Obsah
Obsah |
3 |
|
|
Úvodem (PhDr. Jarmila
Burgetová) |
5 |
|
|
Koncepce rozvoje knihoven
v České republice na léta 2004 až 2010 (PhDr. Ivana Kadlecová) |
6 |
|
|
Zákon č. 257/2001 a
knihovny AV ČR (PhDr. Jarmila Burgetová) |
12 |
|
|
Autorský zákon stále
v centru pozornosti |
13 |
14 |
|
|
|
Výzkumný záměr KNAV na
léta 2005–2010 (PhDr. Ivana Kadlecová) |
18 |
|
|
Implementace knihovního
systému Aleph 500 v Akademii věd ČR (Ing. Martin Lhoták) |
25 |
|
|
ASEP na konci roku 2004
(Ing. Jana Doleželová) |
27 |
|
|
Dva roky po povodni |
30 |
•
Rozšíření a dostavba depozitáře v Jenštejně
(Ing. Miroslav Kraus) |
30 |
•
Digitalizační pracoviště KNAV (Ing. Martin Lhoták) |
31 |
|
|
Blahopřání |
33 |
|
|
Přístup do elektronických
bází dat (Mgr. Hana Tomanová) |
34 |
|
|
Dvě databáze
pro oblast fyziky, astronomie, astrofyziky a chemie (Mgr. Antonín Vítek, CSc.)
|
43 |
|
|
Uznání knihovědnému bádání
(PhDr. Anežka Baďurová) |
45 |
|
|
Cena Ministerstva kultury
ČR „Knihovna roku 2004“ udělena |
47 |
|
|
Přílohy: |
|
1) Seznam knihoven AV ČR
evidovaných v registru knihoven MK ČR |
51 |
2) Usnesení vlády ČR č.
679/2004 ke Koncepci rozvoje knihoven |
57 |
3) Předkládací zpráva ke
Koncepci rozvoje knihoven České republiky |
59 |
ÚVODEM
V dvojčísle, které vám předkládáme, se chceme tentokrát zabývat
„aktualitami“ v celostátním měřítku i v rámci Akademie věd a Knihovny
Akademie věd ČR.
Co rozumíme pod pojmem „aktuality“?
V celostátním měřítku k nim patří
v prvé řadě projednání a schválení Koncepce rozvoje knihoven v České
republice na léta 2004–2010 ve vládě České republiky, dále pak realizace knihovního
zákona přijatého Parlamentem ČR v roce 2001 a autorského zákona
v roce 2000.
V rámci Akademie věd České republiky je
pro nás aktualitou číslo jedna – hodnocení výzkumného záměru na léta 2005–2010
a z něj vycházející implementace knihovního systému Aleph
500, dále také to, jak jsme se vyrovnali s důsledky povodně ze srpna
2002. Nemohou chybět ani informace o přístupných elektronických bázích dat,
jejichž počet neustále roste, s upozorněním na některé zcela nové. Chceme
s vámi také probrat novinky v systému ASEP, pochlubit se úspěchem
naší kolegyně z knihovědného oddělení.
Ačkoli jsme se v poslední době snažili
vydávat hlavně čísla monotematická, jsme přesvědčeni, že i toto dvojčíslo se
„směskou“ aktualit a novinek z různých oddělení Knihovny Akademie věd ČR
najde u vás ohlas a zájem. Ve čtvrtém čísle „INFORMACÍ“ se budeme opět po dvou
letech[1] věnovat otázkám mezinárodní
spolupráce, která po vstupu České republiky do Evropské unie košatí a neustále
se rozšiřuje – jistě k naší radosti a ku prospěchu knihoven.
Jarmila Burgetová
Koncepce rozvoje knihoven v České republice
na léta 2004 až 2010
Usnesení vlády České republiky ze dne 7. července 2004 č. 679 o
Koncepci rozvoje knihoven v České republice na léta 2004 až 2010 a vlastní
Koncepce jsou dokumenty, které bychom Vám rádi přiblížili a doporučili k
podrobnému prostudování. Jedná se o materiály, které se nás bezprostředně
dotýkají a které by neměly ve smršti zákonů, usnesení, doporučení a opatření
zapadnout bez povšimnutí, ale naopak, které by měly vejít ve všeobecnou
známost a měly by být podkladem pro
další směřování práce a služeb v našem oboru.
Materiál předkládalo Ministerstvo kultury ČR. Historie přípravy
materiálu je shrnuta v předkládací zprávě stejně jako zdůvodnění obsahu
koncepce. Pro Vaši první informaci jsou do tohoto článku vybrány jen odstavce,
které se bezprostředně nebo větším dílem dotýkají Akademie věd, výzkumu,
vývoje a vzdělání. V Koncepci jsou ale i další typy knihoven a velký prostor
je věnován knihovnictví veřejnému. Protože nežijeme a nepracujeme izolovaně od
okolního světa, je nutné znát celkovou situaci, a proto by bylo dobré
otevřít odkaz na konci tohoto článku a dokument si stáhnout a prostudovat celý.
Úloha knihoven v informační společnosti
Znalosti představují jeden ze základních předpokladů rozvoje informační společnosti. Zásadní změna způsobu nakládání s informacemi jako důsledek digitální revoluce má stále rostoucí význam pro práci lidí i jejich každodenní život. Informační společnost může občanům nabídnout nové možnosti prosperity a aktivnější úlohu ve společnosti. Schopnost využívat informace a transformovat je ve znalosti se stává důležitým faktorem konkurenceschopnosti jednotlivců, institucí i celých států. Naopak rozšiřující se propast mezi informačním bohatstvím a informační chudobou, respektive omezenost přístupu k informacím pro některé části společnosti, by mohla vyústit v sociální napětí.
Knihovny jsou institucemi, které se tradičně po tisíciletí zabývají shromažďováním, zpracováváním, uchováváním, ochranou a zpřístupňováním publikovaných dokumentů v jakékoliv formě. Jejich nepostradatelnou funkcí je m.j. uchování historických fondů, jako nedílné součásti kulturního dědictví. Knihovny jsou významným nástrojem praktického uskutečňování základního lidského práva na rovný přístup k informacím (všem bez rozdílu – bohatým a chudým, ženám i mužům, obyvatelům měst a venkova, handicapovaným a zdravým, menšinám i většinové společnosti), na jejich svobodnou výměnu, na získávání znalostí a svobodné utváření názorů. Slouží jako prostředek naplňování ústavně zakotveného práva na informace a jsou tedy jedním z pilířů demokracie. Současný stav podpory knihovní infrastruktury v České republice však nesnese srovnání s rozvinutými demokraciemi (skandinávské země, Velká Británie, apod.).
Činnost knihoven je veřejnou službou a knihovny jsou považovány za instituce veřejného zájmu. Ve svém poslání se podílejí zejména na:
• celoživotním vzdělávání, podpoře nezávislého rozhodování a duchovního rozvoje a uspokojování kulturních potřeb všech občanů bez rozdílu,
• vytváření infrastruktury pro oblast vzdělávání, výzkumu a vývoje,
• zpřístupňování informací z oblasti veřejné správy,
• zprostředkování informací na podporu podnikání, zejména malým a středním podnikatelům,
• zprostředkování, zpřístupňování a uchování lidského poznání,
• uchovávání a ochraně kulturního dědictví,
• podpoře budování místních komunit a sociální integraci na místní úrovni,
• podpoře rozvoje venkova,
• podpoře aktivního využívání volného času, zábavy a rekreace.
Charakteristickým rysem současného vývoje je stále rostoucí podíl elektronické komunikace a zvyšující se objem digitálních dokumentů vedle neklesajícího objemu klasické tištěné produkce. Rozvoj informačních a komunikačních technologií zásadním způsobem ovlivňuje činnost knihoven, mění tradiční postupy a služby, které musí pohotově reagovat na měnící se požadavky uživatelů knihoven.
Přístup k celosvětové informační síti internet a k využívání elektronických dokumentů je možný pouze prostřednictvím informační a komunikační techniky, jejíž efektivní využívání vyžaduje speciální znalosti a dovednosti. Nízká úroveň informační gramotnosti zejména starší části populace a ekonomické a sociální bariéry jsou hlavními příčinami nerovného postavení některých skupin obyvatelstva v přístupu k informačním zdrojům.
Knihovny vybavené odpovídající technikou a odborným personálem se výrazně podílejí na řešení tohoto rozporu tím, že široké veřejnosti nabízejí volný přístup nejen ke svým knihovním fondům a službám, ale i ke světové informační síti. Knihovny si i v budoucnu zachovají své tradiční funkce shromažďování, zpracovávání, uchovávání a zpřístupňování tištěných dokumentů, ale současně začínají vykonávat obdobné funkce pro elektronické zdroje. Mají důležitou, nezastupitelnou a rostoucí úlohu při integraci tištěných a elektronických médií.
Měnící se společenské prostředí je determinováno evropskou integrací, otevřenými hranicemi, multikulturními společenstvími, stále větším konkurenčním soutěžením. Knihovnám se nabízí příležitost napomoci procesu demokratizace podporou rozvoje občanské společnosti v místech působení. Na důležitosti nabývá tato oblast právě vstupem do EU.
Aby knihovny mohly uskutečňovat své nové poslání a dále naplňovat očekávání svých uživatelů, musejí pokračovat v zásadních změnách své činnosti a rozšířit své služby s využitím informačních a komunikačních technologií. V řadě knihoven byla taková změna již započata a v některých knihovnách bylo dosaženo pokročilého stupně transformace, ale osvojování a aplikace stále se vyvíjejících informačních technologií ve službách uživatelům je nekončící proces, který vyžaduje soustavnou podporu při obnově a rozvoji technické a informační infrastruktury.
Analýza současného stavu (veřejných knihovnických a informačních služeb – VKIS) knihoven
Dle zákona č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon), tvoří systém knihoven v ČR:
a) knihovny zřízené MK – Národní knihovna ČR (dále jen NK ČR), Moravská zemská knihovna a Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana,
b) krajské knihovny zřízené příslušným orgánem kraje,
c) základní knihovny zřízené příslušným orgánem obce nebo jiným zřizovatelem,
d) specializované knihovny.
K 20. 6. 2004 bylo v evidenci knihoven MK
evidováno 6.014 knihoven.
Národní knihovna ČR
NK ČR je centrem systému knihoven. V systému knihoven vykonává koordinační, odborné, informační, vzdělávací, analytické, výzkumné, standardizační a metodické a poradenské činnosti. Provozuje rozsáhlé systémy a databáze celostátního významu, například Souborný katalog, Českou národní bibliografii, Jednotnou informační bránu, Digitální knihovnu a plní další ústřední funkce. Odpovídá za trvalé uchování a zpřístupnění dokumentů publikovaných na území České republiky.
Specializované knihovny a základní knihovny se specializovanými knihovními fondy
Významnou součástí systému knihoven jsou specializované knihovny, které vykonávající koordinační, odborné, informační, vzdělávací, analytické, výzkumné, metodické a poradenské činnosti pro knihovny v rámci své specializace (např. Státní technická knihovna, Národní lékařská knihovna, Knihovna AV ČR, Ústav zemědělských a potravinářských informací, Knihovna Národního muzea, Národní pedagogická knihovna Komenského apod.).
Specializované knihovny a základní knihovny se specializovanými knihovními fondy vytvářejí sítě knihoven, které jsou orientovány na zajištění specializovaných informačních potřeb (např. vysokoškolské knihovny, knihovny Akademie věd České republiky, lékařské knihovny, muzejní knihovny) nebo budují kooperační systémy za účelem optimalizace přístupu k informačním zdrojům a vytváření systémů vyspělých informačně knihovnických služeb v celostátním i nadnárodním měřítku. Tyto knihovny mají rozhodující význam pro zajištění přístupu k odborným informacím a tvoří přirozenou infrastrukturu výzkumu a vývoje a odborného, zejména terciárního vzdělávání.
Vysokoškolské knihovny
Vysokoškolské knihovny se stále významněji zapojují do VKIS. I přes složitou finanční situaci vysokých škol byly knihovní fondy vysokoškolských knihoven obnovovány a doplňovány, především zahraniční literaturou. V roce 2001 vykazovaly knihovní fondy 50% nárůst oproti roku 1990 a každoroční přírůstky odpovídají tomuto trendu. Vedle tištěných informačních zdrojů, které jsou stále základní složkou informačního zabezpečení pedagogické a vědeckovýzkumné činnosti školy, má stále větší význam přístup k elektronickým informačním zdrojům. Získávání těchto zdrojů bylo v letech 2000–2004 významně rozšířeno realizací projektů v rámci programu „Informační zdroje pro výzkum a vývoj – LI“, vyhlášeného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.
Rozvoj technické a technologické infrastruktury vysokoškolských knihoven byl podpořen grantovými projekty Fondu rozvoje vysokých škol, kde byl pro knihovny vytvořen samostatný tematický okruh. Byly zavedeny nové druhy knihovnicko-informačních služeb využívající moderní technologie, např. zpřístupňování elektronických informačních zdrojů v lokálních sítích i prostřednictvím vzdáleného přístupu nebo elektronické dodávání dokumentů.
Vysoké školy projevily snahu o zlepšení prostorové situace knihoven. Bylo postaveno několik nových budov knihoven. Řada knihoven získala nové prostory nebo své současné prostory rekonstruovala a rozšířila. Většina univerzitních a fakultních knihoven tak mohla zpřístupnit významnou část svých fondů ve volném výběru a zvýšit počty studijních míst.
Jedním z nejzávažnějších problémů vysokoškolských knihoven zůstává jejich personální poddimenzování, nevyhovující kvalifikační struktura pracovníků a neodpovídající platové ohodnocení. Tato skutečnost je také limitujícím faktorem pro rozšiřování spektra veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami vysokých škol.
Soustava vědeckých informací Akademie věd ČR
je tvořena středisky vědeckých informací a
knihovnami a Knihovnou AV ČR (dále jen KNAV). Střediska vědeckých informací a knihovny fungují na všech 60
pracovištích Akademie věd ČR (dále jen AV ČR) jako specifické organizační
útvary, jejichž úkolem je získávat, zpracovávat a šířit vědecké informace.
Celkový rozsah fondů v knihovnách pracovišť AV ČR v roce 2003 přesáhl 3
mil. knihovních jednotek, v současné době je odebíráno 7.365 titulů periodik,
zpřístupňován je kromě Web of Science velký
počet elektronických databází a k dispozici jsou také další elektronické
informační zdroje.
