Finanční zdroje se kterými ÚMCH AV ČR hospodařil v r
2005 byly především tvořeny prostředky státního rozpočtu,
a to pocházejícími jak z kapitoly AVČR, tak i z jiných
rozpočtových kapitol. Více než 10% neinvestičních
finančních prostředků bylo získáno z mimorozpočtových
zdrojů. Stejně jako v předcházejících letech představovala
institucionální podpora výzkumného záměru
nejvýznamnější položku rozpočtu ústavu, která, doplněna
o účelové prostředky na řešení projektů získané ve
veřejných soutěžích, byla zcela zásadní při zajištění
podpory vědecké a výzkumné činnosti pracoviště. Náklady
na výzkum, včetně zajištění infrastruktury, přesáhly v
roce 2005 částku 190 mil. Kč.
Investiční prostředky na nákup nákladných přístrojů i
základní vybavení laboratoří byly získány jako
investiční dotace v rámci interní soutěže AVČR a ze
zdrojů fondu reprodukce majetku. Tyto prostředky byly použity
na inovaci vybavení pracoviště v celkové výši
přesahující 24 mil. Kč.
Mzdové prostředky byly čerpány v souladu s rozpisem
závazných ukazatelů pracoviště na rok 2005. Limit mzdových
prostředků i limit ostatních osobních nákladů stanovené
zřizovatelem byly navýšeny o účelové prostředky získané
v rámci projektů podporovaných AV ČR i o mimorozpočtové
zdroje z tuzemských a zahraničních zdrojů. Institucionální
mzdové prostředky tak činily 79,5 % z celkem vyplacených
mzdových prostředků. Na platové tarify bylo vyplaceno 56,4%
prostředků na platy a dalších 27,7% z této částky bylo
využito k odměnění pracovníků podle jejich podílu na
hospodářském výsledku pracoviště. Nárokové složky platu
a osobní příplatky spotřebovaly cca 15,8% celkové částky.
Vyplacené mzdové prostředky pracovníkům ústavu znamenaly
dosažení průměrného měsíčního výdělku 27 894 Kč pro
průměrný přepočtený počet 260 zaměstnanců. Nárůst
průměrného platu ve srovnání s předchozím obdobím tak
nepatrně převýšil zvýšení tarifních platů k 1.1.2005.
Hospodářský výsledek ÚMCH AVČR v roce 2005 zaznamenal
zisk ve výši 1353 tis. Kč. Tento pozitivní ukazatel, stejně
jako obnova přístrojového vybavení a navýšení
průměrného platu dokumentují relativně příznivý vývoj
pracoviště. Bohužel nereflektuje ekonomické potíže a
problémy, které vyvolává zapojení ústavu do mezinárodních
(evropských) projektů spojené s jejich postupným, zálohovým
financováním uznatelných nákladů i zvláštnosti české
legislativy při úhradách DPH. Rovněž se nedaří dodržovat
plánované a schválené výdaje na řešení výzkumného
záměru pracoviště, což může v budoucnosti ovlivnit i
dosažení předpokládaných výsledků. Vyřešení uvedených
problémů by usnadnilo ekonomickou kontrolu řešených úkolů
a řešitelům projektů tak usnadnilo soustředění na
převážně odborné aspekty vědecké práce.
Náklady na výzkum a vývoj: 190 365 tis. Kč
Zdroj
prostředků |
Počet projektů |
Výzkumný záměr |
1 |
GA AV ČR |
21 |
GA ČR |
31 |
Program Informační
společnost |
1 |
Projekty cíleného výzkumu |
7 |
Programy ostatních resortů |
20 |
Zahraniční granty |
16 |
Zakázky hlavní činnosti |
72 |
Celkem |
169 |
Biomakromolekulární systémy
Navrhli a připravili jsme hydrofilní biodegradovatelné
polymery obsahující hydrolyticky a redukčně štěpitelné
vazby a ověřili jsme jejich možné použití pro povrchové
modifikace a cílené směrování polyelektrolytových a
virových systémů pro dopravu genů. Také jsme navrhli a
připravili vysokomolekulární biodegradovatelné roubované
kopolymery a micelární systémy vhodné jako nosiče pro
pasivní směrování kancerostatik do pevných nádorů.
