Na Hradčanském náměstí v Praze objeveny pozůstatky románského domu

Praha/Hradčany: Archeologický výzkum na Hradčanské náměstí v Praze, vedený pracovníky Archeologického ústavu AVČR, Praha, v.v.i., objevil torzo románského domu. Jedná se o druhý nález takové stavby v rámci západního předpolí Pražského hradu, které později dalo vzniknout městu Hradčany. Výzkum, který probíhá od ledna tohoto roku, je prováděn v souvislosti s generální rekonstrukcí Salmovského paláce na další z expozičních objektů Národní galerie, která je i investorem celé akce. Záchranné práce začaly v suterénu stavby a pokračují zejména výkopy při základech paláce Salmovského a sousedního Schwarzenberského z důvodu jejich hydroizolace.

Salmovský palác, dnes dochovaný jako klasicistní, nechal postavit na počátku 19. století pražský arcibiskup Vilém Florentin Josef kníže Salm-Salm. Jeho prostor zabral několik starších parcel a zahrnul částečně zdiva starších objektu. Při archeologickém výzkumu se krom fragmentů starší zástavby podařilo zdokumentovat velmi dobře dochovanou výplň jímky z 1. poloviny 17. století, která sbírala odpad ze sousedního Schwarzenberského paláce. Ojedinělé byly nejen její pečlivě vyzděné stěny, ale i předměty, které se v ní uchovaly díky vysoké vlhkosti. Jednalo se o předměty denní potřeby, mezi nimi např. několik kuželek s koulí anebo proutěná metla. Unikátní jsou také importy luxusních skleněných nádob.

Největší překvapení přinesl ale nález pozůstatků románského zdiva při severní zdi paláce pod úrovní současného chodníku. Zaujal svou ojedinělostí a také dobrým stavem dochování díky hloubce až 2 metry. Z domu se dochovalo torzo nároží se šesti řádky románského zdiva. Byl vyzděn do velice zajímavé starší terénní situace. Přímo v místech pod odkrytým nárožím probíhal o dvě století dříve menší příkop. Po jeho postupném zaplnění se terén dorovnal a ve 12. století byl dům založen do již urovnaného terénu. Díky měkké výplni příkopu se však jeho jedna zeď částečně propadla. Archeologům se podařilo zachytit i zánik domu, ke kterému došlo ještě v průběhu středověku, velmi pravděpodobně v souvislosti s parcelací nově založeného hradčanského města v polovině 14. století.

První podobný nález se na Hradčanském náměstí archeologům podařil již v roce 1944, kdy byl při hloubení protiletecké nádrže odhalen půdorys domu v prostoru dnešního parku. Tehdy se podařilo stěny, dochované do maximální výšky 3-4 řádků kvádříků, rozebrat a přenést do prostoru archeologických vykopávek, kde jsou ke shlédnutí dodnes.

Nově odhalený dům se dochoval díky malé četnosti stavebních aktivit v této části náměstí - základy klasicistního Salmovského paláce jej minuly jen o několik centimetrů. K částečné destrukci nároží však došlo ve 20. století během opravných prací na paláci. Díky dobré spolupráci archeologů a investora se podaří odhalenou část domu zachovat na místě. Do budoucna tak zůstává otevřená možnost prozkoumat celý jeho půdorys dochovaný dále pod chodníkem.

Z prozkoumané stěny byl sejmut odlitek, s jehož pomocí bude vytvořen model zdiva, který bude pro zájemce o historii Prahy vystaven v plánované archeologické expozici Národní galerie ve Schwarzenberském paláci.

Obr. 1	Obr. 2	Obr. 3

Obr. 1. Hradčanské náměstí v Praze, objev pozůstatků románského domu (foto: ARUP).
Obr. 2. Hradčanské náměstí v Praze, objev pozůstatků románského domu (foto: ARUP).
Obr. 3. Hradčanské náměstí v Praze, pohled na románské zdivo domu a severní stěnu sondy s postupně zaplněným malým příkopem (foto: ARUP).