629
Od 8 hodin rokovala rada KC OF. Diskutující: V. Benda, A. Marvanová, M. Kvašňák, P. Burian, P. Rychetský, J. Oberfalzer, J. Štern ml., P. Pospíchal [...]

Rada schválila návrh stanov OF (jeden přítomný se zdržel hlasování), předložený P. Rychetským, a ve spolupráci s KV VPN přijala stanovisko k událostem v Rumunsku. Pověřila J. Šterna ml. a P. Pospíchala přípravou deníku OF a R. Palouše, aby zastupoval KC OF na dnešním zasedání valné hromady ČSAV. Vyzvala všechny své členy, aby předložili návrhy a požadavky na vnitřní organizaci rady KC OF. Navrhla zřídit funkci správního ředitele KC OF. Zabývala se
problémem obsazení uvolněných poslaneckých mandátů ve FS a konstatovala, že nemá dostatečné informace z ČNR. M. Kvašňák informoval o nedávné jednodenní návštěvě V. Havla na Slovensku [621]. J. Oberfalzer přednesl koncepci profesionalizace aparátu KC OF. P. Burian informoval o dosavadním postupu prvního místopředsedy federální vlády J. Čarnogurského vůči StB a navrhl vytvořit v KC OF zvláštní komisi pro otázky StB. V. Benda hovořil o napjaté situaci ve věznicích.

630
P. Pospíchal, který byl vyslán jako pozorovatel na sjezd KSČ [616, 635], podal radě KC OF [629] stručnou zprávu: »Průběh prvního dne byl místy bouřlivý, místy připomínal frašku, což konstatovali i někteří z delegátů. Celkový duch byl mírně konzervativní, což bylo dáno i složením sjezdu, kde bylo značné zastoupení aparátu strany, tentokrát jeho nižších složek. Přes některé radikálnější názory převažovaly názory udržet jednotu strany s určitou úpravou vnější fasády, zřeknutím se (nepříliš ostrým - nebylo požadováno vyloučení, ale pouze pozastavení členství) nejvíce zkompromitovaných členů a zřeknutím se některých kritizovaných výsad. Ojedinělé názory na rozpuštění strany a založení nové nebo na její přejmenování byly vehementně odsuzovány a při jejich přednesu byly činěny pokusy je předčasně ukončit. Často zmiňovaným tématem bylo rozpuštění základních organizací strany na pracovištích. Kromě ojedinělých názorů, které navrhovaly zachování či založení alespoň jakýchsi stranických buněk na pracovištích, byl nejčastěji vyslovovaným postojem návrh, aby rozpouštěné základní organizace na pracovištích byly jako celek ihned konstituovány v podobě uličních organizací strany.«

631
Vláda ČSSR přijala prohlášení odsuzující násilí v Rumunsku. Ministr zahraničních věcí J. Dienstbier pozval v této souvislosti velvyslance Rumunské socialistické republiky v Československu George Homosteana na své ministerstvo a protest vlády mu tlumočil. Vláda kriticky posoudila předložený rozbor a zhodnocení přestavby organizačních struktur podnikové sféry a přijala na přechodné období pravidla dalšího postupu v této oblasti. Zřídila Hospodářskou radu vlády ČSSR jako svůj koordinační, iniciativní a poradní orgán pro přípravu a realizaci státní hospodářské politiky. Předsedou rady zvolila prvního místopředsedu vlády V. Komárka. Vláda schválila návrh nařízení vlády ČSSR o regulačních odvodech ve mzdové oblasti, schválila rozdělení ministerstva dopravy a spojů na dvě samostatná ministerstva, projednala návrh na obnovení členství Československa v Mezinárodním měnovém fondu a v Mezinárodní bance pro obnovu a rozvoj a vyjádřila souhlas, aby nejpozději do 15. ledna 1990 byla předložena oficiální žádost o přijetí ČSSR do těchto institucí. Vláda posoudila a vzala na vědomí ekonomické zdůvodnění návrhu na navázání diplomatických styků ČSSR s Jižní Koreou. Stanovila nejvyšší hranici osobního důchodu na 3800 Kčs bez výjimky. Přijala opatření k ochraně vnitřního trhu, zejména při vývozu potravin cizinci, a k zamezení nepovoleného vývozu československé měny.

632
Na tiskové konferenci vlády ČSSR informoval místopředseda vlády J. Hromádka o výsledcích své mise ve Vatikánu [619]. Uvedl, že vysvěcený římskokatolický biskup Karel Otčenášek se již ujal úřadu sídelního biskupa královéhradecké diecéze, stejně jako Ján Hirko, prešovský sídelní biskup řeckokatolické církve s působností pro celé Československo. Dosavadní biskup římskokatolické arcidiecéze olomoucké František Vaňák byl jmenován arcibiskupem. Zbývající uprázdněné biskupské stolce budou obsazeny v blízké budoucnosti.

