|
||||||||||
Oddělení pro výzkum literární kulturyOddělení provádí výzkum literárních jevů v širších kulturních souvislostech, primárně se soustředí k problematice sociologie literární komunikace a nižších vrstev literatury -populární, zábavné či tendenční beletrie 19. a 20. století. Vzniklo k 1. 1. 2003 s dlouhodobějším záměrem koncepčně založit a systematicky rozvíjet výzkum populární literatury a současně výzkum tzv. literárního života, institucionálních, kulturních a sociálních aspektů literární komunikace v českých zemích v témže období. V náplni oddělení se prolínají tematiky tradičně připisované literární historii a literární sociologii: vedle vlastních literárních textů jsou to komunikační média literatury (kniha, periodický tisk), instituce zprostředkování a regulace literární komunikace (nakladatelství, vydavatelství, cenzura), autorství a čtenářství jako sociální jev (knihovny, literární sdružení a spolky, honoráře), atd.Členové oddělení se v současnosti věnují:
Každoročně v polovině října pořádá Oddělení pro výzkum literární kultury v prostorách ÚČL dvoudenní sympozium. Připravovaná sympozia:
Uskutečněná sympozia:
Členové odděleníPhDr. Blanka HemelíkováIng. Pavel Janáček, Ph.D. (vedoucí oddělení) PhDr. Lenka Kusáková Mgr. Tomáš Pavlíček PhDr. Petr Šámal, Ph.D. prof. PhDr. Jiří Trávníček, M.A. Mag. Dr. Michael Wögerbauer EmeritníPhDr. Aleš ZachPostgraduální studenti:Mgr. Tomáš BreňProjekty současnéLiterární cenzura v obrysech. Administrativní kontrola a regulace literární komunikace v české kultuře 19. a 20. stoletíSpolečný projekt oddělení pro výzkum literární kultury ÚČL AV ČR. Cílem práce je zmapování role cenzury v české literární kultuře od konce 18. do konce 20. století. Metodologickým východiskem autorského týmu je literárně komunikační pojetí cenzury, obohacené o fenomény decentralizace, rozptýlení a vyjednávání, objevené poststrukturalistickými přístupy k cenzuře. Hlavním výstupem projektu bude rukopis knihy přibližující cenzuru české literatury ve dvou oddělených pásmech periodizovaných podle proměn cenzurního řádu. Rámcové pásmo bude věnováno stručnému popisu cenzury jako byrokratické instituce: cenzurního řádu, tj. právních, kulturních a estetických norem řídících cenzuru, organizací vykonávajících cenzuru a cenzurní praxe. Druhé, rozsáhlejší pásmo budou tvořit případové studie analyzující modelové případy cenzurních zásahů, dokumentující jejich efekty v oblasti tvorby i recepce, postihující typické situace či strategie účastníků cenzurního procesu. Studie budou prohlubovat a dynamizovat obraz jednotlivých period literární cenzury a otevírat cenzuru jako teoretický i literárněhistorický problém . Jejich témata budou v rámci celku knihy volena tak, aby ukazovala různé aspekty sledovaného vymezení cenzury, jejího místa v procesu cirkulace forem, hodnot a významů. Projekt vede Pavel Janáček, vedle členů oddělení pro výzkum literární kultury se na něm formou externí spolupráce podílejí i Magdalena Pokorná, Michal Charypar, Petr Píša. Podrobnější informace ke stažení zde (anglicky) a zde (česky).Pražská léta estetika A. G. Meißnera. Edice neznámých zápisků a korespondence s úvodní studií o jeho roli v českém literárním životě.Řešitel: Michael Wögerbauer (standardní projekt GA ČR)Na rozdíl od "obrozenců" ve vlastním slova smyslu byla jejich univerzitním učitelům dosud věnována poměrně malá pozornost. Až v posledních 15 letech tak vzniklo několik zásadních studií o Augustu Gottliebu Meißnerovi (1751-1807), významnému pražskému profesorovi estetiky (1785-1805). I když byl Meißner původně spíše básníkem, nebylo jeho působení v pražském literárním, mimouniverzitním prostředí v průběhu minulého století téměř vůbec zkoumáno. Cílem projektu je napravit tento nedostatek na základě nově nalezených pramenů - zcela neznámých Meißnerových pražských zápisníků z let 1791 až 1804, které nedávno objevil profesor Tomáš Hlobil, a