Department of Adaptive Systems

Adaptivní řízení je speciální případ rozhodování s jedním účastníkem. Regulátor (rozhodovatel) buduje model budoucího chování svého okolí a svá rozhodnutí volí tak aby minimalizoval očekávané hodnoty budoucí ztrátové funkce. V případě distribuovaného řízení, tj.

Příspěvek pojednává o využití matematických procedur (tzv. objektivní analýzy) v oblasti asimilace. Postupně se začíná ukazovat, že metody objektivní analýzy mohou být  v oblasti radiační ochrany velmi přínosné a významně přispět ke zpřesnění predikce vývoje následků havárie jak v časné tak v pozdějších fázích úniku.

Popis dopravního systému není jednoduchá úloha. Stávající dopravní model, kterým je možno odhadnout délku kolony, pracuje s předpoklady, které nejsme vždy schopni splnit.

Bude ilustrovan vyznam zahrnuti nekterych dcerinnych produktu pri postupu mraku skodlivin nad terenem a zminen jejich vyznam jak pro zavadeni protiopatreni na zmirneni nasledku radiacnich nehod v casne fazi tak dulezitost pro oblast asimilace mereni s modelovymi predpovedmi (konkretne pro konstrukci operatoru pozorovani).