Vážení přátelé,

1. května 2004 jsme vstoupili do Evropské unie a v tomto čísle chceme na tuto skutečnost reagovat nahlédnutím do evropského dění, dokonce i trochu dál. Chceme-li řešit otázky naší profese na do­mácí půdě, jen sami od sebe se poučit nemůžeme, a proto se tedy chceme podělit o to, co jsme měli možnost postřehnout v za­hra­ničí. Na Vás záleží, zda se budete zajímat i do hloubky a využi­jete odkázané adresy.

         Ráda bych se s Vámi rozdělila o osobní zkušenost z vlastních cest. Mé první cesty do zahraničí počátkem devadesátých let, tedy účast na konferencích, provázelo obvykle „Odkud že jste? Z Prahy? Great!“ a někdy následovaly otázky, které ukazovaly na nedůvěru v naši civilizaci. Pamatuji se, jak se v Kolíně nad Rýnem divili v roce 1990, že umím zacházet s počítačem (ženská z Česko­slo­venska!!) a dokonce si prohlédnout Beilsteina na disketě (té sedmi­palcové).

         V poslední době bylo znát, že už nás berou mezi „my, co jsme v Unii“a počítají s naším profesionálním názorem. Ten vývoj a roz­díl jsem tedy pocítila na vlastní kůži stejně jako druhou stránku věci. Prožila jsem kupříkladu pár dní v Baden-Baden, bylo to právě týden po onom 11. září, podruhé jsem strávila podivný den na amsterdamském letišti Shiphol, právě v den, kdy byl za­vražděn režisér van Gogh. Vypjatá atmosféra s přidruženým zmatkem ve všech službách a informacích – to jsou situace, které pak sdílíme s ostatními, od nichž jsme bývali dříve odděleni. To je tedy to sdílení dobrého i zlého. Doufejme jen, že si to myslí i ti, s nimiž sdílíme a sdílet nadále budeme.

         Ale nezačíná to u Evropy a členských zemí EU, tam je už ten vrchol. Počátky jsou v nás samých, v našem okolí, na našem pracovišti, v rodině, domě, ulici a městě. A to nechci ani náhodou mentorovat, ale jen vyjádřit svůj pocit ze současného dění a trochu obavy, zda se to všechno jedenkrát naučíme zvládat.

Přeji pěknou zimu a ještě hezčí jaro.

Ivana Kadlecová

V pořadí druhý světový knihovnický a infor­mační kon­gres Mezinárodní federace knihov­nických asociací a institucí IFLA (ve skutečnosti šlo již o 70. výroční kon­ferenci IFLA) se letos konal ve dnech 22.–27. srpna 2004 v hlavním městě Argentiny v Buenos Aires.1

Tato vrcholná světová knihovnická akce se usku­tečnila poprvé v historii IFLA v Latinské Americe, a proto to byla pro jihoamerické knihovníky a knihovny velice prestižní událost. Účastníky kongresu ve vstupním informačním materiálu srdečně přivítal sám argentinský prezident Néstor Kirchner. Vysoce ocenil roli knihoven a knihovníků, popřál kongresu úspěšný průběh a jeho účastníkům příjemný pobyt v Buenos Aires. Tento kon­gres – někte­rými nazvaný „kongres tango“ – se stal skutečně latinsko­americkou zále­ži­tostí. Svědčí o tom čísla o počtu delegátů z jednotlivých zemí. Z Argentiny jich bylo 618, z Brazílie 117, z Chile 109. Celkový počet účastníků ze 121 zemí činil 3 835, tedy přes 22% bylo z jiho­ame­rických států.

Hlavní téma letošního kongresu „Knihovny: Nástroje výchovy a roz­­voje“ (Libraries: Tools for Education and Development) se probí­ralo na více než 220 zasedáních, v plénu i v sekcích nebo při plakátových sdě­leních. Nejdůležitější jednání (celkem jich bylo 40) byla tlumočena simul­tánně do pěti jazyků IFLA – do španělštiny, angličtiny, francouz­štiny, ruš­tiny, němčiny, čímž byl dosažen rekord v porovnání s před­chozími výročními konferencemi.

Zahajovací plenární zasedání se konalo ve slavném Teatro Colón, v di­va­delní budově, která patří v argentinském hlavním městě k největším a nej­obdivovanějším divadelním scénám. Zahájila je paní Kay Raseroka z Botswany, současná prezidentka IFLA. Hlavní referát na téma „Kniha v glo­balizovaném světě“ pronesl významný argentinský spisovatel Tomás Eloy Martínez. S velkým zájmem bylo přijato vystoupení Adolfo Peréze Esquivela, argentinského nositele Nobelovy ceny, nazvané „Mezi zdmi informací a svobody“. Stejně početně bylo navštíveno i zasedání k proble­matice celoživotního vzdělávání s čelnými představiteli UNESCO, na němž zazněly informace „z první ruky“ o vý­sled­cích Světového summitu o infor­mační společnosti (I. fáze – Ženéva, prosinec 2003) a o přípravách jeho druhé fáze (Tunis, listopad 2005).

Kongresová jednání se tentokrát konala na dvou místech, ve dvou hotelech – Hilton a Sheraton, mezi nimiž zajišťoval dopravu delegátů auto­bus. Tato skutečnost delegátům žel znemožňovala plynule přecházet ze sálu do sálu podle vybraného programu, jak to bývalo obvyklé na jiných místech. Program byl bohatý, jak už bylo uvedeno, na více než dvou stech zase­dání vystoupilo přes 400 referentů a lektorů, uskutečnilo se 80 plaká­tových (posterových) prezentací. Z pohledu jednotlivce byl program přepl­něný, takže bylo nutno velice pečlivě vybírat a zvažovat vlastní časové možnosti.

Ke konferencím IFLA nerozlučně patří velká výstava firem, tentokrát se zde na ploše 1 392 m² představilo 96 vystavovatelů, pro de­le­gáty na výstavě fungovaly internetové kavárny. Mezi vystavovateli byly také velké národní knihovny, vydavatelství a vzdělávací instituce.

Při večerních společenských a kulturních akcích se pořadatelé snažili přiblížit účastníkům kongresu argentinskou národní kulturu, folklor, histo­rii. Samozřejmě nikdy nechyběly ani excelentní ukázky argentinského tanga. K doprovodnému společenskému a kulturnímu programu patřilo slav­nostní zahájení výstavy firem, „Opening Party“, sponzorovaná firmou Thomson ISI, kulturní večer v místním operním divadle, sponzorovaný vyda­vatelstvím K. G. Saur a Thomson Gale, a spo­le­čenské akce pořádané dal­šími firmami a zastupitelskými úřady. České velvyslanectví tentokrát projevilo o české delegáty již před kon­gresem zájem a uspořádalo krátké podvečerní setkání v prostorách ambasády.

V průběhu kongresu měli delegáti možnost navštívit některou z 23 argen­tinských knihoven nejrůznějších typů – v Buenos Aires a okolí nebo v blíz­kém městě La Plata, které je metropolí provincie Buenos Aires. Delegáti se také mohli přihlásit se na některou ze třinácti – jistě zají­mavých, ale finančně náročných – exkurzí v Buenos Aires a okolí; nejlevnější byla prohlídka Buenos Aires za 10 amerických dolarů.