KNAV koordinuje činnost středisek vědeckých informací a knihoven AV ČR.
Podle zřizovací listiny má za úkol provozovat knihovnické, informační a
reprografické služby pro ústavy AV ČR, vysoké školy a ostatní uživatele
ve sféře vědy a výzkumu, zajišťuje a řeší informační infrastrukturu pro výzkum.
Zpracovává historickou retrospektivu vzácných fondů. Knihovna je podle nového
knihovního zákona registrovaná v evidenci MK jako specializovaná knihovna.
V současné době KNAV poskytuje služby srovnatelné s vědeckými knihovnami v České republice i v zahraničí. Umožňuje přístup do primárních a sekundárních databází AV ČR. Jako největší knihovna v AV ČR je KNAV předurčena k monitorování trendů a nových standardů v knihovnictví a informační vědě a k zajišťování odborné metodiky pro ústavní knihovny AV ČR.
Cílem rozvoje knihoven AV ČR pro příští období je:
• vytvoření co nejširší pramenné základny k historickým knižním fondům pro badatele,
• vytvoření maximální možné dávky digitalizovaných dokumentů z historických fondů a materiálů poškozených povodněmi při zajištění vysoké kvality,
• vytvoření uživatelsky pohodlného a zpracovatelsky maximálně výhodného prostředí pro ASEP/RIV,
• zpřístupnění širokého spektra vědeckých informačních zdrojů s využitím účelových programů a konsorciálních projektů,
• zajištění kvalitního provozu knihovního systému Aleph všem připojeným ústavním knihovnám a převedení souborného katalogu AV ČR do tohoto systému,
• integrace heterogenních databází KNAV pod jednotné vyhledávací prostředí.
Vedle sítě knihoven AV ČR působí řada
dalších knihoven výzkumných ústavů, které nejsou samostatně statisticky
sledovány. Často obsahují vysoce specializované a na území ČR unikátní
dokumenty, mají výhodu přesně definované uživatelské obce a bezprostředního
kontaktu s ní a jejich fondy.
* * *
O Koncepci a usnesení
vlády č. 679 ze dne 7.července 2004 informovala dne 7. září 2004 na 50.
zasedání Akademické rady AV ČR předsedkyně AV ČR prof. Helena Illnerová. Akademická rada je vzala na vědomí a uložila
PhDr. Martinu Steinerovi, aby zajistil realizaci Koncepce v Akademii věd.
Usnesení vlády k realizaci Koncepce otiskujeme v příloze č. 2 a
předkládací zprávu v příloze č. 3.
Celý dokument najdete na adrese:
http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_deklarace.htm
Ivana Kadlecová
Zákon č. 257/2001 Sb. ze dne 29. června 2001
o knihovnách a podmínkách provozování veřejných
knihovnických a informačních služeb
(knihovní zákon)
a
knihovny AV ČR
Po dvou letech se vracíme v našem zpravodaji
k novému knihovnímu zákonu, abychom se společně podívali, jak je v knihovnách
Akademie věd realizován. Využijeme k tomu databáze knihoven evidovaných na
ministerstvu kultury, přístupné na webu MK ČR na adrese http://www.mkcr.cz/article.php?id=961
V tabulce, která je zpracovaná v programu Microsoft Excel, můžeme
hledat ve čtyřech sloupcích, máme tedy čtyři možnosti – podle čísla evidence,
podle provozovatele, podle typu organizace a podle knihoven. I když žádost o evidenci
knihoven byla MK ČR formalizována, provozovatelé zřejmě jednali podle vlastní
úvahy zcela „neformalizovaně“ a příslušní pracovníci
na MK ČR se nepokusili ve zjevných případech sjednat nápravu. Není tudíž lehké
získat požadovaný seznam knihoven podle kterékoli z daných možností.
V případě Akademie se tak různí jak forma
uvedení provozovatele, tak i názvy knihoven. Zúžení jména provozovatele
na pouhou zkratku pak vůbec neumožní udělat si představu, o jakou knihovnu jde.
Pro informaci jsme pořídili soupis 57 evidovaných knihoven AV ČR manuální
excerpcí z ministerské databáze.[2]
S uspokojením můžeme konstatovat, že s výjimkou jediného ústavu[3] všechny ostatní své
knihovny do evidence přihlásily. Pobočky pracovišť Akademie hlásily v
některých případech své knihovny samy, většinou je ohlásily mateřské ústavy,
jak by to správně mělo být, někde přihlášeny nebyly.[4] Při této praxi ohlásil
Historický ústav AV ČR např. celkem tři knihovny, jedna z nich byla k 1. 3.
2004 zrušena,[5]
čímž se počet evidovaných knihoven Akademie snížil na 56.
Musíme předpokládat, že Ministerstvo kultury ČR, jak mu to uložil
knihovní zákon, před zařazením knihovny do evidence kontrolovalo, zda je
v knihovním řádu zakotveno, že knihovna poskytuje veřejné knihovnické
a informační služby. Vzhledem k nedokonalosti databáze a nedostatku
informací si to však nemůže ověřit řadový občan. Podíváme-li se na webové
stránky pracovišť AV ČR, jen v minimálním počtu z nich tam najdeme zmínku o
tom, že ústav má knihovnu, která je přístupná veřejnosti. Neměli bychom také
v tomto směru situaci změnit?
Snad nebude na škodu, když se v této souvislosti vrátíme k úvodníku
INFORMACÍ č. 2/2002, v němž jsme informovali o „výhodách“ knihoven evidovaných
a tudíž zařazených do systému knihoven podle zákona č. 257/2001.
„Koncepce rozvoje knihoven v
ČR“, která je stěžejním tématem tohoto čísla, vytváří potřebné podmínky pro
další rozvoj přihlášených knihoven. Pamatováno je na ně v mnoha směrech, např.
při udělování grantů a různých úlev, při přípravě novely autorského zákona, v
níž půjde opět také o prosazení výjimek pro knihovny.
Proto je v zájmu knihoven Akademie věd nebrat závazek „veřejné přístupnosti“
formálně, bylo by to proti jejich vlastnímu zájmu.
Jarmila Burgetová
Autorský zákon stále v centru pozornosti
Zákon
o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně
některých zákonů (autorský zákon) č. 121/2000
Sb. vstoupil v platnost již před čtyřmi lety – dne 1. prosince 2000. Ač
řeší problematiku autorských práv velice zevrubně ve 118 paragrafech a patří
tak k rozsáhlým legislativním textům, již se připravuje řada jeho novel. Pro
naši potřebu jsme požádali o komentování stěžejních zásad ve vztahu ke
knihovnách odbornici na slovo vzatou. Není na škodu si tyto předpisy
připomenout.
Knihovny a autorské právo
Tento článek se v krátkosti zabývá aktivitami knihoven z pohledu autorského zákona. Pozornost je věnována jednak tradičním službám, jakými jsou zejména prezenční i distanční půjčování knih nebo časopisů a pořizování tiskových rozmnoženin pro čtenáře, jednak novým službám, tedy zpřístupňování on-line databází na počítačích umístěných v prostorách knihovny a zasílání (digitalizovaných) dokumentů prostřednictvím internetu.
Právní úprava autorského práva je obsažena v zákoně č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon).
I. Základní principy autorského práva
Autorským dílem je dílo literární a jiné dílo umělecké a dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora (např. román, vědecká studie, ale i článek). Autorské dílo je chráněno za života autora a ještě 70 let po jeho smrti. Po uplynutí této doby se dílo stává tzv. volným dílem, což znamená, že s ním lze volně nakládat, samozřejmě při respektování osobnostních práv autora díla. To znamená, že např. dílo Aloise Jiráska může kdokoliv vydat tiskem nebo na CD ROMu nebo je zpřístupnit na internetových stránkách, nemůže se však sám označit za jeho autora.
Základním principem autorského práva je, že (autorské) dílo lze užít jen se svolením autora. Bez takového svolení lze dílo užít pouze v případech výslovně stanovených autorským zákonem jako tzv. omezení autorského práva, pro které ještě platí speciální výkladové pravidlo (tzv. tříkrokový test).
Jednotlivé způsoby užití díla tak lze rozdělit na tři základní skupiny:
1. Užití, ke kterému je vždy nutný souhlas autora, tedy taková užití, která vyžadují předchozí uzavření licenční smlouvy s autorem (popř. jinou osobou, která vykonává autorská práva k dílu na základě smlouvy s autorem – např. vydavatel časopisu).
2. Užití, které je dovoleno přímo ze zákona, tzn. není potřeba získávat souhlas autora, ale zákon zároveň ukládá přímo uživateli povinnost zaplatit autorovi odměnu za užití díla (tzv. úplatné zákonné licence) nebo zákon ukládá třetí osobě (odlišné od uživatele) povinnost zaplatit autorovi odměnu v souvislosti s užitím díla (tzv. zákonné licence s platbou náhradních odměn).
3. Užití, které je dovoleno přímo ze zákona s tím, že zákon výslovně stanoví, že uživatel nemá povinnost platit autorovi odměnu a zároveň ani žádná třetí osoba není povinna k platbě náhradní odměny (tzv. pravé bezúplatné zákonné licence).
II.
Tradiční knihovnické služby
Tradiční knihovnickou službou je především půjčování dokumentů (knih, časopisů) k prezenčnímu či distančnímu studiu čtenářům. Tato služba spadá pod režim uvedený výše pod bodem 3. Pro půjčování tedy platí, že knihovna může půjčovat vydaná díla bez souhlasu autorů a bez platby jakýchkoliv odměn autorům. Z pohledu autorského zákona není podstatné, zda se jedná o půjčování prezenčně či distančně. Podstatné však je, že se musí jednat o díla vydaná a že se omezení autorského práva vztahuje pouze na půjčování a nikoliv na pořizování rozmnoženin za účelem půjčování. Dílo je vydáno oprávněným veřejným rozšiřováním (hmotných) rozmnoženin. Časopisy nebo knihy, které jsou distribuovány v běžné prodejní síti nebo i jen předplatitelům, tak představují vydaná díla. Na druhé straně však diplomové práce, seminární a ročníkové práce studentů (tzv. šedá literatura) vydanými díly většinou nebudou. Pro ně tedy platí, že bez souhlasu jejich autorů je nelze v knihovnách půjčovat. Podstatné rovněž je, že omezení autorského práva pro půjčování se nevztahuje na pořizování rozmnoženin za účelem jejich půjčování. Knihovna tedy nesmí bez souhlasu autora z knihy nebo časopisu (nebo i jejich části) pořídit kopii a tuto kopii půjčovat. To přichází do úvahy zejména v případech, kdy knihovna získá příslušnou knihu pouze dočasně (např. v rámci výpůjčky mezi knihovnami), nebo v případech, kdy knihovna sice vlastní knihu, ale hodlá ji např. v rámci mezinárodní výměny poskytnout jiné knihovně. Ani v takovém případě tedy nelze pořídit si kopii a tuto čtenářům půjčovat. Autorský zákon v této souvislosti dovoluje (bez souhlasu autora a poskytnutí jakékoliv odměny) pouze zhotovení rozmnoženiny díla pro vlastní archivní a konzervační účely. Pojem „archivní“ a zejména „konzervační účely“ nelze vykládat sice úzce pouze ve smyslu konzervačních fondů podle knihovního zákona, ale v každém případě platí, že takto pořízenou rozmnoženinu (kopii) nelze dále půjčovat čtenářům.
K tradičním knihovnickým službám patří
dnes již i kopírovací (reprografické) služby pro čtenáře. Tyto služby
lze podřadit pod režim uvedený výše pod bodem 2. Knihovna může pořizovat
rozmnoženiny celých děl nebo jejich částí pro své čtenáře bez souhlasu autorů,
ale je povinna zaplatit v souvislosti s tímto rozmnožováním (náhradní) odměnu kolektivnímu
správci DILIA, divadelní a literární agentura (souhrnně) jednou ročně ve výši
0,10 Kč za každou černobílou a 0,20 Kč za každou barevnou tiskovou
rozmnoženinu. Odměna je náhradní a platí se z každé kopie (stránky) bez ohledu
na skutečnost, zda se kopíruje autorské dílo chráněné, volné (tzn. od smrti
jehož autora uplynulo více než 70 let) nebo se nejedná o dílo vůbec (např.
texty zákonů ze Sbírky zákonů a jiné úřední dokumenty). Z pohledu autorského
zákona rovněž není rozhodné, zda kopii pořizuje pro čtenáře knihovna, resp.
zaměstnanec knihovny nebo zda si rozmnoženinu na přístrojích knihovny pořizuje
sám čtenář. Autorský zákon rovněž neobsahuje žádné omezení ohledně rozsahu
pořizovaných rozmnoženin. Je tedy možné, aby si čtenář pořídil i rozmnoženinu
celé knihy (resp. celého díla obsaženého v knize).
III.
Nové knihovnické služby
Mezi nové knihovnické služby patří především zpřístupňování databází. Obsahem databáze budou zpravidla autorská díla (např. vědecké články, fotografie), ale nemusí to tak být. Databáze jsou autorským zákonem zvlášť chráněny v rámci tzv. zvláštního práva pořizovatele databáze. Na rozdíl od autorského práva se zde nechrání tvůrčí činnost, ale investice do pořízení databáze. Zvláštní právo pořizovatele databáze trvá 15 let od pořízení databáze. Pro každou podstatnou aktualizaci databáze začíná běžet nová 15-tiletá doba ochrany. Pokud jsou obsahem databáze autorská díla, pak je obsah databáze (případně i struktura, je-li původní) chráněn autorským právem a zároveň právem pořizovatele databáze. Podle autorského zákona lze rozlišit jednak tzv. off-line přístup a on-line přístup k databázím. Off-line přístup přichází do úvahy v případě, kdy je knihovna vlastníkem (držitelem) rozmnoženiny databáze zpravidla na nosiči CD-ROM. Knihovna může bez souhlasu autora a bez platby jakékoliv odměny půjčit databázi čtenáři. Těžko si lze představit, že by knihovna čtenáři skutečně předala disk CD-ROM. Ale lze samozřejmě disk umístit do CD-ROMové jednotky na serveru (centrálním počítači) s tím, že jednotlivý čtenář si CD-ROM „přehrává“ na terminálu umístěném např. ve studovně knihovny. On-line zpřístupňování databází přichází do úvahy zejména v případech, kdy knihovna (případně i společně s jinými knihovnami) získá na základě licenční smlouvy přístupová práva do databází, které jsou zpřístupňovány třetí osobou prostřednictvím sítě internet (např. databáze tiskových agentur jako je ČTK). Pro poskytnutí přístupu do těchto on-line databází čtenářům je potřeba získat souhlas pořizovatele databáze, který bude zpravidla i oprávněn vykonávat případná autorská práva k obsahu databáze. Podmínky poskytnutí přístupu do těchto databází čtenářům knihovny tak je potřeba upravit v licenční smlouvě, kterou uzavírá knihovna s pořizovatelem databáze. Bez jeho souhlasu nelze databázi zpřístupnit čtenářům.
