>  Kontakty a ceník
>  Místní společenství Orlicka
>  Soudržnost v diferencující se společnosti
>  Sociální distance, interakce, relace a kategorizace: alternativní teoretické perspektivy studia sociální stratifikace
>  Agenda-setting: teoretické přístupy
>  How to Turn Brain Drain into Brain Gain
>  Životní styl a sociální třídy: vytváření symbolické kulturní hranice diferenciací vkusu a spotřeby
>  Regionální rozdíly v dostupnosti bydlení v České republice
>  Biotechnologizace: legitimita, materialita a možnosti odporu
>  Kognitivní přístupy v metodologii výzkumných šetření: metoda okamžité validizace
>  Občanská společnost v regionech České republiky
>  Nové šance a rizika: Flexibilita práce, marginalizace a soukromý život u vybraných povolání a sociálních skupin
>  Standardy bydlení 2007/2008: Faktory vysokých cen vlastnického bydlení v Praze
>  Životní strategie žen a mužů v řízení (a) podnikání
>  Otcovství po rozchodu rodičovského páru
>  Povaha občanské společnosti v České republice v kontextu střední Evropy
>  Děti na psí knížku? Mimomanželská plodnost v ČR
>  Voliči a volby 2006
>  Volby do Evropského parlamentu 2004
>  CESTY LABYRINTEM. O vědecké profesi, soukromém životě a jejich propojování
>  Dámský gambit: zahájení vědecké dráhy
>  Trans/formace: Gender, věda a společnost
>  Přímá demokracie v praxi: politika místních referend v České republice
>  Otisky historie v regionálních identitách obyvatel pohraničí. Sebedefinice a vzájemné vnímání Čechů a Němců v přímém sousedství
>  Jak je v Česku vnímána práce
>  Science Studies Opens the Black Box, Spring School of Studies Proceedings
>  České elity po patnácti letech transformace
>  Mnohohlasem - Vyjednávání ženských prostorů po roce 1989
>  Sexualizovaná realita pracovních vztahů. Analýza sexuálního obtěžování v České republice
>  Životní cyklus - sociologické a demografické perspektivy
>  České veřejné mínění: výzkum a teoretické souvislosti
>  Standardy bydlení 2004/2005. Financování bydlení a regenerace sídlišť
>  České vysoké školství na křižovatce. Investiční přístup k financování studia na vysoké škole v sociologické reflexi
>  Central European Parliaments. First Decade of Democratic Experience and Future Prospectives
>  Česko-slovenské sociologické dny. Sborník z konference
>  Kvalita výzkumů volebních preferencí
>  Standardy bydlení 2003/04. Bytová politika v ČR: efektivněji a cíleněji
>  České ženy: vzdělání, partnerství, reprodukce a rodina
>  Regionální identita obyvatel v pohraničí
>  Standardy bydlení 2002/03. Finanční dostupnost a postoje občanů
>  Volby do poslanecké sněmovny 2002
>  Současná česká společnost
 
 
Sociální distance, interakce, relace a kategorizace: alternativní teoretické perspektivy studia sociální stratifikace
Jiří Šafr (ed.)

Sociální stratifikace studuje, jak nerovnosti vznikají a proč přetrvávají. V této knize, která je souborem teoretických studií, primárně neupíráme pozornost k nerovnostem ekonomické povahy spjatým s postavením na trhu práce ani k mezigeneračnímu přenosu nerovností v procesu sociální mobility/stability, tedy k tomu, co souhrnně nazýváme tradiční konvenční paradigma třídní analýzy či obecněji objektivistický přístup, ale soustředíme se na sociokulturní, též je můžeme chápat jako symbolické, nerovnosti. Základní východisko přístupů, jež zde figurují, představuje fakt, že nerovnosti vznikají v relacích mezi lidmi: v interakcích a asociacích. Děje se tak za přispění různých forem kulturních praktik, ať už jde o jednání, hodnotové preference či rozumění kategoriím odlišných společenských identit, se kterými se ve společnosti setkáváme. Nerovnosti mají relační povahu: určují je vzájemné vztahy rolí a pozic. Ukotveny jsou v sociálních sítích.

Naším cílem je přinést ucelený přehled teoretických a do značné míry také metodologických přístupů sledujících právě relační aspekt nerovností a jejich kulturní dimenzi. Společné těmto „alternativním“ přístupům jsou především dva prvky: porozumění konkrétním vztahům a vzniku relací ve vzájemných interakcích mezi lidmi, ať už jde o běžné konverzace, či komunikaci obecně s rituály, jako je zdravení, nebo asociaci v přátelských vazbách. Identita je vyjednávána v interakci s druhými lidmi. Již před třiceti lety upozornil americký sociolog Randall Collins, že nerovnosti jsou situační a vznikají právě v interakci, tedy v komunikaci konkrétních jedinců „tady a teď“. V jeho pojetí společenské makrostruktury neexistují samy o sobě, ale jsou tvořeny agregáty rozličných mikrostruktur, tedy toho, co lidé dělají, co si myslí a co říkají.

