Kolikoslabyčný — kolikaslabičný

[Hovorna]

Přídavná jména složená, která vznikla z výrazu, složeného z číslovky a ze jména počítaného, mívají první člen zpravidla ve tvaru genitivním. Na př. svátek Tří králů jest svátek tříkrálový, svícen dvou ramen jest svícen dvouramenný, a tak také pětiboký, šestihranný, desítiletý, padesátiletý, dvousetletý, tisíciletý, ale stoletý (kdežto staletý bývá ve významu několik set let starý). U číslovek neurčitých (nesklonných) mnoho, málo, kolik, několik býval ve složeninách pravidlem tvar s -o, na př. mnohohlasý, mnohoobročný, mnoholetý, mnohotvárný, mnohoúhelný, málokvětý, několikodenní, několikoletý, několikodílný (příklady vesměs z Jungmannova Slovníku). V novější době se ujímá i u těchto složenin, zvláště u slov s několik, patrně vlivem složenin dvouramenný a p. a složených výrazů (práce několika let, dílo o několika svazcích), také tvar genitivní a říkáme nyní častěji několikaletý, několikasvazkový, několikadenní, několikanedělní (Kott 6, 1150), někdy i mnohaletý (t. 6, 1010). Podle nynější zvyklosti je tedy lépe psáti kolikaslabičný, několikaslabičný, ale ovšem mnohoslabičný.

Naše řeč 3, ročník 2/1918

Předchozí Josef Zubatý: »Jeden z nejlepších lidí«

Následující Lyže, lyžař