Takřka službou budoucnosti v rámci knihovnických služeb je on-line zpřístupňování dokumentů. Tato služba je poskytována třemi základními způsoby:
• zpřístupňováním dokumentů na veřejně přístupné stránce zcela volně, nebo
• zpřístupňováním dokumentů na veřejně přístupné stránce s tzv. podmíněným přístupem, to znamená, že koncovému uživateli (čtenáři) se dokument zobrazí pouze za předpokladu zadání uživatelského jména a hesla, anebo
• zasláním dokumentu prostřednictvím elektronické pošty konkrétní osobě, resp. osobám.
Nezbytným předpokladem všech shora uvedených případů užití je převedení dokumentu (např. článku) do elektronické podoby (tzv. digitalizace), pokud se samozřejmě nejedná o případ, kdy je již původní podoba dokumentu elektronická. Už toto převedení do elektronické podoby je z pohledu autorského zákona samostatným užitím díla (rozmnožením), které podléhá souhlasu autora (viz shora bod 1). Samotné zpřístupnění díla prostřednictvím sítě internet, a to jakýmkoliv ze tří shora uvedených způsobů, je pak dalším užitím díla (sdělováním veřejnosti), neboť kdokoli může mít k němu přístup na místě a v čase podle své vlastní volby zejména počítačovou nebo obdobnou sítí. Pojem „kdokoli“ zahrnuje i jednotlivce (1 čtenáře), který je ve vztahu ke knihovně, veřejností.
Zpřístupňování dokumentů v síti internet kterýmkoliv ze tří shora naznačených způsobů je tedy užitím, které podléhá souhlasu autora, a ke kterému autor uděluje souhlas licenční smlouvou (viz shora bod 1).
Dagmar Hartmanová
Výzkumný záměr KNAV na léta 2005–2010
Téma, které nás
pronásledovalo od minulého podzimu a které nevyprchá, protože za nějaké tři
roky bude čas průběžného hodnocení... Pro řadu pracovníků to byla určitá
zátěž, nicméně taková inventura dosavadních výsledků a formulace představ do
budoucích let v sobě obsahuje i něco navenek skrytého,
ale nezanedbatelného.
Když jsem byla malá, tehdy
ještě neexistovala TV, poslouchali jsme maximálně rozhlas po drátě a večer u rodinného
stolu jsme hráli blechy, kanastu nebo domino. Když jsme si chtěli dopřát,
nasmažili jsme si k tomu celý hluboký talíř topinek. Bylo nám spolu tehdy
dobře, hodně jsme se nasmáli a na ty společné chvíle u rodinného stolu
vzpomínám jako na chvíle úplně vytržené z času. Nebudu tu líčit celkovou
atmosféru, ve které jsme žili, to sem v tuto chvíli nepatří. Ale kladu důraz na
ten rodinný stůl a na nešťastné okamžiky, kdy jsme my děti už musely jít spát.
Ale tehdy děti poslouchaly a tak jsme možná byly ošizeny o veselé chvilky,
které pak v průběhu let vzaly za své.
Když jsme se scházeli se
spolupracovníky nad přípravou výzkumného záměru, samozřejmě, že jsme nebyli
nadšení tou spoustou času a práce, kterou příprava jednotlivých kapitol
potřebovala. Měli jsme každý svůj úkol, který jsme připravovali každý jiným
slohovým stylem, s jinou hustotou obsahu i jiným pohledem. Když dnes vybírám,
kterou část textu mám otevřít v tomto čísle Informací, abych Záměr představila
co nejvýstižněji, nejraději bych Vám ukázala úplně první draft textu, který
vznikl na první koordinační schůzce. Scházeli jsme se pak a dávali dohromady
odpovědi na předepsané otázky, vyplňovali tabulky a počítali peníze.
Sedávali jsme v mé pracovně a mně připadá, že to bylo podobné, jako když jsme u
nás doma seděli a hráli to domino. A to je ten skrytý prvek v hodnocení: sami
sebe a pro sebe jsme vyhodnotili, že umíme spolu nejen spolupracovat – to by
bylo hodně špatné, kdyby tomu tak nebylo, ale že spolu umíme sedět u jednoho
stolu – jenom tohle „domino“ bylo za spoustu peněz na Výzkumný záměr na 6 let a
místo topinek jsme pili spousty kávy. A zdá se, že jsme nepropadli.
V souladu se zákonem č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a s nařízením Vlády ČR č. 462/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů vydala Akademická rada AV ČR směrnici č. 4/2003 „Hodnocení výsledků výzkumné činnosti pracovišť AV ČR za období 1999–2003 a jejich výzkumných záměrů zahajovaných od 1. 1. 2005. V této směrnici jsou stanoveny zásady pro hodnocení činnosti pracovišť, náležitosti pro předkládání výzkumných záměrů a postup a harmonogram pro hodnocení.
Výzkumný záměr (na roky 1999–2003) a posléze žádost o jeho prodloužení pro rok 2004 předkládala KNAV a prošla celým procesem přípravy materiálů pro hodnotitelskou komisi až po závěrečné hodnocení. Tento proces není třeba představovat nebo vysvětlovat, jistě je ještě v živé paměti všech, kdo se na přípravě materiálů na jednotlivých pracovištích AV ČR podíleli. Na tomto místě bychom chtěli ve zkratce představit obsah výzkumného záměru KNAV, protože toto společné pracoviště nežije odděleně, ale jeho činnost do značné míry ovlivňuje život knihoven a informačních pracovišť Akademie věd ČR. Záměr byl vypracován se zřetelem na připravovanou Koncepci rozvoje knihoven v České republice na léta 2004 až 2010. Následující odstavce jsou vybrány z textu Záměru.
Vývoj a implementace informační infrastruktury pro vědu a výzkum; dějiny knihy a knihoven v českých zemích do roku 1800
Strategie
a metody řešení výzkumného záměru
Základem strategie knihovědného a především bibliografického výzkumu budou současné i předpokládané rešeršní požadavky plynoucí z problematiky bádání o dějinách knižní kultury na území naší republiky v 16.–18. století. V souvislosti s tímto přístupem se předpokládá:
a) Rozšířit bibliografický popis nalezených cizojazyčných bohemikálních tisků o registraci čtenářských vpisků, jež přispějí k bádání o společenské recepci obsahu vydávaných spisů.
b) Systematicky doplňovat bibliografický materiál o biografická a faktografická data tiskařů a jednotlivých tiskáren. K jejich shromažďování bude uspokojivým způsobem sloužit formulář pro databázový zápis jmenného autoritního záznamu, do něhož lze ukládat všechny získané údaje k danému tiskaři, včetně odkazů na odbornou literaturu či archivní dokumenty. Přínosná bude spolupráce se správci historických fondů a archivů k získávání informací o uložených archivních pramenech vztahujících se k působení tiskáren.
c) Usilovat o to, aby dosavadní mezinárodní spolupráce, navázaná na základě kolegiálního zájmu, byla zakotvena ve smluvních dohodách či registrovaném členství.
d) Navázat kontakty s příbuznými regionálními pracovišti v příhraničních oblastech, kde docházelo k prolínání kultur, které jsou předmětem badatelů několika států.
e) V domácím prostředí realizovat užší vzájemnou informovanost mezi bibliografií cizojazyčných bohemik a sourodými výzkumnými projekty, jakými jsou například soupisy rukopisů realizované Archivem Akademie věd ČR a Ústavem pro českou literaturu FF UK (podchycení rukopisných pramenů vážících se k dějinám knihtisku).
f) Vybrat vhodný moderní databázový systém, umožňující zejména plné využití kódování UTF8 a podporující přístup k uloženým datům prostřednictvím lokálních sítí (LAN) a zejména internetu a vytvořit v tomto databázovém prostředí aplikaci dovolující v plném rozsahu zaznamenávat dosavadní strukturovaná popisná a analytická data o zkoumaných dokumentech včetně dat obrazového charakteru.
g) Připravit konverzi dat ze stávajícího systému a uskutečnit jejich převod do nového systému z vytvářené databáze cizojazyčných bohemik a knihovědné literatury. Dále pak posoudit možnosti a postupy, jak rozšířit databázi o digitalizované dokumenty, především doklady o typografické výbavě konkrétních tiskáren.
h) Instalovat knihovní systém Aleph 500, který bude v AV ČR, vzhledem k počtu připojených knihoven, největší implementací v České republice. Projekt je velmi významný i z mezinárodního hlediska. Je nutné mít velmi dobře zaškolené administrátory systému, budou využívány zkušenosti z instalací v dalších velkých knihovnách, zejména v Národní knihovně ČR, v Moravské zemské knihovně a ve Vědecké knihovně v Olomouci. Současná implementace systému Aleph 500 je sledována na Masarykově univerzitě, na Vysokém učení technickém v Brně a na Vysoké škole ekonomické v Praze. Jsou naplánovány jednotlivé kroky implementace, včetně konverzí dat. Po implementaci budou zkoumány možnosti převodu jiných databází pod systém Aleph (např. KEZ – katalog elektronických zdrojů AV ČR, EVIP – evidence zahraničních periodik AV ČR, Časopisy vydávané AV ČR). Vzhledem k trvalému vývoji systému Aleph lze očekávat rozšiřování jeho funkcí. Novým modulem má být správa digitálních dokumentů, která by v budoucnu mohla být případně implementována na digitalizačním pracovišti.
i) Zprovoznit za účelem záchrany a zpřístupnění vzácných a ohrožených fondů digitalizační pracoviště. Skenery, server a pracovní stanice jsou již pořízeny. Je nutno posílit připojení k počítačové síti na tomto pracovišti v Jenštejně ze současných 2 Mb/s minimálně na 100 Mb/s, v ideálním případě na 1 Gb/s. Nezbytné je zprovoznění kvalitního zálohovacího systému. Společně s Národní knihovnou ČR se bude spolupracovat na vývoji systému pro zpřístupňování a editaci metadat pro všechny typy dokumentů.
j) Analyzovat jednotlivé heterogenní databáze KNAV z hlediska možností podpory komunikačních standardů, zejména OpenURL, Z39.50, OAI – PMH a zaměřit se na možnosti integrace těchto zdrojů. Následovat bude implementace zvolených standardů a případně vytvoření jednotného rozhraní.
Časový harmonogram řešení výzkumného záměru
Knihovědný
výzkum
V první etapě bude dokončeno bibliografické zpracování cizojazyčných bohemik z těch historických knižních fondů, jejichž průzkum už byl proveden, ale identifikace či analytický popis zjištěných tisků byly z různých příčin vyřešeny jen částečně: týká se to v prvé řadě čtyř pražských církevních knihoven (benediktinů, augustiniánů, Vyšehradské kapituly a Metropolitní kapituly), dále 15 menších knihoven v mimopražských archivech a muzeích a významných fondů zahraničních knihoven ve Wolfenbüttelu, polském Těšíně, v Budapešti a v Národní knihovně ve Vídni. Souběžně bude zahájen v České republice bibliografický průzkum a zpracování cizojazyčných tisků z fondů Vědecké knihovny v Olomouci, Moravské zemské knihovny v Brně či Studijní a vědecké knihovny v Plzni, v zahraničí Univerzitní knihovny ve Vratislavi.
Současně s tímto procesem bude probíhat přepis doposud shromážděných záznamů do databáze, neboť jedině jejím prostřednictvím se rozšíří rešeršní možnosti z této historické bibliografie, do roku 2010 bude dokončeno převedení zkrácených záznamů o tiskařských bohemikách 16. a 17. století a vyřešeno jejich zveřejnění na internetu.
Do konce roku 2005 budou v podobě CD-ROMu předány badatelské veřejnosti naskenované bibliografické popisy, které dosud nebyly publikovány (tj. autorská a obsahová cizojazyčná bohemika 16. a 17. století a popisy bohemik 18. století) a budou konkretizována témata z dějin knihtisku a knihoven pro monografické zpracování a publikování do roku 2010.
V roce 2005 bude publikována rozsáhlá monografie o rožmberské knihovně, v níž bude podán analytický rozbor jejího obsahu, akvizičních a knihovnických způsobů jejího vytváření a výklad o jejím postavení v soudobých poměrech.
V letech 2005–2006 budou naskenovány bibliografické záznamy tzv. desiderat, tj. dosud nedostupných nebo nenalezených tisků (převzaté údaje z odborné literatury či starších katalogů knihoven).
Vývoj a infrastruktura
Harmonogram
přechodu na systém ALEPH 500
2003
– nákup systému, instalace, systémová analýza, konfigurace
– zahájení prací na exportu dat z ISISu do formátu UNIMARC
2004
– systémová analýza, konfigurace
– stanovení postupů pro import dat na jeden server a vytváření bibliografické databáze
– konverze dat Knihovny AV ČR, testování provozu
– zapojení knihoven nově začínajících s katalogizací
– konverze dat dalších knihoven pracujících v BIBISu
– dokončení konverzí
2005
– spuštění souborného katalogu v novém systému
2006–2010
– analýza možností integrace systému ALEPH s dalšími katalogy v knihovně a realizace jednotlivých řešení, jedná se zejména o KEZ, Lístkový katalog a Digitální archiv
Harmonogram zprovoznění a vývoje digitalizačního centra
2003
– pořízení hardwaru a softwaru, instalace
2004
– zkušební provoz, zkoumání nejefektivnějších postupů pro jednotlivé fáze procesu zpracování a zvolení nejvhodnějšího workflow
– příjem nových zaměstnanců, zaškolení
– rutinní provoz
2005–2010
– vzhledem k vysokým nárokům na rychlost sítě bude třeba posílit propustnost připojení na pracoviště v Jenštejně
– pořízení páskového robota pro zálohování a případnou rychlou obnovu
– analýza možnosti integrace s knihovním systémem
– vývoj funkcionality používaného softwaru
– maximální automatizace vytěžování metadat prostřednictvím OCR
– rozšíření diskového pole
– spolupráce s dalšími obdobnými pracovišti doma i v zahraničí, sledování vývoje technologií a standardů týkajících se digitalizace (jedna zahraniční služební cesta ročně)
– průběžná obnova a upgrade jednotlivých částí systému
Předpokládané výsledky řešení výzkumného záměru
Knihovědný
výzkum
Systematickým vedením průzkumu a analýz historických knižních fondů, které v 90. letech prošly mnohdy výraznými změnami, někdy i brzdícími jejich studium (restituce, přesuny, reorganizace), se základní výzkum pro dějiny našeho knihtisku prováděný v KNAV nepochybně obohatí o důležité objevy nových pramenů. Poměr cca 22.000 desiderat, jak jsou v bibliografii cizojazyčných bohemik označovány záznamy o vydáních nepodložených žádným ověřeným exemplářem, vůči cca 24.000 vydáním identifikovaným na základě rozboru většího množství výtisků, by se měl výrazně snížit ve prospěch vydání identifikovaných. Vzhledem k tomu, že každý analytický popis cizojazyčného tištěného bohemika obsahuje i soupis nalezených exemplářů, rozšíří pokračující výzkum naše znalosti o vzácnosti některých vydání – tato zjištění velmi napomáhají správcům historických knihovních fondů při vytváření koncepcí ochrany sbírek, naopak z četnosti dochovaných výtisků lze usuzovat alespoň na minimální výši původního nákladu či dále pátrat po důvodech pravděpodobného značného rozšíření daného spisu, včetně opakovaných vydání, jejichž výčet rovněž patří k významným výsledkům analytické retrospektivní bibliografie.
