Galileo
O edici
Edice Galileo, v jejímž rámci již vyšlo či v nejbližší době vyjít má už 32 knih, tvoří vlastně páteř ediční činnosti našeho nejprestižnějšího vědeckého nakladatelství Academia. Název nebyl volen náhodou – ediční řada přináší knihy renomovaných českých i zahraničních autorů, týkající se přírodních věd a jejich vlivu na směřování naší civilizace v nejširším slova smyslu. Podobně jako někdejší Galileovy objevy otřásly myšlenkovým světem raně novověké Evropy, mají objevy přírodních věd obecně své společenské dopady, tu převratné, tu plíživé. Rudý posuv i sociální život mravenců se stávají velmi brzy z akademické libůstky čímsi, co může změnit prisma nazírání na lidský i mimolidský svět, kolem zdánlivých okrajovostí se mohou rozpoutat rozsáhlé diskuse, emoce i nevole – pomysleme jen na kardinály, kteří se kdysi odmítali podívat dalekohledem na Galileem objevené Jupiterovy měsíce. Z tohoto důvodu se řada knih této edice pohybuje na pomezí věd přírodních a společenských a tematická šíře se táhne od biologie, klimatologie, přes matematiku, fyziku až po filozofii, ekologii a medicínu. Svět i člověk je ostatně jeden a rozdělení jeho poznání na jednotlivé disciplíny je spíše věcí konvence a metodologicko-organizačních záležitostí. Je to právě edice Galileo, která by měla pro naši vzdělanou veřejnost zprostředkovat tento plastický pohled na „drama světa“ a dobrodružství jeho poznání.
prof. Stanislav Komárek
- významný český biolog, filozof a spisovatel; působí na Přírodovědecké fakultě UK a Fakultě humanitních studií UK. V Nakladatelství Academia mu vyšly tyto knihy: Ptáci v Čechách v letech 1360-1890 aneb tajemství rytíře von Sacher - Masocha, Příroda a kultura a Obraz člověka a přírody v zrcadle biologie.
Otto Weininger
Na Vídeň z přelomu století se vzpomíná jako na estetický, erotický a intelektuální svět: na rodiště Freuda a psychoanalýzy, valčíku a Schnitzlerových románů. Jednotlivé kontexty této kulturní vitality, tvrdí Chandak Sengoopta, byly ovšem mnohem temnější a komplexnější, než si dokážeme představit.
Tato provokativní, poučná studie zkoumá prostředí, v jakém filosof Otto Weininger (1880-1903) psal svou kontroverzní knihu Geschlecht und Charakter (Pohlaví a charakter). Krátce po jejím vydání, ve věku dvaceti tří let, spáchal Weininger sebevraždu. Jeho kniha, kde prohlašuje, že ženy a Židé jsou pouze sexuální bytosti, kteří postrádají individualitu, se stala bestselerem.
Weininger, oslavovaný jako génius intelektuály jako Ludwig Wittgenstein a Karl Kraus, byl obdivován nikoliv pro své předsudky, nýbrž proto, že se zaobíral hlavními problémy své doby – podstatou a významem identity. Sengoopta věnuje zvláštní pozornost tomu, jak si Weininger přivlastnil vědecký jazyk a údaje, aby definoval své názory, a jak zkoumá samotné vědecké teorie.
Říše světla
Kniha se zabývá třemi velikány, kteří se zasloužili o vývoj prvních elektrických zařízení, zprvu na stejnosměrný proud, a později i o rozvoj proudu střídavého. Jde o Thomase Alvu Edisona, Nikolu Teslu a George Westinghousea. Autorka prochází jejich životem, popisuje objevy na vynálezy, na nichž se účastnili, a zobrazuje dobu, v níž žili a která ovlivňovala jejich práci (objevitelskou i podnikatelskou), ať už to byli finančníci podporující jejich výzkumy nebo v počátcích nedůvěra lidí v novou věc. Čtenáři se postupně seznamují s životem T. A. Edisona a jeho snahou elektrifikovat americká města stejnosměrným proudem i s Edisonovým zarputilým bojem proti proudu střídavému, konkurujícímu jeho patentům na stejnosměrné stroje a na objev žárovky, k čemuž využíval své pověsti ikony americké společnosti. Dále se objevují N. Tesla a G. Westinghouse s patenty na střídavé stroje, kteří dokázali překonat omezení přenosu elektřiny na delší vzdálenosti (což velmi omezovalo Edisona) a poprvé levně elektřinu vyrobili v podzemní elektrárně u Niagarských vodopádů. Předtím byla vyráběna jen v parních generátorech. Zlomovou v názoru na elektřinu se ukázala světová výstava 1893 v Chicagu, kdy Tesla a Westinghouse prokázali úspěšnost své koncepce.