Kniha sleduje následující výkladovou linii. Nejprve v první kapitole pojednává Jiří Šafr o relačním obratu a kulturalistickém přístupu k třídní analýze spolu s přehledem odlišných pojetí sociálních distancí v sociologii. Zde se soustředí zejména na interakční koncept sociálních distancí jako míry ochoty k interakci a odlišných vzorců sdružování mezi lidmi. V následující kapitole Jadwiga Šanderová uvádí nové trendy v teorii a výzkumu sociálních nerovností, nazývané někdy jako „kulturní obrat“, do obecnějšího rámce. Identifikuje dvě propojené tendence ve výzkumu patrné v posledních letech: snahu integrovat studium sociálně ekonomických, etnických, genderových a případně dalších nerovností a orientaci na interpretativní pojetí a uplatnění kvalitativní metodologie. Tyto tendence se projevují v kritice esencialismu a důrazu na relační přístup, ve výzkumném zájmu o procesy kategorizace a sociální konstrukce hranic, v důrazu na konstruované významy a praktiky a v novém pojetí kolektivní identity. Tyto procesy jsou podrobněji rozebrány v následujících kapitolách. Nejprve se dostávají do centra pozornosti v kapitole třetí Kateřiny Vojtíškové procesy sociální kategorizace a vznik sociální identity jako konstrukce meziskupinových symbolických hranic. Přístupy zkoumající tyto koncepty nahlíží na vznik nerovností a jejich reprodukci optikou vztahů mezi lidmi jako členů určitých skupin či sociálních kategorií. Pozornost je zde věnována zejména povaze meziskupinových vztahů. Třemi obecnými sociálními kategoriemi, které zároveň představují hlavní osy společenských nerovností, se podrobněji zabývá čtvrtá kapitola Marty Kolářové, která pojednává o vzájemném prolínání nerovností – intersekcionalitě – genderu, rasy (či etnicity) a sociální třídy. Intersekcionalita je směr studia nerovností, který původně vznikl ve feministické teorii. Dnes představuje specifický přístup ke studiu sociální stratifikace poukazující na to, že kategorie třídy, rasy a genderu jsou vzájemně neoddělitelné. Jejich křížení může mít buď povahu kumulace, či, jak ukazuje autorka, multidimenzionální, kdy prolínání má vliv na všechny skupiny v různých konfiguracích. Závěrečná kapitola z pera Olgy Šmídové pak originálním způsobem nejprve sleduje otázku rozdělení výzkumu na „kategoriální“, v němž sociologové třídí a klasifikují do tříd, vrstev či jiných statusů (kategorie jako sociální fakta) a „subjektivně percepční“ sledující, jak dochází k (sebe)umisťování v symbolickém prostoru v promluvách (diskurzivní analýza, etnometodologie atd.). Dále se věnuje podrobně otázkám spojeným s výzkumem kulturního a diskurzivního proudu, specificky pak metodě členské kategorizační analýzy jako nástroje studia nároků a sociálních identit na základě kulturně sdílených kategorií objevujících se v jazyce (textech či běžné mluvě).



Obsah

Editorial – Jiří Šafr ..........................................................................7

1. Sociální distance a interakce: relační přístup ke studiu stratifikace – Jiří Šafr................................................11

2. Interpretativní pojetí a kvalitativní výzkum sociálních nerovností – Jadwiga Šanderová...............................45

3. Studium sociální struktury jako konstruovaného prostoru. Sociální kategorizace a sociální identita – Kateřina Vojtíšková...................................................................61

4. Sociální distance a prolínání nerovností (třída, gender, rasa/etnicita) – Marta Kolářová ..........................79

5. Jak se dělají sociální nerovnosti diskurzivně – Olga Šmídová..........................................................................99

Závěrem – Jiří Šafr ......................................................................123

Literatura...................................................................................125

Summary ...................................................................................137

O autorech.................................................................................139

Jmenný rejstřík .........................................................................140

Věcný rejstřík ............................................................................143



 
 
Právní ujednání  Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.
Copyright © 2002 Sociologický ústav AV ČR, v.v.i., Jilská 1, 110 00 Praha 1, e-mail: socmail@soc.cas.cz