Zcela nové poznatky o skladbě domácí tiskařské produkce, specifické pro tento způsob základního výzkumu, se stanou inspirativními podklady pro studie nejen z dějin knihtisku, ale též k tématům z dějin literatury, umění, vědních disciplín, mediální komunikace, vzdělanosti, mentality, atd., to vše v nejširších sociálních, kulturních, ekonomických i politických souvislostech. Například již dnes je v databázi podchyceno na 10.200 jmen, jež jsou v tiscích zmiňována a přinášejí tedy data k biografiím konkrétních osobností žijících před rokem 1801 (nejen autorů, překladatelů, editorů, tiskařů a nakladatelů, ale též umělců, mecenášů, učitelů, studentů, církevních činitelů, panovníků i mnohých dnes již zapomenutých osob).
Jak dosavadní praxe ukázala, není možné podcenit žádnou sebemenší knižní sbírku, v níž může být uchováván zcela unikátní exemplář – historický doklad nejen činnosti určité tiskárny, ale i řady dalších skutečností. U vědomí dosud neprozkoumaného množství historických knihovních fondů nelze mluvit o dosažení stoprocentní úplnosti poznání, z toho důvodu jsou a budou výsledky vytvářené bibliografie průběžně uplatňovány v dílčích studiích jak samotnými pracovníky knihovědného oddělení KNAV, tak i badatelskou veřejností. Jsou a budou rovněž cenným informačním zdrojem pro odborníky pečující o svěřené historické knižní sbírky.
Vývoj a infrastruktura
Předpokládané výsledky lze shrnout následovně:
• Vytvoření co nejširší pramenné základny k historickým knižním fondům pro badatele
• Vytvoření maximální možné dávky digitalizovaných dokumentů z historických fondů a materiálů poškozených povodněmi při zajištění vysoké kvality
• Vytvoření uživatelsky pohodlného a zpracovatelsky maximálně výhodného prostředí pro ASEP/RIV
• Zpřístupnění širokého spektra vědeckých informačních zdrojů s využitím účelových programů a konsorciálních projektů
• Zajištění kvalitního provozu knihovního systému Aleph všem připojeným ústavním knihovnám a převedení souborného katalogu AV ČR do tohoto systému
• Integrace heterogenních databází KNAV pod jednotné vyhledávací prostředí
Implementace knihovního informačního systému Aleph 500 v Akademii věd ČR
V průběhu roku 2003 byla ukončena fáze výběru nového knihovního informačního systému pro knihovny AV ČR. Izraelský systém Aleph 500 byl vybrán jako nejvhodnější z mnoha důvodů: podporuje požadované formáty a protokoly (MARC21, AACR2, Z39.50), je jedním ze tří celosvětově nejvíce používaných knihovních systémů, stojí za ním silná firma, schopná dlouhodobě zajistit údržbu a vývoj, je provozován nejvýznamnějšími knihovnami v ČR, existuje lokální distributor zajišťující servis. Knihovna AV ČR, která má implementaci systému na starosti, uzavřela smlouvu o společném využívání nového systému s dalšími 43 knihovnami ústavů AV ČR. V prosinci 2003 byla uzavřena licenční smlouva na systém Aleph 500 s lokálním distributorem Ústavem výpočetní techniky Univerzity Karlovy.
Systém Aleph 500 je velmi tvárný systém umožňující různá nastavení.
Jeho správa vyžaduje od administrátorů dobré technické znalosti, přičemž je
také velmi důležitá orientace v knihovních standardech. První školení
administrátorů proběhla v druhé polovině ledna 2004. Následovala školení pro katalogizátory, výpůjční služby a akvizici. V této fázi
byli školeni zaměstnanci Knihovny AV ČR, kteří se následně podíleli v rámci
svých kompetencí na nastavování jednotlivých částí systému. Základní instalace
systému byla pro reálný provoz nepoužitelná, administrátoři museli při zprovozňování systému řešit mnoho otázek. Instalace v AV ČR
je svou velikostí ojedinělá a to nejen v rámci ČR. Bylo třeba vybrat nejvhodnější
nastavení systému, aby mohl být provozován ve velkém počtu knihoven s velmi
autonomními rozdílnými požadavky.
Pro vysvětlení vybraného způsobu nastavení je třeba nejprve alespoň stručně uvést, jaká je vnitřní architektura systému. V rámci jedné instalace je možné nastavit několik různých typů bází. Pro základní provoz jsou určeny bibliografická báze (obsahují bibliografické záznamy) a administrativní báze (obsahující např. exempláře, čtenáře, dodavatele, nastavení a správu výpůjček, nastavení a správu dílčích knihoven). Dalším typem báze je např. autoritní báze, určená pro autority, kterou v AV ČR v počáteční fázi zprovozňovat nebudeme. Je možné založit několik bází stejného typu, např. několik administrativních bází, z hlediska správy je však vhodnější nevytvářet bází příliš mnoho. Pro bibliografické záznamy v AV ČR je výhodné sdílet jednu bibliografickou bázi a není důvod, aby každá zapojená knihovna měla své bibliografické záznamy zvlášť. Pokud definujeme v rámci jedné administrativní báze jednotlivé knihovny jako dílčí knihovny, narazíme již zde na řadu problémů. Výhody tohoto nastavení z hlediska správy však stále předčí nevýhody ve srovnání s provozováním 44 administrativních bází, zvlášť nastavených pro jednotlivé knihovny.
Podívejme se blíže na konkrétní komplikace, které se vyskytly při nastavení jedné administrativní báze s dílčími knihovnami. V modulu pro jednotky (exempláře) se objevil problém s automatickým přidělováním přírůstkového čísla, které nelze nastavit zvlášť pro jednotlivé knihovny. Pro tento účel byl zhototoven externí program, který generuje přírůstková čísla a může být využíván jednotlivými knihovnami odděleně. Na jiný závažnější problém související s jednotkami jsme při nastavení systému nenarazili. Nejvíce komplikací se vyskytuje v modulu určeném pro výpůjčky. Ačkoli je možné odděleně nastavit jednotlivé výpůjční protokoly, není systém v základním nastavení dobře oddělen v oblasti správy financí, což je zcela zásadní problém. Po jednáních s dodavatelem se podařilo zajistit účinné kontroly finančních operací na serveru. V kombinaci s omezením uživatelů (knihovníků) na určité IP adresy se jeví nasazení výpůjčního protokolu pro zcela autonomní knihovny jako reálné.
Souběžně s nastavováním a definicí systému probíhala a nadále probíhá konverze dat ze stávajících systémů. Ta probíhá současně ve třech skupinách. Konverzi ze systému Bibis zajišťuje KNAV ve spolupráci s firmou INCAD. Firma Multidata provádí konverzi ze systému ISIS. Další skupinou jsou ústavy, které používají jiný systém než Bibis nebo ISIS. Tyto ústavy musí řešit konverzi do standardních formátů především s dodavateli svých stávajících systémů, KNAV přitom poskytuje nezbytné informace. Konverze do Aleph 500 má svá specifika. Při exportu dat z Bibisu bylo nutno provést řadu změn v původním programu pro export do formátu UNIMARC. Součástí konverze byl i přechod na formát MARC21, na který přecházejí v souladu s doporučeními Národní knihovny ČR (dále NK ČR) i ostatní české knihovny. Konverzní program z UNIMARC do MARC21, který byl vytvořen na základě zadání NK ČR, vyžadoval v některých případech úpravu dat v UNIMARCu, aby výstup skutečně odpovídal formátu MARC21.
Pro katalogizaci v systému Aleph 500 je nutná znalost formátu MARC21 a anglo-amerických katalogizačních pravidel AACR2. Ve spolupráci s NK ČR proběhlo v KNAV školení na formát MARC21 pro zástupce z jednotlivých ústavních knihoven, kteří dále proškolí své kolegy. Oddělení katalogizace KNAV bude poskytovat ústavům další informace, týkající se dodržování pravidel při katalogizaci.
Knihovna AV ČR spustila „ostrý“ provoz 21. října 2004. Kromě katalogizace je od počátku v provozu modul určený pro výpůjčky. Předpokládáme postupné připojování jednotlivých ústavů, které budou mít po konverzích svých dat možnost jejich kontroly ve zkušební bázi. Školení pro práci se systémem Aleph budou probíhat v KNAV po individuální domluvě s jednotlivými ústavy a budou následovat po konverzi dat příslušného ústavu. Vzhledem k větší komplikovanosti zavedení výpůjčního protokolu budou v počáteční fázi připojovány ústavy, které budou využívat pouze katalog. Po ověření výpůjčního protokolu v reálném provozu, po dobu cca 1-2 měsíců, budou konvertována i data knihoven, požadujících modul pro výpůjčky.
Martin Lhoták
ASEP na konci roku 2004
Automatizovaný systém evidence publikací,
známý pod zkratkou ASEP, zahrnuje několik kroků, které se každoročně opakují:
• sběr
dat za dané období
• ukládání
dat do databáze a kontrola správnosti zápisu záznamů
•
vytvoření statistických výstupů a
ústavních bibliografií na webu Knihovny AV ČR
• export
dat do různých systémů (RIV, SIGLE, CONVERA)
Do databáze přispívá celkem 64 pracovišť z 57
ústavů Akademie věd ČR. Databáze v současné době obsahuje 103.072 záznamy,
přírůstek je tedy přibližně 10.000 záznamů za rok. Data jsou povinně sbírána od roku 1993 a
sledováno je 17 druhů dokumentů.
Databáze prodělala během deseti let značný vývoj:
• měnila
se struktura dat
• měnily
se číselníky
• vznikaly
nové typy formulářů
• data
byly exportována do nových systémů.
Když si uvědomíme jak vypadalo „zasíťování“
knihoven v Akademii v roce 1993, že se v této době v knihovnách (a nejen v
knihovnách) nekomunikovalo běžně prostřednictvím elektronické pošty, ani
nebyl web v takové podobě jak jej známe dnes, tak se dá říci, že databáze byla
od začátku nadčasově nastavena, protože se dnes data dají celkem bez problémů
konvertovat do jiných systémů.
Již několik let je zřejmé, že jsou nutné
změny ve způsobu pořizování a zpracování dat. Současný systém off-line je potřeba nahradit systémem on-line.
V minulých dvou letech jsme se snažili zejména o toto:
• Vytvořit pravidla sběru dat, pravidla
komunikace mezi ústavy a KNAV, která nejsou závislá na programu, ve kterém
budou data pořízena a uložena
• „Vyčistit“ data tak, aby se dala
„neimportovat“ do jakéhokoliv nového programového systému bez velké ztráty
informací
• Najít programový systém, který by byl vhodný
jak pro zpracovatele na ústavech, ale i pro nás – správce dat.
Pravidla sběru dat
V každém ústavu spolupracujeme se
zpracovatelem (zpravidla je určen ředitelem pracoviště), který je zodpovědný
za to, že data ústavu jsou ve správné formě a ve stanoveném termínu předána do
Knihovny AV ČR. Zpracovatelé jsou pravidelně informováni na jarním a podzimním
semináři o průběhu zpracování, o změnách a novinkách ve zpracování, o chybách
v zápisu dat a o tom, kde hledat důležité informace. Pro zpracovatele jsou
vytvořeny i webové stránky, kde naleznou kromě jiného i protokoly o počtu
odevzdaných záznamů z jednotlivých ústavů do ASEPu, RIVu (Rejstříku informací o výsledcích) a počty dat
odevzdané jednotlivým poskytovatelům finančních prostředků. Snažíme se o to, aby zpracovatelem byla
osoba, která se orientuje ve zpracování dat nejen po stránce formální, ale aby
měla přehled o tom, kde jsou data zveřejněna (webové stránky Knihovny AV, RIV),
uměla vysvětlit, jaká data a kdy se odevzdávají do RIVu,
ale i proč vznikají v RIVu duplicity. Každý nový zpracovatel
projde školením pro začátečníky.
Rejstříky
S vývojem databáze se některá data ukládala
do různých polí a zapisovala se někdy nejednotným způsobem. Vzhledem k tomu, že
nebyly rejstříky dosud sjednocovány, museli jsme celou databázi analyzovat a
teprve na základě této analýzy děláme hromadné opravy dat, případně spolu se
zpracovateli data opravujeme. Zaměřili jsme se na rejstříky autorů
z Akademie věd, časopisů, grantů a výzkumných záměrů.
Program
Přesně před rokem jsme byli rozhodnuti, že
koupíme systém od OBDPRO královéhradecké firmy DERS, který je asi
nejvíce rozšířeným systémem pro evidenci publikací, zejména na vysokých
školách. Na konci roku 2003 jsme se seznámili s Modulem evidence publikací
systému Advanced Rapid Library
(ARL), který vyvinula hodonínská firma COSMOTRON a na základě dvouletých
zkušeností se sběrem dat a také na základě nově nabytých zkušeností s knihovním
systémem ALEPH 500 jsme výběr přehodnotili.
Proč právě tento systém?