Jednou z mých prvořadých povinností bylo aktivně se zúčastnit zase­dání a programů organizovaných Standing Committee for Public Libraries (SCPL) – tedy stálým výborem, jehož jsem členkou. Výbor kromě řady svých aktivit vydává dvakrát ročně mezinárodní bulletin „Newsletter IFLA Section of Public Libraries, poslední číslo vyšlo v srpnu 2004.1 Sešel se na svém prvním zasedání už v neděli ráno (22. srpna 2004). Ve smyslu zadaných úkolů jsem pro toto zasedání připravila stručnou zprávu o situaci v čes­kém veřejném knihovnictví, vě­no­vanou zejména Koncepci rozvoje knihoven v České republice v letech 2004–2010.2 Tyto zprávy „country reports“ zpracovávají pravidelně i dal­ší členové výboru, je možné se s nimi seznamovat na webu IFLA.3 Výbor na svých dvou zasedáních projednával řadu bodů, které se týkají plánovaných úkolů, strategického střednědobého plánu, detailní přípravy akcí na stávající konferenci i návrhů na programy pro konferenci budoucí, schvaloval kromě plánu i rozpočet výboru a vy­účto­vání vynaložených nákladů.         

Od výroční konference IFLA v Bostonu (2001) se každoročně koná setkání představitelů národních knihovnických spolků, které nesporně při­spívá k lepšímu vzájemnému poznání a seznámení. Národní knihovnické spol­ky jsou totiž páteří této mezinárodní federace. Tentokrát byla opět na programu debata o výši členských příspěvků národních členů. Nová „pokladní“ (treasurer) paní Ingrid Parent z Kanady informovala o výsled­cích poštovního hlasování o způsobu stanovování výše členských přís­pěvků od příštího roku. IFLA hledá způsob, jak udržovat s národními členy co nejužší kontakt. Na tomto zasedání se představil nový generální sekretář IFLA, kterým se stal pan Ramachandran Rasu z Indie.

Na programu závěrečného plenárního zasedání (Closing Session) by­la panelová diskuse na téma „Globální partnerství v informační spo­lečnosti“. Bohužel se omezila pouze na vystoupení pana Alexe Byrna z Austrálie (to je budoucí předseda IFLA – zastává funkci „President-elect“) a paní Mirji Ryynanen, bývalé členky Finského a Evropského parla­mentu. Hlavním bodem jednání bylo pak hodnocení konference, vyzna­­menávání a děkování. Byly vyhlášeny výsledky soutěže o nejlepší bulletin, zvítězil „Newsletter“ sekce Library and Research Services for Parliaments, soutěž o nejlepší poster vyhrála Verena Tibljas z Chorvatska. Kladně byla oce­něna také poprvé organizovaná tombola, na níž se losovaly předměty, charakteristické pro jednotlivé země darované delegáty. Vybraná částka 4 000 dolarů bude věnována na finan­cování účasti knihovníků z roz­vo­jových zemí na příštích kongresech IFLA. Nepodařilo se mi zjistit, kým byla vylosována česká krojovaná panenka, kterou jsem do tomboly darovala.

Součástí závěrečného zasedání je vždy také představení místa, v němž se bude konat budoucí kongres. Tentokrát to bylo seznámení s norským Oslo pro kongres IFLA v roce 2005. Delegáti dostali také in­for­mace o ně­ko­lika konferencích, které se budou konat před tímto kongresem v Norsku a Finsku. V roce 2006 se kongres IFLA uskuteční v Seoulu (Jižní Korea), v roce 2007 přijde na řadu Durban (Jižní Afrika) a v roce 2008 Québec (Kanada).

SKIP je národním členem IFLA, institucionálních členů je v ČR v současné době pět.4 Společným úsilím a hlav­ně zcela konkrétní účastí na prá­ci IFLA se podařilo, že Česká repu­blika (a české knihovnictví) získala v našem oboru – za 14 let obno­veného členství SKIP v IFLA – ve světě velice dobré postavení a jméno.

PhDr. Jarmila Burgetová

Tři pilíře IFLA: Společnost, členové a profese

Na svém zasedání 10. prosince 2004 se Řídící rada rozhodla schválit no­vý model činnosti IFLA spočívající na třech pilířích, čímž uznává, že zá­kladní funkce IFLA se vztahují ke společenskému kontextu, ve kterém knihovny a informační zařízení působí, profesním záležitostem a členské základně IFLA. Tyto tři pilíře podporuje infrastruktura, kterou nabízí ústředí federace, IFLANET a řídící orgány federace.

•  Pokud jde o společnost, IFLA se zaměří na roli a vliv knihoven a in­for­mačních služeb ve společnosti a otázky, které určují a vymezují prostředí, v němž knihovny na celém světě působí. Tyto otázky jsou vznášeny prostřednictvím FAIFE, CLM, Blue Shield (Modrý štít) a naší lobby na Světovém summitu o informační společnosti (WSIS) a dal­ších důležitých akcích. Příští rok ovšem (2005) budeme muset klást obzvláštní důraz na zmíněný summit, jemuž IFLA věnovala značné úsilí s velmi dobrými výsledky. Musíme tohoto úsilí a do­sa­žených výsledků plně využít zejména v další etapě směřující k setkání v Tunisu v listopadu 2005 a k dosažení dlouhodobých cílů.

•  Pokud jde o profesi, IFLA se zaměří na otázky, jež jsou re­prezentovány dlouhodobě stanovenými Hlavními aktivitami – ALP, ICABS, PAC, UNIMARC – a sekcemi a divizemi. Ty se soustřeďují na základní problémy naší profesní praxe a pomáhají knihovnám a infor­mačním službám plnit jejich záměry a uspokojovat potřeby uživatelů v rychle se měnícím globálním prostředí.

•  Členská základna je samozřejmě středem zájmu všech orgánů IFLA.

      Soubor aktivit IFLA je zde představován

      - službami nabízenými členům

      - správou záležitostí spojených s jejich členstvím v IFLA

      - konferencemi a publikační činností

Musíme společně pracovat na tom, abychom naši Federaci učinili živější, přitažlivější a užitečnější pro členy na celém světě.

Všechny tyto tři pilíře a základní infrastruktura jsou ovšem na sobě vzá­jemně závislé a nemůžeme je pokládat za izolované entity. Nabízejí cestu porozumění a prezentace IFLA jako celku jak odborníkům z knihoven a infor­mačních zařízení, tak také orgánům státní správy i širší veřejnosti. Tyto tři pilíře by měly také poskytnout rámec pro řízení IFLA a záměry by měly být reflektovány koncepční rozpočtovou strategií.

Pracovní komise Řídící rady se zaměřují na společenský kontext,  zdo­ko­na­lení IFLANETU a nový přístup ke správě rozpočtu na akce, které mají být identifikovány začátkem roku 2005. V rámci těchto priorit se přisu­zuje největší význam

    •  WSIS, WIPO a dalším současným iniciativám, které lobují ve pros­pěch knihoven a informačních zařízení,

    •  IFLANETu jako médiu podporujícímu angažovanost a komunikaci v rámci Federace i mimo ni

    •  potřebě modernějších přístupů k řízení a financování.

Dalšími pilíři a oblastmi činnosti se budeme zabývat později.

The Hague, 10 December 2004

Novoroční dopis prezidentů IFLA

Jak již bylo oznámeno, pan Ramachandran rezignoval na funkci  Generálního tajemníka. Pan Sjoerd Koopman, koordinátor odborných aktivit, byl jmenován zastupujícím Generálním tajemníkem do doby než bude jmenován nový generální tajemník.

Sjoerd bude v příštích měsících pokračovat v procesu změn a pod­poře přeformulování programu IFLA. Jakékoli problémy vztahující se k aktivitám IFLA by měly být sděleny panu Koopmanovi na e-mailovou adresu ifla@ifla.org.

