Samoslička

[Hovorna]

(F. H.) O stromu, který sám od sebe uschl, říká se místy, že je samoschlý (srv. samorostlý); odtud podst. jm. samosechl (2. p. -schla) nebo samoschla ž. r. (na Písecku v 16. st.), samoschle, -schlice, -schlička, což se zjednodušuje v samosle atd. Ze samoschlic se dělávají kůly do plotu, a toto jméno se přenáší i na kůly, které pocházejí ze stromků neuschlých (vysekaných z hustého lesa a p.). Doklady z lidové mluvy, zvl. od Domažlic, v. u Kotta 3, 259; 7, 650; Přísp. 1, 353; 3, 353. Slova toho užívá také Holeček v Našich (jako samoslička v plotě = jako kůl v p., osamělý, 7, 165, též 263).

Naše řeč 6, ročník 8/1924

Předchozí Káď

Následující Sopouch