Meißnerovy korespondence z celého období jeho pražského působení (1785-1804) z archivů v ČR, Německu, Rakousku a Nizozemí. Na základě toho nového materiálu vznikne větší stať, jež se bude zabývat vlivem Meißnera - spisovatele a vydavatele časopisu Apollo, ale i knihkupce - na pražskou literární a intelektuální kulturu konce 18. století, jakož i tím, jak saský spisovatel vnímal zdejší kulturní poměry. Stať poslouží jako úvod k prvé edici zápisníku a korespondence. Bude navíc vybavena poznámkovým aparátem, který by zpřístupnil text badatelům a dnešním čtenářům. Studie bude publikována v českém a německém jazyce, zatímco editovaný německojazyčný materiál má být zpřístupněn českými regesty a obšírným jmenným a místním rejstříkem. Vyjednávání pod dohledem. Praktiky a strategie kontroly literatury v období stalinismuŘešitel: Petr Šámal (postdoktorský grant GA ČR)Úkolem projektu je popis, analýza a dokumentace mechanismů a praktik, jež ovlivňovaly procesy produkce a recepce literárních děl v období stalinismu a jsou charakteristické pro fungování literatury v rámci totalitního režimu. V rámci řešení projektu vznikne knižní edice soupisů zakázaných knih, na jejichž podkladě probíhala v letech 1948-1953 cenzura knihoven, a rukopis komponovaného souboru studií, analyzujících situace, praktiky a strategie, jež byly příznačné pro jednání účastníků literární komunikace v počátečním období komunistického režimu v Československu (spisovatelů, nakladatelských redaktorů, funkcionářů Svazu československých spisovatelů). Výzkumy čtenářů a čtení v ČR (od roku 2007 pravidelně)Řešitel: Jiří Trávníček (finanční podpora a spolupracující instituce: MK ČR a Národní knihovna ČR)Ve spolupráci s agenturou zaměřenou na výzkum veřejného mínění je v rámci projektu organizováno pravidelné šetření českých čtenářů a čtení (reprezentativní výběr, vzorek 1500 respondentů). Výstup z prvního šetření (uskutečněno v létě 2007) bude zpracován v kratší a širší verzi: kratší - samostatná příloha čas. Host (připravena do konce roku 2007), širší - knižní publikace, pracující mj. se srovnáními výzkumů v jiných zemích (připravena do poloviny r. 2008). Výzkum bude prováděn každé tři roky, a to tak, že asi 80 % dotazníku bude stále stejných (kvůli srovnání), 20 % se zaměří na jednu specifickou oblast: 2007 - knihovny, 2010 - beletrie, 2013 - knižní trh. Středoevropský románŘešitel: Jiří Trávníček (standardní projekt GA ČR)Cílem projektu je připravit antologii textu k tématu Střední Evropy, která by zahrnovala nejpodstatnější texty, a to jak z hlediska tematické šíře, tak vývoje, kterým diskuse o Střední Evropě prošla (rozdělení na dvě části: texty politologicko-historické a kulturologicko-literárněvědné). K tomu napsat komentář. Paralelně připravit asi tři analytické studie na téma středoevropského románu, které by představovaly přípravnou fázi širší práce na dané téma. Ta by měla/mohla být završena knižní monografií za tři čtyři roky po ukončení grantu. Českojazyčný periodický tisk v letech 1830-1850 z perspektivy literární komunikace a beletristické produkceŘešitelka: Lenka KusákováBádání o periodickém tisku uveřejňujícím krásnou literaturu a literární publicistiku je tradiční součástí literární historie. Pro 1. polovinu 19. století dnes máme k dispozici soupisy českých a moravských časopisů a řadu analýz jednotlivých titulů (vedle studií zejm. pozitivisticky zaměřených badatelů se časopisům a jejich pozici v kontextu dobové literatury naposledy věnoval Lexikon české literatury). Dokončovaný projekt (knižní monografie bude odevzdána do tisku v roce 2008) usiluje o jiný pohled na beletristické časopisy. Jejím záměrem je postihnout beletristický periodický tisk v určité době a na určitém místě jako "síť" paralelně existujících různě koncipovaných časopiseckých titulů, vytvářející spolu s přispěvateli a čtenáři složitou literárněkomunikační situaci, která umožňuje publikovat