Nyní, když se proces změn v IFLA zrychluje, je důležité, abychom veš­ke­rou práci orientovali na posílení naší Federace. Musíme shromáždit zdro­je, abychom mohli plně garantovat naše zaměření na priority, které nazna­čili členové, obzvláště pak na přesvědčivý program lobování, zda­řilé odborné aktivity, hodnotné přínosy pro členy a efektivní infra­strukturu. Všichni členové se musejí připojit k personálu IFLA a zvo­le­ným funkcionářům a pomoci zajistit finanční posílení, které nám umožní dosáhnout těchto cílů. Všichni musíme podpořit IFLA a její priority – a v současné době především Světový summit o informační společnosti.

 A, konečně, máme-li dosáhnout těchto cílů, potřebujeme nejlepší možné vedení, podporujme tedy nominaci odpovědných členů z celého svě­ta do funkcí ve Stálých výborech, Řídící radě a pro volbu předsedy k datu 2. února 2005.

Tito členové by neměli být nominováni jako zástupci odvětví nebo re­gionů, ale jako silní a rozhodní kandidáti, kteří představují to nej­lepší v naší profesi, reprezentují její různorodost a budou schopni významně přispět k jejímu rozvoji prostřednictvím silné a efektivní IFLA.

Oba přejeme Vám všem všechno nejlepší v roce 2005:

The Hague, 10 December 2004

INTAMEL (International Association of Metropolitan City Libraires) se stal sekcí IFLA

Stejně jako se čeští knihovníci podíleli na vzniku IFLA, tak také k historii vzni­ku INTAMELu neodmyslitelně patří pražská Městská knihovna v Praze a její teh­­dejší ředitel, předseda SKIP v letech 1968–1970, PhDr. Rudolf Málek. V roce 1966 inicioval uspořádání mezinárodní konference metro­politních knihoven v Praze a ovlivnil vznik INTAMEL o rok později v Rotterdamu.

V roce 2004 se INTAMEL stal jednou ze sekcí IFLA. Tato nová sekce metro­politních knihoven (Metropolitan Libraries Section) zveřej­nila na svých webových stránkách příspěvky, které byly prosloveny na výroční konferenci této sekce, konané v týdnu od 26. září do 1. října 2004 v Singapuru. Stručná prezentace konference spolu s ob­razovým doprovodem v podobě série fotografií pořízených RNDr. Tomášem Řehákem, ředitelem Městské knihovny v Praze, jsou dostupné na adrese:

http://www.ifla.org/VII/s46/conf/singsumm.pdf

http://www.ifla.org/VII/s46/index.htm

http://www.ifla.org/ifla-cgi/ifla-members-srch?Czech+Republic

Noví členové IFLA v Česku

Novými institucionálními členy IFLA se v posledních dvou letech staly Knihovna Akademie věd ČR a Ústav knihovnictví a informačních studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Koncem roku 2004 se do IFLA přihlásila Městská knihovna v Praze. Tradičními institucionálními členy IFLA jsou Národní knihovna ČR a Parlamentní knihovna v Praze, takže Česká republika má vedle národního člena, kterým je Svaz knihovníků a in­for­mačních pracovníků ČR, pět institucionálních členů.

Vše o IFLA naleznete na adrese:

http://www.ifla.org/ifla-cgi/ifla-members-srch?Czech+Republic

Výzva IFLA

V souvislosti s katastrofickými důsledky přírodní katastrofy, která zasáhla 26. prosince 2004 v 7 hodin místního času většinu ostrovů Indického oceánu a států jihozápadního asijského a výcho­doafrického pobřeží, vydává IFLA (Mezinárodní federace knihovnických asociací a institucí) výzvu k mobilizaci na pomoc všem postiženým zemím a zvláště pak katastrofou zdecimované Sri Lanky. Bližší infor­mace jsou dostupné na we­bových stránkách IFLA: http://www.ifla.org

Helsinky, Scandic Marina Congress Center, 17.–19. října 2004

Mezinárodní konference EUSIDIC – European Association of Infor­mation Services – se konala tentokrát v hlavním městě Finska – Helsinkách. Zúčastnilo se jí přes 50 účastníků ze 16 zemí, bylo před­ne­seno 17 přednášek, jedno odpoledne bylo ponecháno k diskusi.

Název konference byl: „CONTENT OWNERSHIP VERSUS PLATFORM OWNERSHIP OR THE PLATFORM BATTLE“ – tedy nevyhlášený boj mezi primárními a sekundárními vydavateli jako in­vestory na straně jedné a těmi, kdo informace „poskytují“ uživatelům (distributory a knihovnami) na straně druhé.

Přednášející lze rozdělit podle toho, jak pracují s informacemi.

První skupinou byli zástupci knihoven (NK Finska a NK Litvy) a výzkumných center (VTT Technical Research Centre of Finland a Infor­mačního centra University v Jyvaskyla). Ředitel finské Národní knihovny, prof. Ekholm, podrobně představil Národní knihovnu Finska. Popsal finský knihovní elektronický systém FinELib – což je vlastně vel­ké konsorcium s dominantním postavením Národní knihovny, které spo­lečně investuje peníze přidělené státem. Tento systém je prezentován jako trojúhelník, na jehož jednom rohu je národní vyhledávací infor­mační portál, druhý roh je obsazen archívem dokumentů a v třetím rohu je knihovní systém. Další přednáška byla zaměřena na on-line přístup k plným textům a na otázku autorských práv a licencí.

Další knihovnou, která byla prezentována, byla Národní knihovna Litvy. Tam se vyrovnávají zejména s problémy „začátečníků“, usilovně hle­dají peníze na stavbu nové budovy a snaží se řešit velmi nízké využití počítačů mezi obyvatelstvem.

Druhou skupinou přednášejících byli zástupci vydavatelů a firem, které prodávají software (např. Xrefer, N.V.ORGANON). I mezi těmito firmami se vede bitva o exkluzivitu, o to „kdo, jaké a kolik informací poskytne“. Uživatel si může vybírat, které programové prostředí mu více vyhovuje, kde získá stejné množství a kvalitu informací za výhodnější cenu. Zajímavé a inspirativní bylo předvedení rozhraní systému WEB Alerts, které pracuje nad databází záznamů od různých dodavatelů (např. Dialog, DataStar, Factiva…), přes které jsou data automaticky obdržena, zo­bra­zována, opatřena poznámkami, „prolinkována na fulltexty“, atd.

Žádná konference se neobejde bez sponzorů, takže byl dán prostor k představení produktů i zástupcům sponzorů.

Jedna přednáška byla zcela odlišná, ale výrazně zaujala všechny účastníky konference: Lidský mozek jako procesor informací. Kitti Muller, lékařka, neuroložka a vedoucí pracovnice Finského ústavu pro ochranu zdraví a vedoucí výzkumného projektu, velice srozumitelnou formou demonstrovala, jak pracuje mozek při zpracovávání informací, jaká je interakce mezi lidskou a umělou inteligencí. Určitě by se zde mohli přinejmenším poučit tvůrci webovských stránek.

I když v názvu konference bylo slovo „boj“, v žádném případě se nebo­jovalo, účastníci se vzájemně poslouchali a informovali, v čase mimo hlavní program probíhaly neméně zajímavé a inspirativní diskuse.

Konference se konala v moderním konferenčním centru v pří­stavu, účastníci bydleli v hotelu přestaveném z původního rozlehlého přístavního skladiště. Pod okny se v půldenním cyklu střídaly obrovité lodi, což byl pro člověka z vnitrozemí zážitek – po celou dobu ale také byla strašná zima a pršelo, takže dojem z metropole Finska nebyl skoro žádný, účast na konferenční večeři byla projevem otužilosti a otrlosti vůči počasí.

