Důležité odkazy

 

Kalendář akcí

calendar.jpg

Akademický buletin

abicko

Den Země 2010

Týden vědy a techniky

projekt BIOCEV

 

Get the Flash Player to see this player.

Více o projektu

 

AV ČR  › Věda a výzkum  › Programy VaV  › Program "Podpora projektů cíleného výzkumu" (2005-2009)

Podrobnější informace o programu

 

Podrobnější informace o programu
"PODPORA PROJEKTŮ CÍLENÉHO VÝZKUMU"
(Průřezového programu II (PP2) Národního programu výzkumu)
 

1. Název programu: Podpora projektů cíleného výzkumu

Průřezový program II (PP2) Národního programu výzkumu schváleného usnesením vlády České republiky ze dne 28. dubna 2003 č. 417.
Dílčí program 3 (PP2-DP3): Podpora projektů cíleného výzkumu
Kód CEP: 1Q

1. Poskytnout nástroje pro zacílení pokročilých stádií badatelského výzkumu na dosažení výsledků prakticky využitelných při dalším vývoji inovačních technologií, nových materiálů a produktů s vysokou přidanou hodnotou, nebo při aplikaci v socioekonomické oblasti.
2. Podporou konkrétních projektů posílit prolínání jednotlivých stadií výzkumu a vývoje: badatelský výzkum - cílený výzkum - aplikovaný výzkum a vývoj.
3. Vytvořit předpoklady pro budoucí vyšší ekonomické zhodnocování výsledků vlastního badatelského výzkumu podporou důslednějšího využívání ochrany duševního vlastnictví a práv k výsledkům výzkumu a vývoje.
Propojení badatelského výzkumu s následnými stadii výzkumu a vývoje je zásadní pro zvýšení efektivnosti celé oblasti výzkumu a vývoje. V tomto ohledu je nanejvýš důležité zvýšit účinnost při využití originálních výsledků vlastního badatelského výzkumu podporovaného z veřejných prostředků, který je často na špičkové úrovni, a podchytit ty jeho výsledky, které v pokročilých stadiích badatelského výzkumu jsou vhodné k rychlému přenosu do aplikovaného výzkumu a vývoje a následně do praxe.
Současný stav v České republice a v zahraničí
Ve všech průmyslově vyspělých zemích je problematika přenosu inovačních poznatků ze stadia základního výzkumu do výzkumu aplikačního a dále do praxe středem pozornosti jak subjektů výzkumu a vývoje, tak výrobní sféry a vládních orgánů. Pro podporu efektivního přenosu poznatků a zvýšení inovačního potenciálu výzkumu jsou organizovány podpůrné programy financované z veřejných rozpočtů, specificky zaměřené na stimulaci transferu inovačních poznatků a na odstranění překážek, které efektivnímu převodu výsledků základního výzkumu do fáze aplikovaného výzkumu a vývoje brání. Rámcové programy výzkumu a vývoje EU zahrnují řadu takových nástrojů. Hlavním iniciátorem převodu výsledků výzkumu do praxe je ve světě zpravidla výrobní sféra. Naprostá většina patentových přihlášek v USA a západní Evropě je podávána firmami i přesto, že značná část těchto poznatků vznikla v základním výzkumu, na univerzitách a ve vědeckých ústavech. Výrobní sféra včas vyhledává výsledky základního výzkumu, které mohou mít inovační potenciál, podílí se na financování následného cíleného a aplikovaného výzkumu a zpravidla přebírá náklady na patentovou ochranu.
