Gender v protestu sociálních hnutí proti globalizaci

Dnešní datum:
01. 05. 2010

Vydáno dne 06. 02. 2010 (190 přečtení)

Gender v protestu sociálních hnutí proti globalizaci / Vanessa Larsenová
Kolářová, M. 2009. Protest proti globalizaci. Gender a feministická kritika. Praha: SLON, s. 253.

Socioložka Marta Kolářová se dlouhodobě zabývá výzkumem globalizace, jejími vlivy na společnost a, jak lze již z názvu knihy postřehnout, v centru její výzkumné pozornosti leží protest sociálních hnutí proti globalizaci. Autorka svoji vědeckou práci propojuje s aktivismem, její postřehy a myšlenky tak nezůstávají jen napsané v knihách, ale stávají se součástí boje proti globalizaci v českém prostředí.
Kniha je přehledně dělena do osmi kapitol, kdy každá kapitola představuje hlavní problémy a otázky vyvstávající v rámci antiglobalizačního hnutí, teorií genderu, feministické kritiky či metodologického zázemí empirické práce autorky vztahující se ke globalizaci a k protestu proti ní.
Hlavním tématem knihy je protest sociálních hnutí prizmatem genderových vztahů. Autorka zde představuje dva kritické diskursy vztahující se ke globalizaci – antiglobalizační a feministický – které analyzuje ve vzájemných souvislostech. Tyto dva diskursy se kriticky zaměřují především na negativní důsledky globalizace, jako je například růst globálních nerovností, chudoba, ničení životního prostředí apod., kdy svou ústřední roli v rozhodování mají globální hráči typu nadnárodních korporací a mezinárodních institucí, jako jsou Mezinárodní měnový fond či Světová banka (s. 12). Autorka se na proces globalizace dívá z hlediska sociálních hnutí a jejich participace v rámci debaty o globalizaci, přičemž provázala dřívější empirická zkoumání prostředí české radikální levice s nejnovějšími zahraničními studiemi o hnutích proti globalizaci, čímž čtenáři nabízí ucelený exkurs do hloubky této problematiky. K tomu přispívá i skutečnost, že autorka získala stipendium Fulbrightovy nadace a v letech 2005 a 2006 působila na Rutgers University v New Jersey (USA). Mohla zde dokumentovat střetávání dvou světů, jednak amerického akademického prostředí, jež opomíjí zkušenost „druhého světa“, a českého prostředí, kde se globální problémy tematizují málo (s. 13). Autorka se zaměřuje na velké protestní události kolem přelomu milénia, které se podle jejího názoru doslova prohnaly českou kotlinou a zanechaly po sobě otevřené otázky. Svůj pohled zaměřila právě na tyto protesty, což je z dosavadních českých studií o antiglobalizačních hnutích novinkou, a to nejen v rámci akademické debaty.
Dalším hlavním tématem knihy je feministická kritika globalizace, jež se pojí s výzkumem genderových aspektů aktivismu proti globalizaci. Autorka v této části problematizuje bariéry pro ženy, genderová témata a feminismus v samotném sociálním hnutí označující se za antiglobalizační, a to jak v českém, tak i širším zahraničním kontextu (s. 14). Autorka zde zkoumá, proč se ve způsobech protestu v českém prostředí marginalizují feministické hlasy, jež jsou spojené s konfrontačními a násilnými taktikami většinou pod vlivem maskulinní symboliky (s. 120–121). Tyto závěry autorka dokládá zahraničními studiemi, které spojuje s vlastním zkoumáním a závěry z českého prostředí.
Text se rovněž do hloubky zabývá neoliberální globalizační politikou, jež vyvolává protikladné reakce. Jedná se zde na jedné straně o osvobození žen z utlačujících (pracovních) podmínek směrem k větší genderové rovnosti v komunitách, na druhé straně vyvolává antiglobalizační nálady spojené se snahou o návrat k tradičnímu mužství a opětovnému podřízení žen. Antiglobalizační hnutí, které můžeme obecně řadit do skupiny emancipačních hnutí, má však problémy se začleněním genderových otázek do své agendy. Naproti tomu v globálním feministickém hnutí se zase neklade důraz na ekonomickou kritiku globalizace a neoliberální politiky. Chybějící prostor sloužící k propojení těchto stran zaplňují lokální ženské skupiny zejména na globálním Jihu, které propojují ženský aktivismus a feministickou analýzu s kritikou globalizace se zaměřením na mnohočetné nerovnosti (s. 130–135). Autorka zde tematizuje i české prostředí a absenci žen na participaci v rámci hnutí. Tvrdí, že (ne)začlenění feminismu a feministické kritiky do českého antiglobalizačního hnutí ovlivnil nedostatek aktivních žen v radikálním proudu organizujícím protesty, nepropojení ideologických rámců globalizace a feminismu, malá spolupráce s aktéry, kteří se na téma zaměřují (například ženské neziskové organizace) a důraz na konfrontační taktiky, které jsou maskulinní a jsou stále zdůrazňovány v alternativních médiích (s. 206).
V poslední kapitole je čtenáři/ce nabídnuta celková diskuse a závěry o antiglobalizačním hnutí, kdy si čtenář/ka utříbí hlavní teze a myšlenky celé knihy. Na závěr snad jen zbývá dodat, že kniha Protest proti globalizaci čtenáře/ku osloví svou aktuálností a zakotveností v reálném světě sociálních aktérů. Nabízí totiž v českém prostředí zcela nový pohled na sociální hnutí jak zahraničních, tak především českých, skrze empirické zkoumání konkrétních skupin. Shrnutí po každé kapitole umožní čtenáři/ce utříbit si hlavní teze a závěry z nich vyplývající. Hlavním přínosem této knihy je neotřelá a originální kritika z pohledu feminismu a konceptu genderu, jež dosud nebyly takto obsáhle v České republice problematizovány. Autorka propojuje akademické debaty s aktivismem, což dodává knize velké plus v podobě neodtrženosti od praxe a běžného života samotných sociálních hnutí. Díky aktivitě autorky v konkrétních protestech má čtenář/ka možnost proniknout pod slupku těchto hnutí a nemít realitu zprostředkovanou pouze prostřednictvím mediální prezentace, jež bývá často zkreslena. Tato kniha se rovněž stala učebním materiálem v kursech o globalizaci a sociálních hnutích na českých univerzitách.
Celý článek | Autor: Redakce |