Samotné konferenci předcházela půldenní schůzka výkonného výboru Eusidic, na které byly řešeny otázky finanční, personální i obsa­ho­vé. Další, jarní mítink bude v dubnu v Bruselu, o další výroční konferenci se zatím nerozhodovalo. Podrobnější informace lze získat na adrese www.eusidic.org

Jana Doleželová, Ivana Kadlecová

Pod tímto názvem se skrývá konference, která se konala 1. listopadu 2004 v Národní knihovně (Koninklijke Bibliotheek) v Haagu.

Sešli se zde specialisté z členských států Evropské unie i z dalších zemí spolu se zástupci Evropské rady a dalších mezinárodních organizací k diskusi nad problematikou trvalého přístupu k vědeckým publikacím z oblasti přírodních i společenských věd a k tvorbě elektronických ar­chiv­ních systémů. Toto setkání bylo součástí obecně probíhající diskuse v Radě o budoucí podpoře EU v 7. Rámcovém programu.

Konferenci otevřela ministryně školství, kultury a vědy paní Maria van der Hoeven. Tato velice vzdělaná, energická a půvabná dáma shrnula ve svém vystoupení současné i budoucí potřeby společnosti. V úvodu po­užila a přeformulovala odkaz Isaaca Newtona, který prohlásil, že po­kud viděl dále než ostatní, bylo to proto, že stál na ramenou obrů, do dneš­ního – poněkud odlišného – pohledu. Stát na ramenou obrů dnes podle ní zna­mená mít permanentní přístup do stále objemově i obsahově narůsta­jícího informačního prostředí:

• obří databanky

• mega – sbírky vědeckých časopisů

• kolosální archivy

• trvale expandující Internet

Paní ministryně zmínila holandský program Metamorphose, vyjádřila hr­dost nad projektem The Memory of the Netherland s vírou a nadějí v budoucí projekt The Memory of Europe.

Kriticky se vyjádřila k současné situaci, kdy otázka digitalizace a dlou­hodobé archivace není brána dostatečně vážně a není dostatečně finančně podporovaná. Uvedla příklad Národní knihovny , která vyvíjela tech­nické zabezpečení e-archivu s IBM a obsahové s vydavateli, jako Elsevier, Kluwer, Blackwell, Biomed Central a Oxford University Press (v dohledu s dalšími vydavateli). Tím je zabezpečeno archivování široké svě­tové produkce pro „domácí“ prostředí. Tento strategický krok Národní knihovny by měl být integrální částí evropské infrastruktury. A měl by být co nejrychleji provázen kroky dalšími, rozšiřujícími. Vyjádřila naději, že z konference, kterou otevřela, vzejde účinný dokument směrovaný do Evropské rady, Evropského parlamentu a 7. Rámcového programu jako úkol Paměť zítřka.

Na adrese http://www.kb.nl/coop/euconference/ lze projít všech­ny kon­­fe­­renční příspěvky, které byly před­neseny v průběhu dne, dluž­no je ale zmínit dokument, který vznikl při od­polední diskusi a byl smě­řován i ESFRI (European Strategy Form for Research Infrastructures a Komisaři EU pro výzkum.

Dokument se v úvodu odvolává na rezoluci Rady Evropy z 25. června 2002 o ochraně digitálních dokumentů pro budoucí gene­race, na dokument UNESCO ze 17. října 2003 o ochraně kulturního dědictví, na deklaraci OECD z 30. ledna 2004 o přístupu k výsledkům výzkumu financovaného z veřejných finančních prostředků a na další důležitá provolání.

Věda je jedním z největších producentů digitální informace, ať už pro­střed­nictvím výzkumných institucí a škol nebo profesionálními vyda­vateli. Tak, jak se přechází stále více k digitální formě informací, stávají se více a více nepřístupnými zejména častou, tří- až pětiletou výměnou HW a SW. Digitální materiály se tak stávají paradoxně krátkodobými a je nezbytné jim zajistit ochranu pro budoucnost.

         •  Evropa potřebuje vytvoření infrastruktury pro dlouhodobou trvalou) ochranu a trvalý přístup k vědecké produkci

         •  Je třeba vytvořit nové technologie a novou metodiku řízení informací

         •  Je třeba sdílet zdroje a vytvořit model spolupráce

         •  Je třeba podporovat spolupráci a sdílení

•  Je třeba vytvořit nový model třídění informací a znalostí pro dlouhodobou ochranu a trvalý přístup

•  Je důležité uzavřít spolupráci mezi klíčovými hráči: vedoucími institucemi (jako jsou národní knihovny a archivy), autory vědec­ké literatury, vydavateli a agenturami a konečně IT společnostmi.

Toto je velmi stručné shrnutí rezoluce, v jejímž závěru je doporučeno Národní knihovně v Haagu, hostitelce konference, aby se ujala iniciativy a v návaznosti na dosavadní zkušenosti a výsledky definovala budoucí úkoly a vytvořila scénář pro vytvoření evropské infrastruktury pro dlou­ho­dobou ochranu a trvalý přístup.

Nelze pominout exkurzi po Národní knihovně, která byla orga­ni­zována pro účastníky konference, knihovna je rozlehlá, s moderním interiérem a velmi moderním systémem služeb.

Ivana Kadlecová

V Čingově ve Slovenském ráji se konal od 5.–9. září mezinárodní se­minář CASLIN, tentokrát se dvěma hlavními tématy. První bylo zamě­řené na šedou literaturu a druhé na spolupráci paměťových institucí.

Na semináři byli již tradičně zastoupeni zahraniční přednášející, kteří vystoupili k oběma tématům.

Univerzity, elektronické publikování a šedá literatura

Promoting Institutional Assets through Collaboration: Electronic Theses, Institutional Repositories, and Other Grey Literature

Propagace institucionálních sbírek prostřednictvím spolupráce: elektronické disertace, institucionální repozitáře (sklady) a další šedá literatura

Joan K. Lippincott, Associative Executive Director, Coalition for Networked Information, Washington DC

J. K. Lippincott představila Coalition for Networked Information (CNI), což je společný program Association of Research Libraries (ARL) a EDUCAUSE, který si klade za cíl propagaci síťově dostupných infor­mací. CNI je nezisková organizace s přibližně dvěma stovkami členských institucí, zejména ze Severní Ameriky, ale také z Evropy (zejména JISC) a Austrálie. Přednášející se věnovala spolupráci na institucionální úrovni v oblasti šedé literatury se zvláštním důrazem na elektronické závěrečné práce a disertace. Jejich dostupnost výrazně zvyšuje frekvenci jejich vy­užití, což mj. ukázala na projektu Virginia Tech. Systémové zpřístupnění diser­tačních prací pomáhá studentům i při prezentaci výsledků poten­ciálním budoucím zaměstnavatelům. Přednášející doporučila zajímavý zdroj, který nabízí i příslušnou digitální knihovnu diplomových a diser­tačních prací – Networked Digital Library of Theses and Dissertations (NDLTD) http://www.ndltd.org/.

Hodnotné informační zdroje se často nacházejí i na lokálních dis­cích autorů. Institucionální repozitáře mohou být kvalitní formou uložení a zpřís­tupnění těchto prací, které mohou být založeny i na otev­řeném přístupu.

Massachussetts Institute of Technology (MIT) pracuje na projektu insti­tu­cionálního repozitáře – digitální knihovny DSpace, do kterého jsou za­pojeni odborníci z různých oblastí. Role knihovníků je samozřejmě při vý­voji a implementaci takového systému nepostradatelná. Kromě vlastní sprá­vy repozitáře je důležitá propagace a vysvětlování výhod autorům, které jim plynou ze zpřístupnění jejich prací.

