Abstrakt
Text se zabývá tím, jak lidé v rozhovorech re-konstruují nerovnosti mezi sociálními kategoriemi
v české společnosti a jak vymezují hranice mezi nimi. Zkoumáme, jak běžní lidé rozumí nerovnostem,
jaké přisuzují charakteristiky, nároky, oprávnění, ocenění členům různých sociálních kategorií,
jak se proti nim vymezují, od kterých kategorií se distancují a s kterými skupinami se identifikují.
Empirickým základem analýzy jsou přepisy hloubkových rozhovorů s celkem 30 muži a ženami různého
vzdělání a sociálního postavení pracujícími v Praze či Liberci. Autorky se zaměřují na kategorie,
které byly vypravěči identifikovány jako „ti dole“, „ti nahoře“, „normální“. Součástí je i analýza
toho, zda lidé ve společnosti identifikují konkrétní sociální třídy. Dále zkoumají, které kategorie
a uskupení jsou považovány za uznání-hodné, které jsou zneuznávané a jak toto hodnocení vypravěči
vysvětlují, legitimují. Interpretace se zaměřuje na symbolickou diskurzivní konstrukci daných
kategorií, způsoby, jakými kategorie reprezentují a jakou vlastní identitu tím konstituují. Výsledná sociální
identita vypravěčů je charakterizována do velké míry morálně. Analýza kvalitativních rozhovorů
je doplněna o zkoumání pojmu sociální třída a jejích souvislostí v současných českých mediálních
diskurzech.
Klíčová slova
nerovnosti, sociální struktura, sociální distance, kategorizace, sociální třída, média, elity, symbolické
hranice, sociální kategorie, sociální identita, kvalitativní výzkum
