ČLÁNKY
Konfrontační studium inovačních procesů v slovanských jazycích

Úvod.  /1/

N. P. SAVICKÝ, Pohyb ve slovní zásobě a v neologii.  /3-7/

E. A. ZEMSKAJA, O. P. ERMAKOVA, Z. RUDNIK-KARWATOVA, Tendencje razwojowe w słowotwórstwie języka polskiego i rosyjskiego końca XX stulecia.  /9-18/

E. PERNIŠKA, Sistemno i antisistemno v bălgarskite leksikalni neologizmi.  /19-24/

G. P. NEŠČIMENKO, Razgovornyj jazyk kak impul´s innovacionnych izmenenij v literaturnom jazyke (na materiale russkogo i češskogo jazykov).  /25-31/

A. RANGELOVA, K dvěma česko-bulharským paralelám.  /33-36/

M. A. OSIPOVA, K izučeniju razgovornogo russkogo jazyka immigrantov v SŠA: slovoobrazovatel´nyj uroven´.  /37-44/

R. ROSZKO, Tendencje rozwoju terminologii popularnej związanej z techniką video.  /45-52/

E. RZETELSKA-FELESZKO, Procesy globalizacji a niektóre rodzaje nazw własnych.  /53-59/

T. M. NIKOLAEVA, Novoe upotreblenie "otčestva" v russkoj rečevoj tradicii.  /61-68/

H. POPOWSKA-TABORSKA, Specyfika kaszubskich innowacji leksykalnych w Słowniku polsko-kaszubskim Jana Trepczyka.  /69-74/

E. LOTKO, Ke konfrontaci příbuzných jazyků (na materiálu češtiny a polštiny).  /75-82/

G. G. TJAPKO, O funkcional´no-stilističeskom rassloenii slovoobrazovatel´noj kategorii nomina abstracta attributivitatis v slavjanskich jazykach (Na materiale serbskich i chorvatskich literaturno-jazykovych idiomov).  /83-98/

M. KORYTKOWSKA, Tekst w tekście a procesy desemantyzacji wykładników imperceptywności (na materiale języka bułgarskiego i polskiego).  /99-106/

A. G. ŠIROKOVA, Dekategorizacija i deleksikalizacija kak odin iz istočnikov obrazovanija novych slov i častěj reči.  /107-113/

V. A. DYBO, Praslavjanskaja akcentnaja sistema kak otobraženie indoevropejskoj sistemy tonov.  /115-120/

KRITIKY  A  REFERÁTY

A. DAVIDOV, Starobălgarska leksikologija. (E. Bláhová)  /121-124/

Die grossen Lesemenäen des Metropoliten Makarij, Uspenskij spisok, 1.-11. März. (E. Bláhová)  /124-127/

Kul´tura russkoj reči i effektivnost´ obščenija. (Z- Trösterová)  /127-130/

Sovremennyj russkij jazyk I-III. (A. Brandner)  /130-135/

I. PASCAI, A mellérendelö (kopulatív) szóosszetételek a szlovák és az orosz foklórban (Zložené slová vznikajúce prira´dovaním v slovenskom a ruskom folklóre). Studia Ukrainica et Rusinica Nyíregyháziensia 5. Tanulmányok az ukrán és ruszin köréböl / Štúdie z ukrajinskeja rusínskej filológie. (P. Káša)  /136-137/

Česká literární věda - slavistika v období Pražského jara (1967-1969). Bibliografie. (I. Pospíšil)  /138-140/

Roman Jakobson - z korespondence. (M. Zelenka)  /140-142/

A. MIKULÁŠEK, V. GLOSÍKOVÁ, A. B. SCHULZ a kol., Literatura s hvězdou Davidovou. (J. Franěk)  /142-144/

D. S. LICHAČEV, Izbrannoe. Velikoe nasledie. Klassičeskie proizvedenija literatury Drevnej Rusi. Zametki o russkom. (O. Richterek)  /144-147/

M. ZAHRÁDKA, Lev Nikolaevič Tolstoj a ruská próza. Stránky z historie ruské válečné prózy 1812-1917. (J. Dohnal)  /147-150/

Realizácie textu 4. (M. Pokorný)  /150-152/

ZPRÁVY

Slovar´ /Grammatika/ Tekst. (H. Žirová)  /153-155/

Wyraz i zdanie w językach słowiańskich. (A. Brandner, M. Moser, Z. Vychodilová)  /155-158/

L. P. LAPTEVA, Rossijskaja sorabistika XIX - XX vekov v očerkach žizni i tvorčestva ee predstavitelej. Spravočnik. (J. Mudra)  /158-159/

Od moderny k postmoderne. (V. Žemberová)  /160-161/

Postać literacka. Teoria i historia. (I. Pospíšil)  /162-163/

Czechy i Polska na szlakach ich kulturalnego rozwoju. (A. Měšťan)  /163-164/

Slavistika II (1998). (H. Filipová)  /164-166/

Medzinárodné informačné fórum folkloristov - Slavistická folkloristika. (H. Hlôšková)  /166/

Literární věda na prahu 21. století. (L. Pavera)  /167-168/

O symbolizme v Bratislave. (E. Maliti)  /169-170/ XII. mezinárodní sjezd slavistů - Krakov 1998

Paleoslovenistika. (E. Bláhová)  /171-174/

Etymologie. (E. Havlová)  /174-177/

Problematika dějin spisovných jazyků. (H. Gladkova)  /177-178/

K sociolingvistické a pragmalingvistické problematice. (J. Hoffmannová)  /179-180/