Fyzikálně-chemické studie potvrdily schopnost těchto
vysokomolekulárních systémů uvolňovat léčivo řízeným
způsobem a degradovat ve fyziologickém prostředí na látky
vylučitelné z organizmu. V rámci projektu podporovaného
grantem MPO „Předklinické zkoušky cytostatika navázaného
na polymerní nosič a přenos syntézy z laboratorního do
čtvrtprovozního měřítka“, který řešíme spolu s firmami
VÚFB Praha a.s., Zentiva a.s. a VÚOS Pardubice, jsme navrhli a
vypracovali technologický postup přípravy polymerního
kancerostatika, který jsme pomohli zavést ve čtvrtprovozním
měřítku ve firmě Zentiva a.s. a VÚOS Pardubice, což
umožnilo zahájit předklinické testování tohoto preparátu.
Současně jsme vypracovali i metodiku analytického sledování
kvality meziproduktů i konečného produktu.
Nalezli jsme optimální podmínky pro modifikaci povrchových
vlastností materiálů na bázi biodegradovatelných polyesterů
adsorpcí amfifilních blokových kopolymerů a vyhodnotili jsme
vliv této modifikace na nespecifickou adsorpci proteinů na
polymerní povrchy. Nanotechnikou založenou na postupné
adsorpci bílkovin a syntetických nebo přírodních
polyelektrolytů jsme na povrchu polymerních materiálů
připravili povlaky složené z různě uspořádaných
molekulárních vrstev bílkovin nebo bílkovin a
polyelektrolytů. Zjistili jsme, že vhodně uspořádané
povlaky obsahující bílkoviny z mezibuněčné hmoty podporují
adhezi a růst buněk. Povlaky složené z vhodně
uspořádaných multivrstev albuminu a heparinu výrazně
snižují koagulaci a adhezi krevních destiček při kontaktu s
krví.
Ve spolupráci s PřF UK Praha jsme vyvinuli micelární a
termosensitivní systémy použitelné jako nosiče
radioterapeutik vhodných pro léčbu nádorů kostní dřeně a
jako polymerní radiodiagnostika. Ve spolupráci s VŠCHT jsme
vyřešili strukturu ß-galaktosidasy aktivní za nízkých
teplot (jedna z největších dosud vyřešených molekulárních
struktur - 500 kDa). Protože jde o první strukturu
nízkoteplotně aktivní galaktosidasy, je objasnění její
funkce významné pro potenciální využití v potravinářském
průmyslu a diagnostice.
V rámci řešení projektu Centra buněčné terapie a
tkáňových náhrad (1M0021620803) se nám díky nově vyvinuté
reflexní infračervené spektroskopii in situ podařilo
připravit vícevrstevné soubory biologických makromolekul na
povrchu methakrylátových hydrogelů určených jako podpůrné
struktury pro osídlení buňkami podporujícími regeneraci
poškozené míchy. Vyvinuli jsme také metodu přípravy
povrchově modifikovaných magnetických nanočástic pro
značení buněk. Povrch nanočástic hraje klíčovou roli pro
budoucí pohlcování nanočástic buňkami, udržuje je v
koloidním systému (brání jejich nežádoucí agregaci) a
umožňuje následnou funkcionalizaci a navázaní biologicky
aktivních látek (např. léčiv). Částice jsme
charakterizovali transmisní elektronovou mikroskopií,
mikroskopií atomových sil a vylučovací chromatografií. V
závislosti na typu použitého modifikačního činidla (cukr,
poly(aminokyselina)) a zvolené metodě bylo možné získat
částice s velikostí ca 2 nm, popř. ca 10 nm. Nově vyvinuté
nanočástice se ukazují být vhodné pro sledování buněk
při transplantaci do organismu a jejich historie a osudu,
včetně in vivo migrace pro stanovení diagnosy
buněčných dysfunkcí. Pro použití v tkáňovém
inženýrství centrálního nervového systému jsme připravili
trojrozměrnou porézní strukturu na bázi HPMA s vázanými
oligopeptidovými sekvencemi a trojrozměrný porézní nosič
methakrylátového typu s nanesenou bílkovinnou molekulární
vrstvou.