V České republice je účinnost převodu nových poznatků ze základního výzkumu do aplikační sféry dlouhodobě hodnocena jako nízká. Jako jeden z parametrů pro toto hodnocení je uváděn počet udělených patentů v přepočtu na obyvatele, případně na kapacitu výzkumné základny. Ačkoliv hlavní příčinou nízkých hodnot těchto ukazatelů v ČR je stále nízká inovační aktivita tuzemského průmyslu a aplikační sféry, jednou z příčin je i nedostatečná orientace pracovníků základního výzkumu na vyhledávání vhodných výsledků s inovačním potenciálem a jejich dopracování do fáze využitelné v dalším aplikačním výzkumu a vývoji. Přetrvává dominantní tendence výsledky základního výzkumu zveřejnit ve vědecké literatuře. Tato tendence je podporována i systémem hodnocení úspěšnosti vědecké práce, který je v převážné míře založen na sledování počtu publikací a jejich citovanosti. V tomto směru je výzkumný tým stimulován k tomu, aby své nové a originální výsledky co nejdříve publikoval v odborné literatuře, nejčastěji v odborném časopise. Právě novost a včasnost publikace je jedním z faktorů ovlivňujících jak možnost volby prestižního časopisu s vysokým impaktem, v kterém může být práce publikována, tak i její budoucí citační ohlas. Takto se nezřídka stává, že originální výsledky základního výzkumu jsou zveřejněny dříve, než může být dostatečně prozkoumán jejich inovační potenciál a možnosti jejich praktického využití, případně zajištěna ochrana duševního vlastnictví (např. podáním patentové přihlášky).
Oproti tomu, aktivity směřující k cílenému rozpracování původního badatelského výsledku do aplikačně pokročilejší fáze, v které lze lépe posoudit jeho praktickou využitelnost, perspektivnost a i ekonomickou návratnost následného průmyslového výzkumu a vývoje, případně získat aplikační výsledky potřebné jako podklady pro patentovou ochranu a její komerční zhodnocení, jsou v současné praxi limitovány řadou překážek, mezi něž lze uvést:
- cílený výzkum oddálí zveřejnění výsledku jeho publikací a tím výzkumný tým znevýhodňuje ve veřejné soutěži o podporu grantových projektů;
- výzkum zahrnující přípravu funkčních vzorků, ověřování technologie, testování na velkých souborech dat či provedení poloprovozních zkoušek apod., je zpravidla finančně náročný a jeho náklady již nejsou pokryty ze zdrojů, z kterých byl financován původní základní výzkum;
- patentová ochrana výsledků v rozsahu, který je potřebný pro komerční využití potenciálním uživatelem výsledku představuje další náklady pro výzkumné pracoviště.
Na druhé straně je zřejmé, že i výjimečně hodnotný výsledek základního výzkumu má jen malou šanci na praktické využití přímo ve výrobní či správní oblasti, aniž by prošel další fází výzkumu cíleně zaměřeného na rozvinutí možností jeho aplikace. Program podpory projektů cíleného výzkumu byl zařazen do Národního programu výzkumu, právě z toho důvodu, aby poskytl nástroje, jak překlenout tento chybějící článek mezi kvalitním základním výzkumem a aplikovaným výzkumem a vývojem. Jako součást průřezového programu (PP2 - Integrovaný výzkum a vývoj) není zaměřen tématicky, ale jeho cílem je podpořit inovační a aplikační výstupy základního výzkumu.

