Hlavní cíle
Hlavním úkolem Akademie věd ČR (dále jen AV ČR) jako vědecké a kulturní instituce České republiky je řešení dlouhodobých a významných výzkumných projektů především z oblasti základního výzkumu.
Tvůrčí potenciál pracovníků v AV ČR se přitom bude podílet na:
- utváření profilu české a evropské vědy
- uplatňování nových poznatků vědy ve vývoji nových technologií a na zvyšování konkurenceschopnosti České republiky
- prosazování standardů kvality a etiky vědecké práce
- přípravě podkladů pro kvalifikované rozhodování o důležitých otázkách týkajících se České republiky, Evropské unie i globálních problémů
- vzdělávání studentů zejména formou doktorských studijních programů
- zabezpečování kontinuity poznávání v oblastech života společnosti, které tvoří kulturu národa
- zpřístupňování a vysvětlování nových vědeckých poznatků a vědeckých postupů široké veřejnosti a představitelům rozhodovací sféry.
Pro naplnění těchto cílů je nezbytné:
- efektivně organizovat soustavu pracovišť AV ČR
- alokovat institucionální prostředky na základě výsledků periodických hodnocení pracovišť, a to zejména s ohledem na kvalitu dosahovaných výsledků
- pro hodnocení výsledků pracovišť, týmů i jednotlivců využívat mezinárodně osvědčené metody hodnocení
- vytvářet vhodné podmínky na pracovištích AV ČR pro badatelskou činnost významných zahraničních vědců
- využívat všech forem mezinárodní spolupráce a zapojovat se do Evropského výzkumného prostoru a dalších mezinárodních struktur
- uskutečňovat výzkum v propojení s dalšími výzkumnými a vysokoškolskými institucemi v ČR, hrát aktivní roli při vytváření společných týmů nebo získávání externích spolupracovníků na vlastních projektech
- budovat a provozovat velké výzkumné infrastruktury a umožnit jejich využívání vysokými školami a dalšími výzkumnými institucemi
- rozvíjet spolupráci s aplikovaným výzkumem a podnikatelskou sférou
- umožňovat zakládání spin-off firem
- dbát na dodržování vědecké i obecně lidské etiky
- aktivně přistupovat k ochraně práv k duševnímu vlastnictví a k licenční problematice.
Za naléhavé problémy, které je však možné řešit jen v součinnosti s politickou reprezentací České republiky, AV ČR považuje zejména:
- zavedení mezinárodně osvědčených metod hodnocení vědecké výkonnosti pro všechny instituce zabývající se výzkumem a vývojem v ČR
- zvýšení finanční podpory výzkumu a vývoje z veřejných prostředků v návaznosti na výsledky hodnocení
- financování provozu výzkumných pracovišť vybudovaných v rámci programů podporovaných ze strukturálních fondů EU
- financování doktorských studijních programů a udílení doktorských titulů Ph.D. na pracovištích AV ČR
- motivování podnikatelské (soukromé) sféry k finanční podpoře výzkumu a vývoje v AV ČR a ke spolupráci při transferu poznatků základního a aplikovaného výzkumu, včetně využití nepřímých nástrojů podpory VaV
- odstranění existujících bariér pro mobilitu vědeckých pracovníků.
Aktuální úkoly, jejichž řešení je převážně v možnostech AV ČR samé, jsou následující:
- vytvořit systémové podmínky pro podporu vědeckých osobností a týmů dosahujících vynikajících badatelských výkonů
- vytvořit systémové podmínky pro vznik týmů a pracovišť zaměřených na zcela nové obory, oblasti a metodiky, jejichž potřebnost vyplyne z nových směrů celosvětového vývoje a socioekonomických priorit
- získávat a vzdělávat talentované mladé vědce a vytvářet pro ně stimulující podmínky
- dále integrovat výzkumné týmy a pracoviště AV ČR do mezinárodních, zejména evropských struktur
- získávat významné zahraniční vědce na pracoviště AV ČR
- zlepšovat podmínky pro doktorské studium na půdě AV ČR, a to jak v rámci jednotlivých pracovišť, tak celoakademicky nabízenými podpůrnými aktivitami
- vybavovat pracoviště zařízeními na odpovídající mezinárodní úrovni a zakládat nová specializovaná pracoviště
- hledat přímé vazby k uživatelům výsledků výzkumu.
