Prosinec 2009
Libby Willard Frank
17. prosince 1908 se v údolí Granda v Coloradu narodil a 8.9.1980 zemřel v Los Angeles americký fyzik a chemik Willard Frank Libby. Studoval chemii na Univerzitě v Kalifornii a v Berkeley, kde se také stal odborným asistentem a začal se zabývat umělou radioaktivitou. Od roku 1941 působil na univerzitě v Princetonu. Na počátku druhé světové války pracoval na Kolumbijské univerzitě s laureátem Nobelovy cena Heroldem Urey. na obohacování uranu-235, který byl pak použit v atomové pumě na Hirošimě. V roce 1945 se stal profesorem na univerzitě v Chicagu. V roce 1946 vynalezl atomové hodiny, které pracují na základě kmitů atomů cesia a i v současné době jsou to nejpřesnější hodiny na světě. Jejich odchylka představuje méně než jednu sekundu za 300 000 let. V roce 1954 byl jmenován do americké komise pro atomovou energii. V roce 1959 se stal profesorem chemie na kalifornské univerzitě v Los Angeles a na této pozici pracoval až do důchodu v roce 1976.. Byl také ředitelem Institutu geofyziky a planetární fyziky (IGPP) na kalifornské univerzitě. V roce 1972 odstartoval první environmentalní inženýrský program u UCLA. V roce 1960 získal Nobelovu cenu za chemii za objev metody využití uhlíku C14 pro stanovení stáří. Tento jeho objev byl startem k revoluci v archeologii. .
Sagan Carl
20. prosince 1996 ve Washingtonu zemřel americký profesor astronomie a astrofyziky, průkopník exobiologie a jeden z hlavních podporovatelů programu SETI (Hledání mimozemské civilizace) Carl Sagan. Narodil se 9. 11. 1934 v Brooklynu, Studoval na univerzitě v Chicagu, 1955 se stal bakalářem, 1956 magistrem, 1960 získal doktorát v astronomii a astrofyzice. Učil na univerzitě v Harvardu a pak odešel na Cornellovu univerzitu, kde se v roce 1971 stal profesorem a zařídil si tam také svou laboratoř. Zabýval se planetologií a spolupracoval s americkým kosmickým výzkumem. Podílel se na vývoji a provozu kosmických sond Mariner, Pioneer, Viking a Galileo, zasloužil se o financování projektu SETI (pátrání po mimozemské inteligenci. Přispěl k realizaci většiny bezobslužných vesmírných výprav, prozkoumávání naší sluneční soustavy a prosadil, že na kosmické sondy Pioneer a Voyager bylo umístěno poselství lidstva mimozemšťanům. První zpráva byla do prázdna poslána na zlato-anodizodové plaketě. Dále pak pracoval na vývoji a konečné podobě tzv. Zlatých cestovatelských desek určených k poselstvím do vesmíru. Světově známým se stal svými populárně-vědeckými knihami a zejména svým autorským televizním seriálem Cosmos, který také sám uváděl. Podle jeho scifi- románu Kontakt byl v roce 1997 natočen stejnojmenný film s Jodie Fosterovou v hlavní roli. Napsal kolem 350 původních vědeckých prací, zejména o Venuši a Marsu, podporoval teorie o nukleární zimě, globálním oteplování a asteroidech, které ovlivňují Zemi. Tyto teorie jsou ve vědecké společnosti sporné, ale mají řadu zastánců pro i proti. Americké univerzity mu udělily celkem 22 čestných diplomů. Dvakrát byl vyznamenán NASA: "Za mimořádné vědecké úspěchy" a "Za veřejné zásluhy". V roce 1975 získal cenu Josepha Priestleye "Za významný příspěvek k blahu lidstva" a o tři roky později za populárněvědeckou knihu Draci z ráje obdržel jako první vědec prestižní Pullitzerovu cenu za literaturu. V této knize formou přístupnou i laikům vykládá evoluční vývoj lidského mozku, přičemž uvažuje o vlastnostech a perspektivách inteligence. Byla po něm pojmenován planetka 2709 Sagan. Z jeho díla: Inteligentní život ve vesmíru.(1966), Mars a mysl muže (1973), Jiné světy (1975), Šepoty země: Cestovatelský mezihvězdný záznam (1977), Nukleární zima: Svět po atomové válce (1985), Spekulování na evoluci s lidskou inteligencí (1989), Stíny zapomenutých předků: Hledání kdo my jsme (1993), Kontakt (1997), Bledě modrá tečka: Vize budoucnosti člověka ve vesmíru (1997), Miliardy a miliardy: Myšlenky na život a úmrtí na pokraji tisíciletí (1998), Démon-strašidelný svět: Věda jako svíčka v temnotě (1997), Vesmírné spojení a mimozemský pohled (2000), Kosmos (2002).