The Necessity of a New Culture of Electronic Publishing

Potřeba nové kultury elektronického publikování

Dr. Peter Schirmbacher, Humboldt-University, Computer and Media Services, Berlin

P. Schirmbacher předvedl dokumentační a publikační server na Humboldtově univerzitě v Berlíně, přičemž se zabýval různými aspekty elektro­nického publikování. Čtvrtina disertací je dodávána autory v ele­k­tro­nické podobě, celkově je na serveru umístěno na 2 500 dokumentů. Počet elektronických publikací rychle narůstá, očekávání přínosů elektro­nického publikování je u jednotlivých zúčastněných subjektů (autorů, uži­vatelů, knihoven, výpočetních center, vydavatelů) rozdílné. Prostředky pro jejich tvorbu a využívání jsou stále ve fázi vývoje.

P. Schirmbacher se na příkladu dokumentačního a publikačního ser­veru na Humboldtově univerzitě v Berlíně zabýval různými aspekty elektro­nického publikování. Zřízení tohoto serveru v roce 1997 s sebou při­neslo otázky organizace a uchovávání získaného obsahu. Nyní je čtvr­tina disertací dodávána autory v elektronické podobě, celkově je na ser­veru umístěno na 2 500 dokumentů. Současným trendem je rychlý nárůst pro­centa elektronických publikací, problémem však je relativně málo zku­šeností v oblasti elektronického publikování. Tvorba, publikování, využívání a vyhledávání elektronických dokumentů se navíc od tradičního prostředí velmi odlišuje a je stále ve fázi vývoje (např. ustavování vhodných systémů pro recenzní řízení).

Německá iniciativa pro síťové informace – Deutsche Initiative für NetzwerkInformation (DINI) – v roce 2001 ustanovila publikační skupinu DINI, která vytváří doporučení pro oblast elektronického publikování v souladu s národními a mezinárodními standardy.

Jedním z výstupů úřadu DINI, který sídlí v Univerzitní knihovně Göttingen, je certifikát DINI, v němž se uplatňuje sedm kritérií ne­zbyt­ných pro dokumentační a publikační server – politika, podpora autora, právní aspekty, autenticita a integrita, indexování, logy a statistiky, dlouhodobá přístupnost.

Meziinstitucionální spolupráce mezi archivy, knihovnami a muzei

Investing in Knowledge (Knowledge Institutions in the 21st Century)

Investování do znalostí (Znalostní instituce ve 21. století)

Chris Batt, The Museums, Libraries and Archives Council (MLA), Londýn

Organizace, ve které Chris Batt pracuje, má za úkol působit jako poradce vlády pro strategický rozvoj muzeí, knihoven a archivů. Vláda na provoz MLA přispívá. Společné pole působnosti muzeí, knihoven a archivů spo­čívá podle přednášejícího v interakci předmětů, z nichž jsou vytvářeny sbírky a uživatelů. Důraz je kladen na využití sbírek a na jejich zvidi­telnění. Jedním z úspěšných projektů je The People's Network (http://www.peoplesnetwork.gov.uk), jehož cílem je rozvoj online služeb anglických veřených knihoven v národním měřítku. Dalším projektem, o kterém se přednášející zmínil, je EnrichUK (http://www.enrichuk.net) – vyhledávací portál prolinkovaný na 150 míst podporovaných v rámci tohoto grantového programu pro digitalizaci. Oba tyto projekty jsou finan­covány mimo jiné z loterie.

Snahou MLA je vytvoření The Knowledge Web, se zaměřením na kontextualizaci, personalizaci a vycházení z konkrétních informací o místě, věku, zájmech a stylech učení uživatele. Větší důraz kladený na uživatele a na obsah by měl přispět k lepšímu uspokojení požadavků a potřeb uživatele. Knihovníci by měli být těmi, kteří budou schopni zprostředkování těchto služeb zajistit.

From Institutional Servers to Heritage Servers: Heterogenous Offers in a Digital World

Od institucionálních serverů k serverům s dědictvím: Heterogenní nabídka v digi­tálním světě

Manfred Thaller, Universität zu Köln, Kolín n. Rýnem

Předmětem zájmu uživatelů jsou dle M. Thallera knihy a ne knihovny, proto je třeba vytvářet digitální knihy již od počátku tak, aby je bylo možno snadno zahrnovat do virtuálních sbírek. Přednášející konstatoval, že u uživatelů je oblíbenější intelektuální prohlížení či listování (intellectual browsing) než vylepšování vyhledávacích strojů. Zdůraznil také nutnost vytváření národních standardů a důležitost jejich dodr­žování v heterogenním prostředí.

Na semináři CASLIN 2004 vystoupila také řada českých a slovenských kolegů, kteří se příslušným tématům věnovali v národním kontextu. Mnoho zají­ma­vých příspěvků je možno prostudovat v elektronickém sborníku ze semi­náře, je dostupný na adrese:

 http://www.pulib.sk/elpub/CASLIN04/Zbornik1.htm

Martin Lhoták

Výroční konference ELAG – European Library Automation Group (Evropská skupina pro automatizaci knihoven) je technicky a pracovně za­mě­řenou konferencí. Její nedílnou součástí jsou workshopy, představující podstatnou část náplně, mající přispět k řešení, případně k otevření některých otázek. Konference ELAG 2004 (http://www.elag2004.no) probíhala v norském Trondheimu od 9. do 11. června a její hlavní téma znělo „Interoperability: new challenges and solutions“ (Spolupráce systémů: nové výzvy a řešení). Pořadatelem by­la norská firma Bibsys, která vyvíjí a administruje stejnojmenný knihov­ní systém pro převážnou část velkých norských knihoven. Na kon­ferenci se střídaly workshopy s příspěvky souvisejícími s hlavním tématem. Workshopy se věnovaly devíti různým okruhům.

Osobně jsem se účastnil workshopu s názvem „Collection level metadata: needs and solutions“, který řídila Maja Žumer z Národní a uni­ver­zitní knihovny v Lublani.

Workshop začal definicí toho, co je to sbírka. Sbírka je shro­máž­dění skutečných, elektronických a imaginárních objektů, které může být reprezentováno (popsáno) mnoha způsoby – nestruktu­ro­vaným po­pisem, strukturovaným popisem, katalogem, piktogramem. Objekty jsou shromážděny s určitým cílem. Sbírka může být definována jako seznam všech prvků nebo definicí pravidla, na základě kterého se prvek stává sou­částí sbírky. Popis sbírky umožňuje vlastníkům posky­tovat informace o její existenci a přístupnosti uživatelům s případným zájmem. Popis sbír­ky by měl potencionálním zájemcům poskytnout informaci o exi­stenci sbírky, o její lokaci, o způsobu vyhledávání, o hod­notě a o mana­ge­mentu. Metadata mají dva účely – slouží k vyhledávání a pro management. Metadata mohou být ve volné formě v případě, že budou sloužit pouze člověku, mohou být strukturovaná v případě, že budou sloužit člověku a pro strojové využití. V případě, že jsou strukturována, mohou být též autoritně kontrolována.