a recipovat poezii, prózu a myšlení o literatuře, zároveň jim ale - jakožto specifický prostor - staví omezení (prostorové, tematické, žánrové, funkční, ideové). Práce se významně opírá o dobovou reflexi časopisecké sítě a její problematiky a využívá statistických metod (tabulky, přehledy, grafy). Je členěna do dvou kapitol. První - "Beletristické časopisy jako komunikační situace" - představuje proměny beletristické časopisecké sítě v letech 1830-1850 z pohledu její vertikální a horizontální diferenciace, zabývá se právními, ekonomickými a ideologickými podmínkami doprovázejícími vydávání českojazyčných časopisů, sleduje redakční (resp. nakladatelské) strategie zaměřené na publikování a recepci beletrie a myšlení o literatuře (časopis povzbuzuje spisovatelskou produkci a supluje dosud neexistující instituce literárního provozu, jako je veřejná literární soutěž, literární spolek ad.) a všímá si profilace přispěvatelské a čtenářské základny beletristického periodického tisku. Druhá kapitola - "Beletrie v prostoru časopisu" - představuje samotnou literární produkci, ukazuje na omezení daná specifickým publikačním prostorem (rozsah, umístění, písmo, konkurence poezie a prózy ad.), zabývá se funkcemi časopisecké beletristiky (estetickou, rekreační, výchovnou a vzdělávací), tematikou, žánry, problematikou původnosti, překladovosti a anonymního autorství. Přílohou monografie bude úplný soupis periodického tisku z let 1830-1850 se základními údaji (titul, podtitul, místo a čas vydání, periodicita, přílohy, nakladatel, redakce, stručná charakteristika tematického a ideového zaměření). Svět literárního seriálu. 1 - Obrázkové týdeníky, humoristické a zábavné časopisy a časopisy pro dospívající mládež 1920-1950Řešitelé: P. Janáček, M. Jareš, B. Hemelíková a kol. (standardní grant GA ČR)Základem připravované historicko-bibliografické příručky, která svým pojetím navazuje na komentovaný soupis sešitových románových edic 30. a 40. let 20. století Svět rodokapsu, je komentovaný bibliografický popis cca 1600 serializovaných próz z 30 obrázkových týdeníků moderního typu, jejichž prvním představitelem se v českém prostředí stal roku 1920 Pražský ilustrovaný zpravodaj (vyd. Melantrich), a z časopisů jim podobných. Horní hranice časového intervalu byla zvolena podle data transformace a začlenění posledních "předúnorových" obrázkových týdeníků do socialistické kultury budovatelského období. Masově čtené a dlouhodobě vycházející obrázkové týdeníky, které ve sledovaném období představovaly stěžejní tribunu literárního seriálu, jsou do příručky zahrnuty všechny (PIZ, ženské týdeníky: List paní a dívek, Pražanka, Hvězda, Eva, dále Pestrý týden, Ahoj, poválečný Květen, Beseda aj.). Méně významné a mimopražské tituly byly zpracovány ve výběru, který reprezentuje kulturní, ideologickou a čtenářskou diferenciaci příslušné oblasti kulturní komunikace (např. časopis pro komunistické ženy Rozsevačka x časopis Katolická žena). K nim jsou ve výběru přiřazeny některé časopisy humoristické a pro mládež - takové, které měly k modernímu obrázkovému týdeníku svým vzhledem a zaměřením blízko (např. Mladý hlasatel, Vpřed aj.). Soupisy seriálů jsou ve shodě s modelem vytyčeným v předchozí publikaci autorů Svět rodokapsu (Karolinum 2003) členěny do kapitol věnovaných jednotlivým časopiseckým titulům. Úvodní text k příručce definuje moderní obrázkový týdeník jako určitý historický žánr tištěného časopiseckého média, nastiňuje jeho uplatnění v české kultuře, různé dobové metody serializace prózy a základní tvarové a komunikační charakteristiky publikovaných seriálů (např. dobovou praxi střídání dlouhých [půlroční až roční trvání], standardních [čtvrtročních] a doplňkových [měsíčních] seriálů); přináší také vysvětlivky ke koncepci soupisů a k bibliografickému záznamu. Ke knižnímu vydání bude příručka odevzdána v roce 2008. K literárnímu životu druhé republiky (1938-1939)Spoluřešitel: Tomáš Pavlíček, hlavní řešitel: Jaroslav Med (standardní grant GA ČR)Projekt má tři plánované výstupy: 1) Soubor studií Jaroslava Meda věnovaný proměnám českého literárního života od dob první republiky do pomnichovského období. Zachycuje diferenciaci literární scény v souvislosti s ideovými koncepty klíčových osobností (F. Halas, V. Vančura, K. Čapek, J. Durych, J. Knap a další) a významné polemiky, jež tento proces provázely. 