Onomastika. (L. Olivová)  /180-182/

Výpočetní technika v slavistické lingvistice. (P. Stankovska)  /182-183/

Problémy literární vědy. (I. Pospíšil, M. Zelenka)  /184-188/ Slavia 1999 ročník 68 č. 2

ČLÁNKY  A  MATERIÁLY In honorem Zoe Hauptová

In honorem Zoe Hauptová. (V. Konzal)  /189/

S. Ju. TEMČIN, Tipy pravoslavnogo slavjanskogo bogosluženija v XI-XIII vekach v svjazi so strukturnymi raznovidnostjami služebnogo Evangelija i inych liturgičeskich knig.  /191-211/

I. CHRISTOVA-ŠOMOVA, Kirillo-Mefodievskij perevod Apostola i ego redakcii.  /213-228/

E. MUSAKOVA, Kodikologični beležki za Strumiškija apostol (Praga, Naroden muzej IX E 25).  /229-234/

E. BLÁHOVÁ, Lexikální specifika staroslověnského parimejníku.  /235-249/

V. ČERMÁK, Proverbia v charvátskohlaholských breviářích a jejich neslovanské předlohy.  /251-258/

V. BADURINA-STIPČEVIĆ, Najstariji tekst hrvatskoglagoljskih Makabejskih knjiga.  /259-265/

T. SLAVOVA, Kalendarni tekstove v Bălgarija prez rannoto srednovekovie. Lunno-slănčev kalendar v săstava na tălkovnata paleja.  /267-281/

I. NĚMEC, Sila vyš´njajego osěnit´ tę.  /283-286/

E. HAVLOVÁ, Komplexní situace jako sémantické východisko při vzniku slovanských slov (na příkladu sémantického východiska "chřadnout").  /287-294/

P. VALČÁKOVÁ, Některé názvy koření ve slovanských jazycích.  /295-302/ In honorem Caroli Krejčí

A. FABIANOWSKI, Intertekstualność i interpretacja. Postmodernizm i poststrukturalizm. Lotne piaski teorii.  /303-322/

J. HLOUŠKOVÁ, Stanisław Przybyszewski jako ztělesnění některých aspektů literární moderny na přelomu století.  /323-334/

A. MĚŠŤAN, Sociologie literatury u Karla Krejčího.  /335-338/

A. MĚŠŤAN, Estetický rozbor díla Paprockého a zajímavé teze o realismu v monografii Karla Krejčího z roku 1941.  /339-343/

KRITIKY  A  REFERÁTY

HENRIK BIRNBAUM-JOS SCHAEKEN, Das altkirchenslavische Wort. Bildung - Bedeutung - Herleitung. (H. Karlíková)  /345-349/

Etimološki rečnik srpskog jezika. Ogledna sveska. (I. Janyšková)  /349-351/

SLAVIJA BĂRLIEVA, Agiografskite tvorbi za sv. Kiril i Metodij v Legenda aurea na Jakov Voraginski. (E. Bláhová)  /352-355/

Cyrilské a hlaholské staré tisky v českých knihovnách. Katalog. (V. Čermák)  /355-358/

Radomirov psaltir. (P. Stankovska)  /358-361/

MARIJA G. GAL´ČENKO, Nadpisi na drevnerusskich ikonach XII-XV vv. (E. Bláhová)  /361-363/

JANA PLESKALOVÁ, Tvoření nejstarších českých osobních jmen. (M. Knappová)  /363-366/

IVO POSPÍŠIL, Genologie a proměny literatury. (Z. Mathauser)  /366-367/

JIŘÍ PAVELKA, Předpoklady literárního dorozumívání. (Z. Mathauser)  /367-368/

LUDVÍK ŠTĚPÁN, Polská epigramatika. (K. Kardyni-Pelikánová)  /369-371/

O prekladoch Biblie do slovenčiny a do iných slovanských jazykov. (M. Kerul´ová)  /371-374/

ISTVÁN KÄFER (zost.), Rudnav Sándor és kora. Alexander Rudnay a jeho doba. (T. Žilka)  /374-375/

ISTVÁN KÄFER, Dona nobis pacem. (T. Žilka)  /376-377/

Welt hinter dem Spiegel. Zum Status des Autors in der russischen Literatur der 1920er bis 1950er Jahre. (I. Pospíšil)  /377-379/

Reference Guide to Russian Literature. (I. Pospíšil)  /380-381/

ZPRÁVY

Zpráva o činnosti Českého komitétu slavistů. (M. Zelenka)  /382-383/

Slovenski jezik - Slovene Linguistic Studies. (I. Janyšková)  /383-384/

RENATE BELENTSCHIKOW (Hrsg.), Forschungen zur Linguistik und Poetik. Zum Andenken an Grigorij O. Vinokur (1896-1947).

VALENTIN BELENTCHIKOW, Zur Poetik Boris Pasternaks. Der Berliner Gedichtzyklus 1922-1923. (I. Pospíšil)  /384-385/

CHRISTINE FISCHER, Musik und Dichtung. Das musikalische Element in der Lyrik Pasternaks. (A. Havlín)  /385-386/

WOJCIECH LIGĘZA, Jerozolima i Babilon. Miasta poetów emigracyjnych. (D. Dobiáš)  /386-387/

Słownik literatury popularnej. (L. Štěpán)  /387-388/

Česká a polská mládež o sobě - Młodzież polska i czeska o sobie. (J. Raclavská)  /389/

František Palacký kétszáz éve (1798-1998) (Dvousté výročí F. Palackého). (A. Měšťan)  /390/