Proměny výzkumných institucí a genderu ve vědě

Dnešní datum:
01. 05. 2010

Vydáno dne 06. 02. 2010 (169 přečtení)

Proměny výzkumných institucí a genderu ve vědě / Tereza Stöckelová

Konference The Politics of Knowing: Research, Institutions and Gender in the Making se konala v Praze v listopadu 2008 a představovala závěrečnou akci projektu Knowledge, Institutions and Gender: An East-West Comparative Study (KNOWING, 6. rámcový program EK), který byl koordinován Marcelou Linkovou ze Sociologického ústavu, v. v. i. Konference zahrnovala dvě zvané přednášky Martiny Merz (University of Lucerne) a Helen Longino (Stanford University), panel s prezentacemi, které se vztahovaly přímo k projektu KNOWING, a paralelní sekce k tématům genderu a žen ve vědě. Hlavním záměrem konference, stejně jako celého projektu KNOWING, bylo zabývat se genderovými tématy ve vědě jako jedním z projevů obecnějších problémů, napětí a proměn současné vědy a výzkumu.
Mezinárodní tým projektu KNOWING představil své závěry ve třech příspěvcích definovaných analytickými tématy „hranice a režimy uspořádávání“, „spolubytí“ (togetherness) a „časy a trajektorie“. Téma „hranice a režimů uspořádávání“ bylo zaměřeno na způsoby, jakými je dnešní věda vystavena různorodým požadavkům a opatřením ze strany vědní politiky, jakými jsou hodnocení výzkumu, programy excelence nebo oddělování a propojování základního a aplikovaného výzkumu, a na to, jak se s těmito požadavky vyrovnávají výzkumné instituce, týmy a jednotlivci. Příspěvek ke konceptu „spolubytí“ se zaměřil na paradox, který představuje nesoulad mezi zvyšujícím se tlakem na kolektivní dělání vědy na jedné straně (velké projekty, interdisciplinarita, Evropský výzkumný prostor apod.), doprovázené na straně druhé pocity osamělosti mezi výzkumníky a výzkumnicemi, kteří se cítí vykořeněni v důsledku vysoké mobility a soutěživosti mezi týmy i jednotlivci. Konečně téma „času a trajektorií“ sledovalo různé a často konfliktní časy přítomné ve výzkumu a kariérních drahách a způsoby, jak se výzkumníkům a výzkumnicím dařilo – či nedařilo – vytvářet si v rámci vysoce stresující a fragmentární časovosti dnešní vědy čas na „přemýšlení“.
Obě zvané přednášky se vztahovaly k hlavní myšlence konference: využít genderovou perspektivu pro analýzu vědy jako takové. Martina Merz představila svůj komparativní výzkum vytváření genderu ve čtyřech vědních disciplínách (meteorologii, farmakologii, botanice a architektuře) a ukázala, jak je věda vnitřně různorodá – nejen co se týče podoby genderu a genderových vztahů, ale také dalších charakteristik. Pozornost k této různorodosti je neobyčejně aktuální v souvislosti se současnou reformou vědní politiky v České republice (i jinde), která má sklon zacházet s vědou jako se stejnorodým polem z hlediska jejích epistemických i sociálních charakteristik. Pokud reformy berou v úvahu pouze model přírodovědných laboratorních oborů, mohou poškodit často nepříliš viditelné, ale velmi důležité vzorce a specifika vědecké práce a kultury v jiných disciplínách a oborech bádání. Helen Longino aplikovala sofistikovanou feministickou perspektivu na současnou adoraci „excelence“ jako výlučného cíle a kritéria vědeckého bádání. Ukázala, že excelence privileguje určité způsoby dělání vědy a vytváření vědecké kariéry a zneviditelňuje a podceňuje „péči o excelenci“, bez níž se excelence neobejde a z níž vyrůstá. Excelence spojená se soutěživostí a hnaná touhou po připsání vědeckého kreditu je přitom v kulturní historii kódovaná maskulinně; péče o excelenci zahrnující laboratorní, často rutinní práci, zaškolování studentů nebo spolupráci se sociálními aktéry je kódována femininně. Není proto překvapující, že excelence je v dnešních výzkumných institucích nejčastěji ztělesněna muži a péče o excelenci ženami. Vzhledem k tomu, že z definice excelence nemohou být excelentní – vynikající – všichni, nemůže být protikladem excelence jednoduše lenost a průměrnost, jak je to dnes někdy prezentováno v souvislosti s vědní reformou. Excelence vyrůstá z „ne-excelentních“ praktik a hodnot a je třeba hledat způsoby, jak tyto jiné způsoby a aspekty vědecké práce ocenit a podpořit.
Paralelní sekce konference byly rozděleny do následujících témat: věda ve „znalostní společnosti“; vytváření (genderovaných) skutečností prostřednictvím epistemických praktik; soci-epistemické vytváření hranic; nové rámování vědy a vědních studií feminismem; kariérní bludiště; a politiky žen ve vědě. Abstrakty příspěvků spolu se životopisy a kontakty na účastníky a účastnice konference naleznete na adrese: http://www.knowing.soc.cas.cz/?page=conference
Celý článek | Autor: Redakce |