Fyzikální ústav Akademie věd ČR

Jazyky

Přihlásit

Hlavní nabídka

Výzkumná témata oddělení 29

Teorie strun a kvantová gravitace

Teorie strun je jedinou známou teorií, která konzistentně sjednocuje všechny čtyři základní interakce: elektromagnetickou, gravitační a silnou a slabou jadernou sílu. Fakt, že není ve sporu s kvantovou mechanikou, ji činí i nejúspěšnějším kandidátem na kvantovou teorii gravitace. Teorie strun musí zdolat Celý text >>

Problémy poruchové teorie v QCD

Jedním z úkolů poruchové QCD je přesné určení hodnoty silné vazby α_s z hadronových rozpadů τ. Šířku R_τlze určit z dvoubodových korelačních funkcí Π(s), což jsou Fourierovy obrazy vakuových středních hodnot proudových součinů. Příkladem je Adlerova funkce D(s), vyjádřená pomocí 1. derivace Π(s). Tyto funkce jsou rozvíjeny do poruchových řad; je užitečné znát polohu a povahu jejich singularit. Celý text >>

Dopředná fyzika - experiment ATLAS

Řešen v CERN, Ženeva s finanční podporou MŠMT ČR.
V rámci projektu se zabýváme přípravou a vývojem detektoru dopředných protonů pro experiment ATLAS. Prováděli jsme simulace průchodu dopředných protonů v magnetickém poli urychlovače LHC. Tyto simulace slouží jako podklad pro design detektoru a elektroniky triggeru. Zároveň se zabýváme návrhem fyzikálního programu pro takovýto detektor a to především myšlenkou využití LHC jako dvoufotonového urychlovače.

Významné publikace:

Celý text >>

Fyzika jetů – experiment DZero

Řešen ve Fermilab, Batavia, Illinois, USA s finanční podporou MŠMT ČR.
Před spuštěním LHC byl TEVATRON největším urychlovačem na světě. Již více než 10 let se účastníme experimentu DZero, který analyzuje srážky protonů s antiprotony dodané urychlovačem TEVATRON. Zabýváme se především fyzikou jetů s velkou příčnou hybností. Jety jsou kolimované spršky částic Celý text >>

Difrakční rozptyl protonů při vysokých energiích - experiment TOTEM na LHC v CERN, Ženeva

Řešen v CERN, Ženeva (v rámci mezinárodní spolupráce deseti institucí) s finanční podporou MŠMT ČR.
K difrakčnímu rozptylu protonů na protonech dochází při malých hodnotách kvadrátu přenosu hybnosti t, tj. kdy je většina částic rozptýlena pod velmi malými úhly v dopředném směru. Na rozdíl od hluboce nepružných kolizí jsou dynamické charakteristiky difrakčního rozptylu slabě závislé na celkové energii srážky. Z hlediska teoretického popisu představují difrakční procesy nejsložitější problém, protože obvyklé poruchové metody zde nelze použít.