Výzkumný projekt je zaměřen na analýzu fenoménu bezdětnosti v české společnosti. Kromě studia nedobrovolné bezdětnosti je výzkum zaměřen i na šetření volby života bez dětí. Důraz je kladen na výzkum životních strategií, podmínek a identit bezdětných mužů a žen tří věkových kategorií. Stěžejní fází projektu je rozsáhlý kvalitativní výzkum postavený na hloubkových, polostandardizovaných a v prvním a třetím roce výzkumu opakovaných rozhovorech. Bezdětnost je však zkoumána komplexně, také se zahrnutím sociodemografické analýzy vývoje počtu a struktury bezdětných, mediální analýzy a sekundární analýzy kvantitativních sociologických dat o rodinném životě a reprodukčním chování české populace. Svým zaměřením výzkum rozšiřuje dosavadní poznání studií bezdětnosti v rovině předmětové i metodologické.
řešitelka Hana Hašková, SOÚ AV ČR; spoluřešitelka Lenka Zamykalová, 3.LF UK
Reprodukční preference a bezdětnost v české společnosti / Hana Hašková
V článku autorka analyzuje vliv různých faktorů na reprodukční preference a reprodukční chování českých mužů a žen, přičemž se zaměřuje zejména na faktory, které mají vliv na uskutečnění přechodu ze stavu bezdětnosti do rodičovství, odkládání rodičovství do pozdějšího věku nebo setrvání ve stavu bezdětnosti. Poznatky čerpá jednak ze Sčítání lidu, domů a bytů v ČR, jednak z dotazníkového šetření 25 - 54leté české populace z roku 2005 „Souvislosti proměn pracovního trhu a forem soukromého, rodinného a partnerského života v české společnosti“, jednak z dotazníkového šetření české populace „Naše společnost 2004/4“, a v neposlední řadě i z kvalitativní analýzy šedesáti problem-centered interview s bezdětnými muži a ženami staršími 30 let. Data kvalitativní povahy poukazují na „horizonty“ konceptu volby a dichotomií typu dobro-volnost/ne-dobro-volnost v kontextu studií reprodukčního chování. Data kvantitativní povahy ukazují, že na vstup do rodičovství, jeho odkládání nebo setrvání ve stavu bezdětnosti mají vliv jak faktory strukturální, tak i hodnotové. Ty autorka kategorizuje na faktory situační a ekonomické na straně jedné a faktory okolí a touhy po dítěti na straně druhé. Faktory ekonomické, které však mohou vystupovat jak v rovině strukturální, tak i hodnotové, jsou pak těmi, které v otázkách reprodukce od sebe odlišují současné mladé generace od generací, které zakládaly své rodiny zejména před rokem 1989. Většina z testovaných vlivů, které posilují odkládání vstupu do rodičovství, setrvání ve stavu bezdětnosti nebo zakládání menších rodin, se ukázala v daném směru působit dlouhodobě a mezigeneračně, a to jak na preferovaný, tak i realizovaný počet dětí. Testován byl například vliv ne/přítomnosti stabilního partnerského soužití, velikosti věkového rozdílu mezi partnery, ne/shod v rámci individuálních reprodukčních preferencí mezi partnery, velikosti sídel, preferencí „ne/tradičních“ forem soužití, míry důrazu na příbuzenskou kohezi a také výše stupně vzdělání. U některých z těchto vlivů dochází v současné době k jejich posilování nebo rozšiřování.
Plné znění článku viz níže přiložený soubor.