Věda mistra Leonarda
Současníci Leonarda da Vinci o jeho průkopnickém vědeckém díle prakticky nevěděli. Fritjof Capra, americký vědec původem z Vídně, autor několika pozoruhodných knih (například Tao fyziky nebo Bod obratu), teď na základě prostudování více než 6000 stran, které se z Leonardových zápisníků dochovaly, přichází s tvrzením, že právě Leonardo je „otcem moderní vědy“. Svými výzkumy živých i neživých forem, od architektury a anatomie člověka až k vodním turbulencím nebo otázkám růstu rostlin, se stal průkopníkem empirického a systematického přístupu k pozorování přírody, jemuž se dnes říká vědecká metoda. Autor však čtenáři přiblíží nejen Leonarda-vědce, ale seznámí jej také s Leonardovým životním příběhem od uměleckých začátků ve Florencii až po poslední etapu jeho života na francouzském královském dvoře.
Příběh rodu Homo
Poslední desetiletí byla z hlediska vědních oborů zabývajících se evolucí člověka doslova převratná. Najednou jsme se ocitli uprostřed „rodinného kruhu“ velkých afrických lidoopů a mnohdy není snadné se s touto skutečností vyrovnat. Avšak jsou naše pocity, vzorce chování a překážky, s nimiž se v rámci rodičovství či partnerských vztahů potýkáme, skutečně natolik výlučné? Kde vlastně hledat počátky všeho, co jsme takříkajíc dostali do vínku, a co z nás přes veškerou naši nedostatečnost činí druh tak jedinečný a životaschopný? Do jaké míry je kultura skutečně hájemstvím člověka a kdy a proč se zrodil zpěv, jazyk a náboženství? Zábavnou, nanejvýš poutavou a běžnému čtenáři přístupnou formou nám jeden z nejvýznamnějších evolučních psychologů dává nahlédnout do hlubin lidské mysli a snaží se zodpovědět otázku, co to vlastně znamená být člověkem.
Pohlaví
Nejnovější vědecké poznatky o tom, co mají muži a ženy společného a v čem se liší – ať už jde o osobnost, sociální vztahy, sexualitu nebo schopnosti učení. Kniha zkoumá vliv vrozených dispozic a výchovy na odlišnosti obou pohlaví z pohledu genetiky, molekulární a evoluční biologie, sociologie a psychologie. Výsledkem je vyvážený text nabízející odlišné úhly pohledu na problematiku.
Boží blud
Zatím poslední kniha britského evolučního biologa R. Dawkinse odmítá náboženský fundamentalismus a kritizuje všechny ostatní, i umírněné podoby náboženství. Považuje je za nebezpečný jev, který omezuje svobodné myšlení lidí. Být o něčem přesvědčen na základě víry je podle Dawkinse v ostrém rozporu s přesvědčením na základě racionálních argumentů. Náboženský dogmatismus pak stojí v jádru dalších problémů – od vyučování zjevných nepravd o původu světa a lidstva až po teroristické útoky. Cílem Dawkinsovy knihy je zvýšit sebevědomí ateistů, jejichž pozice např. v USA je podle autora na úrovni homosexuálů před 50 lety. Dále je kniha určena všem, kteří by chtěli odvrhnout náboženství, ale mají obavy, zda i bez něj je možné žít plnohodnotný, šťastný a mravný život.
