Termínované vklady
Stanovisko Ing. Pavla Kriegsmana,
daňového poradce č. 0925 pro Akademii věd ČR
k využívání termínovaných vkladů u bankovních ústavů veřejnými výzkumnými institucemi
Platí, že prostředky, jejichž použití se řídí podle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), nelze použít jiným způsobem, a to ani jako krátkodobé finanční investice (termínované vklady a podobné instrumenty). Toto použití by bylo podle mého názoru porušením rozpočtových pravidel, neboť poskytnuté prostředky by byly použity jiným způsobem (k jiným účelům) než byly určeny.
Pokud ovšem veřejná výzkumná instituce vlastní prostředky vytvořené svojí činností, není podle mého názoru vázána zákonem č. 218/2000 Sb., neboť tyto prostředky nejsou prostředky z veřejných zdrojů.
Tyto prostředky mohou být z rezervního fondu, fondu reprodukce majetku, případně z darů. Při použití účelových prostředků se musím řídit pravidly danými smlouvou mezi poskytovatelem a příjemcem. Obecně nejčastější případ je takový, že nemohu tyto prostředky použít jiným způsobem, než pro který jsem je získal (zejména prostředky z EU). Nemohu je tedy použít ani v rámci termínovaných vkladů.
Jako velmi vhodné řešení pro využívání prostředků na běžných účtech se jeví běžné bankovní účty určené výhradně pro neziskovou sféru, které již některé banky poskytují. Na těchto účtech je výrazně výhodnější úročení všech na nich uložených prostředků. Úročení je v takové výši, že odpadá jakákoli potřeba převodu finančních prostředků na termínované vklady. Úroky z těchto účtů jsou samozřejmě úroky z běžného účtu a jako takové jsou osvobozeny od daní z příjmů, což je velmi pozitivní vedlejší efekt.
V Praze dne 1. 6. 2008
4.11.2008