Program má následující priority:

Program podporuje konkrétní projekty:
- které zásadně vycházejí z výsledků základního výzkumu, kterých dosáhly, nebo na jejichž získání se podílely vědecké týmy uchazeče a jejichž řešení zřetelně směřuje k výzkumu cílenému, tj. k dosažení konkrétního výsledku, jehož další využitelnost v aplikační sféře bude možné po skončení projektu vyhodnotit,
- jejichž předpokládané výsledky potenciálnímu uživateli usnadňují vývoj a osvojení výrobních postupů charakterizovaných jako špičkové technologie, umožňující zásadní inovace, případně přinášejí řešení, která jsou výrazným zlepšením dosud používaných postupů.
Předmětem řešení může být:
  • Cílený výzkum jako přípravná fáze aplikovaného výzkumu určená pro další vývoj jedním nebo více uživateli (průmyslová odvětví, zdravotnictví, zemědělství, případně orgány státní správy na různých úrovních, apod.).
  • Výzkum, jehož výstupy v kratším časovém horizontu směřují k využití v průmyslové, zdravotnické, zemědělské, správní, či jiné praktické činnosti (návrhy patentů, osvojení inovačních technologií, návrhy postupů pro specializované útvary státní správy apod.), přičemž potenciální budoucí uživatelé se na řešení projektu podílejí, nebo o jejich využití projeví předem konkrétní zájem.
Úspěchu ve veřejné soutěži může dosáhnout zejména projekt, který si klade za cíl
  • ověření vlastností či charakterizaci nového materiálu, metodiky nebo procesu výhledově využitelných v praxi;
  • využití v našich poměrech unikátních metod či experimentálních zařízení umožňujících vývoj nových materiálů a technologií, jejichž aplikací by bylo možné zavést výroby produktů s vysokou mírou přidané hodnoty;
  • získat rozhodující výsledky, ověřovací vzorky a postupy potřebné pro úspěšnou realizaci průmyslových práv k výsledkům předchozího základního výzkumu;
  • vybudovat společné specializované pracoviště, které usnadní několika subjektům efektivněji provádět ověřovací výzkum využitelnosti výsledků jejich cíleného výzkumu a vývoje.
O podporu v rámci programu se mohou ucházet projekty, které
(a) mají charakter základního a aplikovaného výzkumu, případně průmyslového výzkumu, včetně odpovídajícího způsobu financování ze státního rozpočtu a z nestátních zdrojů (tj. podíl účelové dotace ze státního rozpočtu na uznaných nákladech projektu musí odpovídat poměrnému zastoupení jednotlivých typů výzkumu a přípustné výši jejich financování z veřejných zdrojů (podle §2, nařízení vlády č. 461/2002 Sb.).
(b) naplňují jednu nebo více priorit programů uvedených v části 5, a přispívají k dosažení jednoho nebo více specifikovaných cílů programu (část 3).
Program je vyhlášen na období let 2005 - 2009. Program byl zahájen 1. ledna 2005 a ukončení se předpokládá 31. prosince 2009.
Na podporu vybraných projektů budou použity účelové finanční prostředky vyčleněné z rozpočtové kapitoly Akademie věd ČR pro program "Podpora projektů cíleného výzkumu". Pro řešení programu v r. 2005 se v rozpočtu AV ČR počítá s celkovou částkou až do výše 95 000 tis. Kč.
Předpokládá se, že na financování výzkumu v rámci programu budou příjemci využívat i prostředky z neveřejných zdrojů a že v v rámci celého programu bude podíl účelové podpory z veřejných prostředků na uznaných nákladech činit průměrně 92 % a podíl financování z neveřejných zdrojů 8 %. Podíl účelové podpory u konkrétního projektu přitom může činit až 100 % uznaných nákladů pouze v případě, že náplní projektu bude zdůvodněně pouze základní výzkum. V případě, že projekt zahrnuje i průmyslový výzkum a nebo vývoj, vypočte se celkový podíl účelové podpory na uznaných nákladech jako vážený součet částek povolených výší účelových podpor na jednotlivé části výzkumu a vývoje podle odstavců 1 a 2 § 2 nařízení vlády č. 461/2002 Sb.
Forma poskytnutí účelové podpory poskytovatelem
Účelová podpora z veřejných prostředků bude příjemcům na vybrané projekty výzkumu a vývoje poskytnuta z výdajů na výzkum a vývoj Akademie věd ČR formou dotace právnickým nebo fyzickým osobám nebo zvýšením výdajů organizačních složek státu nebo územních samosprávných celků. Z přidělených účelových finančních prostředků na řešení projektu bude možné hradit:
  • osobní náklady (zahrnující prostředky na mzdy nebo platy, resp. jejich poměrnou část, pracovníků přijatých výhradně na řešení projektu, odměny členům řešitelského týmu a OON);
  • zákonné odvody, případně odvody do FKSP;
  • prostředky na pořízení hmotného a nehmotného majetku potřebného k řešení projektu odpovídající době jeho využití pro řešení projektu;
  • prostředky na odpisy, údržbu a opravu stávajícího majetku používaného k řešení projektu;
  • provozní náklady (zahrnující náklady na materiál, služby);
  • cestovní náhrady;
  • náklady na zveřejnění výsledků;
  • náklady na ochranu majetkových práv k výsledkům, které buďto při řešení projektu vznikly, nebo jsou to výsledky předchozího výzkumu příjemce, na jejichž další rozpracování a aplikaci je projekt zaměřen;
  • režijní náklady vynaložené v souvislosti s řešením projektu.