Tycho a Kepler
Tycho a Kepler je kombinovaný životopis dvou velikánů, kteří nejenže stáli u zrodu novověkého pohledu na vesmír, ale úrovní tvůrčího myšlení i nároky na kvalitu a přesnost vlastní práce spoluutvářeli sama měřítka moderní vědy. Jejich směřování nebylo přímočaré – před svým setkáním oba rozvíjeli kosmologické teorie, které se dnes zdají beznadějně mylné. Nakonec se jejich životní cesty a zájmy ale téměř zázračně protnuly a z krátké, konfliktní spolupráce náladového dánského velmože se skromným štýrskohradeckým učitelem se zrodil převratně nový popis nebeských jevů.
Ďáblův doktor
Theophrastus Bombastus von Hohenheim (1493–1541), známý jako Paracelsus, žil a působil na hranici mezi středověkem a moderní dobou. Byl současníkem Lutherovým a nepřítelem tradičního lékařství, postrachem univerzit („na všech německých školách se nelze naučit více než na trhu ve Frankfurtu“), vojenským ranhojičem a alchymistou. Mýty o něm – počínaje jeho léčením ze záhrobí v Salcburku 19. století až po jeho faustovský obchod s ďáblem s cílem nabýt ztracené mládí – přetrvaly mnohem déle než jeho skutečný příběh. Kdo však byl Paracelsus opravdu, čemu skutečně věřil a co praktikoval?
Gaia vrací úder
Profesor James Lovelock se v 70. letech minulého století proslavil svou teorií, podle níž geosféra, atmosféra a biosféra na Zemi tvoří provázaný systém, na který můžeme pohlížet jako na jediný živý organismus. Tento organismus pojmenoval Gaia po řecké bohyni, stvořitelce Zemi. Kniha přináší propracovanou teorii obsahující mimo jiné i katastrofické vize dalšího možného vývoje planety.
Příběh předka
Inspirován Chaucerovými Canterburskými povídkami vyráží autor s tlupou svých čtenářů na pouť k úsvitu evoluce, ode dneška až po vznik života – prvních replikujících se molekul. Začíná u organismů, které známe nejvíce, tedy u člověka, a při sestupu do „evolučního podzemí“ postupně sbírá další skupiny organismů. Každý z přidávajících se poutníků vypráví povídku, jež souvisí s fylogenezí a evolucí. Například drozofila vypráví o Hox-genech, mravenci Atta o vynálezu zemědělství, drápkovec o kambrijské „explozi“, saranče o existenci zvířecích a lidských ras, blboun nejapný o opakované evoluci nelétavosti a mločík o „tyranii diskontinuální mysli“.
Umělec a matematik
Identita geniálního francouzského matematika Nicolase Bourbakiho, autora rozsáhlé řady monografií, které významně ovlivnily vývoj moderní matematiky a její výuky ve dvacátém století, byla vždy opředena závojem tajemství. Zasvěcení znali skutečnost, mnozí tušili nějakou čertovinu, ostatní dodnes věří tomu, že Bourbaki je člověk z masa a kostí. Z určitého pohledu měli pravdu všichni. Vždyť je tu jeho úctyhodné dílo, byl ctihodným členem jisté Akademie věd, zval přátele na svatbu své dcery… A lze tvrdit, že na světě dnes není matematik, kterého by Bourbakiho klíčové dílo neovlivnilo.Autor ve své knize vysvětluje nejen zábavnou stránku skutečné-neskutečné osobnosti, především se však snaží poutavou formou vysvětlit co, proč a jak Bourbaki vykonal v matematice, jak tím přispěl k rozmachu vědeckého směru strukturalismu a jeho metod a ovlivnil tak myšlení v mnoha oborech zejména ve druhé polovině dvacátého století. Čtenář se dozví mnoho zajímavého o předních francouzských matematicích, ale také o předních osobnostech lingvistiky, antropologie, psychologie a výtvarného umění dvacátého století a o tom, co tyto osobnosti a jejich na první pohled velmi vzdálené obory spojovalo.
Obraz člověka a přírody v zrcadle biologie
Kniha je souborným vydáním autorových textů k biologické antropologii a jejím dějinám, s přihlédnutím k dějinám biologických disciplín vůbec. Vzhledem k tomu, že tyto práce a eseje vznikaly v období skoro dvaceti let (1995–2007), rozhodl se autor uchovat jim určitou míru „autonomie“ v tom smyslu, že se nepokoušel spojit dva nejdůležitější z nich, Malé dějiny biologie a Obraz člověka v dílech některých význačných biologů 19. a 20. století, ale ponechal je oddělené jako samostatné celky.
