Hřibárna

[Hovorna]

(J. H.) Tomu slovu bude Čech rozuměti leda v tom smyslu, že je to továrna anebo dílna na hřiby; má-li však znamenati místo, kde se pěstují odstavená hříbata, bude dobře, když se k němu připojí pro každého Čecha překlad do češtiny nebo potřebný komentář. Nevhodná je tu nejen přípona, nýbrž i sám základ slova. Kmen slova je ten, který vidíme v 2. pádu hříbět-e nebo v 1. p. mn. hříbat-a. Proto je příd. jméno hříběcí (srst), ne hřibský ani hřibový, zdrobnělina hřibátko, ne hříbko; proto se také tomu, kdo dělá košťata (jak se dnes mluví), říká košťatář.

Naše řeč 5, ročník 10/1926

Předchozí Dále

Následující Ložiti