AKTUÁLNÍ INFORMACE (aktualizováno 9.2. 2010)
Účastníci, kteří neobdrželi sborník poštou (ani si ho nevyzvedli na konferenci v Brně) prosíme o zaslání poštovní adresy na email: matus.sucha@upol.cz (sborník nebyl zaslán z důvodu absence Vaši poštovní adresy na přihlášce na konferenci). Obratem Vám sborník zašleme. Děkujeme!
PROGRAM KONFERENCE
Zde je ke stažení kompletní program konference ve formátu PDF.
Sborník
Příspěvky z konference budou publikovány v elektronickém sborníku (PDF), který bude trvale přístupný na internetových stránkách konference. Sborník bude mít ISBN. Pokud máte nebo budete mít texty připraveny k publikaci, posílejte je prosím na adresu kvalkox@psu.cas.cz. Nejzazší termín k odevzdání příspěvku k publikaci je 15. 2. 2010. Elektronickou formu volíme z důvodů praktických i časových.
Pokyny pro zpracování příspěvků do sborníku
K publikaci v elektronickém sborníku přijímáme příspěvky v maximálním rozsahu 10 normovaných stran (30 řádků po 60 znacích). Seznam literatury se do tohoto limitu nezapočítává.
Příspěvek musí dále zahrnovat: název (česky a anglicky), jméno autora/autorky, plný název pracoviště (česky a anglicky), klíčová slova (česky a anglicky), abstrakt (česky a anglicky, maximální rozsah abstraktu je 250 slov), a kontakt (e-mail a poštovní adresa).
Citace literárních zdrojů a další formální náležitosti prosím zpracujte podle pokynů zveřejněných na stránkách časopisu Československá psychologie, viz http://cspsych.psu.cas.cz/pokyny.html.
Editoři si vyhrazují právo požadovat úpravy příspěvků v souladu s publikačním záměrem, případně publikaci příspěvku odmítnout.
Vážené kolegyně, vážení kolegové,
s potěšením si Vás dovolujeme informovat o konání nadcházejícího IX. ročníku česko-slovenské konference Kvalitativní přístup a metody ve vědách o člověku: "Individualita a jedinečnost v kvalitativním výzkumu", kterou v roce 2010 organizuje Psychologický ústav Akademie věd České republiky, v.v.i. a Katedra psychologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity pod záštitou děkana Fakulty sociálních studií prof. PhDr. Ladislava Rabušice, CSc. Konference se bude konat v budově Fakulty sociální studií v centru města Brna ve dnech 20. - 21. ledna 2010.
IX. ročník konference bude věnován jedné z nejvýraznějších charakteristik kvalitativních výzkumů, kterou je orientace na individualitu a jedinečnost. Kvalitativní výzkum uspokojuje naši potřebu porozumět jedincům, jevům a událostem v jejich jedinečnosti. Současně však nemůže ztratit ze zřetele možnost objasnit jevy v jejich obecnosti, byť reprezentované prostřednictvím jedinečného. Uvedené otázky jsou výzvou k diskusi o tom, jak je v kvalitativním výzkumu vytvářeno poznání v dialogu mezi jedinečným a obecným, jak lze proces poznávání individuálního a jedinečného učinit věrohodnějším, či jak obohacuje kvalitativní výzkum nejenom vědecké poznání, ale také kulturní a společenský život.
V souvislosti s tématem konference vyvstává celá řada témat, která nás nemohou nechat netečnými: identita, subjektivita, jedinec a společnost, individualita, případové studie, insider - outsider perspektiva, dialogičnost, jedinečnost a mnoho dalších. Uvítáme vaše příspěvky, v nichž se uvedenými tématy budete zabývat, případně nabídnete další, která se zaměřením konference souvisejí.
Vzhledem na interdisciplinární zaměření konference se těšíme na příspěvky nejen z oboru psychologie, ale také z dalších sociálně vědních disciplín.