Filosofie - obrat k Zemi
Tento text má tři relativně samostatné části. První část s názvem Evoluční ontologie pojednává o podstatě této nové ontologické koncepce. Pozornost se tu věnuje nejen problému přirozené a kulturní evoluce, ale také málo známému problému informace. Ve druhé části s názvem Evoluční gnoseologie je naznačena aplikace evoluční ontologie na oblast tradiční filosofické teorie poznání. Ve třetí části s názvem Filosofie techniky je stručně ukázána praktická aplikace koncepce evoluční ontologie na oblast techniky a technosféry.
Zasažen bleskem
Kniha kanadského profesora statistiky čtenáře nenásilným a mimořádně poutavým způsobem přivádí k pochopení podstaty teorie pravděpodobnosti a statistiky, aniž by od něj vyžadovala hlubší matematické vzdělání. Pomocí příkladů ze života i smyšlených příběhů jej přesvědčuje o tom, že náhodnost, nejistota a pravděpodobnost nás všechny provázejí na každém kroku a jejich pochopení je nezbytné k hlubšímu porozumění světu, k lepšímu rozhodování, ke zmírnění nejrůznějších obav i pro zábavu.
Slova a pravidla
Jak funguje jazyk a jak se učíme mluvit? Proč se jazyky během doby mění a proč mají tolik zvláštností a nepravidelností? Tyto a další záhady jazyka odhaluje autor bestselleru Jazykový instinkt, Steven Pinker. Na příkladu pravidelných a nepravidelných anglických sloves autor propojuje oblast přírodních a humanitních věd: historii jazyků, Chomského teorie o jazyku a jejich kritiku, pokusy vytvořit jazyk počítačovou simulací nervových sítí, jak se děti učí gramatické „chyby“, moderní techniky identifikace genů a zobrazení mozku či největší myšlenky z historie západní filozofie.
Uvnitř neolitické mysli
David Lewis-Williams, David Pearce
Autor knihy Mysl v jeskyni se svým kolegou zkoumají složitou pavučinu víry, mýtů a společnosti v neolitickém období, kdy se zrodilo zemědělství a třídně rozdělená společnost, jak ji známe dnes. Autoři se zaměřují na dvě odlišná místa a období: Blízký východ s jeho kultovními stavbami a ukládáním lebek a západní Evropu s jejími kamennými monumenty staršími než egyptské pyramidy. Autoři, kteří čerpají z moderních výzkumů a objevů, spojují tyto poznatky s lidským vědomím, fantazií a vírou, aby vytvořili provokativní nové teorie o příčinách pradávné revoluce v kosmologii a původu složitosti lidské společnosti.
Kolaps
Džunglí zarostlé zříceniny chrámů Angkor Vatu či měst Mayů varují: Nemohlo by se to stát také nám? V této knize autor – jehož předcházející dílo Osudy lidských společností. Střelné zbraně, choroboplodné zárodky a ocel v historii (česky 2000), odměněné Pulitzerovou cenou, zrevolucionalizovalo pohled na historii – zkoumá podíl využívání a zneužívání životního prostředí na velkých kolapsech společností. Od Anasazijů v Severní Americe přes Vikingy v Grónsku až po moderní Montanu. Kombinací nejnovějších vědeckých poznatků a historické perspektivy odkrývá základní vzorec environmentální katastrofy, avšak nabízí i naději.
Příroda a kultura
Kniha pojednává souvislosti přírody a kultury v širokém kontextu – je kulturní proces protikladný přírodnímu, či se jedná mnohem spíše o „pokračování přírody jinými prostředky“? Druhé, rozšířené a doplněné vydání vychází primárně z koncepcí C. G. Junga a A. Portmanna, které spatřují společný kořen kreativity lidské i přírodní, což je v poměrech evropského myšlení pohled pozoruhodně blízký perspektivě, jak přírodu a společnost vnímala klasická Čína. Kniha se zabývá základními jungovskými pojmy, lidskou percepcí světa a jejím vztahem k jazyku, problémem antropomorfismu a sociomorfního, biomorfního a mechanomorfního modelování v naší vědecké i mimovědecké percepci přírody, paralelami mezi evolucí artefaktů a přírodních objektů, portmannovskou přírodní estetikou a dalšími příbuznými tématy v řadě navzájem souvisejících esejů, v podobném stylu jako jiné autorovy knihy.
