Velký „malý třesk“

Navzdory počátečním problémům se fyzikům z CERN podařilo docílit kolize dvou protonových svazků. V úterý 30. 3. 2010 ve 13:06 středoevropského času se srazily dva protiběžné svazky protonů, každý s energií 3,5 TeV (takže celková energie srážky dosáhla 7 TeV) a naplnily tak dlouhé očekávání vědců. „Na tento den čekalo mnoho lidí. Jejich trpělivost a důvěra začínají nést ovoce,“ komentoval epochální experiment ředitel CERN Rolf Heuer.

  CERN1
Všechna fota CERN

Během jednoho z nejambicióznějších experimentů všech dob vědci v CERN nechali obrovskou rychlostí do sebe narazit protonové svazky s cílem mimo jiné vytvořit doposavad jen hypotetickou hmotu – tzv. Higgsovy bosony, které mohou vysvětlit původ různé hmotnosti částic nebo částic, jež mohou hrát roli temné hmoty ve vesmíru.

CeRNkolize
 
Ředitel CERN experiment přirovnal ke kolizi dvou jehel odpálených z opačných břehů Atlantického oceánu tak, aby se střetly v polovině cesty. Tisíce vědců z celého světa budou výsledky pokusu vyhodnocovat, další experimenty s vysoce energetickými srážkami mají pokračovat příštích 18 až 20 měsíců.

Experimenty na LHC mají různé strategie zpracování dat. Hrubá data ze srážek v detektoru ATLAS se uchovávají v CERN a zároveň posílají do jednoho z deseti externích datových center první úrovně Tier-1. Center druhé úrovně Tier-2 je kolem stovky, jedno z nich hostí Výpočetní středisko Fyzikálního ústavu AV ČR, v. v. i. 

Do Tier-2 center proudí data přes přiřazené Tier-1 centrum, aby nedocházelo k přetížení serverů v CERN. Díky vyhrazené datové lince mezi FZÚ a Tier-1 centrem FZK v Karlsruhe se část dat kopírovala rychlostí až 1 Gbps již několik minut po jejich uložení v FZK. Čeští vědci tak mohou přímo na počítačích v Praze studovat vlastnosti rekordních srážek s minimálním zpožděním.
  
Velký urychlovač (Large Hadron Collider, LHC) je „ukrytý“ ve 27 kilometrů dlouhém prstencovém tubusu v hloubce 50–150 metrů pod zemským povrchem na francouzsko-švýcarské hranici. Poprvé byl spuštěn v srpnu 2008.
red
  

30.3.2010