2) Druhý soubor studií (autor Tomáš Pavlíček) zkoumá otázky legislativních norem ovlivňujících produkci a distribuci literárních textů (cenzura), a problematiku institucí literárního života (zaměřuje se zejména na vývoj dvou institucí - Obce československých spisovatelů a Národní kulturní rady). 3) Výstupem je rozsáhlá antologie textů k literárnímu životu druhé republiky nazvaná Na rozcestí. V této antologii byly shromážděny významnější příspěvky spisovatelů patřících k různě světonázorově, esteticky i politicky profilovaným seskupením. Sestavení antologie předcházelo studium a excerpce veškerých významnějších kulturních periodik (jednalo se o 32 literárních a kulturních revuí a nakladatelských listů, např. Akord, Brázda, Fronta, Index, Kritický měsíčník, Literární noviny, Lumír, Přítomnost, Řád, Tak či Zvon) vydávaných v letech 1938-1939. Text antologie (rozsah 690 stran) je v současné době redakčně připravován k publikaci. Internetový slovník českých nakladatelství (1849-1949)Řešitel: Aleš ZachČasový záběr slovníku (ukázka v České literatuře 55, 2007, č. 4, slovník bude postupně zveřejňován na adrese http://www.slovnik-nakladatelstvi.cz) je prozatím vymezen roky 1849-1949. Úplný heslář slovníku (okolo 1000 hesel) zahrnuje profesionální nakladatelství, knihkupectví a tiskárny s nakladatelskou produkcí i subjekty, které nakladatelsky působily mimo živnostenské struktury zpravidla pod souhrnným dobovým označením "soukromá nakladatelství". Do slovníku tedy vstupují nakládající subjekty s převažující jazykově českou knižní produkcí, které působily v českých zemích nebo v cizině a své působení zahájily nejdříve v roce 1849 a ukončily nejpozději v roce 1949. Vzhledem k zanedbatelnému zastoupení nakladatelství v českých oborových příručkách slovníkového charakteru se ISČN soustředí především na zpracování hesel těch nakladatelských aktivit, o nichž existuje jen minimum veřejně přístupných informací. Zcela stranou budou prozatím ponechána všechna nakladatelství, jejichž hesla byla zařazena do Lexikonu české literatury. Česká spisovatelská stavovská spolková činnost od poslední třetiny 19. století po první světovou válkuŘešitel: Tomáš Breň (projekt disertační práce)Předmětem výzkumu jsou umělecká profesní sdružení, zejména ta, která svou činností byla více či méně spjata se spisovateli, např. Svatobor, Umělecká beseda, Máj nebo Kruh českých spisovatelů. Zájem není směřován pouze na dějiny zmíněných spolků, ale především na vývojové aspekty jejich činnosti, vědecké, umělecké a národně povzbuzující působení (přímé i nepřímé) a časopiseckou činnost. V další rovině chce práce postihnout dobovou reflexi jejich skutků a v neposlední řadě vnímání spisovatelů jako společenských vzorů. Projekty minuléSoučasné projekty navazují na předchozí práce členů oddělení. Jejich výsledkem jsou především tyto publikace:
Petr Šámal: Kapitoly z literární kultury 50. let (juniorský grant GA AV ČR)
Lenka Kusáková: Krásná próza raného obrození (v českých časopisech, almanaších a beletristických přílohách novin z let 1786-1830). Díl 1: Studie, Díl 2: Antologie (Praha: Karolinum 2003)
Pavel Janáček, Michal Jareš: Svět rodokapsu. Komentovaný soupis sešitových románových edic 30. a 40. let 20. století (Praha: Karolinum 2003)
Pavel Janáček: Literární brak. Operace vyloučení, operace nahrazení 1938-1951 (Brno, Host 2004)
|
||||||||||
HOME | Služby veřejnosti | Katalogy a databáze | Publikace | Akce | Struktura ústavu | Kontakty |