21. století

Globalizace, demokracie a terorismus

Eric Hobsbawm

Proslulý britský historik Eric Hobsbawm se ve své dosud nejnovější knize zabývá tématy, která jsou v současném světě vnímána jako navýsost palčivá a určující hlavní směry současné politiky jak vnitřní, tak mezinárodní. Hobsbawm se obrací k otázkám, jako je role války, působení impérií, povaha nacionalismu, vyhlídky liberální demokracie a dopady politického násilí a terorismu, přičemž všechny tyto fenomény primárně nahlíží s úmyslem pochopit stav světa na počátku třetího tisíciletí. Společným jmenovatelem uvedených témat pak je důraz, který Eric Hobsbawm klade na dvojtvářnost globalizace, již chápe jako základní rámec dnešního dění: zatímco globalizace proměňuje prakticky všechny oblasti lidského života, v jediné z nich – ve sféře politiky – se v podstatě neprojevuje a svět tak jen obtížně reflektuje probíhající změny. Ačkoli by se mohlo zdát, že takové úvahy jsou vzdálené roli historika, Hobsbawm jasně ukazuje, že tomu tak není: jak sám říká, eseje v této knize obsažené jsou svým způsobem rozvinutím a doplněním jiných jeho prací, které jsou dobře známy i českým čtenářům – jmenujme alespoň impozantní Věk extrémů a fascinující Národy a nacionalismus. Kniha, kterou držíte v rukou, bude těmto titulům jistě důstojným protějškem.

Teorie nevzdělanosti

Konrad Paul Liessmann

Pojmy vědění a vzdělání hýbou lidmi stejně jako trhy. Tvrdí se, že jsou nejdůležitějším zdrojem Evropy, chudé na suroviny, a ten, kdo investuje do vzdělání a rozvíjí své vědění, investuje do budoucnosti. Na první pohled to vypadá, že sen osvícenců o vzdělaném člověku se v současné společnosti konečně naplňuje. Ovšem při detailnějším pohledu rychle vystřízlivíme.V knize Teorie nevzdělanosti, jejíž aktuálnost a také brilantnost se setkala s velkou odezvou hned po vydání v roce 2006, autor systematicky dovozuje, že mnohé z toho, co se propaguje pod názvem „společnost vědění“, jsou jen rétorické fráze. Ve skutečnosti nejde o ideu vzdělání a vědění, ale o silné politické a ekonomické zájmy. Čím víc se přísahá na hodnotu vědění, tím rychleji ztrácí vědění a vzdělání hodnotu, a jak uzavírá autor, „kapitalizace ducha“ ústí v nevzdělanost.

Rakouský filozof, esejista a publicista, profesor vídeňské univerzity Konrad Paul Liessmann (1953) byl v Rakousku v lednu 2007 vyznamenán titulem „Vědec roku 2006“.

Tekuté časy

Zygmunt Bauman

Objevná pojednání Zygmunta Baumana o tekuté modernitě proměnila naše uvažování o současném světě. V této rozsahem nevelké knize autor zkoumá zdroje endemické nejistoty, která utváří naše životy dnes, a zároveň čtenáři předkládá stručný a přístupný úvod do svého velmi originálního náhledu na život v naší „tekuté“ moderní době, který ve větším rozsahu propracoval již ve svých předchozích knihách.

Svět je plochý

Thomas L. Friedman

Známý americký politolog a publicista, spolupracovník listu New York Times, trojnásobný držitel Pulitzerovy ceny, se ve své nejnovější knize zabývá globalizací a jejím prolínáním ve všech oblastech života společnosti. Vychází z myšlenky, jež se projevuje i v názvu knihy, že svět jako by se v současnosti stával opět „plochý“, jak tomu bylo v lidských představách předkolumbovské doby. Méně rozvinuté oblasti světa se stále rychleji vyrovnávají nejvyspělejším zemím světa a to vyvolává také zpětně nutnost se s touto zásadní proměnou vyrovnávat.

Velký rozvrat

Francis Fukuyama

Vývoj, jímž v posledním půlstoletí prošly Spojené státy a postupně i další hospodářsky vyspělé země bývá nazýván přechodem k "informační společnosti", "třetí vlnou", která může mít stejně zásadní důsledky jako přechod od společnosti zemědělské ke společnosti průmyslové. Vymoženosti, jimiž nás obdařil hospodářský systém spočívající na informacích, měly negativní vliv na náš společenský život a morálku. Věc má ale i kladnou stránku: rozvrácený společesnký řád se obvykle začne opravovat, a z mnoha náznaků lze usoudit, že to se právě dnes děje. Kniha se zabývá tím, jak společenský řád vzniká, jak se vyvíjí a odkud pocházejí jeho zdroje.