Alchymie
Tato kniha je jen malým výběrem z bohatství starých historek, jejíž cílem je ukázat méně známou stránku alchymie. Setkáme se čínskými Nesmrtelnými, s nejproslulejším arabským alchymistou, který možná vůbec neexistoval, nahlédneme do Indie. Zjistíme, že za alchymistu byl pokládán Mojžíš, ale jejím zakladatelem měl být Hermes. Samozřejmě nesmí chybět Evropa, kde poznáme ty, kdo prý alchymií nezměrně zbohatli, i jiné, kteří naopak přišli na mizinu. Za staletí existence alchymie se nashromáždilo mnoho příběhů, v nichž se skutečný svět mísí s tajemným, zázračným.
Třetí kultura
Kniha obsahuje 23 esejů předních vědců, kteří působí nejen jako popularizátoři svých vědních oborů, ale rovněž se vyjadřují k tématům, jimž se v poslední době dostává v různých odborných časopisech prominentního místa. Tito vědci se zabývají například molekulární a evoluční biologií, umělou inteligencí, teorií chaosu, neuronovými sítěmi, inflačním vesmírem, komplexními adaptivními systémy, chaosem, superstringy, biodiverzitou, lidským genomem, přerušovanou rovnováhou, hypotézou Gaia, virtuální realitou a tak dále. Své myšlenky a názory v knize každý vyjadřuje co nejsrozumitelněji, aby je dokázal pochopit i laický čtenář. Každá kapitola je završena jakousi „diskusí“ ostatních odborníků na dané téma.
Profil absolventa
Soubor 25 popularizujících statí napsaných v letech 1995–2007 je věnován problémům teoretické biologie, tj. otázkám evoluce a morfogeneze živých bytostí, vztahu věda a svět, věda a společnost. Je všechno důležité zapsáno v DNA? Jestliže ne, jaká je role těla a tělních pochodů, ve srovnání s genetickým zápisem? Kde se berou v evoluci novinky? Jak přivést k souladu různé úrovně popisu živých bytostí? Vyplývají nějak jedna z druhé? Vylučují se navzájem? Mohou živé bytosti cosi „chtít“, nebo jde o neodpustitelný antropomorfismus? Čtenář zde najde také exkursy do dějin biologie (Darwin, Lamarck, Lysenko), ekologie (zejména teorie Gaia), nebo antropologie (v souvislosti s otázkou, jak „dělat“ vědu o člověku). Žánrově jde o směs zahrnující původní články, doslovy, recenze i nekrolog. Nedílnou součástí souboru je krátká autobiografie autora, ve které se ohlíží za posledními 35 lety prožitými na univerzitním pracovišti.
Fyzika od Tháleta k Newtonovi
I fyzika, které vděčíme za technické vymoženosti současného světa, měla své dětství; souvislosti mezi přírodními úkazy se snažili vysvětlit bez pomoci nadpřirozených sil už antičtí filozofové. A když za „temného středověku“ dospívala, dohlíželi na ni muslimský matematik a optik Alhazen s lékařem Avicennou a veleučení křesťané Albert Veliký, Roger Bacon a Mikuláš Kusánský. Teprve v renezanci dosáhla zralosti a jako teoretická filozofie přírody se do jisté míry osamostatnila. Na jejím rozvoji se podílely takové osobnosti, jako byl Johannes Kepler, Galileo Galilei nebo Isaac Newton, které uspořádaly velké množství poznatků do ucelené a vnitřně nerozporné soustavy principů a teorií, jimiž se řídilo veškeré fyzikální dění. Newtonovy pohybové zákony na dlouhé roky ovládly tehdejší filozofický obraz světa, až po roce 1900 byly nahrazeny pohledem kvantověfyzikálním.
