Návštěvou u novin

[Posudky a zprávy]

Lidové proudy v Náchodě. — 18. V. 1934: »aby legionáři si prosekali cestu z Ruska domů občanskou válkou zamořeným Ruskem.« — Nezasvěcený čtenář neví, je-li řeč o tom, aby si legionáři prosekali cestu občanskou válkou, či bylo-li Rusko touto válkou zamořeno. Správně: »aby si prosekali domů cestu Ruskem, zamořeným občanskou válkou.«

Národní politika 21. IV. 1934: »Dne 19. t. m. konaly se ve Skutči doplňovací volby starosty za ministerstvem vnitra nepotvrzeného komunistického starostu, taj. Josefa Kubáta. Při těchto volbách zvolen byl již dříve okresním úřadem ve Vysokém Mýtě prozatímně jmenovaný starosta Josef Melezinek, továrník ve Skutči.« Zase nesprávný pořádek slov. Správně: »… konaly se volby za starostu…, nepotvrzeného (nebo: který nebyl potvrzen) min. vnitra…« — »… byl zvolen J. M., jehož už předtím prozatímně jmenoval okr. úřad ve Vys. Mýtě.«

25. V. odpol.: »… Německá vyřízení… ne zřídka vykazují těžké jazykové vady…« — Správně a česky: »V německých vyřízeních… jsou velmi často těžké jazykové vady.«

9. VII. (odpol.) — »Bylo to 5.400 švýc. franků a nějaký menší peníz v českoslov. valutě.« — Malý peníz je mince; u nás tedy pětihaléř, desítihaléř. Zde je však řeč o peněžní částce, o peněžní sumě. Tedy správně: »… a nějaká menší částka (nebo suma) v českoslov. valutě.« — »… se upozorňuje na těžká nebezpečí prudkých a přeháněných slunění, která přivádějí velmi nebezpečné sluneční úpaly…« — Přeháníme dobytek, stádo přes silnici; také bouřka se přežene. Ale slunění přepínáme, upřilišujeme, slunění je přílišné, přepjaté, přemrštěné, nemírné. — Česky říkáme, že slunění způsobuje úpaly, že sluněním vznikají úpaly.

25. VII. — »Směrnice o prodeji a zavazení majetku katolické církve.« — Slovo směrnice jest dobrý výraz geometrický (Richtungskonstante) a je správně utvořeno. Užívá se ho i ve smyslu přeneseném: směrnice české politiky a podobně. Leč — dnes se toho slova zneužívá a stává se frázovitou módní výplní v úředních a novinářských článcích. Proto píšeme raději: pokyny, návod o prodeji… — »Havarie pražského auta.« — Dnešní sportovci nedovedou říci, že se dvě auta srazila, že se letadlo zřítilo, ale: — že se stala havarie, letadlo havarovalo atd. Je to módní slovo, zbytečné slovo, protože naše mateřština je bohata na vlastní výrazy. — »V Iraku vládne Angličany dosazený král Feisal I., a tento arabský vládce je velký přítel automobilismu.« — Zde je nesprávný pořádek slov. V Iraku nevládne nikdo Angličany, mělo být tedy napsáno: »V Iraku vládne král Feisal I., dosazený Angličany…« — »… a spolupracoval také v italských časopisech« (t. j. zesnulý něm. žurnalista W. L. Stein). — V NŘ. (XVII, 263) čteme o tvoření nových sloves: »Jinou chybou, jíž se dopouštějí často ti, kteří jsou v častém styku s němčinou, je tvoření slovesných komposit. Pracuje-li někdo se mnou, řekneme v češtině, že pracujeme spolu; avšak pod vlivem německého mitarbeiten vznikl novotvar spolupracovati a velmi se rozšířil.« Dr. F. Trávníček vykládá v Gebaurově mluvnici na str. 380: »Nesprávně se spojuje se slovesy jako předpona spolu-: spolupodepsati, spolupůsobiti a j. Se jmény (podst.) jsou složeniny správné od nejstarších dob: spolubratr, spolubližní, spolužák atd.« Pišme a mluvme tedy: »a pracoval také v ital. časopisech«; nebo: »byl spolupracovníkem ital. časopisů.« — »Třeba ještě zkoumati, které články zákona o výbuš. látkách přicházejí v úvahu.« — To má německý vzor: »Kommt in Betracht.« V mluvnici Gebaurově-Trávníčkově (str. 447) se vytýká něm. napodobenina: něco přichází v úvahu místo správného: o to jde (může jíti), k tomu je třeba přihlížeti, to je důležité a podob. Také »Naše řeč« kárá neustále tuto vazbu. Proto napíšeme správně: »… o které články zákona o výbuš. látkách jde.«