Konkrétní maximální celkovou výši účelové podpory pro jednotlivé přijaté projekty i výši jejich podpory pro jednotlivé roky stanoví poskytovatel na základě hodnocení návrhů projektů a průběžného hodnocení jejich řešení.
Na přidělení účelové podpory není právní nárok.
Návrhy projektů, které splní podmínky a náležitosti pro přijetí návrhů projektů, budou předloženy odbornému poradnímu orgánu pro hodnocení návrhů projektů, jmenovanému poskytovatelem. Pro hodnocení návrhů projektů budou použita zejména následující kriteria:
(a) Splnění podmínek veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji
Posouzení, zda návrh projektu má charakter výzkumu a vývoje a zda odpovídá cílům a prioritám programu, do něhož je přihlášen.
(b) Potřebnost projektu
Posouzení relevance návrhu projektu pro oblast významnou pro praxi nebo pro rozvoj společnosti (z hledisek praktičnosti, využitelnosti a ekonomického potenciálu předpokládaných výsledků).
(c) Očekávaný přínos a kvalita výsledku projektu
Posouzení originality a vědeckého přínosu. Odhad inovačního přínosu při zavedení zlepšených nebo nových materiálů, technologií nebo technologických postupů a procesů (srovnáním současného stavu a předpokládaného stavu po ukončení projektu). Posouzení, zda realizace výsledků projektu není ohrožena. Posouzení aktuálnosti výsledků v době ukončení projektu a míry naplnění přínosů klíčového směru výzkumu, případně posouzení míry interdisciplinarity jako záruky řešení komplexního výzkumného problému.
(d) Proveditelnost a realizace projektu (předpoklady pro dosažení stanovených cílů)
Posouzení metodické a koncepční ujasněnosti řešení, posouzení výše navrhovaných nákladů ve vztahu k předpokládaným dosaženým výsledkům projektu, posouzení účelnosti a přiměřenosti nákladů na řešení projektu, posouzení odborné úrovně řešitelského týmu, posouzení materiálního a technického zabezpečení řešení a posouzení rizika, které by mohlo ohrozit úspěšné dokončení projektu.
Poskytovatel zajistí ke každému návrhu projektu posudky nejméně dvou oponentů (vybraných odborným poradním orgánem), kteří se nepodílejí na řešení projektu, splňují požadavek nepodjatosti a nejsou pracovníky jedné organizace. Posudky oponentů jsou základním podkladem pro hodnocení návrhu projektu odborným poradním orgánem.
Jednání odborného poradního orgánu se řídí statutem a jednacím řádem.
Odborný poradní orgán předloží výsledky hodnocení návrhů projektů Akademické radě AV ČR, která rozhodne o výsledku veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji. Rozhodnutí Akademické rady AV ČR je konečné a nelze se proti němu odvolat.
V případě zjištění nesrovnalostí mezi formálními náležitostmi uvedenými v návrhu projektu a předloženými doklady o prokazování způsobilosti uchazeče před uzavřením smlouvy nebo vydáním rozhodnutí o poskytnutí podpory si poskytovatel vyhrazuje právo neuzavřít s uchazečem smlouvu nebo nevydat rozhodnutí o poskytnutí podpory.
Hodnocení úspěšnosti řešení projektů
Řešení projektů bude průběžně sledováno a každoročně vyhodnocováno odborným poradním orgánem poskytovatele na základě hodnocení dílčích zpráv, předkládaných řešitelem vždy na konci kalendářního roku v termínu stanoveném poskytovatelem.
Pokud se ukáže, že projekt je řešen na nevyhovující odborné úrovni nebo budou shledány nedostatky v hospodaření s poskytnutými účelovými finančními prostředky, může poskytovatel podporu projektu zastavit.
Pro celkové hodnocení řešení projektu a úspěšnosti splnění jeho cílů předloží řešitel závěrečnou zprávu nejpozději do 30 dnů od ukončení řešení projektu, ve které doloží způsob řešení a dosažené výsledky.
Kritéria pro průběžné a závěrečné hodnocení projektů
Pro průběžné hodnocení řešení projektů jsou stanovena tato hlavní kritéria:
  • úroveň plnění cílů projektu (zda jsou stanovené cíle projektu plněny podle časového plánu a zda je reálný předpoklad jejich dosažení),
  • množství a kvalita dosažených výsledků (zda dosud dosažené výsledky a výstupy dosahují vysoké mezinárodní, mezinárodní, kvalitní národní, průměrné nebo podprůměrné úrovně),
  • účelnost čerpání finančních prostředků (zda jsou finanční prostředky čerpány v souladu se zadáním a zda byly účelně vynaloženy).

Pro závěrečné hodnocení výsledků řešení projektů jsou stanovena tato hlavní kritéria:

  • úroveň splnění cílů projektu, včetně míry jejich uplatnění (zda byly stanovené cíle projektu splněny a zda je prokazatelné uplatnění výsledků),
  • množství a kvalita dosažených výsledků (zda jsou dosažené výsledky a výstupy na vysoké mezinárodní, mezinárodní, kvalitní národní, průměrné nebo podprůměrné úrovni a zda je dosažený počet výsledků dostačující),
  • účelnost čerpání finančních prostředků (zda byly finanční prostředky čerpány v souladu se zadáním a zda byly účelně vynaloženy),

Rada programu vypracuje pro každý ukončený projekt závěrečný protokol, v němž uvede svůj závěrečný výrok. Závěrečné hodnocení výsledků řešení projektů schvaluje Akademická rada AV ČR na základě doporučení Rady programu.
 

 

Vyhledávání

Celý intranet Aktuální oblast