Kašpar Šternberk
20. prosince 1838 na svém zámku Březině, jako poslední svého rodu, zemřel český šlechtic, přírodovědec a zakladatel Národního muzea Karel Šternberk. Narodil se 6.1.1761 taktéž na zámku Březina. 1777-79 studoval filozofii na pražské univerzitě a 1779-82 teologii v Římě, kde také přijal nižší církevní vysvěcení. 1782-83 odjel do Řezna, kde chtěl žít a pracovat, ale dojížděl často do Čech a stýkal se zde se vzdělanými lidmi soustředěnými kolem přírodovědce a lékaře Johanna Mayera. 28. června 1783 se stal kanovníkem řezenské kapituly a krátce poté přijal tonzuru a vysvěcení. 1784 se stal dvorním komorníkem a radou řezenského biskupa a začal spravovat biskupské lesy, v roce 1788 kanovníkem i ve Freisingu a správcem všeho biskupského majetku. Inspirací k počátku jeho zájmu o přírodní vědy v roce 1790 bylo založení řezenské Botanické společnosti J. Ch. Schafferem. Od 1795 se o tuto společnost začal zajímat hlouběji a od roku 1795 se již pravidelně účastnil jejích schůzí a přispíval do jí vydávaných Botanisches Taschenbuch. V roce 1800 se stal jejím řádným členem a začal soukromě studovat botaniku. Jeho prvním učitelem byl Charles Jemnět Duval.. 1805 složil církevní funkce a přijal místo ředitele vědeckých ústavů v Řezně. Během svého pobytu ve Francii se seznámil s Alexandrem von Humboldtem a elitou francouzských paleontologů a botaniků. Z vědeckých výprav, zvláště do bavorských Alp si přivezl materiál pro latinskou práci Přehled lomikamenů v obrazech. Krátce na to zdědil po starším neženatém bratru Jáchymovi panství Radnice v západních Čechách, kde zřídil botanickou zahradu a v nově otevřených uhelných dolech začal vyhledával zkameněliny pravěkých rostlin. Německy a vzápětí i česky vydal Pojednání o rostlinopisu v Čechách a v letech 1820-38 začalo vycházet společné dílo Kašpara ze Šternberka, Karla Bořivoje Presla a Augustina Cordy - Pokus o zeměpisně botanické popsání pravěkého rostlinstva. O jeho překlad z němčiny do francouzštiny se postaral Kašparův učitel Francois Gabriel de Bray. 1818 byl Kašpar ze Šternberka zvolen předsedou Společnosti pro založení Českého vlasteneckého musea, jemuž pak odkázal svou knihovnu i paleontologickou sbírku a ujal se uspořádání herbáře českoněmeckého cestovatele, podnikatele a přírodovědce Tadeáše Haenkeho, který ji přivezl z Latinské Ameriky.
V roce 1825 byl hrabě Kašpar Šternberk jedním z klíčových podílníků Pražské železniční společnosti, která v roce 1827 získala koncesi pro stavbu Lánské koněspřežky. Vyměřováním tratě byl pověřen J. Barrande, který při této práci učinil mnoho přírodovědných objevů.