Od zrození evropské vědy v antickém Řecku do roku 1643, kdy Bůh řekl „Budiž Newton“, uplynulo dvacet pět století. Že vývoj fyziky během této doby je vlastně pestrou mozaikou životních osudů lidí, kteří se o odhalení tajemství přírody zasloužili, se mohou přesvědčit čtenáři této knížky.
Úvod do evoluční biologie
Dílo je zamýšleno jako základní učební text i jako referenční příručka pro neodbornou veřejnost. Kniha je určena nejen studentům vysokých škol, ale také učitelům a studentům škol středních, a to jako pomocný učební text biologie. Také širší veřejnosti se zájmem o populární knihy zabývající se evoluční problematikou nabízí stručný a systematický přehled o základech současné evoluční biologie.V knize jsou předloženy nejen klasické a moderní teorie a hypotézy evoluční biologie, ale také množství konkrétních příkladů, a to i z čtenářsky vděčných oblastí evoluční psychologie. Dotace by umožnila dostat prodejní cenu do hladiny dostupné většině studentů.
Od autora knihy Zamrzlá evoluce (Magnesia litera 2006).
Antibiotický paradox
Profesor Stuart B. Levy přístupným, poutavým a vědecky přesným způsobem líčí úspěchy, stinné stránky a prohry léčby antibiotiky. Objasňuje způsoby účinku antibiotik a reakci populace bakterií na jejich užívání, vysvětluje, jak bakterie získávají schopnost jim odolávat a jak se rezistence k antibiotikům šíří po světě. Velký podíl na vzniku, šíření a nárůstu rezistence má člověk: lékaři často antibiotiky mrhají, pacienti je užívají podle vlastního uvážení, chovatelé dobytka a ryb je přidávají do krmiva. Informace na úrovni odborné a populární, které přináší právě tato kniha, pak mohou být nástrojem zmírnění hrozby této rezistence.
Mysl v jeskyni
Jeskynní malby ve španělské Altamiře byly objeveny na konci 19.století, ale diskuze o jejich významu pokračují dodnes. Proč pravěcí umělci pronikali do podzemí, aby ve skrytu temných zákoutí vytvářeli úchvatná díla? Proč si ke zobrazování vybírali jen některá zvířata, a jiná nikoli? Proč nacházíme tak málo obrazů člověka a proč bývaly lidské bytosti zobrazovány se zvířecími rysy nebo protknuty šípy? Proč vznikalo jeskynní umění a co může říci o stavu mysli našich pravěkých předků? Na tyto a podobné otázky nalézá autor překvapivé odpovědi. Dovedně spojuje svůj celoživotní antropologický výzkum s nejnovějšími vědeckými poznatky a nabízí přesvědčivé vysvětlení, jak jsme se stali moderními lidmi a jak jsme začali tvořit umění.
Malá doba ledová
Kniha ukazuje, jak zásadně podnebí ovlivňovalo dějiny během malé doby ledové, tedy přibližně mezi 14. a 19. stoletím. Spolu s nenadálými sopečnými erupcemi stály klimatické výkyvy v pozadí četných ekonomických, sociálních i politických změn, kupříkladu Francouzské revoluce. Díky pokročilému výzkumu můžeme bohatě čerpat z minulosti, abychom přesněji předpovídali vliv globálního oteplování na lidskou společnost v budoucnosti.
