Orient
O edici
Orient není ani zdaleka jedinou celistvou, homogenní oblastí. Skládá se z množství svébytných kulturních okruhů, s nimiž se Evropa seznamovala postupně, v závislosti na jejich vzdálenosti v prostoru a čase. Toto seznamování a poznávání probíhalo pozvolna a uskutečňovalo se odedávna, násilnou i pokojnou cestou, prakticky od doby tažení Alexandra Makedonského do Asie, přes křížové války, misionářské výpravy, obchodní cesty, zámořské objevy, až po novověkou evropskou koloniální expanzi. S vojáky, obchodníky, misionáři a správními úředníky však přicházeli i cestovatelé, objevitelé a vědci, kteří zpět do Evropy přinášeli zprávy o vzdálených krajích, jež z počátečního líčení exotických kuriozit vyspěly v seriózní vědecké práce zabývající se dějinami, kulturami a jazyky zkoumaných oblastí. Evropa si počala uvědomovat, že není středem světa, že nejstarší zemědělské civilizace, první státní útvary, nejstarší říše vznikly právě v Orientě; bylo tu vynalezeno nejstarší písmo, zaznamenány první písemné památky, první literární skladby, dosaženo prvních úspěchů v technologii zpracování keramiky, kovů a skla, odhaleny první poznatky v přírodních vědách, lékařství, matematice, astronomii, geografii. Vznikly a existovaly tu svébytné a úctyhodné náboženské, filozofické a etické systémy. A konečně i nejhlubší kořeny naší křesťanské evropské civilizace tkví právě v půdě Orientu. To vše stojí za to poznávat i dnes prostřednictvím překladů autentických literárních památek Orientu i fundovaných, nepředpojatých a zasvěcených studií starších i současných badatelů, orientalistů, kteří mají svým čtenářům mnoho co říci. České kulturní prostředí se může právem chlubit stále narůstajícím bohatstvím překladů z orientálních jazyků; stačí vzpomenou díla přeložená z arabštiny, hebrejštiny, perštiny, turečtiny, jazyků starověkého Blízkého východu, indických jazyků, překlady z čínštiny, tibetštiny, japonštiny, korejštiny a mnoha dalších. Seznamovat čtenáře právě s takovými knihami je cílem edice Orient.
PhDr. Jiří Prosecký, CSc.
- vedoucí oddělení Afriky a Předního východu Orientální ústavu AV ČR. Je autorem a překladatelem mnoha publikací a odborných článků.
Sexuální život ve staré Číně
Robert van Gulik je českým čtenářům známý jako autor slavných detektivek z čínského středověku s ústřední postavou soudce Ti. Málokdo však ví, že byl především významným orientalistou a rovněž diplomatem. Lze bez nadsázky říct, že knihou Sexuální život ve staré Číně se van Gulik jako orientalista proslavil. Poutavá a čtivá práce mapuje čínský postoj k sexualitě od nejstarších zpráv až do roku 1644, kdy padla poslední etnicky čínská dynastie Ming.
Svět buddhistických obrazů
Souhrnná příručka ikonografie buddhismu mahájány a tantrajány ztvárňuje veškeré nadpozemské bytosti, jež jsou v duchovním životě severní Indie stejně jako Tibetu, Nepálu, Bhútánu a Mongolska předmětem vzývání a uctívání, ale také velké osobnosti z dějin buddhistického učení. Dílo významného německého indologa a autora několika dalších úspěšných knih o buddhismu tak představuje úplný panteon severního buddhismu a je spolehlivou pomůckou, která umožní rozpoznat jednotlivé postavy s jejich postoji, gesty a atributy a pochopit je ve všech náboženských souvislostech.