• Vstup
dat přes webové formuláře (IE, NetScape)
• Každý zpracovatel na ústavu
bude s daty pracovat prostřednictvím klienta, kterého bude mít nainstalovaného
na svém počítači a ten mu umožní data editovat, mazat, kontrolovat, kopírovat,
třídit, tisknout
• Systém je založen na moderních
technologiích – má integrovaný protokol Z39.50
• Podporuje knihovnické standardy
(UNIMARC, MARC, AACR2)
• Podporuje knihovnické formáty
zobrazení (ISBD, XML, s návěštími polí)
• Zajišťuje
exporty dat (RIV, SIGLE)
• Umožňuje
sledování citací
• Má
výborné reference
Proč už není v
provozu?
Vzhledem k tomu, že firma COSMOTRON měla v
plánu připravit přístup přes webové formuláře teprve na polovinu roku 2004,
museli jsme vyčkat. V současné době začínáme systém nastavovat, zúčastníme se
školení správců systému a připravujeme data ke konverzi. V prvním čtvrtletí
roku 2005 bychom rádi začali školit zpracovatele na ústavech.
Modul evidence publikací ARL je program, který má mnoho užitečných
funkcí, které budeme postupně „objevovat a nabízet“. Již teď zjišťujeme, jaké
jsou požadavky na ústavech, aby počáteční nastavení systému umožnilo například
ukládání dat, které my v ASEPu nesledujeme nebo
vytvářet požadované tiskové výstupy.
Zpracování dat je poměrně náročná činnost a čím více toho systém „umí“,
tím větší znalosti musí mít zpracovatel. Snažili jsme najít takový program,
který umožní jednoduché zpracování a kontrolu dat, ale zároveň dává možnost
dalšího využití pro ty, kteří mají větší zkušenosti a tím i požadavky.
Jana Doleželová
Dva roky po povodni…
Také v
Akademii věd se pomalu zacelují rány způsobené před dvěma lety „stoletou
vodou“. Dne 10. května
2004 byla slavnostně otevřena rekonstruovaná knihovna Filozofického ústavu, dne 16.
prosince 2004 bude slavnostně zpřístupněna obnovená knihovna Archeologického
ústavu AV ČR v Praze 1, Letenské ulici 4. Jde o dvě knihovny, jejichž fondy a
prostory byly v rámci Akademie při povodni nejvíce poškozeny.
V mnohém
se změnily po povodni i priority Knihovny Akademie věd, ač sama na štěstí
povodní neutrpěla. Depozitář v Jenštejně se stal
„útulkem“ vodou poničených knih, které zde byly zmrazovány a posléze sušeny a
rekonstruovány. Zároveň se v této souvislosti projevila akutní potřeba
vytvoření akademického digitalizačního pracoviště, které by sloužilo všem
ústavům Akademie. Chceme Vás seznámit s výsledky tohoto úsilí.
Rozšíření a dostavba depozitáře v Jenštejně
Po povodních v srpnu 2002 rozhodla Akademická
rada AV ČR o urychlení a rozšíření původních plánů na výstavbu depozitáře v Jenštejně, v němž měly být původně sloučeny fondy z
několika depozitářů Knihovny AV ČR. Depozitář je nyní stavěn tak, aby zde byly
prioritně uloženy knižní fondy ústavů, které byly postiženy záplavami, dále
pak ale i fondy, které by byly ohrožené v případě další povodně, ať už vodou
říční nebo spodní.
Výstavba nového depozitáře byla rozdělena do dvou etap: budova A na
místě staré stodoly v objektu č.p. 27 a budova B v objektu č.p. 25.
Stavba budovy A byla započata v listopadu 2003 a ukončena v srpnu
2004. Nově vznikla kapacita pro uložení 6.000 běžných metrů knih. Jedná se o
dvoupodlažní objekt, spojený s původním depozitářem, ve kterém je sociální
zázemí a kanceláře. Obě podlaží jsou vybavena mobilními regály. V současné
době je do budovy A ukládán fond jednotlivých ústavů dle jejich akutních
potřeb (Masarykův ústav, Filozofický ústav, Archiv AV ČR, Archeologický ústav,
Slovanský ústav, Ústav soudobých dějin, fond Knihovny AV ČR – z depozitáře
Svaté pole).
Stavba budovy B byla započata v září 2004. V současné době je vyzděno
obvodové zdivo 1. nadzemního podlaží, jsou vybetonovány stropy, pokračují
betonářské práce na pilířích a průvlacích 2. nadzemního podlaží. Předpoklad
předání budovy B do běžného provozu je srpen 2005, kdy budou vyzváni k
nastěhování další žadatelé.
Miroslav Kraus
Digitalizační pracoviště Knihovny AV ČR
Jednou ze základních potřeb pro kvalitní výzkum a vývoj je efektivní přístup k informacím obsaženým v odborné literatuře. Řada odborných materiálů je přístupná v komerčních i nekomerčně založených databázích na internetu, kde jsou nejrychleji dosažitelné dle momentálních potřeb badatelů. Vzhledem k vysokému počtu publikovaných odborných prací a vzrůstajícím možnostem informačních technologií je nutné zkoumat a řešit způsoby jejich efektivního zpracování, archivace a zpřístupnění s využitím digitálních knihoven přístupných prostřednictvím počítačových sítí.
Vědecká pracoviště Akademie věd ČR produkují velké množství textů a informací, přičemž podstatná část je publikována ve specializovaných časopisech vydávaných samotnými ústavy. Tyto časopisy mají v mnoha případech tradici již několik desetiletí. Česká akademie věd a umění začala vydávat Rozpravy České akademie Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění v roce 1893. V současné době jsou již některé akademické časopisy přístupné i v elektronické formě, nicméně se jedná o menší část produkce, která zatím není přístupná centrálně.
Pro výzkum v řadě oborů jsou významné a pro práci aktuální i velmi staré výsledky vědeckých prací. Převedení odborných materiálů do digitální podoby a jejich zpřístupnění jakožto cesty k urychlení přístupu, rozšíření okamžitě dosažitelného výběru a usnadnění vyhledání potřebých informací je celosvětovým trendem. Významným prvkem digitalizace je také ochrana zpracovaných materiálů před poškozením, což je důležité zejména u starších materiálů ohrožených degradací papíru. V současnosti je stále velmi aktuálním argumentem pro digitalizaci také záchrana obsahu knih a časopisů poškozených povodní v roce 2002.
Digitalizační pracoviště KNAV bylo zprovozněno na počátku roku 2004 a v současné době se zde digitalizovalo již téměř 200.000 stran. Přístup do digitální knihovny je možný v budově KNAV na adrese http://kramerius.lib.cas.cz, kde jsou přístupné tituly: Československý časopis historický, Český časopis historický a Historická demografie. Ve zpracování v současné době jsou časopisy: Slovo a slovesnost, Sborník historický, Filozofický časopis a Historická geografie. Pracoviště disponuje moderní a výkonnou technikou a programovým vybavením. Kapacita pracoviště je digitalizace cca 40.000 stran měsíčně při jednosměnném provozu.
Vybavení pracoviště:
• Barevný knižní skener Digibook RGB 10000 formát A1
• Dva černobílé knižní skenery Zeutschel OS 7000 formát A2
• Server Dell PowerEdge 2650 s diskovým polem Dell PoverVault o kapacitě 1 TB určený pro zpracování a archivaci.
• Software Book Restorer pro grafické úpravy.
• Systém Sirius pro zpracování a archivaci digitalizovaného materiálu.
• Systém Kramerius pro zpřístupnění digitalizovaného materiálu.
Software Book Restorer pro grafické úpravy umožňuje upravit do velmi kvalitní finální podoby i grafické obrazy, které jsou pořízeny z poškozených dokumentů. Vlastnosti tohoto systému byly testovány zejména v souvislosti se zpracováním materiálů zasažených povodní.
V současné době využívaný software pro zpřístupnění „Kramerius“ byl vyvíjen jako opensource software[6] pod licencí GNU GPL. Vývoj tohoto systému iniciovala v roce 2003 Národní knihovna ČR, přičemž Knihovna AV ČR byla přizvána na schůzky, které se týkaly definice jeho vlastností. Největší výhodou vývoje opensource systému je skutečnost, že bude s velmi nízkými náklady přímo využitelný v dalších institucích při vytváření digitálních knihoven. Digitalizované materiály, které bude KNAV vytvářet na digitalizačním pracovišti pro ústavy AV ČR, budou moci být zpřístupněny na serverech příslušných ústavů, což v některých případech vyžaduje autorský zákon. Pro ústavy by přitom pořízení a provoz takového serveru neměl znamenat vysoké výdaje, jak by tomu bylo v případě využití komerčního softwaru. Počítáme s dalším vývojem systému. Předpokládáme napojení na vyhledávací systém Convera RetrievalWare, umožňující podobnostní vyhledávání a pracující s českou sémantikou. Důraz bude kladen na výběr nejvhodnějších standardů pro komunikaci s jinými systémy (např. OpenURL, OAI-PMH) a jejich implementaci. Úpravy tohoto software jsou a nadále budou koordinovány s dalšími institucemi, které ho využívají, zejména s Národní knihovnou ČR. KNAV využívá pro zpracování digitalizovaného materiálu komerčního softwaru (Sirius). Aby byla zajištěna dostupná možnost dalšího zkvalitnění metadat, byl upraven XML editor XMetal, do kterého jsou již v současné době implementována momentálně dodržovaná DTD[7] pro periodika a monografie. Tím je všem k dispozici finančně dostupný nástroj pro další úpravy vlastních dat. Počítáme s dalším vývojem systému. Předpokládáme napojení na vyhledávací systém Convera RetrievalWare, umožňující podobnostní vyhledávání a pracující s českou sémantikou.
V současnosti se na pracovišti KNAV digitalizují kompletní řady časopisů vydávané v Akademii věd. Jejich výběr provádějí pracovníci KNAV na základě zájmu uživatelů o příslušné tituly a na míře jejich opotřebení. Na barevném knižním skeneru s vysokým rozlišením začaly práce na vybraných exemplářích z historického fondu KNAV.
Před zahájením prací na materiálech poškozených povodní je nutné provést odpovědnou selekci. Vzhledem k poměrně velkému množství zachráněných knih a časopisů by nebylo možné v časově rozumném intervalu vše převést do digitální podoby. Je tedy potřeba zaměřit se zejména na materiály, které jsou vzácné, jedinečné, velmi těžko dostupné a samozřejmě také významné pro uživatele nebo z hlediska zachování kulturního dědictví. Výběr dokumentů je v kompetenci odborníků jednotlivých ústavů, role KNAV se soustředí na vytváření metodiky.
Vzhledem k nutnosti dalšího vývoje tohoto pracoviště není možné digitalizovat a dále zpracovávat data bezplatně ani v rámci Akademie věd. KNAV však bude služby související s digitalizací poskytovat ústavům zasaženým povodní za podstatně výhodnějších podmínek než jsou běžné komerční ceny obdobných zakázek.
Martin Lhoták
Blahopřání
Na letošní konferenci Knihovny současnosti 2004 v Seči u Chrudimi předávali představitelé Sdružení knihoven ČR pamětní medaile Z. V. Tobolky. Za „rozvoj českého knihovnictví“ byli touto medailí vyznamenáni také dva pracovníci knihoven Akademie věd ČR. Jsou jimi:
PhDr. Hana Pessrová, CSc., vedoucí integrované knihovny Národohospodářského ústavu AV ČR a CERGE, a
PhDr. František Pospíšil, dlouholetý vedoucí knihovny Filozofického ústavu AV ČR.
Oběma srdečně blahopřejeme!
Přístup do elektronických bází dat
Na semináři k elektronickým
databázím, který se konal 27. října 2004 v budově Akademie věd na Národní 3
jsme se snažili přiblížit současný stav dostupnosti elektronických informačních
zdrojů pro pracovníky AV ČR. Účastníci dostali po výtisku prezentací, pro
připomenutí a nepřítomným slouží k informaci tento stručný přehled s
heslovitým popisem produktů.
Databáze jsou k dispozici registrovaným
uživatelům KNAV na všech počítačích v počítačové studovně a jsou průběžně
aktualizovány. Do databází se vstupuje z webové stránky KNAV www.lib.cas.cz – on-line databáze nebo podle
uvedených adres. Stav databází platil pro rok 2004, v roce 2005 již nebudou
přístupné: KnowEurope, ChemNetBase,
Oxford Reference Online, Acta Sanctorum, ProQuest.
Web
of Knowledge – brána do informačních zdrojů
Web of Science
Journal Citation Reports
Current Contents Connect
Web
of Science zahrnuje
Science Citation
Index Expanded (SCI) – zpracovává 5.900
významných vědeckých časopisů z oblasti přírodních věd a techniky. Týdenní
přírůstek je 2.400 nových záznamů.
Social Sciences Citation Index (SSCI) – zpracovává 1.725 významných vědeckých
časopisů z oblasti společenských věd. Týdenní přírůstek je 2.700 nových
záznamů.
Arts
& Humanities Citation
Index (A&HCI) –
zpracovává 1.144 významných vědeckých časopisů z oblasti humanitních věd
a umění. Týdenní přírůstek je 2.400 nových záznamů.
– retrospektiva od 1980
– dokumenty obsahují základní bibliografické
údaje s abstrakty, referencemi a
citacemi prací. Všechny zpracovávané časopisy musí mít určitou hodnotu
citovanosti (tzv. Impact factor),
aby byly přijaty do bází.
– v bázi lze zpracovávat rešerše tematické,
vyhledávat práce autorů, citace autorů, adresy autorů a časopisy. Citační
rejstříky lze kombinovat nebo s nimi pracovat jednotlivě.
Journal Citation
Reports (JCR)
Journal Citation Reports je výstupem bibliometrických
analýz vědeckých časopisů, které zpracovává Institute for Scientific
Information. Sám producent databázi označuje jako „a
unique and powerful resource for journal evaluation“ (unikátní a
vlivný zdroj pro hodnocení časopisů).
Journal Citation Reports vznikl v roce 1973 (pouze v papírové podobě),
později začal být distribuován na CD-ROM, v nedávné minulosti i přes webovské rozhraní. České vědecké veřejnosti je databáze
zpřístupněna on-line.
