Nejrozsáhlejší a rovněž nejvíce badatelsky navštěvovaný je osobní fond akademika Zdeňka Wirtha (1878-1961).
Ten Ústavu dějin umění daroval svoji soukromou sbírku grafických listů, plánů,
fotografií a tiskařských štočků. Grafické listy dnes tvoří sbírku grafiky a
kreseb a plány tzv. starou plánovou dokumentaci.
Po smrti Zdeňka Wirtha převzal Ústav celou jeho pozůstalost, ve které se rovněž
nacházely osobní fondy jiných historiků umění či jednotlivých institucí,
v nichž Zdeněk Wirth působil. K fondům osobním patří fond Antona Gnirse (1873-1933), Rudolfa Hlubinky
(1878-1951), Rudolfa Kuchynky
(1869-1925) a Karla Boromeje Mádla (1859-1932).
K institucionálním fondům, o které Oddělení dokumentace v současnosti
pečuje, se řadí část registratury Archeologické komise při ČAVU (1879-1936) a
část rukopisů Národní kulturní komise.
Darem nebo koupí získal Ústav dějin umění AV ČR osobní
fondy dalších historiků umění – Josefa Cibulky (1886-1968), Rudolfa Chumana
(1892-1957), Karla Chytila (1859-1934), Vincence
Kramáře (1877-1960), Viktora Kotrby
(1907-1973), Václava M. Nebeského (1899-1949), Jaromíra
Pečírky (1891-1966), Josefa Poláka (1886-1945), Ivana Šperlinga (1930-1987)
a Františka Žákavce (1878-1937). Mezi lety 1993 – 1997 přijal Ústav dějin umění
do své péče část pozůstalosti bibliofila prof. Josefa Jeřábka (1877-1957) a
darem pí. Müllerové pozůstalost Jarmily Krčálové (1928-1993). V roce 1997
byl založen fond Dokumentace českého výtvarného umění po roce 1945.
V rozmezí let 1998-2003 byl dosavadní rozsah fondů (původně 22,
v současnosti 28) rozšířen o další osobní pozůstalosti z řad
historiků umění a výtvarných umělců. V roce 2004 byla Ústavu darem předána
pozůstalost malíře Bedřicha Piskače (1898-1929) a darem Ruth Kotíkové
pozůstalost malíře Jana Kotíka (1916-2002). Z dalších osobních fondů,
které byly Ústavu svěřeny darem do péče, je to pozůstalost Evy Reitharové
(+2003; dar ing. Věry Loudové a pí. Sylvy Chládkové), Josefa Krásy a architekta
Gustava Šámala. Fondem institucionálním, který byl Oddělením dokumentace
převzat v roce 2004, je fond Umělecko-historické společnosti.
Pořádacími pracemi byl z fondu Karla Chytila vyčleněn
fond profesora Antonína Matějčka (1889-1950). V Oddělení je kromě výše
zmíněných fondů spravován fond Archeologický institut
Nikodima Pavloviče Kondakova (1925-1952) spolu s částí osobní
pozůstalosti tohoto významného byzantologa a vzácnou sbírkou mincí a 84 ikon,
které jsou nyní uloženy v Národní galerii.
Sbírka staré plánové dokumentace, vzniklá z daru
Zdeňka Wirtha, je doplněna sbírkou nové plánové dokumentace (1958-1990), která
hraje významnou roli ve výzkumných úkolech pracoviště – především
v uměleckohistorických topografiích.
V roce 2000 bylo v rámci Oddělení dokumentace založena epigrafická
dokumentace, jejímž úkolem je budování nejen oborové knihovny (více než
1000 separátních jednotek), ale i obrazové dokumentace (fotografický materiál),
související s výzkumnými úkoly v oboru epigrafiky a sepulkrální
plastiky.
V roce 2003 Ústav dějin umění AV ČR oslavil 50. výročí od svého založení –
k této příležitosti byl pracovníky Oddělení připraven sborník „Ústav dějin
umění AV ČR 1953-2003“ a doprovodná výstava.
Od roku 1994 disponuje Oddělení dokumentace depozitárními místnostmi
v Legerově ulici. V budově Ústavu v Husově ulici je otevřena
badatelna pro badatelskou veřejnost.
Hlavní badatelna, Praha 1, Husova 4, č. 214 (druhé patro za mříží)
úterý 9.00
– 13.00
středa
12.00 – 16.00
čtvrtek
9,00 – 13,00
Sbírky
plánové dokumentace a starých fotografií jsou vzhledem k jejich probíhající
inventarizaci zcela nepřístupné.
Věnujte prosím pozornost:
V případě
zájmu o bádání v našich fondech JE NUTNÉ předchozí objednání na dokumentace@udu.cas.cz
Badatelna
epigrafické dokumentace, Praha 1, Husova 4, č. 105a (první patro)
Po předchozí
dohodě na rohacek@udu.cas.cz