První místopředseda vlády V. Komárek oznámil, že vláda má v úmyslu vytvořit v poměrně krátkém čase podmínky pro plné prosazení tržní ekonomiky. K 1. dubnu vláda připraví tvrdší státní rozpočet a řadu opatření zajišťujících radikální ekonomickou reformu.

633
První náměstek ministra vnitra ČSSR A. Lorenc a náměstek ministra vnitra ČSSR O. Sedlák požádali o uvolnění z funkcí. Vláda jim vyhověla a zároveň jmenovala do funkce prvního náměstka ministra vnitra ČSSR I. Průšu [500].

634
Předseda vlády M. Čalfa a oba první místopředsedové V. Komárek a J. Čarnogurský zastavili činnost Správy vyšetřování StB a dohodli se, že její útvary v centru i v jednotlivých krajích bydou rozpuštěny. Vyšetřování některých zvlášť závažných trestných činů, které tato složka FMV dosud vykonávala, bylo svěřeno skupině vyšetřovatelů podřízené přímo prvnímu náměstku ministra vnitra ČSSR. Zároveň bylo rozhodnuto, aby všechna zařízení umožňující odposlech umístěná v budovách spojů byla předána federálnímu ministerstvu spojů nebo příslušným spojovým organizacím a zapečetěna. Přípravou právní normy zajišťující přístup k těmto zařízením byl pověřen J. Čarnogurský. Kolektivní vedení FMV rozhodlo, že ve všech složkách ministerstva ukončí ke dni 31. prosince 1989 činnost základní organizace KSČ.

635
V Paláci kultury pokračoval mimořádný sjezd KSČ [603], který přijal nové znění akčního programu, Prohlášení k občanům ČSSR, Usnesení k posouzení politické odpovědnosti bývalých vedoucích funkcionářů KSČ, Provolání k bývalým členům KSČ, vyloučeným a vyškrtnutým po letech 1968-1969. Vyslovil souhlas s prozatímním organizačním řádem strany. Prohlásil za neplatné Poučení z krizového vývoje ve straně a ve společnosti po XIII. sjezdu KSČ [139] a
rehabilitoval všechny členy KSČ, kteří byli po událostech let 1968-1969 vyloučeni ze strany. Zrušil Lidové milice. Předsedou Ústřední kontrolní a revizní komise KSČ zvolil bývalého generálního tajemníka ÚV KSČ K. Urbánka.

Sjezd vyloučil z KSČ V. Biľaka a pozastavil členství P. Colotkovi, J, Fojtíkovi, J. Havlínovi, A. Indrovi, M. Kabrhelové, A. Kapkovi, J. Korčákovi, B. Chňoupkovi, M. Beňovi, K. Hoffmannovi, M. Hruškovičovi, L. Pezlárovi, M. Zavadilovi, L. Luhovému, J. Pirčovi, V. Šalgovičovi, L. Štrougalovi, V. Vajnarovi, J. Hajnovi, J. Kempnému, J. Lenártovi, I. Janákovi, G. Husákovi, Z. Sojákovi, O. Čmolíkovi, M. Müllerovi, F. Štafovi, F. Tesařovi, K. Kovářovi, J. Puršovi, V. Markovi a M. Zikovi.

636
Vydavatelství Lidové demokracie a nakladatelství Vyšehrad poukázalo se souhlasem předsedy ČSL J. Bartončíka na konto Občanského fóra částku 100 000 Kčs.

637
Na pozvání občanských fór Poldi Spojených oceláren, kladenských dolů, ČKD Slaný a kladenského divadla navštívil kandidát na úřad prezidenta republiky V. Havel v doprovodu delegace město Kladno. Na mítinku na náměstí Revoluce, kterého se účastnilo asi 15 tisíc osob, přednesl proslov; dále vystoupili M. Kubišová, L. Vaculík, Š. Pánek, M. Kocáb a zástupci místních OF. Po ukončení mítinku se uskutečnila krátká tisková beseda.

638
Od 17.30 do 18.30 informoval J. Křižan radu KC OF - za přítomnosti V. Havla, který se vrátil z návštěvy Kladna [637] - o jednáních, která společně se Z. Jičínským vedl s pracovníky kanceláře FS, týkajících se příprav slavnostní volby prezidenta ve Vladislavském sále Pražského hradu.

639
Krátce po 18. hodině začala v Praze na Kampě další demonstrace odsuzující násilí v Rumunsku