JCR obsahuje dvě řady (edice):
Science Edition – údaje o 5.700
časopisech z oblasti přírodních a technických věd
Social Sciences Edition – údaje o 1.700
časopisech z oblasti společenských věd
Záznam
o časopisu obsahuje např. hodnoty:
impact factoru
immediacy indexu
počet článků
poločas citovaní
poločas citovanosti
odkazy na citující časopisy
odkazy na citované časopisy…
Dostupná retrospektiva: Science Edition 1998–2003
Social Sciences Edition 1998–2003
– u jednotlivých
titulů lze zjistit IF pět let zpět (např. u roku 1999 IF od 1995) včetně grafického znázornění trendu
Current Contents Connect
je webovský přístup k multidisciplinární bibliografické databázi Current Contents – databáze obsahuje kompletní bibliografické údaje o 8.000 článků v časopisech, recenzích, úvodnících a sbornících z konferencí a více než 2.000 monografií. Databáze je členěna do sedmi edic z přírodních, společenských a humanitních věd a umění.
JSTOR
projekt podporovaný A. W. Mellon Foundation.
Vstup do databáze: http://www.jstor.org
– 250 významných vědeckých časopisů s plnými
texty ve formátu pdf
– obsahové zaměření: afro-americká
studia, africká studia, antropologie, archeologie, asijská studia, botanika,
obchod, ekologie, ekonomika, pedagogika, finance, přírodní vědy všeobecně,
zeměpis, historie, jazyk a literatura, latinsko-americká studia, matematika,
studia Středního východu, filozofie, politologie, populační studia, slovanská
studia
– každý titul má tzv. „moving
wall“, obvykle 1–5 let (doba, po jejíž uplynutí je
možné časopisy digitalizovat a ukládat je do JSTOR)
– seznam titulů lze prohlížet z webových stránek
KNAV
– články je možné si objednat prostřednictvím
MVS
– podle licenční smlouvy lze poskytovat pouze
tištěné kopie
– retrospektiva: časopisy jsou zde od prvního
čísla včetně změn názvu (např. časopis Science od roku 1880)
– vyhledávání: možno vyhledávat podle autora,
klíčových slov v názvu, abstraktu a v plném textu
EBSCO
Vstup
do databáze: http://search.epnet.com
– polytematická,
částečně plnotextová databáze firmy EBSCO Publishing
– Academic Search Premier – 4.500+ časopisů
s plnými texty
– Business Source Premier – 3.700+ časopisů s plnými texty
– seznam časopisů naleznete u charakteristiky
jednotlivých databází (title list)
– z této databáze je možné pořizovat tištěné kopie,
stahovat články na disketu nebo posílat na e-mailovou
adresu
– informace: http://eifl.nkp.cz
PROQUEST 5000
Vstup do databáze: http://www.proquest.umi.com
– polytematická, částečně plnotextová
databáze z produkce ProQuest Information
and Learning
– 4.697 s plnými texty s plnými texty ve formátu
pdf a html
– seznam časopisů (List publications)
naleznete při vyhledávání podle názvu časopisu (Search
methods – Publication)
– z této databáze je možné pořizovat tištěné
kopie, stahovat si záznamy na disketu nebo posílat na e-mailovou
adresu
– některé časopisy se nacházejí ve více bázích,
některé tituly jsou duplicitní (Wilson), některé plné
texty se nezobrazují a lze je získat pouze zasláním na fax
– informace: http://www.proquest.cz
Kluwer
Vstup do databáze: http://journals.kluweronline.com
– polytematická, částečně plnotextová
databáze nakladatelství Kluwer Academic
Publishers
– 703 časopisů s plnými texty ve formátu pdf
– retrospektiva od 1997
– obsahové zaměření: společenské vědy
(pedagogika, právo, antropologie, komunikace, geografie, gerontologie,
mezinárodní vztahy, politologie, sociální otázky, sociologie), přírodní vědy
(astronomie, astrofyzika, kosmonautika, biologie, chemie, vědy o Zemi,
matematika, fyzika, životní prostředí), technika, technologie, inženýrství
(počítače, informatika, elektrotechnika, elektronika, stavební inženýrství,
energetika, strojírenství, jaderné inženýrství, mechanika, materiály), humanitní
vědy (historie, archivnictví, knihovnictví, regionální a kulturní studia,
náboženství, lingvistika, filozofie, psychologie), ekonomické vědy (obchod,
ekonomika, management), potravinářství, lékařství.
– mj. se v databázi nacházejí české časopisy Czechoslovak Mathematical Journal (vyd. Matematický ústav
AV ČR), Czechoslovak Journal
of Physics (vyd. Fyzikální ústav AV ČR) a Studia Geophysica
et Geodaetica (vyd. Geofyzikální ústav AV ČR)
Springer-LINK
Vstup do databáze: http://link.springer.de
– polytematická, plnotextová
databáze z produkce naklatelství Springer,
Birkhäuser, Physica, Friedrich
Vieweg & Sohn, Steinkopf a Urban & Vogel
– 533 časopisů s plnými texty jsou ve formátu pdf a html
– plné texty pouze u časopisů, nikoli u knih a
ročenek
– oborové uspořádání titulů – Online Libraries
– „crossing ref“ – v referencích odkazy na jiné plné texty (pouze u formátu
html)
– retrospektiva od 1996
– obsahové zaměření: chemie, informatika,
ekonomie, technika, životní prostředí, vědy o Zemi,
– právo, přírodní vědy, matematika, lékařství,
fyzika a astronomie
ScienceDirect – Elsevier
Vstup do databáze: http://www.sciencedirect.com
– polytematická, částečně plnotextová
databáze nakladatelství Elsevier
– 288 časopisů s plnými texty pdf a html z celkového počtu
1.800 časopisů v databázi
– celá databáze je na úroveň abstraktu volně
přístupná
– retrospektiva od 1995
– obsahové zaměření: umění, humanitní vědy,
sociální vědy, psychologie, fyzika, astronomie, matematika, biologie,
genetika, molekulární biologie, mikrobiologie, chemie, biochemie, chemická
technologie, vědy o Zemi a planetách, životní prostředí, ekologie, medicína,
imunologie, neurovědy, farmakologie, farmacie,
toxikologie, obchod, management, účetnictví, řízení, počítače, ekonomika, ekonometrie, finance, zemědělství, stavebnictví,
energetika, technika, technologie, materiály
Wiley
Vstup do databáze:
http://www3.interscience.wiley.com/cgi-bin/browsebyproduct?type=1
– polytematická, částečně plnotextová
databáze nakladatelství John Wiley & Sons
– 161 časopisů s plnými texty ve formátu pdf a html z celkového počtu 521
časopisů v databázi
– retrospektiva od 1997
– obsahové zaměření: obchod, chemie,
informatika, vědy o Zemi, životní prostředí, pedagogika, technika, právo,
biologické vědy, matematika, statistika, lékařství, fyzika, astronomie,
polymery, nauka o materiálech, psychologie, společenské vědy
ACS Publications (The American Chemical Society)
Vstup do databáze: http://pubs.acs.org
– plnotextová databáze
z produkce The American Chemical Society
– 34 významných chemických časopisů s plnými
texty ve formátu html a pdf
– retrospektiva: plná
Biological Abstracts
Vstup do databáze: http://www.infozdroje.cz
– bibliografická databáze s abstrakty (producent
BIOSIS, vydavatel Ovid Technologies, služba SilverPlatter)
– retrospektiva od 1997
– obsahové zaměření: biologie a biomedicína (life sciences)
– informace: http://www.infozdroje.cz
– články z více než 4.000 časopisů ročně z
celého světa z časopisů, sborníků z konferencí, monografií
– seznam excerpovaných časopisů http://www.biosis.org/support/bp-serials
– roční přírůstek přes 370.000 záznamů
– 90% nových záznamů má autorský abstrakt
– aktualizace 6× ročně
Informační zdroje pro knihovnictví a
informační vědu:
Encyclopedia of Library and Information Science (ELIS)
Vstup do databáze:
http://www.dekker.com/servlet/product/productid/E-ELIS
nebo http://www.infozdroje.cz
– plnotextová on-line
databáze, elektronická verze čtyřdílné encyklopedie z produkce vydavatelství
Marcel Dekker, obsahuje 387 hesel ve formátu pdf a html
– obsahové zaměření: knihovnictví a informační
věda
– články možno tisknout, zasílat e-mailem a
ukládat na disketu
– informace: http://www.infozdroje.cz
Library and Information Science Abstracts (LISA)
Vstup do databáze: http://www.infozdroje.cz
– bibliografická (A&I) on-line databáze z
produkce vydavatelství Cambridge Scientific Abstracts
– retrospektiva od 1969
– obsahové zaměření: knihovnictví a informační
věda
– záznamy z více než 440 časopisů, publikovaných
ve 20 jazycích v 65 zemích, v prosinci 2002 celkový počet záznamů 242.000
– aktualizace čtrnáctidenní s přírůstkem více
než 500 záznamů
– zpracovávaná témata: informační centra,
informační management, uchovávání informací,informační technologie,
technologie internetu, knowledge management, knihovny
a archivy, management knihoven, technologie knihoven, funkce knihoven a
uživatelé, lékařské informace, on-line vyhledávání informací, vydavatelství a
prodej knih, records management,
telekomunikace,technické služby, WWW, CD-ROM, počítačové aplikace, umělá
inteligence, knižní recenze
– české a slovenské časopisy např.
Československá informatika, Metodika a technika informací, Čtenář, I’91–I‘95,
Knižnice a informácie, Knižnice a vedecké informácie
– informace: http://www.infozdroje.cz
Library Literature & Information Science Fulltext (LLIS)
Vstup do databáze: http://www.infozdroje.cz
– částečně plnotextová
on-line databáze z produkce H. W. Wilson
– retrospektiva od 80. let 20. stol., plné texty
od 1998
– obsahové zaměření: knihovnictví a informační
věda
– zpracováváno přes 300 publikací (časopisy,
sborníky z konferencí, monografie a diplomové práce), z toho přes 100 s plnými
texty ve formátu pdf a html
v anglickém i jiných jazycích
– seznam publikací: http://www.hwwilson.com/
(Journal Directory – Select Database – Display List
(zde možno vybrat různá pole pro zobrazení))
– zpracovávaná témata: automatizace, ochrana
fondu, katalogizace, cenzura, dětská literatura, cirkulace, klasifikace,
autorské právo, vzdělávání knihovníků, elektronické vyhledávání, vládní
podpora, indexace, burza práce / pracovní příležitosti / information
brokers, internetový software, knihovnické asociace
a konference, vybavení knihoven, personnel administration, uchovávání materiálů, PR, vydavatelství,
vzácné tisky, webové stránky
– tezaurus byl vyvinut speciálně pro tuto
databázi a je průběžně aktualizován, aby odrážel nejnovější trendy v
knihovnictví a informační vědě
– denní aktualizace
– informace: http://www.infozdroje.cz
Information Science and Technology Abstracts Plus (ISTA)
Vstup do databáze: http://www.infozdroje.cz
– bibliografická on-line databáze z produkce
vydavatelství Ovid Technologies, služba SilverPlatter
– obsahové zaměření: knihovnictví a informační
věda
– retrospektiva od roku 1966
– databáze obsahuje více než 255.000 záznamů o
mezinárodní literatuře z oblasti KVI přibližně 2000 časopisů nejen z oblasti
KVI, ale i z jiných oborů (jsou vybrány pouze články týkající se KVI z
časopisů, knih, výzkumných prací, sborníků z konferencí a patentových
informací)
– záznamy obsahují abstrakta (nejsou vždy), jsou
věcně zpracovány a mají odkazy na FT v databázích a na webu, hledané
slovo je zvýrazněné
– jsou zde také články z českých časopisů s
anglickým překladem a abstraktem, např. Acta Technica
ČSAV (1), Archivní časopis (1), Bibliografický časopis (3), Bibliografický
zpravodaj (3), Československá informatika a praxe (192 záznamů)
– zpracovávaná témata: vytváření abstraktů,
indexace, klasifikace dokumentů, informační management, vyhledávání informací
on-line, vedení knihoven, internet, knihovnické systémy a služby, e-publishing, informační průmysl, telekomunikace apod.
