Aplikace numerických metod, zejména metody konečných prvků přináší četná úskalí ve spojitosti s numerickými simulacemi šíření napěťových vln. Jedná se zejména o o vznik numerické disperse, iniciaci fiktivních, tzv. optických módů a problematiku stability numerických řešení. Cílem disertační práce je vyvinout přibližné metody pro stanovení disperse, analogické statickému patch-testu, a na základě toho optimalizovat metody diagonalizace matic hmotnosti pro explicitní intergraci.