Vladimír Bystrov
Osud generála
Vladimír Bystrov
Edice Paměť
V životopisném eseji o československém armádním generálovi Sergeji Vojcechovském komentuje novinář a publicista Vladimír Bystrov většinou neznámé dokumenty k osudu jedné z nejvýznamnějších osobností spojených s působením československých legií v Rusku a poté budováním branné moci prvního svobodného státu Čechů a Slováků v moderních dějinách.
Původně ruský podplukovník Sergej Vojcechovskij byl v září 1917 převeden k tehdy vznikajícímu československému vojsku na Rusi jako náčelník štábu 1. československé střelecké divize Jana Husa. Pro své velitelské schopnosti byl již v lednu 1918 ustanoven velitelem 3. československého střeleckého pluku Jana Žižky z Trocnova a v květnu téhož roku zvolen členem Prozatímního výkonného výboru československých legií a členem jeho vojenského kolegia. O několik měsíců později byl Odbočkou Československé národní rady v Rusku jmenován generálmajorem. Od roku 1919 působil pak v ruské armádě bojující s bolševiky a po opuštění Ruska v roce 1921 se znovu vrátil do československé armády. Od roku 1927 byl zemským vojenským velitelem v Brně. V roce 1929 mu byla udělena hodnost armádního generála a od roku 1935 zastával funkci zemského vojenského velitele v Praze. Po německé okupaci Československa v roce 1939 se stal spoluzakladatelem ilegální vojenské protiněmecké organizace Obrany národa.
V prvních dnech po skončení druhé světové války byl generál Sergej Vojcechovskij odvlečen do Sovětského svazu a 7. dubna 1951 zahynul v jednom z největších komunistických koncentračních táborů Ozerlagu v sibiřském Tajšetu. Patřil k prvním československým občanům, kteří se stali oběťmi politických zájmů komunistů. Byl nejvyšším důstojníkem československé armády a představitelem Československé republiky vydaným bez odporu komandům sovětské bezpečnosti.
Průvodce říší zla
Vladimír Bystrov
Edice Stíny
Dílo shrnující základní informace o konstrukci světa sovětských represivních zařízení, světa gulagu, rozprostírajícího se doslova po celém tehdejším Sovětském svazu. Sestává z více než dva tisíce abecedně řazených hesel, obsahujících fakta o všech ústředně řízených sovětských koncentračních táborech a dalších nižších táborových formacích a zařízeních. Údaje jsou podle potřeby doplněny širším geografickým výkladem a společensko-politickými informacemi, poskytujícími českému čtenáři snadnější orientaci v problematice. Základní dílo přinášející nejaktuálnější souhrnnou informaci k našemu poznání jedné z nejtragičtějších stránek novodobých dějin, které zatím nemá u nás ani v Rusku či jiné zemi obdoby.
