Vědci vůbec nejsou nudní. Jsou naopak velmi kreativní a přímo hýří nápady. Občas se opravdu vyplatí, když člověk zkusí uvažovat poněkud netradičně. Jako někteří naši kolegové, jimž se podařilo v roce 2008 výrazně „skórovat“ na biologickém hřišti.
Nepředstavujte si ovšem, že ve výzkumu stačí mít geniální myšlenku a pak už je úspěch automaticky zaručen! Potřebujete ještě slušnou dávku pracovitosti a trpělivosti, protože všechno musí být pečlivě prozkoumáno a ověřeno, než můžete své objevy zveřejnit nebo patentovat. Za každým odstavcem tohoto textu se tedy skrývají léta práce celého týmu lidí.
Začněme projektem z říše genů. Laboratoř docenta Doležela luští genetickou informaci rostlin, uloženou v DNA. Přesná znalost genů velmi pomáhá šlechtitelům zemědělských plodin. Bohužel zrovna rostlina živící třetinu světa – pšenice – má genetickou informaci jako naschvál mimořádně rozsáhlou. Její „přečtení“ považovali biologové donedávna za skoro neřešitelný problém.
Naštěstí dostal docent Doležel originální nápad, jak rozdělit dědičnou informaci pšenice na menší, zvládnutelné porce. Se svým týmem vytvořil důmyslné metody, které umožňují vytřídit z dělících se buněčných jader jednotlivé chromozómy. Vědci z celého světa spojili síly a začínají s pomocí této strategie luštit DNA jednoho chromozómu po druhém. První slibné výsledky zveřejnili v říjnu 2008. Přečtěte si tiskovou zprávu nebo se podívejte na televizní reportáž.
Profesor Strnad se původně věnoval pouze výzkumu rostlinných hormonů cytokininů. Pak ale zjistil, že některé jím studované cytokininy a látky s podobnou chemickou strukturou mají velmi zajímavé účinky i na živočišné buňky – včetně lidských. Neváhal a rozhodl se vydat také po této stopě. S jakými výsledky?
Loni uvedla americká kosmetická firma na trh krém proti stárnutí pleti, obsahující látku vyvinutou v laboratoři profesora Strnada. Ještě důležitější jsou další sloučeniny z jeho dílny, z nichž by se snad v budoucnosti mohly stát léky proti rakovině. Definitivně jasno však bude až po skončení mnohaletých klinických testů.
Úrodu jabloní, a tedy i živobytí jejich komerčních pěstitelů, neustále ohrožují škůdci a choroby. Velmi vážné onemocnění jabloní je strupovitost. Obvykle se proti ní bojuje chemickými postřiky. Existuje nicméně ještě druhá možnost, levnější a šetrnější k životnímu prostředí.
Tým doktora Tupého se v ÚEB již desítky let věnuje šlechtění jabloní odolných proti strupovitosti, které se obejdou bez postřiků. Vědci nápaditě využili gen pro odolnost pocházející z jiného rostlinného druhu – z plané jabloně mnohokvěté. Křížením pak gen přenesli do pěstované jabloně domácí. Postupně se podařilo vyšlechtit pěknou řádku odrůd, které nyní najdete v sadech Evropy i USA. Odrůda Topaz se stala naší rostlinou měsíce pro říjen 2008.
Loni náš ústav také vyhlásil fotografickou soutěž Rostlina s příběhem. Byla trochu netradiční; ke každému snímku museli účastníci přidat zajímavé informace o zobrazené rostlině. Chtěli jsem tak nasměrovat kreativitu fotografů a milovníků přírody do světa rostlin. Zřejmě jsme byli úspěšní, nakonec se totiž sešlo přes 850 příspěvků. Nejlepší jsme v listopadu vystavovali, teď je najdete na webu soutěže. Na výstavě jsme představili i nesoutěžní snímky z laboratoří ÚEB. Prohlédněte si je zde.
Čeština
English