Polohy detekovaných směrů příletů spršek (černé prázdné kroužky) a známých aktivních galaktických jader (červené tečky) do vzdálenosti 75 megaparseků.
Pracovníci FZÚ významně přispěli ke konstrukci části observatoře výrobou segmentů pro 12 z 24 zrcadel fluorescenčních teleskopů, jež tvoří jeden ze dvou typů užívaných detektorů a umožňují sledovat postupný rozvoj spršky v atmosféře. Dále se podíleli na měření fluorescenčního zisku, díky kterému bude možné významně zpřesnit energetickou rekonstrukci částic kosmického záření. S redukcí systematických chyb měření pak souvisí i další česká aktivita – sledování okamžitého stavu atmosféry a jejích parametrů pomocí robotického teleskopu FRAM vyvinutého ve FZÚ. Podíleli se také na vlastních měřeních v Argentině, na kalibracích, na optimalizaci funkce fluorescenčních detektorů, na fyzikální analýze nabraných dat a na Monte Carlo simulacích spršek kosmického záření v gridovém prostředí. Zvláštní pozornost věnovali zkoumání vlivu magnetických polí na šíření kosmického záření a na hledání jeho možných zdrojů – s čímž velmi úzce souvisí právě v článku publikovaná anizotropie kosmického záření. LiteraturaCopyright © 2008-2010, Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i.