Vědecká rada AV ČR považuje za potřebné zdůraznit z výše uvedených cílů zejména a) podporu vysoce kvalitního výzkumu a b) otázku hodnocení.
ad a) Podpora kvality vědeckého výzkumu v AV ČR
Vědecká rada AV ČR nepovažuje současný stav účelového financování výzkumu a vývoje v ČR za koncepčně promyšlený. Systém krátkodobých grantů, vyhlašování a financování rozsáhlých center s nejasným hodnocením výstupů neumožňuje dlouhodobé zaměření výzkumu a vede naopak k neúměrné administrativní zátěži a plýtvání finančními prostředky, nikoli však k podpoře a růstu kvality vědecké práce.
Řešení zásadních složitých vědeckých problémů, které jsou nutně dlouhodobé, je bytostně spojeno s kvalitou vědeckých osobností a týmů, které vytvářejí vědecké školy. Podstatný pokrok není možný bez dlouhodobě stabilního prostředí s ustálenými jasně danými pravidly a způsoby financování. Je naprosto zásadní, aby systém organizace a financování výzkumu byl zaměřen především na podporu vědecké excelence, nikoliv na udržování a mírný pokrok průměru národní úrovně. Systém vyhovující průměru vytváří silnou zápornou zpětnou vazbu potlačující nadprůměrné vědce a excelenci zvláště ve všech jejich projevech.
Vědecká rada AV ČR proto doporučuje novému vedení AV ČR, aby
- podpora excelentních pracovníků a týmů z institucionálních prostředků byla zásadní a měla dlouhodobý charakter. Zavedení Akademické prémie je příkladem v tomto směru
- byly přiměřeně podpořeny projekty podané v ERC programu IDEAS 7. RP, které v hodnocení ERC splní všechna kritéria kvality, ale z nedostatku finančních prostředků nebudou z evropských zdrojů financovány
- institucionální financování pracovišť maximálně zohlednilo hodnocení pracovišť a týmů a významně zvýšilo rozdíly v institucionálních dotacích
- zohlednění kvality případně vedlo i k omezení velikosti některých pracovišť nebo i k jejich zrušení a převedení úspěšných týmů na jiná pracoviště.
ad b) Hodnocení pracovišť AV ČR
V nejbližších letech bude bodové hodnocení Metodiky Rady pro výzkum a vývoj (dále RVV) určovat výši financování poskytovatelů a tedy i AV ČR. Vědecká rada AV ČR ve svém stanovisku ze dne 16. června 2005 (viz též Akademický Bulletin 7-8, 2005) k metodice vypracované RVV doporučila, aby Metodika RVV byla využita pouze k odhalení podprůměrných institucí, nikoliv však k hodnocení výsledků výzkumu.
Vědecká rada AV ČR je toho názoru, že pro rozdělování institucionálních prostředků na jednotlivá pracoviště AV ČR nelze Metodiky RVV použít.
Vědecká rada AV ČR proto doporučuje, aby
- AV ČR rozdělovala přidělené institucionální prostředky mezi pracoviště podle vlastní interní metodiky
- institucionální financování pracovišť vycházelo z periodického hodnocení oborově blízké skupiny pracovišť do úrovně výzkumných týmů.
Má-li hodnocení výkonů pracovišť stimulovat vědeckou kvalitu, je třeba výsledky hodnotit peer review systémem panelů odborníků a externích expertů.
Vědecká rada AV ČR doporučuje, aby k detailnímu hodnocení byly využity metodiky používané v zahraničí, například metodika RAE (Research Assessment Exercise) a panel hodnotil vždy skupinu pracovišť až do úrovně týmů. Máme-li zajistit mezinárodní srovnání a efektivně využít zahraničních hodnotitelů, musíme také jasně deklarovat systém a cíle hodnocení.
Při hodnocení na úrovni výzkumných týmů ředitelé pracovišť předloží k hodnocení soubor omezeného počtu nejlepších výsledků každého týmu, který byl na pracovišti podporován institucionálními prostředky. Je nutné, aby slabiny pracovišť nezůstaly při hodnocení skryty za nejlepšími výsledky kvalitních týmů, neboť odvaha poukázat na slabá místa pracovišť stále chybí.
Vědecká rada AV ČR doporučuje, aby se nová Akademická a Vědecká rada co nejdříve zabývaly metodikou hodnocení výkonů pracovišť a důsledky výsledků hodnocení pro jejich institucionální financování, neboť je evidentní, že metodika hodnocení a s ní spojené financování spolupůsobí jak na chování vědeckých pracovníků, tak i na koncepční zaměření pracovišť.
Vědecká rada AV ČR považuje proto za naprosto zásadní, aby systému hodnocení a financování vědy v AV ČR byla věnována prvořadá pozornost.