Několik již existujících schémat:

E-Lib Simple Collection Description

(http://www.ukoln.ac.uk/metadata/cld/simple/)

RSLP

(http://www.ukoln.ac.uk/metadata/rslp/)

DC CD

(http://dublincore.org/groups/collections/)

TEL

(http://www.europeanlibrary.org/tel_handbook/metadata_handbook/metadata_handbook.html

Závěr workshopu – popis sbírek je relativně novou oblastí, ale jeho důle­žitost začíná vzrůstat zejména pro portálová řešení s distribuovaným vyhledáváním. Některé portály poskytují přístup do mnoha hetero­genních sbírek a pro detailněji zaměřené vyhledávání (abychom zúžili seznam sbírek, ve kterých chceme přímo vyhledávat) je třeba, aby byl za­jiš­těn jejich kvalitní popis. Pracovat na vývoji optimálního řešení musí jak majitelé (příp. kurátoři) sbírek, tak i provozovatelé a designeři portálů, aby bylo postupně vyvinuto optimální řešení.

Účastníci jednotlivých workshopů prezentovali své výsledky ostatním a jsou dostupné na webových stránkách konference http://www.elag2004.no/files/workshops.shtml.

V roce 2005 se bude výroční konference ELAG konat v Ženevě a její hlavní téma bude „Open Access“.

Martin Lhoták

CERTIDoc je evropský projekt, který probíhá v rámci programu Leonardo da Vinci. Je pokračováním předchozího projektu DECIDoc, což je akronym pro francouzský název „Dévelloper les Euro­com­pétences pour l´Information et Documentation“ neboli „Rozvíjet evrop­ské kompetence pro informace a dokumentaci“. Iniciátorem a hlavním organizátorem prací byla od počátku Asociace francouzských informačních pracovníků – ADBS.1

Projekt DECIDoc probíhal v letech 1997–2001, v roce 2003 na něj navázal projekt CERTIDoc (Certifikace kompetencí v oblasti informací a dokumentace). Na obou těchto projektech se zúčastnil Svaz knihov­níků a informačních pracovníků ČR, vedle Rumunska ještě jako zástupce nečlenského státu Evropské unie.

Výsledkem projektu DECIDoc bylo vydání Evropského rejstříku kompetencí. Český překlad vyšel v edici Aktuality SKIP již v roce 1999 pod názvem „Průvodce znalostmi a dovednostmi evropských od­bor­ných pracovníků v oboru knihovnických a informačních slu­žeb“. Publikace je sice rozebraná, ale stále dostupná v elektronické podobě na webu SKIP na adrese:

http://skip.nkp.cz/KeStazeni/smernice.pdf 

Na tuto adresu nebo na předchozí články2 odkazujeme všechny ty, kteří se s problematikou certifikace kompetencí v naší profesi zatím neměli možnost seznámit.3

Práce v projektu CERTIDoc vyvrcholily v roce 2004 vydáním no­vé verze Evropského rejstříku kompetencí. Jeho druhé, zcela přepra­cované vydání vydala ADBS tiskem v dubnu 2004 v Paříži ve dvou svaz­cích (Cena obou svazků je 25 EUR). Od podzimu 2004 je text přístupný na webu ADBS jak ve francouzské, tak i v anglické verzi. Anglická verze v tištěné podobě vydána nebyla.

Ve francouzštině je text dostupný na adrese:

www.adbs.fr (Carrière et formations)

V angličtině je text dostupný na adrese:

http://www.adbs.fr/site/carrieres/eurefca2004/euref1-english.pdf

http://www.adbs.fr/site/carrieres/eurefnq2004/euref2-english.pdf

V prvním vydání byly kompetence rozděleny do čtyř skupin (v závorce je uveden počet kompetencí):

• Znalosti specifické pro knihovnické a informační služby (KIS) (12)

• Komunikační a příbuzné znalosti (9)

• Řídící a organizační znalosti (11)

• Další oblasti znalostí užitečné pro rozvoj KIS (1)

Druhé vydání člení kompetence do pěti skupin:

• Informace (12)

• Technologie (5)

• Komunikace (7)

• Management (8)

• Ostatní vědní oblasti (1)

Počet čtyř úrovní u každé kompetence zůstal stejný. V jednotlivých úrov­ních se sleduje:

• informovanost

• znalost praktik nebo technik

• efektivní užití „nástrojů“

• efektivní užití metodologie

Počet hlavních schopností vzrostl z původních patnácti na dvacet, řada jich však byla změněna, nahrazena novými, jinak nazvána. Proti prvnímu vy­dání jsou schopnosti v druhém vydání uspořádány do šesti skupin:

• Osobní vztahy (7)

• Výzkum (1)

• Analýza (3)

• Komunikace (2)

• Řízení (2)

• Organizování (5)

První svazek obsahuje rozsáhlý vysvětlující text, který v 1. vydání chyběl. Publikace je doplněna také výkladovým slovníkem a podrobným před­mětovým rejstříkem.

Druhý svazek je věnován výkladu čtyř úrovní kvalifikace. Jsou to:

1. asistent v informačních službách

2. technik v informačních službách

3. manager v informačních službách

4. expert v informačních službách

Práce na projektu CertiDoc řídí konsorcium, které vzniklo jako neofi­ciální seskupení zúčastněných spolků. Mohou se k němu připojit další profesní sdružení nebo jiné společenské organizace, které mají zájem provádět certifikaci pracovníků.          

K provádění certifikace taková organizace bude muset splňovat předem sta­novené organizační náležitosti (zajištění administrativy, exi­stence Výboru jako rozhodovacího orgánu, apod.) a především ustavit „hodno­tící panel“ – skupinu odborníků, kteří budou posuzovat kandi­dáty. Podrobné stanovy konsorcia CERTIDoc a další podrobná pravidla jsou blíže popsány v materiálu „General Rules“, jejž lze najít na adrese www.certidoc.net

 Jak by podle tohoto dokumentu měl proces certifikace vypadat? Jedná se dobrovolný akt, kdy žadatel podá přihlášku – žádost o certifikát ve stanovené úrovni kvalifikace (viz výše uvedené čtyři úrovně kvali­fi­kace). Žádost musí obsahovat mimo jiné dokumentaci o absolvovaném vzdělání, přehled profesní kariéry či záznam o sebehodnocení. V případě, že to „hodnotící panel“ uzná za vhodné, může zadat žadateli test k pro­věření jeho znalostí. Po této (úspěšně završené) etapě následuje ústní roz­hovor a po něm udělení certifikátu. Certifikát bude udělován na 5 let s možností obnovy nebo postoupení do „vyšší“ kvalifikační úrovně znalostí. Předpokládá se, že vznikne společný (tj. mezinárodní) rejstřík držitelů certifikátu.

Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR se jako profesní sdružení přihlásil k podpoře certifikace s využitím systému CERTIDoc, zatím bez přesného časového termínu zahájení. Nejbližšími úkoly je přeložit a vydat novou verzi Evropského rejstříku kompetencí, „General Rules“ a případně dalších dokumentů. Dalším krokem bude zce­la určitě zajišťování a splnění všech organizačních podmínek a v ne­pos­lední řadě propagace a zakomponování tohoto systému do nástrojů personální politiky jednotlivých knihoven.

Počátkem října 2004 se konal v Bruselu k aktuálním otázkám dal­šího rozvoje certifikace odborný seminář CERTIDoc. Sešli se na něm zástupci většiny členských států EU, z nových zemí EU představitelka SKIP a zástupce rumunského Spolku knihovníků a informačních pracov­níků. Celodenní jednání se zabývalo dalším zdokonalováním Evropského rejstříku kompetencí a zejména společným postupem v prosazování evropské certifikace odborných pracovníků v knihovnických a infor­mačních službách.

