V Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., probíhá řada významných projektů s celonárodním kulturním významem. Navrhovaný způsob financování Akademie věd ohrožuje jejich realizaci.
Podpořte nás. Děkujeme. Novinky sledujte přímo na stránkách Akademie věd v ohrožení. Bylo založeno Fórum Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Tisková zpráva fóra VĚDA ŽIJE! 30. 8. 2009.
PRAHA 30. 8. 2009 – PROTESTUJÍCÍ VĚDCE POBOUŘIL ZASEDACÍ POŘÁDEK U KULATÉHO STOLU V PONDĚLÍ 31. SRPNA 2009 SE MÁ USKUTEČNIT PRVNÍ KULATÝ STŮL O BUDOUCNOSTI ČESKÉ VĚDY. PO PROTESTECH VĚDCŮ PROTI REFORMĚ VĚDY PREMIÉR FISCHER SLÍBIL PŘED TELEVIZNÍMI KAMERAMI ŠIROKOU DEBATU O TOM, JAK SE BUDE HODNOTIT A FINANCOVAT ČESKÝ VÝZKUM. JENŽE U KULATÉHO STOLU BUDOU SEDĚT PŘEDEVŠÍM LIDÉ, KTEŘÍ CHAOTICKOU REFORMU VĚDY A VÝZKUMU PŘIPRAVILI. Z DVACETI MÍST MOHLA AKADEMIE VĚD OBSADIT POUZE TŘI. „JAKO REAKCI JSME PŘIPRAVILI HAPPENING, V JEHOŽ RÁMCI SE MY VĚDCI NA CHVÍLI PROMĚNÍME V OSLY, KTERÉ SE Z NÁS SNAŽÍ UDĚLAT RVVI,“ ŘÍKÁ MARTIN KRUMMHOLZ Z FÓRA „VĚDA ŽIJE!“. čtěte více...
Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, v. v. i., je pracovištěm, v němž je soustředěn základní i aplikovaný výzkum současné češtiny a jejího vývoje od středověku. Výzkum je zaměřen jak na psanou češtinu spisovnou, tak na češtinu mluvenou ve všech jejích spisovných i nespisovných podobách, tedy v její územní a sociální diferenciaci. Součástí výzkumu jsou i teoretické otázky obecné jazykovědy, jazykové kultury, stylistiky, obecné teorie komunikace a kontrastivní (srovnávací) a kontaktové lingvistiky. Výsledky výzkumu jsou aplikovány při tvorbě slovníků (slovníky nových slov, nářeční slovníky, slovníky vlastních jmen, slovník etymologický a slovník staročeský), jazykových atlasů, gramatik, pravidel pravopisu a popularizačních příruček pro veřejnost. Materiálovou základnou pro práci ústavu jsou jednak bohaté lístkové archivy založené koncem 19. a počátkem 20. století, archiv vlastních jmen pak v 60. letech 20. století, které jsou majetkem ústavu, jednak počítačový Český národní korpus, spravovaný na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Významným zdrojem poznání současné mluvené češtiny jsou fonotéky a videotéky a na nich založené psané záznamy mluvené řeči, soustavně budované v ústavu od devadesátých let 20. století. Významnou složkou činnosti ústavu je služba veřejnosti. Je to především činnost poradenská. Spočívá zejména v telefonickém a písemném zodpovídání jazykových dotazů široké veřejnosti. Další složkou poradenské a popularizační činnosti ústavu je spolupráce s rozhlasem a televizí při tvorbě pořadů o češtině a spolupráce s řadou deníků a periodik, v nichž jsou pravidelně otiskovány „jazykové koutky“ na nejrůznější zajímavá a aktuální témata. Ústav vydává pět vědeckých časopisů (Slovo a slovesnost, Naše řeč, Linguistica Pragensia, Časopis pro moderní filologii, Acta onomastica).
|