Bez toho, aby…

[Drobnosti]

V knize „Podplukovník Charles Bugnet, Tři diktatury, Zápas o řízení války ve Francii 1914—1918“ (přeložil Alois Rybář) narazil jsem na tyto věty: „Je na bíle dni, generále, a vy to oznámíte generálu Joffrovi, že od nynějška žádný důstojník, který má vyšší velení, nebude moci být přemístěn bez toho, aby tato otázka nebyla předložena vládě“ (str. 137). „Když se doví, že ve věcech, které se ho dotýkají tak zblízka a které měl v úmyslu si vyhradit, bylo učiněno tolik vážných rozhodnutí přes něj a bez toho, aby s ním někdo jednal nebo na něj počkali, dotýká se ho tato neslušnost velmi těžce“ (str. 150). „Maršál je ve vojenských věcech nesmiřitelný. Příměří bez toho, aby nebyl v dominujícím postavení, nechce“ (str. 269). „Maršálovi, který odchází, aby zase zapadl do svého hlavního stanu, se podaří jen s námahou dostat se přes náměstí Opery, kde nadšený dav ho nepustí bez toho, aby mu nevykřičel svou vděčnost“ (str. 270).

Slovní obrat bez toho je podle mého soudu naprosto nečeský.

Fr. Veselý

Mínění páně pisatelovo potvrzujeme naplno. V češtině je sice obrat bez toho, aby, ale v něm je příslovce beztoho (psané dohromady) s významem „i tak, tak jako tak“ a p., na př.: Beztoto abych pořád jen sháněla pro děti. Způsob, kterým je obratu „bez toho, aby“ užito v citovaných větách, není český; je to nemotorné a Čechu skoro nesrozumitelné napodobení způsobu cizího, zde, v překladu z francouzštiny, patrně napodobení francouzské spojky sans que. Česky bychom se ve všech těch větách vyjádřili docela jinak, buďto spojkou jestliže ne, aniž, nebo spojením tak, aby…, takový, aby… a pod., na př.: …nebude moci být přemístěn, nebude-li tato otázka předložena vládě. Bylo učiněno tolik vážných rozhodnutí přes něj a aniž s ním kdo jednal. Takové příměří, při kterém by nebyl v dominujícím postavení, nechce. Nadšený dav ho nepustí, dokud mu nevykřičí svou vděčnost, a pod.

Naše řeč 3, ročník 25/1941

Předchozí jh.: Mrtvá a živá

Následující Číslovky u jmen pomnožných