Podstatná část celkového účinného průřezu proton-protonových srážek na LHC je
tvořena tzv. difrakčními procesy, které jsou charakterizovány přítomností
prázdných oblastí v rapiditě, případně také protony vycházejícími ze srážky
neporušeny a jen s velmi malou ztrátou hybnosti. Difrakční procesy je možno
dělit podle počtu takovýchto neporušených protonů na procesy s jedním
neporušeným protonem, se dvěma neporušenými protony a se dvěma disociovanými
protony. V difrakčních procesech lze studovat produkci jetu, kalibračních
bozonů W, Z a fotonu, vektorových mezonů, těžkých kvarků a Higgsova bozonu.
Difrakce při nízkých luminositách
Identifikace těchto procesů probíhá na zakladé hledaní prázdných oblastí
v rapiditě, tedy oblastí s celkovými energiemi na úrovni šumu detektoru.
Návrh triggeru se opírá o současnou přítomnost alespoň jedné prázdné oblasti
v detektoru a pozůstatku procesu s tvrdou škálou. Oblastí zájmu je proměření
procesu s tvrdou škálou v neprobádaných oblastech fázového prostoru, zejména
pak tzv. pravděpodobnosti přežití prázdných oblastí.
Difrakce při vysokých luminositách a projekt AFP
Identifikace těchto procesů je založena na přítomnosti neporušených protonů
v dopředných detektorech protonů. Fyzikální ústav AVČR se účastní vývoje
dopředných detektorů, jež se mají umístit ve vzdálenosti 220m od detektoru
ATLAS. Dráhove detektory budou umístěny v pohyblivé urychlovací trubici
společně s detektory pro trigger první úrovně a s časovými detektory, s
jejichž pomocí je možné potlačit kombinatorické pozadí, jehož vliv roste
kvadraticky s luminositou. Vysoké luminosity umožní proměřit procesy s nízkými
účinnými průřezy, například produkci Higgsova bozonu v exkluzivních procesech.
