A. VAISHAR
Informace o vzniku pobočky Ústavu geoniky AV ČR.  /6-9/

A. VAISHAR
Stručný přehled vybraných výsledků ÚGN v roce 1993.  /10-12/

A. IVAN, M. HRÁDEK
Typy reliéfu a vybrané tvary.  /13-20/
Pozitivní vývoj v geomorfologii posledních desetiletí je spojován se zvýšeným zájmem o výzkum tvarů a procesů vyvolaných člověkem při ekonomickém využívání krajiny. Upozorňuje se na některé typy antropogenních transformací reliéfu, přímé i nepřímé. Tato tendence nalezla odraz i v geomorfologickém mapování a bylo snahou autorů mapy uplatnit tento princip i v okolí Brna. Určující význam pro utváření reliéfu této oblasti měl předchozí tektonický vývoj na okraji hercynské platformy, do níž byly inkorporovány i jednotky starší (Brunovistulicum), pestré litologické složení hornin a neotektonické pohyby, mající souvislost s kolizí okraje platformy s karpatsko-panonskými bloky a vznikem okrajové flexury Českého masívu. Zmíněné vlastnosti a události vedly ke vzniku mozaiky tvarů a typů reliéfu, které mají řadu jedinečných rysů. Je podána základní charakteristika typů reliéfu a detailnější klasifikace jejich tvarů, včetně antropogenních, majících vzat k rozvoji města.

J. LACINA
Kostra ekologické stability.  /21-26/
Dlouhodobou intenzifikací antropogenních aktivit byla na rozsáhlých územích narušena ekologická stabilita krajiny, která je závislá na stavu biotické složky, zejména vegetace. Při současných snahách o obnovu ekologické stability je prvořadým úkolem vymezit a registrovat všechny přirozené a přírodě blízké ekosystémy, které se v kulturní krajině zachovaly. Tyto ekologicky významné segmenty krajiny, které podle prostorově strukturních kritérií dělíme na ekologicky významné krajinné prvky, celky, oblasti a ekologicky významná liniová společenstva, tvoří kostru ekologické stability krajiny. Protože se často jedná jen o izolované ostrovy biodiverzity, je třeba jejich současnou síť doplnit a propojit. Kostra ekologické stability je tak základem pro vytváření fungujících územních systémů ekologické stability krajiny.

M. KOŽELUH
Formy využití ploch.  /27-31/
Informace o prostorovém rozmístění jednotlivých forem využití půdy je užitečná pro řadu oborů lidské činnosti. Její fixace v mapě má nevýhodu v poměrně rychlé ztrátě aktuálnosti. Při obnově, příp. tvorbě nových map tohoto druhu je proto velmi efektivní využití metod dálkového průzkumu Země.Materiály dálkového průzkumu Země lze zpracovávat dvěma cestami v závislosti na druhu dat. V případě použití obrazových záznamů na magnetickém médiu je optimální vyhodnocovat informace dálkového průzkumu Země v digitální formě metodami počítačové interpretace. Druhý způsob spočívá ve využití obrazové informace ve formě fotografického snímku a interpretační postupy mají vizuálně-analogový charakter.V článku je prezentována jednoduchá a levná metoda tvorby map využití půdy, vycházející z druhého způsobu, založená na vizuální interpretaci družicových snímků. Při konstrukci map tohoto druhu je základním úkolem přiřadit do zákresu hranic jednotlivých formě využití půdy (síť parcel) vlastní tematický obsah - tj. aktuální způsob využití dané plochy. Informace o parcelaci i tematické náplni parcel je v popisované metodě získávána interpretací barevných syntéz (FCC), zhotovených z vizualizovaných multispektrálních obrazových záznamů LANDSAT Thematic Mapper.Jako hlavního interpretačního znaku se využívá tónu snímku v jednotlivých částech elektromagnetického spektra, který určuje výslednou barvu na barevné syntéze. V případě standartní syntézy je potom možné identifikovat objekty na základě jejich barvy. Standardizace barevné syntézy zahrnuje volbu spektrálních pásem, z nichž se syntéza sestavuje a výběr barev, přiřazených zvoleným spektrálním pásmům. Pro zhotovení mapy využití ploch byla na základě experimentování vybrána kombinace 3., 4. a 5. kanálu LANDSAT Thematic Mapper.Praktická použitelnost metody byla ověřena na konstrukci mapy využití půdy v měřítku 1:50 000 z území severně od Brna. Byly rozlišeny tyto základní formy využití půdy: sídla a urbanizované plochy, zemědělské plochy, lesní plochy, vodní plochy, devastované a neplodné plochy. Tyto třídy byly dále podrobněji členěny na les listnatý, smíšený, jehličnatý, zemědělské plochy s vegetací a bez vegetace, atd. Mapa byla sestavena výhradně z dat dálkového průzkumu Země, bez použití nedistančních informací.

A. VAISHAR
Vliv socioekonomických aktivit na životní prostředí.  /32-38/
Mapa zachycuje prostorovou diferenciaci vlivů člověka na (přírodní) prostředí. Autoři se snažili najít, kvantifikovat a lokalizovat typické environmentální vlivy jednotlivých sociálních a ekonomických aktivit na životní prostředí. Hodnocena jsou území severozápadně od města Brna, které je reprezentováno typickou mozaikou využití země v zázemí velkoměsta.

E. QUITT
Topoklimatická mapa.  /39-53/
Podrobné topoklimatické mapy v měřítku 1:50 000 zobrazují celý komplex procesů v přízemí a spodní části mezní vrstvy ovzduší. Při kvantifikaci rozlohy, intenzity a četnosti těchto procesů se předpokládala typická povětrnostní situace, za níž se může topoklima plně rozvinout. Podkladem pro sestavení mapy je 8 registrů informačního systému s daty v digitální podobě pro jednotky 100x100 m.


ZPRÁVY

O. MIKULÍK
Životní prostřední ve střední a východní Evropě.  /54-58/

J. MUNZAR
Šestijazyčný meteorologický slovník terminologický a výkladový.  /58-59/