– do roku 2003 byla zpřístupňována pod názvem Information Science Abstract
Ulrich’s Periodicals Directory
Vstup do databáze: http://www.ulrichsweb.com
– databáze poskytuje podrobné bibliografické
informace o více než 250.000 periodikách, ročenkách a dalších titulech z celého
světa
– impaktované časopisy
jsou propojeny do databáze JCR (Journal citation reports)
– časopisy vydávané v nakladatelství Elsevier jsou propojeny do databáze ScienceDirect
– důležitý informační zdroj pro knihovníky
(změny názvu, cena, URL, věcném zpracování – předmětová kategorie a znak Dewey DC)
Literature Online (Lion)
Vstup do databáze: http://lion.chadwyck.co.uk
– plnotextová databáze
obsahující více než 300.000 prací z anglické a americké literatury
(100.000 básní, 1.000 próz, 800 her), životopisy a bibliografie
– 123 plnotextových
časopisů z oblasti literatury
– obsah databáze je založen na požadavcích pro
britské střední školy a mezinárodní maturitu (International
Baccalaureate)
KnowEurope
Vstup do databáze: http://www.knoweurope.cz
– plnotextová databáze
z produkce ProQuest Information
and Learning
– informace o Evropské unii a o Evropě: o
institucích a organizacích, politických iniciativách a
– legislativní činnosti, o lidech a národech
Evropy
ChemNetBase
Vstup do databáze: http://www.chemnetbase.com
– plnotextová databáze
z produkce Chapman & Hall/CRC
Press
– databáze umožňuje přístup do plných textů tří
slovníků z oblasti chemie a fyziky:
– Combined chemical dictionary (CCD):
Dictionary of commonly cited compounds
Dictionary of drugs
Dictionary of inorganic and organometallic
compounds
Dictionary of natural products
Dictionary of organic compounds
The Handbook of chemistry
and physics
Polymers: A property database
Properties of organic compounds
Oxford Reference Online
Vstup do databáze: http://www.oxfordreference.com
– kolekce 100 slovníků a encyklopedií budovaná
Oxford University Press
– informace: http://www.infozdroje.cz
Acta Sanctorum
Vstup do databáze: http://acta.chadwyck.co.uk
– elektronická podoba úplného tištěného vydání
Acta Sanctorum, vydaného v 68 svazcích v Antverpách
a v Bruselu společností Société des
Bollandistes
– kolekce obsahuje dokumenty zkoumající životy
svatých vydávané od ledna 1643 do prosince 1940
– jsou zde obsaženy také odkazy na Bibliotheca Hagiographica Latina
České zdroje:
Anopress TAMTAM
Vstup do databáze: http://www.tamtam.cz
– databáze TAMTAM firmy Anopress
obsahuje více než 200 titulů českých ústředních a regionálních deníků a
populárně naučných i odborných časopisů. Dále jsou zde předpisy zhruba 40
zpravodajských, publicistických a diskusních televizních a rozhlasových pořadů
– všechny databáze se průběžně doplňují a
rozšiřují. Vyhledávací systém TOPIC, který firma Anopress
používá, pracuje s moderní fulltextovou technologií americké firmy Verity a umožňuje velmi rychlé a efektivní pojmové
vyhledávání. Automaticky je vyhodnocována relevance dokumentů a tyto jsou
následně seřazeny podle důležitosti
– vstup do databáze je možný pouze na heslo,
které zapíše na požádání služba v počítačové studovně
– retrospektiva od 1996
COTOJE
Vstup do databáze: http://www.cotoje.cz
– elektronický portál umožňující vyhledávání ve
3 významných českých encyklopediích 20. století (Ottův slovník naučný, Malá československá
encyklopedie, encyklopedie Universum) obsahující půl milionu hesel a téměř
30.000 barevných a černobílých obrázků
– portál zároveň nabízí požadovanou informaci v
odkazech volně přístupných na internetu
– přístup k plným textům je pouze v KNAV
– začátky textů volně přístupné
Volně přístupné zdroje:
BioMed Central
Vstup do databáze: http://www.biomedcentral.com
– plnotextová databáze
elektronického nakladatelství BioMed Central
– 110+ časopisů s plnými texty ve formátu pdf a html z celkového množství
140+ časopisů v databázi
– obsahové zaměření: biologie, lékařství
– články jsou indexovány v PubMed
– retrospektiva od 2001
– od 2003 zde vychází časopis BioMagnetic Research and Technology, který vydávají Ivo Šafařík a Mirka
Šafaříková z Ústavu ekologie krajiny AV ČR v Českých Budějovicích
– volně přístupné
Research Index
Vstup do databáze: http://citeseer.ist.psu.edu/cs
– volně přístupná databáze vědecké a výzkumné
literatury
– obsahové zaměření: informatika (Computer Science)
Informace o elektronických časopisech a konzorciích
naleznete na adresách:
http://www.portalstm.cz
mj. informace o jednotlivých časopisech
http://www.infozdroje.cz
mj. informace o přístupech institucí k
databázím
Hana Tomanová
Dva volně přístupné informační zdroje
z oblasti přírodních a technických věd
NTRS
Prvním z nich je NASA Technical
Report Server, umožňující přístup k abstraktům zejména „šedé“ literatury
v oblasti fyziky, geofyziky, astronomie, chemické fyziky, chemie, výpočetní
techniky, elektroniky a technických věd, poskytované zejména americkými
institucemi, financovanými ze státního rozpočtu USA. Řada abstraktů (odhadem
asi 10%, převažují mezi nimi však zejména nejnovější publikace a jejich počet
v poslední době rychle roste) má připojen odkaz na plný text ve formátu pdf. Počátkem listopadu 2004 obsahovala tato databáze
836.918 záznamů jednak z NASA, jednak z dalších serverů vládních organizací.
Týdenní přírůstek se pohybuje kolem 500 záznamů. Je přístupná na URL: http://ntrs.nasa.gov/index.cgi?method=simple
Tato služba je provozována v rámci projektu
NASA Scientific and Technical Information (STI)
Program, jehož cílem je sbírat, archivovat a šířit informace nejen o
leteckém a kosmickém výzkumu podnikaném v NASA, ale též zdroje informací z
USA i z ostatních zemí světa, potřebné pro řešení úloh NASA a dalších
strategických národních úkolů USA. Mezi zdroji jsou výzkumné zprávy,
časopisecké články, statě v konferenčních sbornících, multimediální soubory,
operační dokumenty i soubory předběžných experimentálních a technických
dat. Služby tohoto serveru jsou poskytovány zdarma vědeckých a odborným pracovníkům,
studentům i široké veřejnosti. S cílem rozšiřovat rozsah dostupných informací
uživatelům NTRS umožňuje funkce rozšířeného vyhledávání prohledávat nejen
samotnou databázi technických informací vytvářených v NASA nebo v rámci
kontraktů touto organizací zadávaných, ale též informace uložené na jiných
serverech v USA. Využívá přitom Open Archives Initiative Protocol for Metadata Harvesting (OAI-PMH).
arXiv
Druhý server, nazývaný arXiv,
je provozován na Cornell University a má podobný
záběr. Je tvořen elektronickými dokumenty, které včetně autorských abstraktů
dodávají do tohoto systému sami autoři. Významným rysem je to, že obsahuje i
tzv. „preprinty“, tedy předběžné verze publikací,
zasílaných do redakcí vědeckých časopisů k budoucímu zveřejnění. Počátkem
listopadu 2004 databáze obsahovala 272.266 záznamů. Je přístupná na URL: http://www.arxiv.org
ArXiv obsahuje informace z oblasti fyziky,
astronomie, astrofyziky, matematiky, výpočetní techniky a kvantitativní
biologie. Zčásti je financován z prostředků National
Science Foundation.
Antonín Vítek
Uznání knihovědnému bádání
Na zámku v Lužanech
byla dne 16. listopadu 2004 předávána Nadací Josefa a Josefy Hlávkových Cena
Josefa Hlávky pro nejlepší studenty a absolventy pražských veřejných a
vysokých škol, brněnské techniky a mladé talentované pracovníky Akademie
věd České republiky.
Mezi vyznamenanými byla i doktorandka Mgr. Lenka Veselá, roz. Prudková, zabývající se studiem novověkých dějin
knižní kultury v českých zemích. Pro Knihovnu Akademie věd je toto ocenění
významné tím, že Mgr. L. Veselá pracuje v jejím knihovědném oddělení již od čtvr-tého semestru univerzitního
studia pomocných věd historických a archivnictví a lze říci, že výzkumné
zaměření, s nímž se v oddělení v roce 1995 setkala, ovlivnilo i
formulovalo badatelská témata, která si vybírala k hlubšímu zkoumání.
Analýze domácí tiskařské produkce 16.–18. století se L. Veselá věnovala
již ve své diplomové práci Reflexe židovství v české literatuře předbělohorského
období, kterou na podnět doc. Zdeňka Hojdy, vedoucího
diplomního semináře, po obhajobě rozšířila a připravila k publikování pod
názvem Židé a česká společnost v zrcadle literatury. Od středověku k počátkům
emancipace[8]. Ve zkráceném, nicméně
dostatečně výstižném výtahu přijala tuto studii ke zveřejnění i redakce
prestižní ročenky Bohemia, kterou vydává mnichovské Collegium
Carolinum.[9] Od odborné
veřejnosti se monografii L. Veselé dostalo velmi uznalého přijetí – naši
historiografii totiž obohatila vskutku ojedinělými výsledky, neboť její autorka
jako první souhrnně zpracovala danou tematiku na podkladě rozboru soudobého
dominantního média, tj. knihtisku.
Ještě před absolvováním filozofické fakulty L.Veselá uveřejnila studie,
prozrazující nadějný vědecký talent. Přinesla v nich nové údaje především
cílevědomým rozborem dobové tiskařské produkce i archivních pramenů, podařilo
se jí rovněž opravit některé hypotézy, nekriticky přejímané odbornou
literaturou, která opomíjela prameny, prozkoumané L. Veselou. V roce 2001 L.
Veselá získala od Herzog August Bibliothek
ve Wolfenbüttelu tříměsíční studijní pobyt, během
něhož zpracovala dochované cizojazyčné tisky z českých a moravských tiskáren
a rozšířila si také znalosti relevantní literatury ke své doktorské práci a ke
grantovému projektu „Tiskařská bohemika v knihovně posledních Rožmberků“.
Výsledky grantu, předložené v roce 2003 a oborovou komisí GA ČR hodnocené jako vynikající, budou uveřejněny v rozsáhlé monografii Knihy na dvoře Rožmberků. L. Veselá v ní popisuje vznik, skladbu, využívání i osudy rožmberské knihovny, včetně jejího postavení v kontextu podobných knižních celků v Evropě, kde patřila k těm nejobsáhlejším. V české knihovědě jde o průkopnickou práci – žádná z historických knihoven nebyla takto důkladně zkoumána. V případě rožmberské knihovny byla navíc analýza znesnadněna tím, že knihovna se do současnosti dochovala jen v záznamech původního katalogu Václava Březana z let 1601–1611, nikoli tedy jako fyzický knihovní celek.
Za pomoci elektronické databáze, do níž L. Veselá všechna
v katalogu uvedená díla zapsala, dokázala poprvé stanovit skutečný počet
knih v rožmberské knihovně (výrazně nižší než tradovaných 11.000)
a doložila současný stav jejich dochování: z mýtu celistvého knižního
celku, „ukrytého“ v depozitářích především Královské knihovny ve Stockholmu,
zůstal soubor jen několika set knih, o nichž lze spolehlivě říci, že náležely
Rožmberkům a jež jsou rozptýleny po knihovnách ve Švédsku i v jiných
zemích. Všechny údaje o jejich uložení získala L. Veselá vlastním, někdy
značně namáhavým průzkumem knižních fondů domácích i zahraničních (především
švédských). Monografii o rožmberské knihovně bude doprovázet CD-ROM s
digitální kopií celého Březanova katalogu, k němuž L.
Veselá sestavila rejstříky, usnadňující vyhledávání a orientaci v rukopisných
záznamech.
Dokončená publikace L. Veselé o rožmberské knihovně přináší objevné
poznatky k dějinám tohoto proslaveného knihovního fondu i k dějinám
novodobých knihoven obecně a současně doplňuje Bibliografii cizojazyčných bohemikálních tisků z let 1501–1800, vytvářenou
v knihovědném oddělení KNAV.
Rozšířené samostatné kapitoly, věnované judaikům
a hebraikům v rožmberské knihovně, souvisejí s
předchozími tématy, jimiž se L. Veselá zabývala a jejichž studium jí
usnadnila i znalost biblické hebrejštiny, kterou zvládla na úrovni bakalářské
zkoušky. Z těchto jejích schopností těžilo i Vlastivědné muzeum v České Lípě,
jemuž L. Veselá, ve spolupráci s kolegyní z pražského Židovského
muzea, zpracovala katalog uchovávaných hebraik.
O výsledcích svého bádání proslovila L. Veselá čtyři přednášky na půdě
odborných společností a na konferencích, dvakrát vedla seminář o činnosti
knihovědného oddělení pro studenty pomocných věd historických FF UK.
Evidenci historického knižního fondu KNAV zkvalitnila podrobnou rekatalogizací uchovávaných archiválií do elektronické
báze, umožňující řadu rešeršních vstupů. K přípravě zmíněné bibliografie cizojazyčných
bohemik přispěla za dobu svého dosavadního působení v KNAV excerpcí
tištěných knihovních katalogů a literatury i systematickým průzkumem několika
pražských a mimopražských muzejních knihoven.
Touto praxí pronikla L. Veselá do koncepce i metodiky sběru údajů pro
národní retrospektivní bibliografii a ve spojení se svými
badatelskými vlohami i výsledky se stala uznávanou autoritou, která je do budoucna
zárukou úspěšné činnosti celého knihovědného oddělení, jehož vedení převzala
začátkem tohoto roku.
Anežka Baďurová
Cena Ministerstva kultury ČR „Knihovna roku 2004“ udělena
Dne 8. října 2004 se uskutečnil v Zrcadlové kapli pražského Klementina slavnostní akt předání ceny Ministerstva kultury ČR „Knihovna roku 2004“. Ceny předal náměstek ministra kultury Ing. Zdeněk Novák za přítomnosti zástupců dalších ministerstev, odborné veřejnosti a mnoha hostů.
Titul „Knihovna roku 2004“ v kategorii „základní knihovna“ získala Místní lidová knihovna v Kostomlatech pod Milešovkou (okres Teplice).
Zvláštní ocenění za rozvoj knihovnických služeb získaly Místní knihovna v Babicích (okres Uherské Hradiště) a Obecní knihovna v Mydlovarech (okres České Budějovice).
V kategorii „informační počin“ získal hlavní ocenění bývalý ředitel Národní knihovny ČR PhDr. Vojtěch Balík. Další ocenění v této kategorii získala Knihovna Jiřího Mahena v Brně.