Za organizátory konference,
Ivo Čermák a Kateřina Zábrodská
Bronwyn Davies (ST 20.1.2010)
Individual identity versus self-in-relation: the problem of agency
Humanist theoretical frameworks like phenomenology and existentialism maintain “the primacy of the subject and its fundamental value” (Foucault, 2000: 248). In this paper I don’t want to argue against the value of the individual subject, but to problematise its fundamental status, the concept of self as origin, as its own beginning point. From a poststructuralist perspective individual agency is an effect of the ways in which the subject is constituted; it is not through the subject’s own agency that it is made what it is, but its location within particular histories, cultural practices and relations. The humanist conceptualisation of the individual as primary, and as originary, blocks the possibility of awareness of the way discourse works through us to create us in predictable, historically specific ways. In that blocking of awareness lies a major conservative force that disables agency, resistance, and openness to the not-yet-known. In order to open up thought about this relation between the individual, and being-in-relation, I draw on two moments of being-in-relation in a Swedish Regio Emilia-inspired preschool.
Viera Bačová (ST 20.1.2010)
Umiestňovanie (sa) výskumníka/-čky do výskumnej paradigmy
Autorka sa zaoberá zaujímaním výskumníckych pozícií pozícií vo výskume vo vedeckej formálnej a neformálnej komunikácii. Uvádza repertoáre špecifických akademických diskurzov, usiluje vyvodiť práva a povinnosti, ktoré pre výskumníka/-čku „vyvstávajú“ tým, že sa umiestňuje do istej paradigmy. Uvažuje, či je toto umiestnenie „dobrovoľné“ alebo nedobrovoľné, kedy, kde, pre koho, za akých okolností a aké to môže mať dôsledky pre osobu, akademické spoločenstvo a rozvoj paradigmy. Ilustruje to na príkladoch z konkrétnych oblastí skúmania.
Miloš Kučera (ČT 21.1.2010)
Inspirace psychoanalýzou
Použiji na popis určité problematiky kvalitativního výzkumu pojmy "pud", "identifikace", "přenos" a "přání".
"Identifikace" znamená často přihlášení se k nějaké skupině a měla by být typická spíše pro kvantitativní výzkum s jeho různými zavedenými školami. Kvalitativní výzkum dělá někdy dojem des-identifikace a strženosti tzv. zvídavým pudem s jeho až asociální komponentou (přijít na kloub). Ale v reálu nebývá rozdíl tak velký: je bohužel možné třeba v "grounded theory" provést volné kódování neuvolněně a defensivně, podle nějaké ideologie; současně je na druhé straně i v kvalitativním výzkumu žádoucí používat poznatky patřící nějaké škole výzkumu nebo introjikovat cizího autora (identifikovat se s ním).
"Přenos" je pro kvalitativní výzkum nezbytný, už jako ochota aktérů nebo informantů se s výzkumníkem bavit. Georges Devereux ukázal omezující úzkostný proti-přenos ze strany badatele, ale i přenos ze strany aktérů zklamává: ti výzkumníka raději nějak identifikují se sebou (viz získaná domorodá jména antropologů) a nabídnou mu soukromé city, paradoxně někdy raději než své veřejné chování k rozboru. Nebo se (z obou stran) o výzkumné zprávě moc nemluví, raději jako by ani nebyla. Problém textu o aktérovi se ale vrací kvůli třetímu, kvůli čtenáři. To lze někdy řešit modelem "literárního hrdiny": aby měl čtenář pocit, že pisatel nezradil přátelství svého informanta (že má k němu pozitivní proti-přenos, při všem zvídavém pudu).
Jak ale psát o "hrdinovi"? když třeba psychoanalýza považuje za pravdu okamžiky selhání: pře-řeknutí, pře-psání, ztracení něčeho atd., jimiž se subjekt, zde aktér, spíš prozrazuje ve svém nevědomém přání než aby vědomě vyprávěl svůj triumf.
Určitá možnost je také zkoumat kolektivní formace nevědomí jako hry, rituály, vtipy, pohádky, koníčky, sbírky, módu… I pro nevýrazové společenské jevy, vypadající ryze prakticky, lze často najít nevědomou stránku jakéhosi přání (viz např. rysy kwakiutlovského potlače u automobilismu, tím spíše u "šrotovného").
Jana Plichtová (ČT 21.1.2010)
Připravuje se.
