HledatMapa stránek

 a Výstava - pozvánka

Příběh kapky

Příběh kapky – Jaroslav Heyrovský, první český Nobelista (10.12.1959)

 

*******AKTUÁLNĚ *****

 

O víkendu 12. a 13.12. budou pro zájemce z řad návštěvníků výstavy  připraveny  komentované  prohlídky: J. Heyrovský - profil Nobelisty.

(více viz odkaz Doprovodné akce).

 

Výstava je v pražském Karolinu otevřena do 18.12.
(denně od 10-17 hodin).


 

1.12. výstava zahájila své již třetí putování.
Vernisáže se zúčastnilo více než 80 hostů.

 

wDSC_2773.jpg

Od 2.12. žije v Křížové chodbě Karolina opět svým běžným životem
a od 10 do 17 hodin přijímá nové návštěvníky.

 

wDSC_2719.jpgwDSC_2750.jpg

Shrnutí jejího dosavadního "putování"  naleznete v tiskové zprávě.

Prohlédněte si fotoreportáž na stránkách Akademického bulletinu.

 


Doprovodný program výstavy je v plném proudu  -  přednášku s názvem "Jaroslav  Heyrovský-Profil Nobelisty" navštívilo  více než 550 studentů a žáků ZŠ
(Praha: 18.11. - 225; 13.10. - 270; Brno:
2.11. - 60). Vedle historie se dozvěděli i o současném výzkumu  v oboru fyzikální chemie v ÚFCH JH.

web_DSC_1536.jpgwebDSC_1567.jpg

 

Další přednášky na toto téma se budou konat 15.12.2009, 19.1. a 21.1.2010. (info).

webDSC_1539.jpg

Fota: Hana Francová, archiv ÚFCH JH.

 

*****

 

Putovní výstava k 50. výročí Nobelovy ceny udělené Jaroslavu Heyrovskému představí na fotografiích, filmech, písemných dokumentech a dalších exponátech (např. vývojová řada několika polarografů) příběh Jaroslava Heyrovského, nositele Nobelovy ceny za chemii.

 

Každý příběh má svůj začátek i konec. Začátek tohoto příběhu by mohl znít například takto:

heyrovsky.jpg


„…10. února 1922 byla poprvé v jedné z laboratoří Karlovy university v Praze zaznamenána polarizační křivka se rtuťovou kapkovou elektrodou a téhož roku v „Chemických listech“ vyšla práce „Elektrolysa se rtuťovou kapkovou kathodou". První křivky závislosti elektrolytického proudu na napětí vkládaném na elektrody byly zaznamenávány ručně, v roce 1924 pak byl sestaven přístroj k jejich automatickému fotografickému záznamu. Přístroj byl nazván „polarograf“, protože byl určen k zápisu polarizačních křivek; podle něj pak dostala název i nová metoda.“


A konec?

 

„…. k řadě ocenění, která za svou práci Jaroslav Heyrovský obdržel, se pak v roce 1959 připojila nejvyšší pocta mezinárodní, jakou může vědec dosáhnout. Akademiku Heyrovskému byla jako prvnímu Čechoslováku udělena Nobelova cena za objev a rozvinutí polarografické analytické metody.”

 

Výstava se snaží přiblížit návštěvníkům osobnost Jaroslava Heyrovského (20.12.1890-27.3.1967), vědce, který svůj život věnoval bádání v oboru fyzikální chemie a po objevení polarografie vybudoval na Karlově universitě polarografickou školu, později v rámci Čs. akademie věd vedl Polarografický ústav, a Československo se tak stalo centrem výzkumu v polarografii pro celý svět, neboť do Československa přijížděli vědci a studenti z celého světa učit se této nové metodě, jež měla posléze široké užití v oborech, jako bylo zdravotnictví, hutnictví, těžká chemie, potravinářství či životní prostředí. Jeho vědecká práce byla teprve po 37 letech od objevu oceněna Nobelovou cenou.

 

Autoři expozice: Ing. Květa Stejskalová, CSc., Michael Heyrovský, Ph. D.
a Prof. RNDr. Robert Kalvoda, DrSc. (plakát výstavy).

 

Garantem výstavy je Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd ČR, v.v.i.,

z jehož archivu pocházejí přístroje, filmový materiál a řada fotografií a písemných dokumentů tvořících expozici.

 

Některé dokumenty a fotografie byly pro pořízení kopií zapůjčeny rodinou Dr. M. Heyrovského.

 

Nad výstavou převzali záštitu představitelé některých partnerů:

  • děkan Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze;
  • děkan Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice;
  • ředitel Centra materiálového výzkumu Univerzity Pardubice;
  • ředitel Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka v Brně;
  • předsedkyně správní rady Nadačního fondu Jaroslava Heyrovského;

 

 

 

 

 

 


Organizátor


Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, v. v. i.



Tři nástroje akademického pracoviště jako odpověď na otázku, jak účinně zapojit mladou generaci do vědy a výzkumu

Partneři


Akademie věd České republiky



DataApex s.r.o.



Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně



Přírodovědecká fakulta UK v Praze



Univerzita Pardubice



Nadační fond Jaroslava Heyrovského



Sigma Aldrich



Merck spol. s r. o.



MČ Praha 8



Československý časopis pro fyziku



Výzkumné centrum pro nanopovrchové inženýrství NANOPIN



ATG s.r.o.

O výstavě | Info pro návštěvníky | Doprovodné akce | Fotografie | Video | Partneři | Pro školy | Autorský tým | Kniha návštěv | Napsali o nás
Copyright©2009 Hana Francová - FlexyWEB TOPlist