25. VII. (odpol.) — »Jak vidno právě z naší včerejší zprávy…« V mluv. Gebaurově-Trávníčkově (str. 400) a v Naší řeči čteme, že jediné správné je: »Z toho je viděti, z toho vidíme, že…, jak je viděti, jak vidíme…« — »Je to v první řadě naše konservatoř.« — V čísle z 27. VII.: »… provedl celou řadu zločinů.« — 29. VII.: »Ohněm byla zničena řada gumových plášťů.« — V témž čísle: »… jeď v prvé řadě do bratrské Jugoslavie.« — V témž čísle: »… zda vnitřní rozháranost Rakouska nevyvěrá též, byť i ne v druhé řadě ze zoufalství tamních hospodářských poměrů.« — Na nesprávné užívání vazeb a rčení se slovem řada podle němčiny upozorňuje nejen česká mluvnice, ale i Naše řeč. Je to napodobení německých vazeb, za které máme v češtině stejně dobré vazby domácí. Shora uvedené věty napíšeme správně: »je to především naše konservatoř;« — »provedl velmi mnoho (nebo spoustu) zločinů; — bylo zničeno mnoho, velké množství plášťů; — především do Jugoslavie; — byť i nepřímo, byť i na druhém místě ze zoufalství…«

26. VII.: Srpen v Kupari je dík otevřenému moři… bez vedra.« — Zde je zase vzor německý. Česky a správně: Srpen v Kupari je bez vedra, protože je tam otevřené moře. — »… že Srbsko nepřijalo rak.-uherskou notu bezpodmínečně« (= bedingungslos!). — Česky: bez výhrady! — »Vůdce povstalců vypálil z bezprostřední blízkosti dvě rány z pistole.« — Něm. unmittelbar lze přeložiti česky »přímý, těsný.« Tedy: »… z přímé, z těsné blízkosti.« — »… byl nadšeným podporovatelem námořnictva, jemuž se dostalo poměrně bohatých prostředků (správně zdrojů, podpor) na úkor (spr.: na újmu, na škodu) potřeb pozemního vojska.« — Vlivem němčiny říkáme ve smyslu »Geldmittel« často zbytečně prostředky, ačkoliv máme dost a dost jiných, správných českých slov: peníze, kapitál, jmění a podob.

27. VII. (odpol.) — »… pomoc, kterou nám zde poskytli, není nijak prvotřídní…« (= erstklassig!). — Česky: nejlepší, vynikající. — »… dostáváme se do opravdu zoufalé situace;« lépe bylo napsati »do situace opravdu zoufalé.«

28. VII. »… aby nemohl býti rozhlas tak zneužit, jak se stalo ve Vídni.« — Správně: zneužíti čeho, tedy »aby nemohlo býti rozhlasu zneužito.«

29. VII. »O pobytu italských vojsk na rakouské hranici se oznamuje…« — Hranice = narovnané dříví. Hus zemřel na hranici, hranice vzplála… Ale mez, pomezí, čára dělící na mapě dva různé státy od sebe, to jsou hranice (podst. jm. pomnožné). Zpívávalo se: Na hranicích města německého…« Lid mluví: žije za hranicemi, odešel za hranice. — »… že chce brát hodiny na klavír.« — Nechme Němce, ať berou hodiny (= Stunden nehmen). My se vyjádříme po našem: »že se chce učiti na klavír, že chce choditi na hodiny klavíru.« Lid říká: Chodí na franštinu, chodí na klavír. — »… zápisníčky, v nichž bude míti zaneseny hesla knížek,« správně: v nichž bude míti zapsány… — »Společnost divadelního ředitele L. Žďárského, která tu s úspěchem hostuje…« — Podle německého slova gastieren vzniklo české hostovati; zbytečně, nečesky! Pišme: společnost hrála pohostinsky. — »… budou očištěny od největších škůdců.« Sloveso čistiti má příčestí: čištěn. Tedy: očištěny.

*

K chvále Národní politiky musím uvésti, že si její redakce všímá správnosti jazykové. Uveřejňuje v krátkých obdobích pokyny »Pišme správně česky!« (zdá se, že podle »Pravidel«) a nedávno otiskla i tento článeček:

»Ejhle čeština u pražského soudu. Měli jsme náhodou příležitost nahlédnouti do ověřeného opisu protokolu, který byl učiněn německou zapisovatelkou, doktorkou (!), u okresního soudu pro přestupky. Tento protokol zní takto (ovšem s vynecháním zúčastněných osob):

Dne 30. XII. 32 jsme šla s psem na procházku v Žižkově ulici a viděla jsem jak pobyhal velky pes pí Š. samovolně, který jest udaný jako hlídaci pes na magistratě. Jak mně uviděl dal se do běhu k mně a začal se utočit, na mně a strhl se mně šátku. Pak strhl na hubek mého psa a dali se do rvácku. Oba měli kožich (má býti asi košík), ale spolu se strhli při rvácku kožík. Prosila pí S., aby pes volala, ale ona to neudělala. Pes pí S. pak kousel pí S. do ruky, když ona ho chtěla utrhať. Mně pes neublížil. Dělnik kamenu pak začal je rozhádm. Trvalo to půl hodinu.

Uveřejňujeme bez poznámky.«

Přes to — ve spěchu redakčním — proklouznou redaktorovi tu a tam nemilé chyby; na některé z nich jsem dnes upozornil. Frant. S. Jaroš.

Naše řeč 8, ročník 18/1934

Předchozí J. H.: Od slabikáře do literatury

Následující Interpunkce na vysvědčeních