Kabát dobře padne

[Hovorna]

O nesprávném budoucím čase »bude padnouti« (III, 18) poučuje nás prof. Jakubec, že jej lze slýchati i v nestřežném pražském hovoru (»ten kabát Vám bude padnout«): odtud by tedy jej byl asi měl i Vrchlický. Výklad o tomto významě slovesa »padnouti« napsal Pražan, který si zakládá na znalosti jazykových zvláštností svého rodného kraje: přiznává se však, že »bude padnouti« ještě nikdy neslyšel.

Za to si mohl vzpomenouti (mimo sloven. pristať) na slovesa dokonavá, jimiž Pražan vyjadřuje, ne sice, že šat »padne«, nýbrž že sluší. V nové knize Herrmannově (Vdavky Nanynky Kulichovy 206) říká domácích slečna Amálka, které se přichytlo leckteré slůvko, nehodící se do její rodiny, jak pěkné má šaty za družičku: »Jen se na nich připíchne turnýra — uvidíte, jak mi štěknou!« Zde tedy šaty »štěknou« až o Nanynčině svatbě, v budoucnosti: ale stejně by se byla slečna Amálka asi vyjádřila, kdyby je byla měla na sobě, tedy o přítomnosti (»ty mi štěknou, cóó?«). Jiné, starší slovo praví, že na př. kabát »sekne«: to tuším znamená, že je »sekácký«, že v něm člověk dělá (nebo bude dělati) »sekáče«, t. j. šviháka. Skoro se zdá, že rýmové slovo »štěkne« je opravené vydání staršího »sekne«. Také se říká, že kabát »řízne«; u Stroupežnického (Z Prahy a z venkova, 91, 92) hoši z Podskalí posuzují nádhernou čepici ve výkladě, jak by to v ní »seklo« za muzikou s vojanským pohřbem, a hned potom shrnuje jeden z nich svůj soud v slova: » … slouchej, Véno, tó je přéce čepicé, cá? Ta by řízla!« »Řízne« je asi synonymická náhrada slova »sekne«, v jakých si lidová mluva libuje (na př. místo »to tě nevytrhne s« se řekne »to tě nevyškubne«). Ale nejde zde o výklad těchto slov, jen o to, že ukazují, jak při slovech podobných je na témže tvaru stejně možný význam přítomný i budoucí.

Naše řeč 2, ročník 3/1919

Předchozí Gebauer, Ertl: »Ty kluku klukovská!«

Následující J. Inderka: Kterak se překládá ze slovanských jazyků