Jarmila Burgetová, Miloslava Faitová

25. října zorganizoval Goethe-Institut v Praze ve spolupráci se Svazem knihov­níků a informačních pracovníků ČR workshop (dílnu) pro ve­doucí pracovníky veřejných knihoven na téma Management veřejných kniho­ven. Vedla jej a hlavní referát přednesla paní Barbara Lison, ředitelka Městské knihovny v Brémách.1 Z české strany vystoupili RNDr. Tomáš Řehák, ředitel Městské knihovny v Praze, ing. Aleš Brožek, ředitel Severočeské vědecké knihovny v Ústí nad Labem, PhDr. Jana Kalousková, ředitelka Městské knihovny v Ústí nad Orlicí a ing. Libuše Nivnická, ředitelka Knihovny Jiřího Mahena v Brně. Referentka dala k dispozici podkladový materiál pro použití v rámci vzdělávání SKIP, resp. pro web SKIP, hlavní referát má být rovněž otištěn v časopisu Čtenář.

Vstupem do Evropské unie získala Česká re­publika ještě kvalitnější integrovaný přístup do databází a patentových organizací chránících duševní vlastnictví a může s nimi účinně spolu­pracovat. Velmi užitečný je pro českou vědeckou a technickou komunitu Evropský patentový, infor­mační a dokumentační systém –  EPIDOS.[2] V Praze proběhla ve dnech 25.–27.října 2004 mezinárodní konference, která se zabývala tímto systémem.

Cílem konference bylo poukázat na důležitost těchto systémů a jejich nad­časovost, s níž chrání tvůrčí činnost a umožňuje inovaci v celém roz­sahu podnikání v souladu s činností jednotlivých patentových úřadů. Konference se zúčastnili předsedové patentových úřadů z řady zemí: Alain Pompidou, prezident Evropské patentové organizace (EPO), Heinz Zourek, zástupce generálního ředitele Evropské komise, za českou stranu mj. předseda Úřadu průmyslového vlastnictví České republiky Karel Čada.

Příští konference se bude konat v Budapešti od 8.–10. listopadu 2005.

Počátkem listopadu se konalo v Praze v Národní knihovně zasedání vý­kon­ného výboru EBLIDA.[3] Při té příležitosti uspořádala EBLIDA mezi­národní seminář s představiteli národních knihoven a knihovnických spolků ze střední, východní a jihovýchodní Evropy. V centru pozornosti by­ly otázky vývoje práva intelektuálního vlastnictví, copyrightu, vztahu kniho­ven k WTO, otázky profesní kvalifikace. Seminář, jehož se zúčast­nili představitelé z cca dvaceti evropských zemí, umožnil bezprostřední osobní kontakty knihovníků z různých částí rozšířené Evropské unie.

Česká republika, konkrétně její hlavní město Praha, byla v roce 2004 poctěna Evropskou komisí čestným úkolem hostit slavnost předávání cen jubilejního pátého ročníku Descartovy ceny za výjimečné vědecké a tech­nické výsledky a prvního ročníku Cen za významný přínos k popu­larizaci vědy.

Zahájení se konalo 1. prosince 2004 v budově Akademie věd na Národní třídě, v Knihovně byla při této příležitosti instalována dopro­vodná výstava prezentující výsledky badatelských týmů.

Vlastní předávání Cen se konalo o den později na Pražském hradě za účasti prezidenta republiky Václava Klause, předsedkyně Akademie věd ČR Heleny Illnerové, ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Petry Buzkové. Ze zahraničních celebrit jmenujme alespoň předsedkyni eston­ského parlamentu Ene Ergma, evropského komisaře pro vědu a výzkum Maneta Potočníka, ředitele S&S Rainera Gerolda a zástupce EU v Česku Christiana Bourguna.  

Bližší informace viz Akademický bulletin, č. 1/2005, str.2–5 nebo:

http://www.cordis.lu/science-society/descartes/prize2004.htm

Počátkem prosince proběhla v konferenčním sále Státního ústředního archivu v Praze v pořadí již pátá konference „Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě 2004“. Tato konference s mezinárodní účastí se již tra­dičně věnuje problematice spolupráce archivů, knihoven, muzeí, galerií a památkové péče při využívání informačních a komunikačních techno­logií pro ochranu a zpřístupnění kulturního dědictví. V jejím úvodu vy­stoupili zahraniční hosté – jmenovitě to byli pan Peter Holm Lindgaard (Library manager, News and Current Affairs) z Dánska a pan Alessandro Piva (Dipartimento di Elettronica e Telecomunicazioni, Universita di Firenze) z Itálie. Jejich vystoupení i početné české příspěvky jsou přístupné na adrese http://skip.nkp.cz/akcArch04.htm

Zájemce o novinky  ve světovém knihovnickém dění upozor­ňujeme na ru­briku „Aktuality ze světa“ z webových stránek Komise pro zahraniční sty­ky SKIP. Je každý měsíc aktualizována a dostupná na adrese http://skip.nkp.cz/mezSve.htm

O pracovním sdružení knihoven a dokumentačních středisek pro výz­kum východní, střední a jihovýchodní Evropy – ABDOS1 jsme infor­mo­vali v předchozím čísle INFORMACÍ, věnovaném problematice mezi­národní spolupráce.2 Před nedávném jsme obdrželi nové číslo ABDOS-Mitteilungen v novém formátu A4, které zahrnuje několik zajímavých článků a nových informací.

Stěžejním příspěvkem je stať polské kolegyně Lucje Brzezycké „Problémy údržby a uchovávání sbírek Ksiaznice Cieszynské“, v níž podrobně probírá vývoj a činnost konservačního oddělení Těšínské knihovny v posledních deseti letech, seznamuje i s plány a potřebami pro budoucnost. Článek je doplněn četnými černobílými fotografiemi.

Z hlediska aktivit ABDOSu jsou důležité další články, a to „Proto­kol valného shromáždění členů ABDOS“, které se konalo v květnu 2004 v německém Kielu, a zejména pak bibliografie „20 ABDOS sborníků a dvou slavnostních tisků“. Jde o podrobný soupis dvaceti svazků sbor­níků ABDOS (a jejich obsahu), vydávaných od roku 1984. Bibliografie je věcně tříděna do 13 skupin, které jsou uvnitř dále členěny.

Číslo zakončuje rovněž zevrubně pojatá rubrika „Nová vydání“ s podrobnými anotacemi knih, nově vydaných jak v Německu, tak i v Polsku a Rakousku.

Na úplný závěr je zde otištěna pozvánka na příští sně­mování – ABDOS-Tagung, které se bude konat v květnu 2005 ve švý­car­ském Bernu. Sněmovní téma: „Knihovna pro uživatele – part­ner pro vědu, hospodářství a politiku“.

Bývalý americký prezident Bill Clinton otevřel v listopadu v Little Rocku v americkém státě Arkansas knihovnu věnovanou své osobě a zvláště pak politické činnosti během období svého dřívějšího prezidentského mandátu. Hlavním cílem této iniciativy je snaha zpřístupnit materiály dokumentující období Clintonovy prezidentské funkce, během kterého došlo k velkému rozvoji jak domácí, tak zahraniční americké politiky.

http://www.news-leader.com/today/1118-Clintonlib-229152.html

http://www.clintonpresidentialcenter.org/index.htm

European Bureau of Library, Information and Documentation Asso­ciations EBLIDA (Evropská kancelář pro knihovnické, informační a doku­mentační asociace) ve spolupráci se Society of College, National & University Libraries SCONUL (Společnost pro vysokoškolské, ná­rod­ní a univerzitní knihovny) pořádají ve dnech 2.–3. března 2005 v Müller Centre v Cambridgi ve Velké Británii seminář s názvem „Obchodování se znalostmi? Světová obchodní organizace [WTO] a knihovny“ (Trading in knowledge? The World Trade Organization and Libraries). Program konference spolu s registrační formulářem a dalšími praktic­kými informacemi jsou dostupné na následující adrese:

http://www.sconul.ac.uk/event_conf/WTOConference/wtoprogramme

33. výroční konference LIBER3 se v roce 2004 konala ve dnech 29. června–2. července v Petrohradu. Hlavní téma v angličtině znělo „Integrating Europe! New Partnership across Old Borders“. Všechny před­nesené příspěvky jsou k dispozici na webu na adrese http://www.enssib.fr/ Vyčerpávající zprávu o konferenci podaly v elek­tro­nickém časopise IKAROS v srpnu 2004 kolegyně Ludmila Celbová a Markéta Simonová.

