Konference o kritice společnosti a moc

Dnešní datum:
01. 05. 2010

Vydáno dne 06. 02. 2010 (152 přečtení)

Konference o kritice společnosti a moci / Martin Brabec

Mezinárodní konference „Philosophy and Social Science“ se letos v květnu v Praze konala již po sedmnácté. V pětidenním programu od 13. do 17. května byly jednotlivé přednášky a semináře uspořádány ve vlídné atmosféře Lannovy vily. Konference měla interdisciplinární charakter na pomezí sociální a politické filosofie na jedné straně a sociálních věd na straně druhé (zejména sociologie, politologie a globálních studií) a pokoušela se propojit teoretický a empirický výzkum. Konference je institucionálně zakotvena v Centru globálních studií, společném pracovišti Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy v Praze. Její organizaci zajišťuje dr. Marek Hrubec, ředitel tohoto pracoviště, společně s kolegy ze zahraničí, jimiž jsou: prof. Alessandro Ferrara (Universita di Roma – Tor Vergata, Řím), prof. Nancy Fraser (New School University, New York), prof. Maria Pia Lara (UAM, Mexico City), prof. Maeve Cooke (University of Dublin) a další.
Celá akce se vyznačuje otevřeností k různým interpretacím. Jednotlivé příspěvky reprezentovaly stanoviska kritické teorie, feminismu, liberalismu, komunitarismu a dalších interpretačních směrů. Hlavními letošními tématy byly: 1. Critique of Society/Sociology of Critique a 2. Power, Domination, Violence. Celkem bylo předneseno 78 příspěvků. Kromě českých účastníků z Akademie věd a různých univerzit se setkání každý rok účastní velké množství zahraničních hostů nejen z evropských zemí a USA, ale i z Mexika, Číny, Austrálie, Jihoafrické republiky a dalších zemí.
Konferenci otevřel sociolog Hartmut Rosa svou přednáškou Cold and Indiferent – or Responsive and Benign? Toward a Critical Sociology of Self-World-Relations“, ve které se zabýval významným tématem různých typů vztahování se člověka ke světu. Ten můžeme objevit i u tak profánních činností, jakými jsou způsoby, kterými hází míč chlapci a dívky (jedná se o genderové odlišnosti) nebo jaké polohy zaujímají ve spánku. I když zde bezpochyby mají vliv genetické a fyziologické faktory, významnou roli zde hrají antropologické a sociologické faktory, jak jedinci vnímají sami sebe ve světě, jak se vztahují ke světu a času, zda vnímají svět jako překážku či naopak jako výzvu. Vztah ke světu má dvě základní dimenze. První je projekce jedince do světa, sebevyjádření ve světě, druhou naopak inkorporace světa do vnitřku jedince. Zde je třeba si uvědomit ambivalentní roli těla, kterou může v tomto vztahu hrát – jednou může vystupovat jako osoba, jindy naopak jako vnější svět, což je patrné nejnázorněji na transsexuálech, kteří své tělo mnohdy vidí jako něco cizího, vnějšího. Vnější svět může být zakoušen v různých modech – jako laskavý, kdy jedinec své bytí v něm vidí zakotvené, jakoby uložené v lastuře, nebo naopak je svět nahlížen jako nepřátelský, kdy jedinec svoji existenci prožívá jako exponovanou, vystavenou nebezpečím tohoto světa. Dalším typem zakoušení je indiferentní svět, kdy je vnímán jako plochý, bez zájmu. To, jak se cítíme ve světě, závisí na našich preferencích, vysokých či nízkých očekáváních, která buď získala uznání, nebo naopak se jim dostalo zneuznání, a také, zda máme kontrolu nad situací či nikoliv. Postoje ke světu se projevují v touze, kdy je svět přitahován, naopak ve strachu je odmítán. Zde je nutné věnovat pozornost kontextu kapitalismu, protože ten produkuje různé formy strachu a touhy a jako společenský řád disponuje kontrolou vztahu ke světu.
V přednášce nazvané Autonomy and Antropology of Higher Level Skill Acquisitions: Critical Reflections on Reconstructing the Normative Basis of Critique Lenny Moss nastínil rozbor konceptu dovednosti (skill) jako jedné ze základních konstant člověka. Tradici tohoto myšlení nachází u J. G. Herdera, H. Plessnera a H. Blumenberga. Lidé jsou bytosti nespecializované, neukončené, ohrožené otevřeností světu a zranitelné realitou. Dovednosti jsou prostředkem pro dosažení kompetence ve světě a jsou podstatné pro ustavení autonomie jedince. Dovednosti existují vždy v nějakém sociálním kontextu a dožadují se uznání. Sociální kritika si musí všímat toho, jaké kulturní formy či společenská a institucionální praxe brání v přístupu k dovednostem a nárok na získání dovedností by měl být vnímán jako lidské právo. Také je třeba věnovat pozornost tomu, že získání některých dovedností vede ke ztrátě ostatních dovedností a i to by se mělo stát předmětem sociální kritiky.
Benoit Challand v příspěvku The Exclusion of the Other: Scientific Literature and the Myth of the Clash between Civilizations rozebíral politický mýtus, jeho estetické, kognitivní a politické dimenze (službu politickým cílům) na příkladě slavné Huntigtonovy teze o střetu civilizací. Mimo jiné ukázal, jakými technikami se tyto politické mýty vytvářejí. První z nich je substancializace, kdy z děje se stane subjekt. Dalšími praktikami jsou dichotomizace, esencialismus, hypostatizace a dehumanizace protivníka. Při „definici“ Druhých je proto třeba být velmi sebekritický, navíc je třeba si uvědomit, že definicemi Druhých definujeme i sami sebe.
Přednáška Davida Rasmussena Conflicted Modernity: Toleration as a Principle of Justice se v návaznosti na knihu Johna Rawlse Právo národů (jež byla právě publikována také v českém jazyce) věnovala postavení tolerance v koncepci globální spravedlnosti. Podle mého názoru však přednášející nedokázal přesvědčivě odpovědět na otázku v diskusi, jak nám spoléhání na toleranci pomůže při řešení mezinárodních konfliktů, když z velké části spočívají v zápasu o nedostatkové zdroje.
Dietmar J. Wetzel a Aleksander Milosz Zielinski se v příspěvku Financial Agent with Reduced Liability: Powerless Investors? Toward a Critical Sociology of Economy věnovali současné mezinárodní finanční krizi. Zdůraznili, že při finanční globalizaci došlo ke koncentraci vlastnictví u investičních fondů. Ratingové agentury, které je měly kontrolovat a poskytovat informace investorům, však byly placeny samotnými investičními fondy. Riziko korupce s tím spojené však bylo experty neustále podceňováno. Sociální dopady ekonomické krize proto přinesly významné problémy zejména pro skupiny s nejnižšími příjmy a pro ženy.
Vybrané příspěvky budou dopracovány a společně s dalšími texty budou publikovány Centrem globálních studií. Zájemci o další ročník konference se již mohou těšit na přednášky a semináře, které budou uspořádány opět v květnu v pražských prostorách Akademie věd ČR v Lannově vile, konkrétně 12.–16. května 2010. Jedním z hlavních témat konference budou „(post)krizové scénáře vývoje“, které budou mapovat postavení různých skupin obyvatelstva, včetně žen a etnických skupin, v současných krizových podmínkách a analyzovat potřebné podmínky pro tyto skupiny obyvatelstva v následném postkrizovém vývoji. Podrobnější informace budou před konferencí zveřejněny na webových stránkách: http://cgs.flu.cas.cz.
Celý článek | Autor: Redakce |