Návštěvou u novin

S.

[Posudky a zprávy]

8. Čech

Prohlédli jsme z referentské povinnosti číslo z 15. ledna t. r. a prosíme čtenáře hned na začátku, aby nám neměl za zlé, že omíláme pořád tytéž výtky. Noviny, jak viděti, jsou v své nečeské řeči důsledné víc, než bychom se snad nadáli, a nezbývá než na jejich nečeskost ukazovati vždy znova.

Slovník »Čecha« se hemží starými — ale nedobrými — známými. Nemile se nás tu dotýká přítomnost »dotyčného berního úřadu, u něhož se soupisové zápisy nalézají« (str. 11), neboť, nechce-li to slovo zde býti vtipem, patrně jde o (prostý) »berní úřad, u něhož jsou s. z. uloženy«; místo o »předloze dotyčného zákona« (9) se prostě česky řekne »…onoho…«. Neschází zde arci »nepostrádatelný« (nepostrádatelná jednota, 2 — nezbytná), »obnos« a »obnášeti« (obnos o vánocích rozdaný, 11 — částka; dovoz obnášel … dolarů, 2 — měl cenu), »předhůzka« (protestoval proti předhůzce, že on…, 3 — výtce), »předřečník« (jeden z předřečníků, 3 — z předcházejících řečníků), »spolupodepsati« a »spolupůsobiti« (projev presidentův byl ministrem Udržalem spolupodepsán, 4 — podepsán také; spolupůsobiti s námi, 2 — působiti spolu s námi), »zodpovědný« (zodpovědný správce, 2 — odpovědný; zodpovědní ministři, 2), a užívá se arci i dobrých jinak slov v nepravém významu a na nesvém místě. Nikdo prý »nemůže zatajiti obtíží okamžité situace« (1) m. nynější, »obraz svatby v Káni rozhodně to není« (3) m. jistě; kdosi prý »dal anglickému premiéru sděliti« (1) m. oznámiti; »Barthelot je 55 let stár« (9) m. B-ovi je 55 let; mluví se o »stávající Společnosti národů« (1) m. dosavadní; poznamenává se, že X. Y. »není žádným obyčejným redaktorem« (4) m. nikterak; krise prý »bude vyvolána otřeseným postavením ministra Skirmunta« (6) — m. způsobena; zloděj ovšem »doznal, že… « (6), patrně úplně dopodrobna, m. se přiznal; »pobožnost se koná v následujícím pořádku« (5) — spr. v tomto; Dunaj velmi logicky zamrzl »následkem velikých mrazů« (2) m. velikými mrazy, a kroky k sestavení kabinetu jsou arci kroky »za účelem sestavení kabinetu« (2). Nemístné je — aspoň pokud rozumíme — také nějaké metaforické užití slova »hýkati« ve větě »tak že se zdá, jakoby v tisícero barvách vše se skvělo, zářilo a hýkalo« (10).

Stejného rázu je »Čechova« skladba. Je tu papírový pořádek slov: již to ale se vám zdá podivným, 1 — však; že pracuje se na příslušné předloze 1, kdyby utvořily se svaz nebo smlouva národů 1, který rád se hádá 3 — že se pracuje, kdyby se utvořily, který se rád hádá. Je tu věrné napodobení německého »ohne daß«: že může předseda ohlásiti předlohu, aniž by dříve lidovým zástupcům bylo známo 1 — i když není, a věrný překlad něm. »im Falle daß« (v případě, že Barthou přijme, převezme… 6 — jestliže). Spojky se vyskytují v nenáležitém místě: nevím, jestli kdy nějaký moderní Veronese zachytí na plátno okamžik svatby 4 — zdali. Přivlastňovací přídavné jméno se zanedbává: schůze Poincaréa s L. Georgem 2, politiky Beneše 9, odchodem Berthelota 9. Jmenný tvar příd. jména se šíří na místa už neobvyklá: byli lhostejni 3. Jsou chyby v zájmenech přivlastňovacích a ukazovacích: v jich sluchu 4, o úpravě jich požitků 5 — jejich; Moliére zemřel několik málo hodin po provedení jeho komedie »Zdravý nemocný« 11 — své; … kulturní boj (u nás) jest tím nejrafinovanějším ze všech jeho předchůdců v ostatních zemích 1, nepřátelé měli by radost tu největší 3; bylo by zbytečno rozvinouti tuto paralelu, dále každý čtenář může si tuto učiniti sám 3 — ji; uvnitř spolku samotného 10 — samého; jízdní řád vydá »Čedok« v Praze, do téhož přijímá inserty Mázel a spol. 6 — inserty do něho. Čísla jsou vyjadřována způsobem, jakým se nemluví: na 24 hodiny 6 — na čtyřiadvacet hodin. Na správném užívání pádů patrně mnoho nezáleží: pozvání by neobsahovalo žádných zvláštních podmínek, vyjma takých, jež… 1 — takové; jakých zásluh »Čech« o naše hnutí má 4 — jaké zásluhy; hokynář obýval domek 6 — v domku; účast lidové strany ve vládě má se rozuměti tak, že… 1 — účasti; spolupráce je nezbytnou 1, Poincaré bude způsobilým 2, rádcové byli slabými 3 — spr. nom. Nejsou vzácností nesprávné vazby předložkové: dle schopností 9 — podle; bylo již na čase 9 — byl už čas; že se na věci té pracuje 1 — o věci (myslí se předloha o rozluce církve od státu, což není stůl ani což podobného); senátor byl na bance súčastněn 9 — v bance; osud závisí od stanoviska, které… 1 — na stanovisku; vstupenky buďtež vyzvednuty proti zaplacení složenky 6 — zaplacením složenky; jeho politika oproti Československu 6 — proti, k; vezmi sebou své dítky 10 — s sebou; vláda chová vůči církvi úmysly přátelské 1 — k církvi. Je viděti také ztrátu smyslu pro dokonavost slovesa: bylo by zbytečno rozvinouti tuto paralelu 3 — rozvíjeti.

Ani tvaroslovná stránka není bez nedostatků. Čteme zde: ministru Jiřímu Leyguesu 9 (řekne tak někdo místo Leyguesovi?), ti kaplané 3 (mluví se tak?), o převzetí portefeuillu 2 (říká se: jděte do háju?), především musí býti mysle odzbrojeny 1 (mysli), kruh přátel obklopuje novomanžele 3 (novomanžely), do Příbrami, z Jaroslavi 6 (-vě), na tomtéž názoru 2 (témž), (žid) si ho (sokolský odznak) zatkl na lapli svého kšeftsroku 9 (jej), svojí satyrickou stránkou 11 (svou), (Moliére) staví na scénu sebe sama 11 (sebe samého, sám sebe), jejíž středem 11 (jejímž), u něj 6 (u něho), pojati 1 (pojmouti), nevidíce 5 (nevidouce), rozžatou lampu 6 (rozžehnutou) atd.

Že se při takovéto všeobecné nepečlivosti o jazyk nesprávně vokalisují předložky, není zajisté divu: ve chrámu 5, ve slyšení 5, ku shodě 1, ku světové válce 9 atd.; a že pak už nezáleží příliš ani na pravopise, nad tím se na konec také nepozastavíme: zvýšuje 5, po- drážkové kůže 6 (či je v tom snad představa, že se na té kůži chodí po dráze?), kořisť 3, Annenské náměstí 9.

Ale je to smutné.

Naše řeč 5, ročník 6/1922

Předchozí J. V. Šimák, Red.: Naše nové kalendáře

Následující Z našich časopisů