Ivan Klíma
O autorovi
Přední český prozaik, dramatik, publicista, bývalý disident, spoluzakladatel Obce spisovatelů (1989) a předseda českého PEN-klubu (1990-93) Ivan Klíma se narodil 14. září 1931 v Praze. Za druhé světové války prožil tři a půl roku v terezínském ghettu. Po gymnáziu (1951) vystudoval češtinu a literární vědu na filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (1956). Po absolutoriu pracoval jako redaktor Literárních novin a Listů (až do jejich zákazu). V letech 1969-70 učil ve Spojených státech. Po návratu krátce pracoval v dělnických profesích. Své texty publikoval v časopisech Květen, Plamen, Host do domu a v exilovém Svědectví.
Nakladatelství Academia vydává jak starší autorova díla (Má veselá jitra, Milenci na jednu noc, Milostné léto, Soudce z milosti, Moje první lásky, Milostné povídky...), tak jeho tvorbu současnou, k níž patří román Premiér a anděl (2003), sbírka povídek Moje nebezpečné výlety (2004), či sbírka fejetonů Kostlivec ve skříni (2005), Hodina ticha (2009), Moje šílené století (2009).
Moje šílené století
Ivan Klíma
Edice Paměť
Ivan Klíma ve svých pamětech nazval minulé století „šíleným“. Učinil v něm zkušenost dvou zhoubných diktatur a byl to úsek dějin, kterému nejsme s to porozumět, stejně jako nerozumíme šílenému člověku. „Je to podivný svět, kde člověk musí odpovídat na otázku, proč ho jako dítě nezavraždili,“ píše v reakci na skrytou otázku některých, jak je možné, že se jeho rodina vrátila z Terezína živá. A pak je tu další otázka, tentokrát mnohých: Jak to, že demokrat a po sovětské okupaci disident komunistického režimu býval komunistou? I s touto otázkou a mnoha s ní souvisejícími se autor pamětí Moje šílené století rozhodl vypořádat. Vypráví proto nejen příběh svůj a svých blízkých a přátel, události doby, ve které žil, jak je v pamětech běžné, ale hledá pro to podstatné, co se stalo, i filosofické vysvětlení. A tak je tento první díl Klímových pamětí proložen řadou esejů -- o mezní zkušenosti, o vítězích a poražených, o diktatuře a diktátorech, mstě a odplatě, o potřebě víry, o utopiích, revolucích, zradě vzdělanců atd. Díky autorovým bohatým zkušenostem z českého literárního prostředí se čtenář pochopitelně dočte i mnoho zajímavého z minulosti jeho kolegů, rovněž známých spisovatelů. Co by však bylo marné v těchto memoárech hledat, jsou bohapusté klepy.
Hodina ticha
Ivan Klíma
Edice Krásná literatura
První román Ivana Klímy Hodina ticha vznikal na přelomu padesátých a šedesátých let, v době relativního kulturního uvolnění. Jeho děj se odehrává na východním Slovensku, v kraji extrémní chudoby, postihovaném navíc zátopami z Laborce (místní poměry autor poznal jako začínající novinář během své reportérské cesty v 50. letech); časově je zasazen do konce války a doby, kdy vládu převzali komunisté a začali s kolektivizací zemědělství. Přes dohled cenzury se autorovi v románu podařilo vyjádřit deziluzi z násilných praktik komunistického režimu. Román ocenili někteří z tehdejších kritiků za propracovanou formu i úsilí o „pravdivé vidění“. V Nakladatelství Academia vychází Hodina ticha ve 3. vydání.
Miláčkové chřestýši a jiné ženské horory
Ivan Klíma
Edice Krásná literatura
Nová povídková sbírka Ivana Klímy je věnována většinou ženským hrdinkám. Některé z nich jsou bezelstné, nepůvabné a nesebevědomé bytosti, které v touze po lásce zapřou samy sebe, aby poté, co si urvaly něco štěstí s mužem, o kterého vlastně ani nestály, zůstaly stejně osamělé jako předtím, navíc se strachem nebo hrůzou, které jim takový vztah přinesl. Jiné jsou naopak „dračice“, naklonované ženy „barbíny“, ženy podnikatelky, ženy dobyvatelky slasti, pro niž jsou schopny všeho, i zločinu. Označení horory v podtitulu této knihy znamená, že hrůza je nám v patách, jen ji nazvat pravým jménem.
