Od 26.4.2010 do 21.5.2010 se ve výstavní síni ÚMCH AV ČR koná výstava Martin Janíček:Kaligrafie hlasu
Ve dnech 4.-7.10.2010 pořádá ÚMCH AV ČR česko-slovenskou konferenci Polymery 2010.
74. konference PMM Contemporary Ways to Tailor-made Polymers je připravována na 18. - 22. 7. 2010
Ve spolupráci se Zdravotnickými novinami vychází série článků o bioaplikacích našeho ústavu. Celkem je plánováno 11 věděcko-populárních článků informujících o jednotlivých projektech věnovaných využití polymerů v medicíně.
Vyšlé články:
Autor: Ing. Richard Laga
|
Zásadní objevy v oblasti molekulární biologie vedly během několika posledních let k překvapivému zjištění – nejen nemoci dědičné, ale také celá řada nemocí získaných je často genetického původu. Současná medicína nabízí mnoho způsobů léčby, které ale neřeší samotnou podstatu choroby a pacient je na této léčbě často závislý po celý život. Alternativní postup by mohla představovat genová terapie, která vychází z předpokladu možnosti léčby onemocnění přímo v místě vzniku defektu, tedy cíleným zásahem na molekulární úrovni.... Plný text naleznete na webu vydavatele |
 |
Autor: Mgr. Martin Hrubý, Ph.D.
|
Velkou perspektivu mají polymerní micely jako nosiče radionuklidů v radiodiagnostice a radioterapii. Zejména proto, že potřebné množství radionuklidu v micele je velmi malé (dávka na pacienta je typicky v řádu nanogramů) oproti chemickým léčivům a pro dosažení účinku není potřeba radionuklid uvolnit z nosiče. To vede k podstatnému zjednodušení konstrukce micelárního nosiče. Je potěšitelné a přínosné, že polymerními micelami jako perspektivními nosiči léčiv a radiofarmak se zabývá i česká věda.... Plný text naleznete na webu vydavatele |
|
Autor: RNDr. Tomáš Etrych, Ph.D.
|
Současná medicína využívá řadu léčiv jejichž vlastnosti zpravidla vyhovují požadavkům kladeným na jejich vysokou terapeutickou účinnost. Použití těchto léčiv je ale někdy spojeno s riziky projevujícími se v menší či větší míře nežádoucími vedlejšími účinky, které mohou vést i k částečnému poškození zdravých orgánů (např. léčba kancerostatiky). Bohužel, v současné době stále ještě existují i takové nemoci, proti nimž současná medicína žádná účinná léčiva nemá.... plný text naleznete na webu vydavatele |
 |
Autor: Ing. Michal Babič
|
Pokusy využít magnetické částice a magnetická pole jimi buzená k terapeutickým účelům provázejí lidskou společnost déle, než by se na první pohled zdálo. K nejstarším doloženým snahám – dnes často budícím úsměv – patří např. Avicenovo (10. století) doporučení k perorálnímu užití magnetitu jako protijedu při nahodilém polknutí rzi. Věřil, že suspenze drceného magnetitu v mléce na sebe dokáže nachytat jedovaté železo ze rzi a následně urychlit jeho vyloučení skrze střevo. Ještě před Avicenou však došlo k mnohem rafinovanějšímu použití přírodního magnetitu – k vyjmutí železné štěpiny z oka... plný text naleznete na webu vydavatele |
|
Autor: RNDr. MiroslavŠlouf, PhD.
|
Dnešní medicína dokáže nahrazovat řadu částí lidského těla. Mimo jiné lze vyměňovat celé poškozené klouby za nové. Mezi nejvíce zatěžované a nejčastěji vyměňované klouby patří kyčle a kolena, ale nahrazují se též lokty, ramena, kotníky a podobně. U prvních typů kloubních náhrad se životnost pohybovala okolo pěti až deseti let. Od té doby se umělé klouby neustále zlepšují a dnes se u nejlepších typů kloubních náhrad hovoří o životnosti kolem dvaceti let ... plný text naleznete na webu vydavatele
|
 |
Autor: Ing. Eliška Třesohlavá
|
Ztráta nebo selhání funkce orgánu či části tkáně patří v současnosti mezi časté, z lékařského hlediska náročné, obvykle i finančně nákladné situace v životě člověka, často vedoucí ke snížení kvality života pacienta a možnosti jeho uplatnění v běžném životě. Současná medicína využívá řadu přístupů jak chybějící, či poškozenou tkáň nahradit. Autologní rekonstrukce tkáně, tedy taková, kdy dárcem je sám pacient, stejně tak jako alogenní, kdy dárcem je jiná osoba, jsou dnes běžné techniky regenerativní medicíny... plný text naleznete na webu vydavatele
|
 |
Autor: Ing. Hana Studenovská, Ph.D.
|
Revoluční strategií, jak léčit pacienta s potřebou náhrady či regenerace poškozené tkáně či orgánu, která je intenzivně studována v posledních dvou desetiletích, je aplikace tkání vytvořených de novo technikami tzv. tkáňového inženýrství. Koncept tkáňového inženýrství je založen na kombinaci kmenových buněk, případně vlastních orgánově specifických buněk pacienta a podpůrné polymerní matrice. |
 |
Autor: RNDr. Adam Strachota, Ph.D.
|
V Ústavu makromolekulární chemie Akademie věd ČR (ÚMCH AV ČR) byl vyvinut hydrogel pracující jako „neživý sval“, který je vzhledem k odlišnosti od svalu skutečného vhodný zejména pro technické aplikace. Výsledkem úspěšného vývoje je materiál, který během několika sekund reaguje na ohřátí nebo ochlazení rychlou změnou objemu (či tlaku). Jde o výrazné zlepšení oproti dosavadním produktům popsaným v literatuře.
|
 |
19. Kolokvium:Mladí vědci příslibem pro budoucnost
Datum: 8.3.2010, Autor: Tomáš Etrych a Petr Chytil, Zdroj: Zdravotnické noviny
Hemagel
Dne 21.11.2007 proběhla v budově ÚMCH AV ČR v.v.i. tisková konference, na které byl představen přípravek HemaGel, který byl vyvinut v našich laboratořích, a který produkuje firma WAKE Pharma. Tento přípravek je určený k hojení poranění a poškození kůže. Výrazně urychluje hojení, snižuje bolestivost a potlačuje vznik strupů i jizev. Více informací najdete na http://www.hemagel.cz. Úplné znění tiskové zprávy je k dispozici zde.
Materiálové centrum (CPMT)
S finanční podporou z fondů EU (program: OPPK) bylo zahájeno budování Centra polymerních materiálů a technologií
Akademie v centru pozornosti
Akademie věd ČR zpřístupnila web věnovaný krizi ve financování vědy: ohrozeni.avcr.cz/
Ústav makromolekulární chemie AV ČR v.v.i.
Heyrovského nám. 2
162 06 Praha 6
tel:+420 296 809 111
fax:+420 296 809 410
