|
Telefonní seznam
pracovišť v krčském
areálu
|
Mikrobiologický ústav
|
Ředitel:
Martin Bilej,
RNDr, DrSc |
Zástupce ředitele:
Jiří Gabriel
RNDr, DrSc |
Sekretariát:
(420)296442341 |
Fax:
(420)296442201 |
|
|
Fyziologický
ústav
|
Ředitel:
Jaroslav Kuneš,
RNDr,DrSc
|
Zástupce ředitele:
Jiří Pácha,
Doc,RNDr,DrSc |
Sekretariát:
(420)296442424,
(420)296442408
|
Fax:
(420)296442488 |
|
|
Ústav experimentální
medicíny
|
Ředitel:
Eva Sykova,
Prof,MUDr,DrSc
|
Zástupce ředitele
Alexandr Chvátal,
Doc,RNDr,DrSc |
Sekretariát:
(420)296442230
|
Fax:
(420)296442782
|
|
|
Ústav
experimentální
botaniky
(odloučené pracoviště)
|
Ředitel:
Eva Zažímalová,
Doc,RNDr,CSc |
Zástupce ředitele:
David Honys
RNDr, PhD |
Sekretariát:
(420)225106455 |
|
Historie AV ČR
Současná
Akademie věd ČR navazuje ve své činnosti nejen na dřívější
Československou akademii věd, ale i na řadu jejích předchůdců. Nejstarší
vskutku dlouhodobě činnou učenou společností byla
Královská
česká společnost nauk (1784-1952), která zahrnovala vědy humanitní i
přírodní. Mezi zakladatele patřili filolog Josef Dobrovský, historik
Gelasius Dobner či matematik a zakladatel pražské univerzitní hvězdárny
Joseph Stepling, v jejím čele později stál historik František Palacký.
Již v letech 1861-1863 navrhoval Jan Evangelista Purkyně ve svém spise
Academia vytvoření samosprávné mimouniverzitní vědecké instituce, která
by sdružovala vědecké ústavy reprezentující hlavní obory tehdejší vědy.
Tato myšlenka instituce věnující se interdisciplinárnímu výzkumu je
velmi blízká koncepci a struktuře dnešní Akademie věd.
Na sklonku 19. století dochází u nás ke vzniku jazykově odlišených
vědeckých institucí: krátce po sobě byly založeny
Česká
akademie věd a umění (1890-1952,
zakládací listina)
a Společnost pro podporu německé vědy, umění a literatury v Čechách
(1891-1945). Česká akademie věd a umění byla založena díky mimořádné
finanční podpoře českého architekta a stavitele Josefa Hlávky, který se
stal i jejím prvním prezidentem. Úkolem této instituce byla podpora vědy
a literatury pěstované v českém jazyce a českého umění. Nejvýznačnějším
polem její působnosti byla činnost publikační. Udílela i stipendia a
podpory, ale vznikala při ní i menší badatelská zařízení.
Po vzniku samostatné Československé republiky v r. 1918 se rodí i další
vědecké instituce jako např. Masarykova akademie práce či samostatné
státní ústavy jako Slovanský, Orientální či Archeologický. Čilé
mezinárodní styky domácích institucí vyvrcholily vstupem do Mezinárodní
unie akademií i do Mezinárodní rady badatelské.
Po nastolení totalitního režimu v r.1948 byly zrušeny všechny dosavadní
hlavní vědecké mimouniverzitní instituce a učené společnosti a na jejich
místě byla založena
Československá akademie věd (1953-1992), která zahrnovala jak soubor
vědeckých ústavů, tak učenou společnost. Přestože věda byla až do pádu
tohoto režimu v r. 1989 podřízena silnému ideologickému tlaku, udržovala
si v řadě případů svou tvůrčí potenci a nalézala tak (i když v
jednotlivých oborech a obdobích různě) cestu ke světové vědecké
komunitě. Svědčí o tom např. udělení Nobelovy ceny Jaroslavu Heyrovskému
v r.1959 nebo světové uznání, které se dostalo Ottovi Wichterlovi za
vynález kontaktních čoček. Z dalších vynikajících představitelů české
vědy, kteří v minulosti v Akademii pracovali, zmiňme alespoň matematika
Eduarda Čecha, teoretického fyzika Václava Votrubu, geofyzika Víta
Kárníka, fyziologa Viléma Laufbergera či filozofa a spoluautora Charty
77 Jana Patočku. Otto Wichterle se pak stal prvním předsedou Akademie po
návratu demokracie do naší země.
ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA AV ČR
Akademie věd České republiky byla zřízena
zákonem
č.283/1992 Sb. jako český nástupce dřívější Československé akademie
věd. Je soustavou
54 vědeckých ústavů a
2 servisní
pracoviště. Pracuje zde téměř 7000 zaměstnanců, z nichž více než
polovina jsou badatelé s vysokoškolským vzděláním.
Hlavním posláním Akademie věd a jejích pracovišť je uskutečňovat
základní výzkum v širokém spektru přírodních, technických, humanitních a
sociálních věd. Tento výzkum - ať již svou povahou vysoce specializovaný
nebo interdisciplinární - usiluje o rozvoj poznání na mezinárodní
úrovni, respektuje však přitom aktuální potřeby české společnosti a
domácí kultury. Pracoviště Akademie věd se podílejí na vzdělávání, a to
především výchovou mladých badatelů při uskutečňování doktorských
studijních programů, ale i pedagogickou aktivitou svých pracovníků na
vysokých školách. Akademie též rozvíjí spolupráci s aplikovaným výzkumem
a průmyslem. Řada společných mezinárodních projektů i výměny pracovníků
se zahraničními partnerskými institucemi upevňují zapojení české vědy do
mezinárodního kontextu.
Nejvyšším samosprávným orgánem Akademie věd je Akademický sněm složený
ze dvou třetin ze zástupců všech ústavů a dále z reprezentantů vysokých
škol, státní správy, podnikatelských kruhů a jiných význačných
osobností. Výkonným orgánem Akademie je Akademická rada v čele s
předsedou Akademie věd, Vědecká rada se zabývá především vědní politikou
Akademie věd. Tyto celoakademické orgány jsou voleny vždy na čtyřleté
období. Nezávislé hodnocení vědecké úrovně jednotlivých ústavů zajišťují
Komise pro hodnocení výzkumné činnosti pracovišť AV ČR a jejich
výzkumných záměrů, odpovídají svou odbornou působností jednotlivým
oblastem věd Akademie.
Akademie věd je financována především ze státního rozpočtu. Financování
vědecké práce v Akademii odpovídá běžným mezinárodním standardům. Kromě
institucionálního financování výzkumných záměrů pracovišť AV ČR se stále
výrazněji uplatňuje financování účelové, uskutečňované formou řešení
vědeckých projektů a grantů vybraných ve veřejné soutěži. Akademie jako
první v republice zřídila
vlastní Grantovou agenturu, která finančně podporuje vědecké
projekty na základě posudků spočívajících na peer review systému za
účasti zahraničních posuzovatelů. Jednotlivé ústavy získávají další
finanční zdroje účastí na domácích a zahraničních programech. V
rozpočtových záležitostech zastupuje Akademie na základě zmocnění i 71
specializovaných českých vědeckých společností sdružených v Radě
vědeckých společností. |
|
|
Ústav molekulární genetiky
|
Ředitel:
Václav Hořejší, Prof,RNDr,CSc |
Zástupce ředitele:
Petr Dráber, RNDr,DrSc
Jiří Špička, Mgr,Ing |
Sekretariát:
(420)241063215 |
Fax:
(420)224310955 |
|
|
Biotechnologický ústav
|
Pověřena řízením: |
Jana Pěknicová
Doc, RNDr, CSc |
Sekretariát:
Klára Knížková |
(420)241063613 |
|
|
Ústav
analytické chemie
(odloučené pracoviště)
|
Ředitelka:
Ludmila Křivánková, Doc, RNDr,CSc |
Zástupce ředitele:
František Foret
Ing, CSc
Dalibor Krejčí, Ing |
Sekretariát:
(420)532290182 |
|
|
Ústav
živočišné fyziologie a genetiky
(odloučené
pracoviště)
|
Ředitel:
Ing. Jan Kopečný, DrSc |
Zástupce ředitele:
Petr Bobák,Ing, CSc
Hana Kovářová,
RNDr, CSc |
Sekretariát:
(420)315639532 |
|
|
|