Podrobné informace jsou k dispozici na:
http://www.nkp.cz/o_knihovnach/KnRoku/KnRoku04.htm
Přílohy
Příloha č. 1
Seznam knihoven AV ČR evidovaných v registru knihoven MK ČR
Příloha č. 2
Usnesení vlády ČR č. 679/2004 ke Koncepci rozvoje knihoven
Příloha č. 3
Předkládací zpráva ke Koncepci rozvoje knihoven České republiky
Příloha č. 1
Seznam knihoven AV ČR
evidovaných v registru knihoven MK ČR
ev. č. 3841
Brno, Ústav geoniky AV ČR (ÚG AV ČR)
Knihovna
Ústavu geoniky AV ČR - pobočka Brno
ev. č. 2186
Brno, Archeologický ústav AV ČR (AÚ AV ČR)
Knihovna
Archeologického ústavu AV ČR Brno
ev. č. 2927
Brno, Biofyzikální ústav AV ČR (BFÚ AV ČR)
Odborná
knihovna Biofyzikálního ústavu AV ČR
ev. č. 704
Brno, Psychologický ústav AV ČR (PÚ AV ČR)
Knihovna
pobočky Psychologického ústavu AV ČR
ev. č. 4144
Brno, Ústav analytické chemie AV ČR (ÚACH AV ČR)
Knihovna
Ústavu analytické chemie AV ČR
ev. č. 3846
Brno, Ústav biologie obratlovců AV ČR (ÚBO AV ČR)
Knihovna
Ústavu biologie obratlovců AV ČR
ev. č. 4741
Brno, Ústav fyziky materiálů AV ČR (ÚFM AV ČR)
Knihovna
fyziky materiálů AV ČR
ev. č. 2402
Brno, Ústav přístrojové techniky AV ČR (ÚPT AV ČR)
Knihovna
Ústavu přístrojové techniky AV ČR
ev. č. 3540
České Budějovice, Společná Správa
biolog.pracovišť (STHSBP AV ČR)
Společná
knihovna biologických pracovišť
ev. č. 3158
Liběchov, Ústav živočišné fyziologie a
genetiky AV ČR (ÚŽFG AV ČR)
Knihovna
Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
ev. č. 4631
Ondřejov, Astronomický ústav AV ČR (ASÚ AV ČR)
Knihovna
Astronomického ústavu AV ČR
ev. č. 3840
Ostrava-Poruba, Ústav geoniky AV ČR (ÚG AV ČR)
Knihovna
Ústavu geoniky AV ČR
ev. č. 3924
Praha, Archeologický ústav AV ČR (EÚ AV ČR)
Knihovna
Archeologického ústavu AV ČR Praha
ev. č. 3927
Praha, Etnologický ústav AV ČR (FÚ AV ČR)
Knihovna
Etnologického ústavu AV ČR, pracoviště Brno
ev. č. 3923
Praha, Etnologický ústav AV ČR (EÚ AV ČR)
Knihovna
Filozofického ústavu AV ČR
ev. č. 2755
Praha, Filozofický ústav AV ČR (FÚ AV ČR)
Knihovna
Etnologického ústavu AV ČR
ev. č. 3117
Praha, Fyzikální ústav AV ČR (FÚ AV ČR)
Knihovna
Fyzikálního ústavu AV ČR, pobočka Na Slovance
ev. č. 2754
Praha, Fyzikální ústav AV ČR (FÚ AV ČR)
Středisko
vědeckých informací Fyziologického ústavu AV ČR
ev. č. 3234
Praha, Fyziologický ústav AV ČR (GFÚ AV ČR)
Knihovna
Fyzikálního ústavu AV ČR, pobočka Cukrovarnická
ev. č. 3234
Praha, Geofyzikální ústav AV ČR (GFÚ AV ČR)
Knihovna
Geofyzikálního ústavu AV ČR
ev. č. 3161
Praha, Geologický ústav AV ČR (GÚ AV ČR)
Knihovna
Geologického ústavu AV ČR
ev. č. 3330
Praha, Historický ústav AV ČR (HÚ AV ČR)
Knihovna
Historického ústavu AV ČR
ev. č. 3332
Praha, Historický ústav AV ČR (GÚ AV ČR)
Knihovna
Historického ústavu AV ČR, pobočka Brno
ev. č. 3574
Praha, Knihovna AV ČR (AÚ AV ČR)
Knihovna
Akademie věd ČR
ev. č. 2189
Praha, Masarykův ústav AV ČR (MÚ AV ČR)
Knihovna
Masarykova ústavu AV ČR
ev. č. 1538
Praha, Matematický ústav AV ČR (MÚ AV ČR)
Knihovna
Matematického ústavu AV ČR
ev. č. 5816
Praha, MÚ AV ČR (MÚ AV ČR)
Knihovna
Mikrobiologického ústavu AV ČR
ev. č. 4078
Praha, Orientální ústav AV ČR (OÚ AV ČR)
Knihovna
Orientálního ústavu AV ČR
ev. č. 3032
Praha, Slovanský ústav AV ČR (SÚ AV ČR)
Knihovna
Slovanského ústavu AV ČR
ev. č. 250
Praha, ÚOCHB AV ČR (ÚOCHB AV ČR)
Středisko
vědeckých informací ÚOCHB AV ČR
ev. č. 4366
Praha, Ústav dějin umění AV ČR (ÚDU AV ČR)
Knihovna
Ústavu dějin umění AV ČR
ev. č. 3040
Praha, Ústav experimentální botaniky AV
ČR (ÚEB AV ČR)
Knihovna
Ústavu experimentální botaniky AV ČR
ev. č. 2706
Praha, Ústav experimentální medicíny AV
ČR (ÚEM AV ČR)
Středisko
vědeckých informací Ústav exper. medicíny AV ČR
2723
Praha, Ústav fyzikální chemie Jaroslava
Heyrovského AV ČR (ÚFCHJH AV ČR)
Knihovna
Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR
ev. č. 3329
Praha, Ústav fyziky atmosféry AV ČR (ÚFA AV ČR)
Knihovna
Ústavu fyziky atmosféry AV ČR
ev. č. 2296
Praha, Ústav fyziky plazmatu AV ČR (ÚFP AV ČR)
Knihovna
Ústavu fyziky plazmatu AV ČR
ev. č. 4010
Praha, Ústav chemických procesů AV ČR (ÚCHP AV ČR)
Knihovna
Ústavu chemických procesů AV ČR
ev. č. 2295
Praha, Ústav informatiky AV ČR (ÚI AV ČR)
Knihovna
Ústavu informatiky AV ČR
ev. č. 3160
Praha, Ústav makromolekulární chemie AV
ČR (ÚMCH AV ČR)
Knihovna
Ústavu makromolekulární chemie AV ČR
ev. č. 3844
Praha, Ústav pro českou literaturu AV ČR (ÚČL AV ČR)
Středisko
literárněvědných informací Ústavu pro českou literaturu AV ČR
ev. č. 3845
Praha, Ústav pro českou literaturu AV ČR (ÚČL AV ČR)
Knihovna
Ústavu pro českou literaturu AV ČR, pobočka Brno
ev. č. 1798
Praha, Ústav pro hydrodynamiku AV ČR (ÚH AV ČR)
Knihovna
Ústavu pro hydrodynamiku AV ČR
ev. č. 3926
Praha, Ústav pro jazyk český AV ČR (ÚJČ AV ČR)
Knihovna
Ústavu pro jazyk český AV ČR
ev. č. 1605
Praha, Ústav pro klasická studia AV ČR (ÚKS AV ČR)
Knihovna
Ústavu pro klasická studia AV ČR
ev. č. 2297
Praha, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR (ÚSD AV ČR)
Knihovna
Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR
ev. č. 3573
Praha, Ústav radiotechniky a elektroniky
AV ČR (ÚRE AV ČR)
Středisko
vědecký informací ÚRE AV ČR
ev. č. 2702
Praha, Ústav státu a práva AV ČR (ÚSP AV ČR)
Středisko
vědeckých informací Ústavu státu a práva AV ČR
ev. č. 3159
Praha, Ústav struktury a mechaniky
hornin AV ČR (ÚSMH AV ČR)
Knihovna
Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR
ev. č. 3162
Praha, Ústav teoretické a aplikované
mechaniky AV ČR (ÚTAM AV ČR)
Odborná
knihovna Ústavu teoretické a aplikované mechaniky AV ČR
ev. č. 3333
Praha, Ústav teorie informace a
automatizace AV ČR (ÚTIA AV ČR)
Knihovna ÚTIA
AV ČR
ev. č. 3843
Praha, Ústav termomechaniky AV ČR (ÚT AV ČR)
Knihovna
Ústavu termomechaniky AV ČR
ev. č. 3580
Průhonice, Botanický ústav AV ČR (BÚ AV ČR)
Knihovna
Botanického ústavu AV ČR
ev. č. 336
Řež u Prahy, ÚACH AV ČR (ÚACH AV ČR)
Knihovna
Ústavu anorganické chemie Řež u Prahy
ev. č. 4369
Řež u Prahy, Ústav jaderné fyziky AV ČR
a Ústav jaderného výzkumu Řež, a.s. (ÚJF AV ČR)
Společná
knihovna Ústavu jader.výzkumu Řež a.s. a Ústavu jader.fyziky AV ČR
Příloha č. 2
Usnesení vlády ČR č. 679/2004 ke Koncepci rozvoje knihoven
USNESENÍ
VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY
ze dne 7. července 2004 č. 679
o Koncepci rozvoje knihoven v České republice
na léta 2004 až 2010
Vláda
I. schvaluje Koncepci rozvoje knihoven v České republice na léta 2004 až 2010, obsaženou v části III materiálu č.j. 882/04 a upřesněnou podle připomínek vlády (dále jen „Koncepce“);
II. ukládá
1) ministru kultury
a) seznámit s Koncepcí hejtmany, primátora hlavního města Prahy a primátory statutárních měst, představitele Svazu měst a obcí a zástupce profesních sdružení v oblasti knihoven,
b) realizovat Koncepci ve spolupráci s ostatními členy vlády, vedoucími ostatních ústředních orgánů státní správy, hejtmany, primátorem hlavního města Prahy, primátory statutárních měst a předsedkyní Akademie věd České republiky,
c) zpracovat a předložit vládě průběžnou zprávu o plnění Koncepce, a to
ca) do 31. března. 2007,
cb)
do 31. března. 2009,
d) zpracovat a předložit vládě do 31. března. 2011
závěrečnou zprávu o plnění Koncepce s návrhem na její aktualizaci,
e) navrhnout při sestavování rozpočtové kapitoly
Ministerstva kultury návrhu státního rozpočtu České republiky na léta 2005 až
2010 finanční prostředky na zajištění realizace Koncepce v souladu s možnostmi
státního rozpočtu České republiky,
f) zajistit zveřejnění tohoto usnesení ve
Věstníku vlády pro orgány krajů a orgány obcí,
2) členům vlády a vedoucím
ostatních ústředních orgánů státní správy spolupracovat s ministrem kultury při
realizaci Koncepce;
III. doporučuje hejtmanům, primátorům
statutárních měst a starostům obcí s pověřenými obecními úřady seznámit se s
Koncepcí a využít ji při zpracování dokumentů a naplňování záměrů v péči
o rozvoj knihoven v jejich působnosti.
Provedou:
členové
vlády,
vedoucí
ostatních ústředních orgánů státní správy
Na vědomí:
hejtmani
primátoři
statutárních měst,
předsedkyně Akademie věd ČR
Předseda vlády
PhDr. Vladimír Špidla, v .r.
Příloha č. 3
Předkládací zpráva
ke Koncepci rozvoje knihoven České republiky
Předkládací zpráva
Na základě usnesení vlády ČR ze dne 7. ledna 2004 č. 3 o Plánu nelegislativních úkolů vlády na 1. pololetí 2004 a výhledu na 2. pololetí 2004 předkládá Ministerstvo kultury (dále jen MK) vládě ke schválení materiál Koncepce rozvoje knihoven v České republice na léta 2004–2010.
MK i ostatní ústřední orgány státní správy a v posledních letech zejména obce a kraje, resp. územní samosprávné celky věnují podpoře knihovnictví poměrně velkou pozornost a vynakládají na ni značné finanční prostředky. Tato finanční podpora z veřejných zdrojů není ovšem vždy dostatečně a efektivně koordinována. Navrhovaná Koncepce si klade za cíl do určité míry tento nedostatek odstranit tím, že předkládá možnost koordinace výdajů veřejných rozpočtů na podporu veřejných knihovnických a informačních služeb (dále jen VKIS) a dosažení synergického efektu prostřednictvím priorit definovaných nejen s ohledem na stávající stav VKIS, ale i na účelné využití fondů EU na podporu těchto veřejných služeb.
Po roce 1989 již byla zpracována jedna koncepce rozvoje českého knihovnictví. Pod názvem Strategie knihoven 1999–2003 ji v roce 1998 připravila Ústřední knihovnická rada (dále jen ÚKR), poradní orgán ministra kultury pro oblast knihovnických a informačních služeb, knihovnictví a knihoven. Strategie byla přijata jako koncepční materiál MK. V souvislosti s reformou veřejné správy byly z MK převedeny státní vědecké knihovny (dnes krajské knihovny) do zřizovací pravomoce krajů. Proces existence 1 krajské knihovny v každém kraji byl završen ve 2. etapě reformy povýšením 4 bývalých okresních knihoven (v Havlíčkově Brodě, Pardubicích, Karlových Varech a Zlíně) do funkce krajské knihovny. Tyto nově vzniklé krajské knihovny ovšem logicky nemají stejné prostorové ani personální podmínky jako bývalé státní vědecké knihovny a úroveň poskytovaných VKIS je proto v těchto krajích nižší. MK si tento problém uvědomuje a pro vyrovnání stavu připravilo materiál Státní podpora výstavby a rekonstrukce krajských knihoven. Materiál nebyl vládě předložen vzhledem k zamítavému stanovisku Ministerstva financí (dále jen MF).
Cílem Koncepce je podpořit rozvoj knihoven, aby každý obyvatel ČR měl rovné šance v přístupu ke kvalitním VKIS. Materiál shrnuje hlavní problémové okruhy českého knihovnictví, navrhuje způsob jejich řešení a určuje odpovědnosti za plnění stanovených úkolů. V úvodu materiálu je popsán současný stav knihovnictví, knihoven a informačních institucí (včetně základních statistických údajů uvedených v příloze), charakterizovány slabé a silné stránky, rizika a příležitosti. Dále jsou shrnuty a zhodnoceny současné státem vyhlašované a financované dotační tituly a programy na podporu rozvoje VKIS. Vlastní koncepce určuje směry vývoje knihovnictví na příštích 5 let a jako hlavní součást popisuje téměř tři desítky dílčích cílů a postupných kroků, jak vytyčených směrů dosáhnout. Nezbytnou součástí je též vyčíslení potřebných finančních nákladů.
Materiál byl zpracován v souladu se základními cíli programů Evropské unie (dále jen EU) a UNESCO týkajících se priorit společenství zejména v oblasti rovného přístupu, uchování, ochrany a zpřístupnění kulturního dědictví a rozvoje lidských zdrojů. Při přípravě Koncepce vycházelo MK z podkladů odborné veřejnosti zpracovaných pod vedením ÚKR.
Materiál byl předložen do meziresortního připomínkového řízení všem členům vlády, hejtmanům, primátoru hl. města Prahy, primátorům statutárních měst, Svazu měst a obcí, Asociaci krajů, Sdružení knihoven ČR a Svazu knihovníků a informačních pracovníků, jejichž stanoviska s vypořádáním jsou obsahem části IV.
Veškeré připomínky byly akceptovány, materiál je tudíž předkládán bez rozporu.
[1] Viz INFORMACE, 2002, č.3-4
[2] Viz příloha 1
[3] Ústav pro elektrotechniku AV ČR, Praha
[4] Chybí např. Knihovna Psychologického ústavu AV ČR, pobočka Praha.
[5] V ministerské databázi je uvedena červeně.
[6] Opensource software = Software obsahující volně dostupný zdrojový kód. Je jej možné jakkoliv upravovat nebo distribuovat dál.
Více informací na http://www.opensource.org/
[7] DTD = Definice typu dokumentu (Document Type Definition). Souhrn všech pravidel pro strukturu určitého dokumentu.
[8] V roce 2003 vydalo nakladatelství Lidové noviny jako 20. svazek Knižnice Dějin a současnosti
[9] L. Veselá, Die Juden in der böhmischen Literatur des 16. bis 18. Jahrhundert. Bohemia. Zeitschrift für Geschichte und Kultur der böohmischen Länder, Bd. 44, 2003, Heft 1, s. 68-100.