V rámci hospodářské smlouvy s firmou Zentiva a.s. a ve
spolupráci s MBÚ AV ČR jsme navrhli struktury a syntetizovali
polymerní konjugáty doxorubicinu s léčivem vázaným na
polymer hydrolyticky štěpitelnou hydrazonovou vazbou. Ukázali
jsme, že kopolymery HPMA nabízejí možnost měnit výsledné
vlastnosti studovaných polymerních kancerostatik v širokém
rozsahu vlastností, a to jak chemických, tak i biologických.
V rámci řešení projektu GIANT se podařilo prokázat, že
povrchová modifikace virů syntetickým hydrofilním polymerem
vede k zásadnímu poklesu nespecifické infekčnosti vybraných
adenovirů. Použití oligopeptidů a některých růstových
hormonů (EGF, FGF, VEGF) vede k obnovení infekčnosti virů,
tentokrát však specificky působící na buňky exprimující
receptory pro příslušný hormon. Této vlastnosti by mělo
být možné využít při směrování virových nosičů DNA.
V rámci pokračující spolupráce s DKFZ Heidelberg jsme
připravili další polymerní komplexy gadolinia jako vysoce
efektivní diagnostika pro angiografické zobrazování
magnetickou resonancí. Nový typ diagnostika je založen na
komplexaci Gd s polymerními deriváty kyseliny glutamové.
Dynamika a samoorganizace nadmolekulárních
polymerních systémů
Vyvinuli jsme techniku NMR spektroskopie tuhého stavu pro
selektivní a specifické měření vnitřní pohyblivosti
polymerních řetězců v částečně krystalických
nanokompozitech (polyamid – jílové minerály). Díky této
technice jsme zjistili paradoxní zvýšení pohyblivosti
polymerních segmentů v těchto kompositech za přítomnosti
nanoplniva a tím jsme vysvětlili změny jejich mechanických
vlastností.
Připravili jsme polyanilinové nanotrubky, tj. nanostruktury
vytvářené elektricky vodivým polymerem. Nanotrubky, které
mají vnější průměr 100–300 nm, vnitřní průměr řádu
desítek nanometrů a jsou dlouhé několik mikrometrů, mohou
být využívány v podobných oblastech jako uhlíkové
nanotrubky.
Částečnou sulfonací styrenového bloku dvojblokového
kopolymeru polystyren-blok-poly(ethen-propen) jsme
získali materiál vhodný pro přípravu modelových vodivých
polymerních membrán. Ukázali jsme, že původní lamelární
struktura polymeru je sulfonací narušena tak, že sulfonované
sekvence řetězců se přednostně shlukují do protonově
vodivých vodou botnatelných agregátů.
Nové polymerní systémy s řízenou
strukturou a vlastnostmi
V laboratorním měřítku se nám podařilo připravit
polypropylenové nanokompozity s rovnoměrně dispergovanými
destičkami vrstevnatého silikátu. Takto připravený materiál
vykazuje výrazně vyšší tuhost již při velmi malém
plnění (méně než 5% silikátu) a také vyšší pevnost v
tahu. Jeho aplikační potenciál v současné době ověřujeme
v poloprovozním měřítku.
Také jsme připravili a charakterizovali nanokompozity na
bázi epoxidové sítě obsahující oxoklastry cínu. Tyto
dobře definované klastry o rozměru 1-2 nm jsou
prostřednictvím aminoskupin při vzniku
organicko-anorganického polymeru kovalentně navázány do
epoxidové sítě. Zatímco monomerní Sn-klastry jsou
krystalické, SAXS analýza prokázala, že v hybridní síti se
nacházejí pouze amorfní oblasti agregátů Sn-klastrů a při
zvyšování teploty vznikají organizované struktury. Sítě
vykazují výraznou závislost modulu na teplotním režimu
vytvrzování.
Zjistili jsme, že modifikace montmorillonitu činidly na
bázi terciárních aminů vede u nanokompozitů s matricí
polyamidu 6 k současnému zvýšení houževnatosti, pevnosti i
tuhosti. Modifikace přispívá i k lepší exfoliaci nanoplniva
a zlepšení mechanických vlastností nanokompozitů s matricí
z recyklovaného PET.