Information Online je tradiční akcí, na které se setkávají informační pracovníci, vydavatelé elektronických databází a vývojáři informačních systémů, aby se navzájem informovali o novinkách v oboru. Součástí Infor­mation Online jsou volně přístupné přednášky, které probíhají v ně­kolika sekcích. Velmi zajímavou sekcí v tomto ročníku byla sekce, která se věnovala vyhledávání. Vystoupili zde „špičky oboru“ např. Chris Sherman a Gary Price. Jednou ze zajímavých myšlenek, které zazněly, byla úvaha Ch. Shermana na téma, co je možné očekávat v budoucnu od vyhle­dávacích strojů. Může to být např. konkurence produktům Microsoftu. Např. Google nabízí funkce (zdarma), které umožňují nahradit některé části MS Office. Takže není vyloučeno, že si časem budeme spouštět tex­tový nebo tabulkový editor přímo z Internetu.

Daniela Živković: The Electronic Book The Change of Paradigm for a changing Bookmarket Berlin, BibSpider 2004. 90 s. ISBN 3-936960-09-7

Podle nakladatelství jde o pionýrskou práci, v níž je definováno jak pojetí po­užívané v tradičním knižním sektoru, tak i alternativy a modifikace, kte­ré ovlivnily informační technologie. Obsahuje rovněž definice zcela no­vých termínů, charakteristických pro elektronické publikování. Autorka poukazuje na důležité změny, k nimž došlo v knižním sektoru, v jejich důsledku je žádoucí úzká spolupráce mezi knihovníky, nakla­dateli, knihkupci, právníky a informačními profesionály, zejména na poli

• bibliografické kontroly

• autorského práva

• identifikace, distribuce a zpřístupňování elektronických knih.

Autorka je přesvědčena, že komplementární, navzájem se doplňující chara­kte­ristiky tištěných a elektronických knih zajistí budoucnost knižní politiky.

Dr. Daniela Živković je profesorkou Katedry knihovní a knižní vě­dy na Filozofické fakultě Univerzity v Záhřebu.

Publikaci možno objednat na adrese: BibSpider-Info-Networking for Libraries, Niederwallstr. 13, 10117 Berlin, BRD

Fax: +49 (0) 30 240 32 105

E-mail: mail@bibspider.de, www.bibspider.de

Konference byla zaměřena na vyhledávací stroje, především na opti­malizaci webu s ohledem na přední umístění v hlavních vyhledávacích strojích a na reklamní kampaně na Internetu. V jednotlivých příspěvcích odborníků z oblasti profesionálních informačních specialistů, web desig­nerů a tvůrců předních vyhledávacích strojů (např. zástupci Google a Ask Jeeves) zaznělo mnoho prakticky využitelných informací. Z hle­diska neziskového sektoru jsou zajímavé především možnosti maxi­mální optimalizace webu za účelem dosažení dobrého umístění ve vyhle­dávačích. Základním poučením pro tvorbu úspěšných webových stránek je jednoduchost z technického hlediska (žádný flash apod.) a kvalitní text popisující obsah webu. Větší propagací mohou instituce přilákat více uživatelů a tím mít i pádnější odůvodnění pro čerpání a získávání finančních prostředků na své činnosti. Konference Search Engine Strategies probíha několikrát do roka v různých částech světa a pořádá ji Jupitermedia Corporation. Seznam konferencí pořádaných touto společ­ností lze nalézt na http://www.jupiterevents.com/.

V dvojčísle 2-3/2004  INFORMACÍ nebyla v Seznamu knihoven AV ČR evidovaných v registru MK ĆR uvedena Knihovna Národo­hospodářského ústavu AV ČR, ačkoli je přihlášena a také evidenována v tomto registru. Za toto nemilé nedopatření se jak pra­covníkům Knihovny Národohospodářského ústavu AV ČR, tak i všem čtenářům INFORMACÍ omlouváme. 

Úvodem ............................................................................................................................	3
Mezinárodní federace knihovnických asociací (IFLA)
Kongres IFLA v Buenos Aires (PhDr. Jarmila Burgetová) ..........................	4
Zprávy z IFLA .................................................................................................................	8
Evropské konference a projekty
EUSIDIC Annual Conference 2004 – Helsinky (Ing. Jana Doleželová, PhDr. Ivana Kadlecová) ................................................	12
Permanent Access to Records of Science – Haag (PhDr. Ivana Kadlecová) .............................................................................................	14
CASLIN 2004 – Čingov (Ing. Martin Lhoták) ...................................................	16
ELAG 2004 – Trondheim (Ing. Martin Lhoták) ...............................................	19
Projekt CERTIDoc (PhDr. Jarmila Burgetová, PhDr. Miloslava Faitová) ......................................	21
Mezinárodní akce v tuzemsku
Workshop v Goethe-Institutu ...................................................................................	25
Mezinárodní konference EPIDOS ..........................................................................	25
Mezinárodní seminář EBLIDA ................................................................................	26
Descartesovy ceny 2004 ...............................................................................................	26
Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě ......................................................	27
Aktuality ze světa ............................................................................................................	27
Krátce ze světa
ABDOS-Mitteilungen 2004, Nr. 1-2 ......................................................................	28
Americké prezidentské knihovny .............................................................................	29
EBLIDA spolupracuje s INCONUL .....................................................................	29
LIBER Annual Conference 2004 – Petrohrad ...................................................	29
Information Online 2004 – Londýn .......................................................................	30
Nová publikace nakladatelství BIBSpider ............................................................	30
Search Engine Strategies 2004 – Stockholm .......................................................	31
Omluva .............................................................................................................................	31

1    http://www.ifla.org/IV/ifla70/cinfo-e.htm

1    http://www.ifla.org/VII/s8/news/pl-newsletter30.pdf

2    http://www.ifla.org/VII/s8/annual/cr04-cz.htm

3    http://www.ifla.org/VII/s8/annual/country.htm

4    Podrobnosti na str. 11

1    ADBS – Association des Documentalistes et Bibliothécaires Specialisés; v současné době působí jako Association des professionels de l´information et de la documentation

2    Burgetová, J. Register európských kompetencií v oblasti kníh a informačných služieb – hlavný cieľ projektu DECIDoc. IT lib, – [2] 35-36 (2002).

3    Burgetová, J. Odborné znalosti a dovednosti v oboru knihovnických a informačních služeb – výsledky projektu DECIDoc. Národní knihovna.Knihovnická revue, 12 [3] 169-174 (2001)

1    http://www.stadtbibliothek-bremen.de

[2]    http://www.european-patent-office.org/epidos/conf/eac2004

[3]    http://www.eblida.org

1    ABDOS = Arbeitsgemeinschaft der Bibliotheken und Dokumentationsstellen der Ost-, Ostmittel- und Südosteuropaforschung

2    INFORMACE, 2002, č. 3-4, str. 19-20

3    Ligue des Bibliothèques Européennes de Recherche – http://www.kb.dk/liber/