Civitas Mělník

Praha/Mělník: Od sklonku roku 2008 do roku 2010 probíhá rozsáhlá akce „Revitalizace historického jádra Mělníka“, jejímž investorem je město Mělník za finanční pomoci fondů EU. Hlavní těžiště prací se soustřeďuje do roku 2009, kdy paralelně probíhá rekonstrukce kanalizace a zádlažba v centru města. Relativně drobnější akcí téhož investora je výstavba komunikace pod mělnickým návrším v místní části Pšovka. Výzkum vede Petr Meduna z Archeologického ústavu AV ČR, Praha, v. v. i. ve spolupráci s Regionálním muzeem Mělník zastoupeným archeoložkou Alenou Veselou, na zpracování se podílí Laboratoř archeobotaniky a paleoekologie Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

Středočeský Mělník, známý jako bohatá pravěká polykulturní lokalita a významné raně středověké přemyslovské hradiště, je městem s velmi bohatou historií a významem. Jeho archeologický obraz byl ovšem až doposud založen ve velké míře jen na starších nálezech. Větší jistotu měla archeologie pouze v počátcích raně středověkého hradiště, které bylo datováno do 9. století. V loňském a letošním roce se situace výrazně mění. Charakter stavebních prací, liniové výkopy v kombinaci s plošnými skrývkami a jejich nebývalý rozsah pokrývá převážnou část historického města i osídlení za hradbami. Archeologové tak postupně odkrývají jednotlivé kapitoly mělnických dějin. S jistou nadsázkou lze tvrdit, že plošným pokrytím se jedná o největší archeologickou sondu v lokalitě podobného typu za poslední půlstoletí.

Již v přípravné fázi projektu byla ve spolupráci s investorem a za jeho podpory navržena strategie výzkumu a vytipována klíčová místa lokality. Do těch se soustřeďuje archeologická aktivita a souběžně probíhá dohled ve zbývajících úsecích tak, aby byl co nejméně narušen harmonogram stavebních prací. Základním cílem výzkumu tedy bylo – kromě samotné záchrany památek – precizovat archeologický obraz několika tisíc let vývoje Mělníka a jeho nejbližšího okolí. Dnes je již nepochybná intenzita osídlení mělnického návrší v době bronzové (starší a střední – tedy v období mezi 2500 až 1300 let př.n.l.), kterou se Mělník řadí mezi tzv. výšinná sídliště. Opevnění z tohoto období zatím nalezeno nebylo. Bylo potvrzeno a upřesněno raně středověké (slovanské) osídlení, jehož počátky spadají do 8.-9. století, nepochybně v 9. století byl Mělník poprvé opevněn hradbou a stal se tedy hradištěm. Archeobotanická data z tohoto období poskytují informace o blízkém zemědělském zázemí hradiště.

Značný rozkvět Mělníka lze sledovat i na paralelním výzkumu v „podhradí“ na dnešní Pšovce, kde byla – kromě osídlení pravěkého (neolit) – zjištěna i řemeslnická osada 11.-13. století s množstvím pecí. Při přesném určení zpracovávaných materiálů budou mít klíčové slovo přírodovědné analýzy. Osada končí svou existenci ve 13. století, kdy na mělnickém návrší vzniká královské město.

Obr. 1	Obr. 2

Obr. 1: Mělník, Česká ulice. Dokumentace profilu nejstarší fázi opevnění raně středověkého hradiště z 9. století (foto ARUP).
Obr. 2.: Mělník, Nůšařská ulice. Výzkum pravěkého a raně středověkého sídliště, pohled na část podhradní řemeslnické osady 11.-13. století (foto ARUP).