Kabinet dějin vědy

Hlavní stránka » Oddělení a centra » Kabinet dějin vědy »

Kabinet dějin vědy je specializovaným pracovištěm v rámci Akademie věd České republiky, které se systematicky věnuje historickému studiu a zpracování vývoje vědy představující souhrn empirických, teoretických a praktických poznatků vedoucích k novým objevům produkovaných specifickou komunitou badatelů při použití vědeckých metod coby specifické oblasti intelektuálních i sociálních dějin. Toto studium je přitom zhruba od 80. let 20. století obecně považováno za stále důležitější; dalšími velmi blízkými obory jsou především dějiny techniky (history of technology) a filosofie vědy (philosophy of science). Rámec tzv. moderní vědy (modern science) v 19. a 20. století představuje především enormní růst profesionalizace, institucionalizace a internacionalizace vědy stejně jako vnitřní dynamika rozvoje jednotlivých vědeckých oborů.

Časové spektrum, v němž se toto studium pohybuje je nicméně z více důvodů značně širší – od středověkých pokusů o sladění exaktnosti s kosmologickými principy, přes analýzu intelektuálního potenciálu raně novověké „res publica litteraria“ a forem její odborné komunikace až po složitý a nejednoznačný vztah vědy a politiky ve 20. století.

Dlouhodobou prioritou je zejména sledování vědeckého vývoje v období tzv. první československé republiky (1918-1938/39) a proměny vědecké obce v českých zemích během totalitní nadvlády. Důraz je kladen především na multinacionální a multikulturální intelektuální prostředí, které se tehdy v tomto prostoru vytvořilo nejen v důsledku skutečnosti, že se nová republika stala místem potkávání českých i slovenských vědců a jejich německých kolegů, ale i pod vlivem příchodu ruské a ukrajinské inteligence, která sem emigrovala ze své vlasti po nástupu ruských bolševiků k moci. Pro období druhé světové války (1939-1945) a poúnorového komunistického režimu (1948-1989) vystupuje do popředí jak otázka uplatňování těžko uchopitelného a nejednoznačného mechanismu vědní politiky v totalitním státě, tak i široký komplex problémů souvisejících se zneužíváním vědy ze strany totalitní moci a jejích ideologických i pragmaticky podmíněných deformací. Stranou přitom nelze ponechat ani výrazné proměny ve struktuře vědecké obce: pokus o její decimaci během období nacionálního socialismu a násilnou restrukturalizaci ze strany komunistického režimu, postupnou sociální deprivaci vědců (v období komunistického režimu de facto až jejich proletarizaci) a jejich vtlačování do služebné role jak vůči vojensko-mocenským zájmům, tak vůči výrobně-technologickému státnímu monopolu. Přirozenou reakcí na takový vývoj byl podstatný vzrůst politicky motivované emigrace vědců i dalších intelektuálů a otázka tzv. vědeckého exilu. Samostatnou kapitolu pak představuje sledování osudů židovských intelektuálů pocházejících z českých zemí, kteří byli podrobeni drastické zkoušce v období druhé světové války a v různé míře vystaveni zvýšenému nátlaku i za komunistické diktatury.

Z hlediska jednotlivých oborů, na jejichž příkladě jsou sledovány proměny vědecké komunity v průběhu 20. století, jsou sledovány vedoucí vědní disciplíny ze všech hlavních oblastí vědeckého výzkumu – tedy jak základní obory (zejména jaderná fyzika), tak i vědy o člověku (genetika), některé chemické a biochemické obory, vybrané společenské vědy i humanitní disciplíny v čele s historiografií.


 


Demokratická revoluce 1989 Československo 1968.cz Němečtí odpůrci nacismu v Československu Akademie věd v ohrožení

Current events in picture

Director of the Institute for Contemporary History Oldřich Tůma starts the proceedings on 20 November. The picture further shows the participants of the first panel called “The Struggle for East-Central Europe as a Primary Cause of the Cold War?” From left to right: Michael Hopkins, Benjamin Frommer (Chair), Vít Smetana, László Borhi and Rolf Steininger.
Prime Minister Jan Fischer awarding Prof. Mark Kramer with the Karel Kramář Memorial Medal.
The Prime Minister is congratulating Thomas Blanton, the director of the National Security Archive. Further from left to right are: Prof. Alex Pravda (Oxford University), Prof. Mark Kramer (Harvard University), Prof. Vilém Prečan (Czechoslovak Documentary Centre), Prof. William Taubman (Amherst College) and Michael Dockrill – husband of Prof. Saki Dockrill who was awarded in memoriam.

International conference (19-21 November 2009) about the role played by East-Central Europe in the Cold War.

more...