Alchymie
Alchymie, nauka, která žila téměř dvě tisíciletí na třech kontinentech, budila svými sliby zájem současníků. Dnes se jí věnují historikové vědy, ale také umění a rovněž psychologové. Pozornost je věnována otázce, která není dodnes jednoznačně a úplně zodpovězena, totiž jak vůbec alchymie vznikla? Stejně problematické je vymezení této nauky. Tato kniha se soustřeďuje na praktikující alchymii provozovanou v laboratoriích, a to především na tu, která posléze dožívala v Evropě. O čínské alchymii je jen krátká zmínka. Nejde o souvislé líčení dějin alchymie, ale o jednotlivé momenty, které tuto nauku charakterizují. Nechybějí rovněž zmínky o různých řemeslech, protože zvlášť metalurgie používala často stejné postupy jako alchymie. Cílem není seznámit čtenáře jen s důležitými postavami alchymie a jejich dílem, ale také s novými objevy, k nimž došlo v posledních desetiletích. Některé z nich poměrně výrazně změnily dosavadní pohled na dějiny alchymie
Zamrzlá evoluce aneb je to jinak pane Darwin
Většina biologů i studentů přicházejících studovat biologii na vysokou školu se domnívá, že evoluční biologie je v podstatě uzavřená kapitola vědy. Ale co když je všechno úplně jinak? Co když právě evoluční biologie v 70. a 80. letech uplynulého století prodělala v naprosté tichosti zcela zásadní revoluci, po níž by se vlastně měly od základu přepsat veškeré učebnice tohoto oboru? Co když je i nový model evoluce vycházející z dawkinsovsko-hamiltonovské teorie sobeckého genu, založené na soupeření různých variant téhož genu o předání co největšího počtu vlastních kopií do dalších generací, stejně chybný jako původní model Darwinův, a vbrzku nás proto čeká revoluce další? A nemohla by stávající model nahradit například teorie takzvané zamrzlé evoluce? Teorie, která předpokládá, že naprostá většina druhů, se kterými se v přírodě setkáváme, není schopná se evolučně vyvíjet, ani když jsou vystaveny sebesilnějšímu selekčnímu tlaku, a tak pouze pasivně čekají, až se změny v jejich prostředí nahromadí v takové míře, že jim nezbude, než způsobně vyhynout. Kde se berou nové druhy, jak je možné, že jsou druhy účelně přizpůsobeny svému prostředí a jak může v takovémto evolučně zamrzlém světě vůbec docházet k evoluci? Odpověď na uvedené otázky, jakož i otevřený a někdy poněkud svérázný pohled do zákulisí dnešní vědy nabízí tato kniha.
Dobráci od přírody
Frans de Waal je zoolog a etolog, specializující se na výzkum primátů. Je autorem dvou uznávaných knih Chimpanzee Politics a Peacemaking among Primates.V současné době působí v Yerkesově regionálním centru pro výzkum primátů. Kniha Dobráci od přírody se zabývá evolucí morálky a hledá její kořeny mezi našimi nejbližšími příbuznými – vyššími primáty. Mezi příbuznými, s nimiž máme společného víc, než jsme si mnohdy ochotni přiznat...
Jsme téměř 100% šimpanzi?
Omračující podobnost mezi geny lidí a lidoopů je jedním z nejznámějších objevů novověké vědy. Jenže co ta podobnost vlastně znamená? Má opravdu tak velký význam pro snahu porozumět naší přirozenosti, jak se mnoho lidí domnívá? Známý molekulární antropolog Jonathan Marks využívá této provokativní otázky jako odrazového můstku a zabývá se řadou dalších – od úlohy vědy ve společnosti po rasismus, práva zvířat a klonování. Kniha objasňuje množství zajímavých faktů, zpřítomňuje význačné osobnosti a oživuje témata, která hýbají naší dobou. Současně osvětluje principy genetiky člověka a ji samu zbavuje nánosů pověr. Upozorňuje na množství sociálních a politických vlivů, které na tento vědní obor nesporně působily a působí, a nutí nás tak kriticky se zamýšlet nad interpretací vědeckých objevů.
Dinosauři v kupce sena
Poslední svazek esejů nedávno zesnulého amerického paleontologa se opět velmi čtivou, jak je pro tohoto autora typické, přitom však seriózní formou zaobírá aktuálními problémy studia života v geologické minulosti Země. Ne každý bude s Gouldovými závěry souhlasit, protože kniha je poplatná americkému způsobu myšlení, nebo přinejmenším psaná s ohledem na amerického čtenáře, ale každého zaujme svou schopností vtáhnout do zdánlivě složité odborné problematiky i naprostého laika. Nedejme se zmýlit názvem – kniha není laciným popisem idealizovaného světa dinosaurů (dinosauři zde hrají pouze ilustrační roli), ale ústředním tématem je evoluční myšlení a jeho význam v moderní společnosti. Gouldova kniha je tedy určena nejen biologům, ale i všem, kteří mají požitek z četby vtipně napsaných textů.