Kopule
Kopule, v níž je umístěn dalekohled, je dílem Průmstavu, závod Kolín. Byla postavena podle projektu Krajského projektového ústavu v Praze. Autorem projektu je architekt Pavel Procházka.
Kruhová budova kopule má vnější průměr 21,11 metru a hmotnost 1040 tun. Stěny jsou 0.5 metru silné a tvoří je 35 cm silná vrstva železobetonu a vnější cihlová obezdívka silná 15 cm působící jako tepelná izolace. Vnější plášť budovy tvoří vlnitý hliníkový plech, který jednak zlepšuje tepelně izolační vlastnosti budovy a jednak odráží část dopadajícího světla a brání tak zahřívání vnější plochy zdi -- tím se omezuje neklid atmosféry v bezprostředním okolí kopule. Na koruně budovy je kruhová kolejnice, po níž se otáčí vlastní kovová báň.
V budově kopule jsou všechna zařízení nutná pro provoz dalekohledu, jako jsou pumpy dodávající olej pod tlakem do ložisek dalekohledu, nádrže na olej, elektrické rozvaděče atd.
V patře kopule je zasklená galerie pro návštěvníky. Umožňuje výhled na dalekohled, ale odděluje návštěvníky od vnitřku kopule, aby se v prostoru dalekohledu uchovala nízká prašnost a držela stálá teplota. Do návštěvnické galerie se vstupuje zvláštním vchodem.
Naproti galerii je zasklený velín se řídícími počítači, které ovládají dalekohled. Ve velínu se startuje ovládací systém a zde se po skončení pozorování vypíná.
Budova kopule je stavebně rozdělena na dvě části -- kruhovou budovu a pilíř dalekohledu. Obě části od sebe dělí dilatační spára široká 10 cm, která brání přenosu vibrací z kopule na pilíř. Obě stavby stojí na pískovém polštáři, dokonale izolovaném proti vlhkosti, neboť suchý písek výrazně tlumí vibrace podloží. Tyto vibrace vznikají otáčením kovové kopule při pozorování nebo v důsledku nárazu větru na budovu kopule. Chvění lze omezit i vhodným řešením pohybu vlastní kovové kopule. Ta se neotáčí plynule, ale po krocích, v závislosti na poloze dalekohledu. Ve chvíli, kdy tubus začíná mířit do okraje štěrbiny, kopule se pootočí, takže dalekohled získá určitý volný prostor pro sledování hvězdy bez nutnosti otáčet kopulí.
Štěrbina kopule je široká 5 m a uzavírají ji dvoudílná vrata. Každé křídlo váží kolem 10 tun. Otevírání a zavírání proto obstarávají elektromotory, ale pro případ náhlého výpadku proudu se vrata dají zavřít i ručně.
Kopule se pohybuje na 24 vozících, z nichž čtyři jsou poháněny elektromotory napájenými střídavým proudem. Dvě rychlosti otáček motorů umožňují dvě rychlosti pohybu kopule. Její hmotnost činí 195 tun. Je vyrobena z ocelových nosníků potažených pláštěm, tvořeným zvenku postupně hliníkovým plechem, dehtovým papírem, dvěma vrstvami prken, styroporem a sololitem. Tato sendvičová struktura zajišťuje, že kopule má velmi dobré izolační vlastnosti a dokáže uvnitř udržet teplotu z předešlé noci. Denní teplotní výkyvy jsou v kopuli zhruba desetkrát menší než venku.
Přímo na vnitřní stěně kopule je umístěn jeřáb o nosnosti 5 tun. Používá se při vyjímání zrcadla z dalekohledu nebo při změně optické konfigurace dalekohledu.
V kopuli jsou dvě pozorovací lávky sloužící pozorovatelům, pro práci v primárním nebo Cassegrainově ohnisku. Pozorovací lávka pro primární ohnisko je umístěna ve štěrbině na vnitřním obvodu kopule. Může dosáhnout výšky až 13 metrů nad podlahou kopule. Druhá plošina pro práci v Cassegrainově ohnisku se pohybuje na kruhové kolejnici kolem pilíře dalekohledu v podlaží kopule. Může dosáhnout výšky zhruba šesti metrů.