Karbonizací styren-divinylbenzenových kopolymerů
mikrovlnným ohřevem byla připravena uhlíkatá molekulová
síta s vnitřním povrchem až 900 m2/g. Z nich
připravené polyimidové membrány vykazovaly třikrát větší
permeabilitu a zvýšenou selektivitu při separaci malých
molekul proti membránám z polyimidů. Připravili jsme nové
perfluoralkylované amfifilní methakryláty nesoucí
sulfinylovou skupinu a jejich kopolymery s
diethylenglykolmethakrylátem, jako materiály pro
biomedicinální použití se zvýšenou propustností pro
kyslík. Spolu s partnerskou organizací MEGA a.s., Stráž pod
Ralskem jsme v rámci projektu podporovaného grantem MPO
„Příprava a aplikace nových polymerních iontovýměnných
materiálů a vývoj technologie kontinuální laminace
kompozitních ionexových membrán“ připravili nové typy
heterogenních iontovýměnných membrán, které byly svými
vlastnostmi cíleně směřovány pro jednotlivé typy aplikací
jako je např. elektrodialýza a elektroforéza. Optimalizace
složení heterogenního iontoměniče a polyolefinu je podkladem
pro současné zavádění nové technologie výroby membrán
RALEX kontinuální laminací.
Společně s firmou SYNPO a.s. v rámci projektu
podporovaného firmou DuPont jsme stanovili charakteristiky
průběhu vytvrzování, vývoj struktury a výsledné vlastnosti
tří typů polymerních vytvrzovacích směsí – epoxidových,
polyuretanových a organicko-anorganických. Modifikací
epoxidových a polyurethanových směsí jsme dosáhli snížení
počáteční viskozity a zpomalení síťovací reakce,
umožňující lepší zpracovatelnost směsí při zachování
dobrých vlastností materiálu. Vysvětlili jsme vliv
reakčních podmínek na výsledné vlastnosti při vytvrzování
za teplot nižších než je teplota skelného přechodu.
Ve spolupráci s Research Institute of Chemical and Process
Engineering, Veszprém, Maďarsko, byl v rámci meziakademické
dohody navržen a vyzkoušen membránový proces pro separaci
vodíku připraveného biologickou cestou, který je základem
maďarského patentu „Membrane process for recovery and
concentration of biohydrogen“.
V roce 2005 byly podány 3 přihlášky vynálezů, uděleny
tři patenty v ČR, jeden patent v zahraničí a uzavřena jedna
licenční smlouva.
Bylo řešeno 6 projektů v celkové výši 7 470 tis. Kč.
Na zahraniční konferenční poplatky byla vynaložena
částka 1 184 tis. Kč.
Celkové náklady na zahraniční služební cesty v roce 2005
činily 5 193 tis. Kč. Tyto náklady byly vynaloženy na
uskutečnění 298 zahraničních služebních cest vědeckých
pracovníků ÚMCH AV ČR na mezinárodní konference a k
návštěvám zahraničních výzkumných institucí v rámci
řešení společných vědeckých projektů. V roce 2005
pracovníci ústavu prezentovali celkem 242 příspěvků na
mezinárodních konferencích, z toho bylo 46 hlavních
(zvaných) přednášek. Významnou součástí zahraničních
služebních cest je přímý osobní kontakt a diskuse se
zahraničními vědci, které napomáhají rozvíjet spolupráci
na společných projektech a navazovat spolupráce nové. V roce
2005 pracovníci ústavu spolupracovali s týmy významných
pracovišť jak evropských, tak mimoevropských v rámci 18
mezinárodních vědeckých programů, z toho šesti projektů
EU. Další možnost představuje spolupráce se zahraničními
institucemi na základě dvoustranných meziakademických dohod
nebo dvaceti pěti meziústavních dohod, které tvoří právní
rámec pro výměny vědeckých pracovníků. Mnohé z
významných vědeckých výsledků roku 2005 byly dosaženy v
rámci mezinárodních spoluprací. Téměř polovina (75) ze 165
vědeckých publikací uveřejněných v roce 2005 v
recenzovaných mezinárodních časopisech byla vypracována ve
spolupráci se zahraničními týmy.
ÚMCH AV ČR provozuje nestátní zdravotnické zařízení
– ordinaci praktického lékaře pro dospělé.
Zlepšený výsledek hospodaření ve výši 1 353 tis. Kč
ovlivnily především kursové zisky, úroky a nájemné.
ÚMCH AV ČR - O ÚMCH - Roční
zprávy - 2005 - Hospodaření
|