O ústavu Výzkum Studium Knihovna Časopis Aktuality Nabídka práce Hledání
English
Fotogalerie
Vstup do intranetu

Kontakt

Fyziologický ústav AV ČR, v.v.i.
Vídeňská 1083
14220 Praha 4

Telefon: +420 24106 1111
              +420 24447 2270
Fax:       +420 24106 2488

E-mail: fgubiomed.cas.cz

Prezentace



Média o nás


Ekonom, 14.5.2009, Seřizovačka vnitřních hodin
Aleš Bluma

SERIÁL: VYNALEZENO V ČESKU
Helena Illnerová je první ženou v historii, která stála v čele české akademie věd.

Není to tak dávno, kdy se nejen internet, ale i noviny a časopisy hemžily biorytmy. Řídila se jimi spousta lidí, dokonce se prodávaly hodinky, které se mohly přepnout na biorytmické grafy. Se skutečnou vědou to však nemělo vůbec nic společného.
Biologické hodiny ovšem v lidském těle fungují, řídí se jimi každá buňka, celý organismus. Objasnit toto fungování je nesmírně obtížná práce, jíž se zabývají stovky vědců na celém světě. Patří k nim i Helena Illnerová, jedna z předních světových badatelů v tomto oboru.
Chemie z nouze Helena Illnerová se narodila 28. prosince 1937 v Praze v rodině právníka Karla Laguse.
Po maturitě se rozhodovala, na kterou vysokou školu by se měla zapsat. Humanitní obory, které ji bavily, byly zpolitizovány. Tatínek, tenkrát už bez možnosti vykonávat právní praxi, pracoval ve sklářském průmyslu a doporučil dceři chemii.
I když k ní neměla nijak zvlášť vřelý vztah, Helena nastoupila na Přírodovědeckou fakultu UK. Začátky byly krušné, anorganická chemie ji skutečně moc nebavila. Pak přišly přednášky z biochemie a bylo rozhodnuto. Helena Illnerová našla vědu, které nakonec věnovala celý svůj život.
Po promoci nastoupila Illnerová do Fyziologického ústavu AV, kde se zabývala látkovou výměnou potkanů. Chtěla zjistit, jak otevření očí potkaních mláďat ovlivní jejich další vývoj a hlavně jejich produkci hormonů. Proto se zaměřila na šišinku mozkovou, kde je produkován hormon melatonin, který působí na produkci některých dalších hormonů. I když to nebylo cílem jejího výzkumu, objevila, že změna světelného režimu okamžitě mění hladinu melatoninu. Jako první na světě zjistila a prokázala, že tvorba melatoninu je řízena biologickými hodinami v mozku.
Denní a noční rytmy Všechny živé organismy, od nejjednodušších po nejsložitější, mají zakódovaný denní rytmus. Lidé mají například pravidelný rytmus spánku a bdění, kolísání tělesné teploty či vyměšování. Všechny tyto rytmy přetrvávají i v jiných prostředích, než na které je organismus člověka zvyklý.
Protože jsou nezávislé na vnějším prostředí, musejí být poháněny vnitřními hodinami. Ty jsou synchronizovány s 24hodinovým dnem díky pravidelnému střídání světla a tmy.
Helena Illnerová zjistila, že pomocí světla lze tuto synchronizaci ovlivnit. Se svými spolupracovníky a studenty vytvořila českou školu chronobiologie, tedy vědy o čase a biologických hodinách.
Dnes je česká škola uznávaná po celém světě. Výsledky její práce jsou důležité pro porozumění a možnou léčbu chorob, jako jsou poruchy spánku, sezonní deprese či potíže zaměstnanců v nepřetržitém směnném provozu. Pomáhají i lidem, kteří mají problémy při přeletu několika časových pásem. Angažovaná vědkyně Helena Illnerová dostala v roce 1969 možnost odjet na roční stáž na Columbia University v New Yorku. Přestože byla v Americe i s manželem a dětmi, nabídku zůstat na univerzitě nepřijala a rozhodla se vrátit.
Dalších dvacet let se už do zahraničí nepodívala. Poněvadž nebyla členkou komunistické strany, neměla šanci vést na svém pracovišti nějaký vědecký kolektiv. To mělo ale i výhody. Nemusela se zabývat administrativní činností a mohla se plně věnovat výzkumu.
Po sametové revoluci se stala místopředsedkyní Akademie věd ČR a v roce 2001 byla za celou 111letou existenci instituce zvolena jako první žena do jejího čela. Po vstupu Česka do Evropské unie se stala členkou nejvyššího evropského orgánu řídícího výzkum v EU, Evropského poradního výboru pro výzkum. Zároveň je členkou velké poroty pro nejvyšší evropské vědecké vyznamenání, Descartesovu cenu.
Illnerová vstoupila do ODA. Po jejím rozpadu byla oslovena Stranou zelených, které imponovalo, že i ve svém věku jezdí do práce na kole. Za ni kandidovala neúspěšně do senátu. Byla dokonce oslovena, zda by nechtěla kandidovat proti Václavu Klausovi na funkci prezidenta republiky, ale to odmítla.
V současné době je předsedkyní České komise pro UNESCO, předsedkyní Učené společnosti České republiky, Komise pro etiku vědecké práce. Je členkou vědecké rady Univerzity Karlovy a Jihočeské univerzity i členkou rady Fyziologického ústavu AV ČR.
Za svou práci obdržela Helena Illnerová Fogarthovu cenu od Národního ústavu zdraví v USA, francouzský prezident Chirac ji jmenoval důstojníkem Řádu akademických palem. Je držitelkou státního vyznamenání Za zásluhy a Akademie věd ČR jí udělila své nejvyšší ocenění, medaili De scientia et humanitate optime metritis. *

***

Jako první na světě Helena Illnerová prokázala, že tvorba hormonu melatoninu je řízena biologickými hodinami v mozku.

SERIÁL O VYNÁLEZECH


Elektronika - A. Delong (Ekonom č. 18/2009) Biochemie - H. Illnerová (Ekonom č. 19/2009) Nanotechnologie - O. Jirsák (Ekonom č. 20/2009) Chemie - P. Hobza (Ekonom č. 21/2009) Astronomie - L. Kohoutek (Ekonom č. 22/2009) Revmatologie - M. Adam (Ekonom č. 23/2009)
počítadlo.abz.cz