham Lewin vyučoval na židovské střední škole ve Varšavě. V roce 1940, kdy došlo ke zřízení varšavského ghetta, mu bylo 47 let. Počátkem roku 1943, několik měsíců po manželčině deportaci a smrti, pravděpodobně zahynul i se svou dcerou v koncentračním táboře Treblince. Jeho deník, který představuje jeden z nejpůsobivějších a nejdojímavějších záznamů o životě v židovském ghettu a o holokaustu, se zázrakem zachránil v tajném podzemním archivu.
Stalin a bomba
Rozsáhlé, bohatě dokumentované a navíc i velice čtivé dílo z pera význačného amerického politologa irského původu nabízí fascinující pohled na osobnosti a politiku spjaté s vývojem sovětské jaderné pumy. Je výsledkem pečlivého studia materiálů odtajněných sovětských archivů a memoárové literatury, doplněné citacemi autorových rozhovorů s aktéry sovětského jaderného programu. Široce koncipovaná práce sledující dopad amerického jaderného monopolu na stalinskou zahraniční a vojenskou politiku i roli jaderné špionáže – proto nepomíjí ani vztahy mezi předními představiteli sovětské vědy a politickým vedením země.
Bratři Himmlerové
Vzpomínky praneteře Heinricha Himmlera a historičky Katrin Himmlerové jsou pozoruhodné nejen materiálem týkajícím se tří bratrů Himmlerových a jejich rodin, ale mají i další rozměr jako rodinná kronika zasazená do značně širokého historického kontextu a mnoha společenských souvislostí. Pozadí „historie jedné německé rodiny“ umožní čtenáři pochopit i okolnosti a mechanismy vedoucí k tomu, že z podhoubí solidního německého měšťáctví v konkrétní historické situaci mohly vzejít tak zrůdné osobnosti, jako byl právě Heinrich Himmler.
Trhlina v dějinách
Kniha Trhlina v dějinách je příspěvkem do dnes již rozsáhlého souboru děl o holocaustu. Francouzský kulturní historik Enzo Traverso se však termínu "holocaust" vyhýbá a s diskursivní přísností, charakteristickou pro francouzskou esejistickou literaturu, hovoří o židovské genocidě. Zaměřil se, jak sám předesílá, na její první reflexi „ve čtyřicátých a padesátých letech, v době, kdy v evropské kultuře zaujímala jen okrajové místo“. Odhaluje, jak se inteligence západního světa vnitřně bránila přijetí signálů od „hlásičů požáru“, vizionářů upozorňujících na prvky odcizení člověka sobě a osvícenské kultuře založené na humanitě, jak odmítala akceptovat svědectví o genocidě a jak zrůdný fakt vyhlazovacích táborů zpracovali ve svých dílech autentičtí svědci, kteří přežili.
Průvodce říší zla
Dílo shrnující základní informace o konstrukci světa sovětských represivních zařízení, světa gulagu, rozprostírajícího se doslova po celém tehdejším Sovětském svazu. Sestává z více než dva tisíce abecedně řazených hesel, obsahujících fakta o všech ústředně řízených sovětských koncentračních táborech a dalších nižších táborových formacích a zařízeních. Údaje jsou podle potřeby doplněny širším geografickým výkladem a společensko-politickými informacemi, poskytujícími českému čtenáři snadnější orientaci v problematice. Základní dílo přinášející nejaktuálnější souhrnnou informaci k našemu poznání jedné z nejtragičtějších stránek novodobých dějin, které zatím nemá u nás ani v Rusku či jiné zemi obdoby.
Rozebrané tituly – Stíny
Velitelem v Osvětimi
Autobiografické zápisky velitele vyhlazovacího koncentračního tábora v Osvětimi Rudolfa Höße jsou psychologickým dokumentem exemplárního historického významu. Odkrývají pozadí rozvratu morálních a duchovních hodnot, kterému v Hitlerově a Himmlerově Německu podléhal bezpočet ctižádostivých lidí oddaně vyznávajících režim. Tyto paměti psané po válce v polském vězení jsou poučné i z obecnějšího hlediska, neboť vypovídají mnohé o ustrojení fanatického služebníka kteréhokoli totalitního režimu; na významu kromě toho nabývají právě v době, kdy se v Evropě šíří popírání holocaustu a bují extremistické organizace.