A. VAISHAR - J. LACINA - S. ONDRÁČEK ET AL.
Povodně v povodí řeky Moravy v roce 1997 a jejich důsledky pro sociální systém.  /2-11/
Příspěvek přináší základní charakteristiku povodí řeky Moravy, které zabírá větší část jižní a střední Moravy. Zachycuje osídlení tohoto území, jeho ekonomické využití a stav životního prostředí, ovlivněného antropogenními aktivitami. Zabývá se extrémními povodněmi v létě roku 1997 a jejich následky. Brněnská pobočka Ústavu geoniky AV ČR získala na léta 1999-2002 grant Grantové agentury AV ČR s názvem Povodně, krajina a lidé v povodí řeky Moravy. Jsou naznačena základní východiska pro řešení uvedeného grantového projektu.

A. IVAN
Geomorfologické aspekty mladosaxonské epiplatformní orogeneze a zdvihu Českého masivu (2. část).  /12-31/

M. HUBA - V. IRA
Pohraniční region a jeho rozvoj z perspektivy trvalé udržitelnosti (případová studie regionu Dolní Pomoraví, Slovensko).  /32-39/
Dolní Pomoraví (západní Slovensko) patří k hraničním regionům, které byly ovlivněny sociálními, ekonomickými a politickými změnami po druhé světové válce. Některé z těchto změn přispěly k marginalizaci regiónu. Změny po roce 1989 představují výzvu k překonání tohoto stavu. Jde o to, najít trvale udržitelnou cestu optimálních východisek z dlhouholeté umělé marginalizace a určité deformace vo vývoji regionu. Úvahy o dalším rozvoji regiónu Dolního Pomoraví, území s důležitými přírodně krajinnými a kulturně krajinnými hodnotami, jsou obsaženy v analýze potenciálu udržitelného rozvoje, vycházejícího ze subjektivních hodnocení obyvatel regionu a též ze subjektivních hodnocení představitelů rozhodovací sféry místní a regionální , resp. osobností silně ovlivňujících veřejné mínění.

W. ZSILINCSAR
Klasifikace zemědělského využití země v dolní části údolí řeky Mur (Rakousko) na základě multitemporální klasifikace radarových dat (SAR)..  /40-46/
V příspěvku jsou diskutovány možnosti aplikace radarových dat (SAR) pořízených satelitem ERS-1 pro klasifikaci zemědělského využití země v dolní části údolí řeky Mur (Štýrsko, Rakousko). Byly použity rozdílné metody klasifikace (objektově založené klasifikace, metoda maximální pravděpodobnosti „maximum likelihood“ a postklasifikační úprava „thresholding“). V porovnání s tradičním pozemním výzkumem krajiny mají satelitní radarové snímky řadu výhod, neboť poskytují velkoprostorové informace, jsou vhodné pro automatizované zpracování, umožňují pozorování v časových řadách a jejich získání je nezávislé na atmosferických podmínkách v průběhu pozorování.Největší nevýhodou, kromě relativně vysoké ceny radarových snímků, je stále malé prostorové rozlišení (max. 12.5 - 13.0 m), obsahují též velké množství pixelů, které nelze spolehlivě klasifikovat v případě, že objekty jsou příliš malé a kromě jiného se jedná i o zkreslení skutečných morfologických (krajinných) struktur.

I. FODOR
Vztah regionální environmentální politiky a udržitelný rozvoj.  /47-51/
Prohlubující se ekologická krize a zhoršování životního prostředí jsou pro konec 20.století typické. Filozofie udržitelného rozvoje popisuje důsledky vzájemných vztahů mezi socio-ekonomickým a přírodním prostředím, jakož i trendy změn. Skutečná integrace těchto vztahů však nebyla dosud realizována. V tomto příspěvku se autor pokouší načrtnout dílčí metodu odhadu požadavků na udržitelný rozvoj v regionálním kontextu. Takto zaměřený výzkum je předmětem současné spolupráce Centra pro regionální studia Maďarské akademie věd a katedry environmentální geografie Univerzity J.Pannonia v Péczi.


ZPRÁVY

B. OBRĘBSKA-STARKLOWA
Minulost a budoucnost geografie na Jagellonské univerzitě v Krakově - 150. výročí první katedry geografie v Polsku..  /52-55/

A. VAISHAR
3. moravská geografická konference Congeo´99 - Regionální prosperita a udržitelný rozvoj, Slavkov u Brna, 6.-10.září 1999..  /56-57/

J. MUNZAR - M.V. DRÁPELA
Česko = Čechy + Morava + Slezsko..  /58-6/0